Máme v ČR také „Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí“. Pečlivě sleduje hospodaření. Účetnictví musí být průhledné jako sklo. V době voleb musí vést strany „transparentní volební účty“. Sledují také „nefinanční plnění“. Tím se rozumí dary a služby, za které obdarovaný neplatí, ale započítávají se podle své finanční hodnoty. To má ovšem háček. Nezapočítávají se všechny služby, i když jejich hodnota je velmi vysoká.
Generál Pavel a nefinanční plnění
Co tím rozumím? Především obrovskou pomoc médií volebním subjektům a kandidátům, kteří dostávají v médiích prostor navíc oproti konkurentům, a nejen to, moderátoři jim kladou otázky na něž je radost odpovídat, a naopak nekladou otázky nepříjemné. Pokud jsou v diskuzi protistranou grilováni, pak přeruší grilování skákáním do řeči oponentovi. Sem patří také články v médiích, které jsou pochvalné. A co teprve dokolečka inzerované výsledky údajných zcela neověřitelných průzkumů veřejného mínění? Nebudeme přece hájit dětinské tvrzení, že naše míněnítvorná média aspoň ta „veřejnoprávní“ jsou objektivní a vyvážená. To by to tu zavánělo přílišnou demokracií.
Tato podpora by měla být důsledně vyčíslena, vždyť čas v médiích něco stojí a reklamní plocha také. Měla by, ale není. To by takový Petr Pavel dávno překročil několikanásobně zákonný limit pro financování kandidátů. Ani se neptejme na profit mocných podporovatelů, finančních i nefinančních přispěvatelů do kampaně, redaktorů a moderátorů.
Vedle bonusů ovšem existují i malusy, jak je známe z pojištění. I ty by bylo nanejvýš korektní započítávat.
Co tím míním?
Samozřejmě nezvaní do médií politiků, kteří mají být utajeni před veřejností, jsou-li už pozváni, pak budiž atakováni podpásovými otázkami se lživými tvrzeními, chtějí-li se obhájit, pak je třeba skákat do řeči. Lze připojit opakované publikování manipulativních tvrzení a lživých dehonestací. I to vyžaduje mediální prostor, který lze vyčíslit. Měl by být odečten od volebního finančního limitu znevažovaných stran a politiků, nebo ještě lépe, přičten k limitu stran a kandidátů protéžovaných, například generála Pavla nebo Danuše Nerudové.
Samozřejmě, že pětikoalice a vítězící političtí šíbři se tomu mohou jen smát. Řekli by pod rouškou nezveřejnitelnosti: „Ovládli jsme stát, rozhodujeme o vašich penězích a vašem veřejném mínění, a budeme s tím pokračovat dokud to půjde, tak se s tím smiřte holoubkové!“
