Rusko-ukrajinský konflikt nezačal 24. 2. 2022, jak úporně tvrdí propaganda
Úvahy primitivů vycházejí z představy, že je Rusko povinno strpět snahu o jeho zničení a přetvoření na cizí zdroj surovin s použitím domácího obyvatelstva k otrocké práci. Tak o tom hovořila před dvěma týdny v Evropském parlamentu ve speciální dlouhé rozpravě europoslankyně a bývalá ministryně zahraničí Polska Anna Fotyga (odkazy v těle zprávy). Rusko „kupodivu“ tento plán odmítá. O své štěstí v Rusku se v minulosti pokusili například Mongolové, Tataři, Poláci, Švédové, Napoleon nebo hitlerovské Německo. Nyní jsou to USA, které před sebou tlačí Ukrajinu a za sebou táhnou satelity ze zemí NATO. Snaha vojensky porazit Rusko pokračuje a snaha o rozšíření konfliktu dál do Evropy se bohužel asi nemine s úspěchem. Hlupákům stačí slyšet jednu stranu, inteligentní lidé vyslechnou i druhou:
https://www.novarepublika.online/2023/02/zasadni-polska-chyba
Úplný přepis poselství Vladimira Putina Federálnímu shromáždění 21. února 2023
Web KP.RU zveřejňuje úplný přepis poselství Vladimira Putina Federálnímu shromáždění 21. února 2023
WWW.KP.RU: https://www.kp.ru/daily/27468/4724024/
– Dobrý den, vážení poslanci Federálního shromáždění, senátoři, poslanci Státní dumy, vážení občané Ruska. Dnešní poselství přednesu ve složité (což všichni dobře víme), přelomové době pro naši zemi, v době zásadních, nevratných změn v celém světě, v době nejdůležitějších historických událostí, které určují budoucnost naší země a našeho lidu, kdy na každém z nás leží obrovská zodpovědnost. Před rokem, za účelem ochrany lidí v našich historických zemích, pro zajištění bezpečnosti naší země a kvůli eliminaci hrozby neonacistického režimu, který se na Ukrajině objevil po převratu v roce 2014, bylo rozhodnuto o provedení speciální vojenské operace. Krok za krokem, pečlivě a důsledně, budeme řešit úkoly, které jsou před námi.
O SPECIÁLNÍ OPERACI A ZRADĚ ZÁPADU
Od roku 2014 Donbas bojoval, hájil své právo žít na vlastní půdě, mluvit svým rodným jazykem, bojoval a nevzdával se v podmínkách blokády a neustálého ostřelování, neskrývané nenávisti ze strany kyjevského režimu, věřil a čekal na ruskou pomoc. Mezitím (a vy to také dobře víte) jsme udělali všechno možné, opravdu všechno možné, abychom tento problém vyřešili mírovou cestou, trpělivě jsme vyjednávali a hledali mírové východisko z tohoto nejtěžšího konfliktu, ale za našimi zády se připravoval úplně jiný scénář. Sliby západních vládců, jejich ujišťování, že budou usilovat o mír na Donbasu, jak nyní vidíme, se změnily v padělek, krutou lež, prostě hráli jen o čas, šikanovali, zavírali oči před politickými vraždami, represemi kyjevského režimu proti nežádoucím, nad výsměchem věřícím, stále více povzbuzovali ukrajinské neonacisty k teroristickým aktivitám na Donbasu. V západních akademiích a školách byli cvičeni důstojníci nacionalistických praporů, byly jim dodávány zbraně.
Obzvlášť chci zdůraznit, že ještě před zahájením speciální vojenské operace vyjednával Kyjev se Západem o dodávkách systémů protivzdušné obrany, bojových letadel a další těžké techniky na Ukrajinu. Pamatujeme si také pokusy kyjevského režimu získat jaderné zbraně, vždyť o tom mluvili veřejně. Spojené státy a NATO urychleně rozmisťovaly své armádní základny a tajné biologické laboratoře poblíž hranic naší země, během manévrů si chystaly dějiště budoucích vojenských operací, připravovaly jim podřízený kyjevský režim, jimi zotročenou Ukrajinu, na velkou válku. A dnes to přiznávají. Přiznávají to veřejně, otevřeně, nestydatě. Zdá se, že jsou na to dokonce hrdí, libují si ve své zradě a označují jak Minské dohody, tak „normandský formát“ za pouhé diplomatické divadlo, za bluf.
Ukazuje se, že celou dobu, kdy Donbas hořel, kdy byla prolévána krev, kdy Rusko upřímně (chci slovo „upřímně“ zdůraznit) usilovalo o mírové řešení, oni naopak hráli o životy lidí, hráli vlastně tak, jak se tomu říká v určitých kruzích, s „cinknutými“ kartami. Tuto nechutnou metodu podvádění vyzkoušeli již mnohokrát předtím. Chovali se stejně nestydatě, pokrytecky, když ničili Jugoslávii, Irák, Libyi, Sýrii. Tuto hanbu nemohou nikdy smýt. Pojmy jako čest, důvěra, slušnost jim nic neříkají. Za dlouhá staletí kolonialismu, diktátu, hegemonie si zvykli, že jim je vše dovoleno, zvykli si plivat na celý svět. Ukázalo se, že i k národům svých vlastních zemí se chovají stejně pohrdavě jako pánové. Ostatně i je cynicky podvedli a podváděli bajkami o hledání míru, o oddanosti rezolucím OSN k Donbasu.
Západní elity se skutečně staly symbolem totálních, bezzásadových lží. My hájíme pevně nejen své zájmy, ale i náš postoj, že v moderním světě by nemělo docházet k dělení na tzv. civilizované země a všechny ostatní, že je nutné čestné partnerství, v zásadě popírající jakoukoli mimořádnost, zvláště ne agresivní. Byli jsme otevření, upřímně připraveni na konstruktivní dialog se Západem, řekli jsme a trvali jsme na tom, že jak Evropa, tak celý svět potřebuje nedělitelný bezpečnostní systém rovný pro všechny státy, a po mnoho let jsme navrhovali, aby naši partneři o této myšlence společně diskutovali a pracovali na její realizaci. Ale dočkali jsme se jen nejasné nebo pokrytecké reakce.
Tolik ke slovům, ale byly i konkrétní činy. Mám na mysli rozšíření NATO k našim hranicím, vytvoření nových pozičních oblastí protiraketové obrany v Evropě a Asii, rozhodli se, že se před námi schovají pod deštníkem. Jedná se také o rozmisťování vojenských kontingentů, a to nejen v blízkosti hranic Ruska. Chci zdůraznit, i když je to ve skutečnosti všem dobře známo, že žádná země na světě nemá v zahraničí takový počet vojenských základen jako Spojené státy americké. Jsou jich stovky, to chci zdůraznit, stovky základen po celém světě, celá planeta je jimi poseta, stačí se podívat na mapu. Celý svět byl svědkem toho, jak odstupují od základních dohod v oblasti vyzbrojování, včetně Smlouvy o raketách středního a krátkého doletu, a jednostranně přerušují základní dohody, které udržují světový mír. A proč to dělali? Nic nedělají jen tak, to už víme.
A nakonec jsme v prosinci 2021 oficiálně předložili Spojeným státům a NATO návrhy smluv o zajištění bezpečnosti. Ale ve všech klíčových, pro nás zásadních pozicích se nám dostalo ve skutečnosti přímého odmítnutí. Tehdy se konečně ukázalo, že bylo dáno povolení k realizaci agresivních plánů. A nechystají se už zastavit.
Hrozba rostla s každým dnem. Přicházející informace nenechaly nikoho na pochybách, že do února 2022 je vše připraveno na další krvavou trestnou akci na Donbasu, proti němuž, připomenu, kyjevský režim už v roce 2014 použil dělostřelectvo, tanky a letadla. Všichni si dobře pamatujeme obrázky, kdy byl Doněck napaden ze vzduchu. Letecké údery byly prováděny nejen na něj, ale i na další města. V roce 2015 se znovu pokusili o přímý útok na Donbas. Zároveň pokračovali v blokádě, ostřelování, teroru proti civilistům. To vše, připomínám, zcela odporovalo příslušným dokumentům a rezolucím přijatým Radou bezpečnosti OSN. Plně! Všichni dělali, že se nic neděje. Znovu opakuji. To oni začali válku. A my jsme použili sílu – a použijeme ji, abychom je zastavili.
Ti, kdo plánovali nový útok na Doněck, Donbas a Luhansk, jasně chápali, že dalším cílem bude útok na Krym a Sevastopol. Ale my jsme to také věděli a pochopili. I teď se v Kyjevě otevřeně mluví o jejich dalekosáhlých plánech. Prozradili se, odhalili to, co jsme už tak dobře věděli.
Chráníme životy lidí, svůj vlastní domov. A cílem Západu je neomezená moc. Západ už utratil na vyzbrojování a podporu kyjevského režimu více než 150 miliard dolarů. Pro srovnání, podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj vyčlenily země G7 v letech 2020-2021 asi 60 miliard dolarů na pomoc nejchudším státům světa. Chápete? Na válku – 150 a na nejchudší země, o něž se údajně neustále stará – 60. A to nemluvím o všem známých požadavcích ohledně poslušnosti ze strany zemí – příjemců těchto peněz. A kde jsou všechny ty řeči o boji proti chudobě, o udržitelném rozvoji, o životním prostředí? Kam se to všechno podělo? Tok peněz na válku přitom neklesá. Západ rovněž nešetří v nákladech na podporu nepokojů a otřesů v jiných zemích, samozřejmě, opět po celém světě.
Na nedávné konferenci v Mnichově zazněla nekonečná obvinění na adresu Ruska. Člověk má dojem, že se tak stalo jen proto, aby všichni zapomněli na to, co takzvaný Západ za poslední desetiletí natropil. Jednoduše vypustili džina z láhve. Celé regiony se ponořily do chaosu. Podle samotných amerických expertů v důsledku válek – a upozorňuji, že tato čísla jsme si nevymysleli, ale uvádějí je sami Američané – které Spojené státy po roce 2001 rozpoutaly, zemřelo přes 900 tisíc lidí, více než 38 milionů se stalo uprchlíky. To vše chtějí nyní jednoduše vymazat z paměti lidstva. Dělají, jako by se nic nestalo. Ale nikdo na světě na to nezapomněl. A nezapomene.
Oběťmi na lidských životech a tragédiemi se nikdo z nich nezabývá. Protože ve hře jsou samozřejmě biliony dolarů. A možnost dál všechny okrádat, schovávat se za slova o demokracii a svobodách, vštěpovat neoliberální, ve své podstatě totalitní hodnoty, označovat celé země a národy posměšnými nálepkami, veřejně urážet jejich vůdce. Potlačovat disent ve svých vlastních zemích a současně vytvářet obraz nepřítele, aby se odvedla pozornost lidí od korupčních skandálů. Koneckonců, vidíme to nepřetržitě na obrazovkách. A také od rostoucích vnitřních ekonomických, sociálních, interetnických problémů a rozporů.
Připomenu, že ve 30. letech minulého století Západ fakticky otevřel nacistům cestu k moci v Německu. A v naší době začali dělat z Ukrajiny anti-Rusko. Projekt nepředstavuje v podstatě nic nového. Lidé, kteří jsou alespoň trochu ponořeni do historie, dobře vědí, že tento projekt sahá až do 19. století. Pěstoval se v Rakousko-Uhersku, v Polsku a v dalších zemích s jediným cílem – vytrhnout z naší země tato historická území, která se dnes nazývají Ukrajinou. To je ten cíl. Nic nového pod sluncem. Žádná novinka. Všichni se jen opakují.
Západ upřednostnil realizaci tohoto projektu v současnosti, aby podpořil převrat v roce 2014. Převrat krvavý, protistátní, protiústavní – jako by se nic nestalo. Jako by to tak mělo být. Dokonce uvedli, kolik peněz za to utratili. Jako ideologický základ použili rusofobii, extrémně agresivní nacionalismus. Nedávno dostala jedna z brigád Ozbrojených sil Ukrajiny, stydím se to vyslovit, stydím se já i vy, název „Edelweiss“. Stejný jako hitlerovská divize, která se podílela na deportacích Židů, na popravách válečných zajatců, na represivních operacích proti partyzánům z Jugoslávie, Itálie, Československa a Řecka. Ozbrojené síly Ukrajiny a Národní garda Ukrajiny mají obzvlášť v oblibě nášivky s názvy „Dead Head“, „Galicia“ a dalších jednotek SS, které mají krev na rukou až po loket. Identifikační znaky Wehrmachtu nacistického Německa jsou aplikovány na ukrajinská obrněná vozidla. Neonacisté ani neskrývají, čí jsou dědicové.
Je s podivem, že na Západě si toho nikdo, kdo je u moci, nevšimne. Proč? No, protože, promiňte mi nevychovanost, je jim to srdečně jedno. Nezáleží jim na těch, na koho vsadili v boji proti nám. V boji proti Rusku.
Hlavní je, že bojují proti nám, proti naší zemi, to znamená, že každého je třeba využít – a viděli jsme to, bylo to tak – využívali teroristy i neonacisty, a použili by i čerta holohlavého, Bože, odpusť mi, hlavně, aby bojoval proti Rusku. Projekt Anti-Rusko je ve skutečnosti součástí revanšistické politiky vůči naší zemi, spočívá ve vytváření ohnisek nestability a konfliktů přímo u našich hranic. I tehdy, ve 30. letech minulého století, stejně jako nyní, byl plán stejný – směřovat agresi na východ, rozpoutat válku v Evropě, eliminovat konkurenty v zastoupení. Nejsme ve válce s obyvateli Ukrajiny, o tom jsem již mnohokrát mluvil. Oni sami se stali rukojmím kyjevského režimu a jeho západních pánů, kteří fakticky okupovali tuto zemi v politickém, vojenském i ekonomickém smyslu. Po desetiletí byl ničen ukrajinský průmysl, přírodní zdroje byly drancovány. Přirozeným výsledkem byla sociální degradace, kolosální nárůst chudoby a nerovnosti. A v takových podmínkách je samozřejmě snadné sbírat materiál pro vojenské operace. Nikdo nemyslel na lidi, byli připravováni na porážku. A nakonec se opravdu proměnili ve spotřební materiál. Bohužel. No, je děsivé o tom mluvit. Ale je to fakt. Odpovědnost za vyvolání ukrajinského konfliktu, za eskalaci, za nárůst počtu jeho obětí leží zcela na západních elitách a samozřejmě na současném kyjevském režimu, jemuž je ukrajinský lid v podstatě ukradený. Současný ukrajinský režim neslouží národním zájmům, ale zájmům třetích zemí. Západ využívá Ukrajinu jako beranidlo proti Rusku i jako cvičiště. Nebudu zde podrobně rozebírat pokusy Západu zvrátit průběh bojových operací dodávkami vojenského materiálu, to je již všem dobře známo, ale jedna okolnost by měla být každému jasná. Čím více západních systémů s dlouhým dosahem na Ukrajinu přijde, tím dále budeme nuceni přesunout hrozbu od našich hranic. To je samozřejmé.
Elity Západu se netají svým cílem – uštědřit Rusku, jak sami říkají, cituji, „strategickou porážku“. Co to znamená? Co to znamená pro nás? Znamená to jediné – skoncovat s námi jednou provždy. To znamená, že mají v úmyslu převést místní konflikt do fáze globální konfrontace. Přesně tak tomu všemu rozumíme a podle toho budeme reagovat. Protože v tomto případě mluvíme o existenci naší země. Ale také oni si nemohou neuvědomovat, že je nemožné porazit Rusko na bitevním poli. Proto jsou proti nám vedeny stále agresivnější informační útoky. V první řadě jsou samozřejmě jako cíl vybíráni mladí lidé, mladé generace. A tady opět neustále lžou, překrucují historická fakta, nepřestávají útoky na naši kulturu, na ruskou pravoslavnou církev, na jiné tradiční náboženské organizace u nás. Všimněte si, co dělají se svými vlastními lidmi? Destrukce rodiny, kulturní a národní identity, perverze, zneužívání dětí až po pedofilii, to vše je vysvětlováno jako norma, norma jejich života! A duchovenstvo, kněží jsou nuceni žehnat sňatkům osob stejného pohlaví. Bůh jim žehnej, ať si dělají, co chtějí. Co k tomu dodat? Dospělí lidé mají právo žít, jak chtějí – v Rusku jsme se k tomu tak postavili a vždy k tomu budeme tak přistupovat. Nikdo nenarušuje soukromí druhého a ani se k tomu nechystáme. Ale chtěl bych jim vzkázat – promiňte, v Písmu svatém, hlavní knize všech ostatních světových náboženství – je řečeno vše. Včetně toho, že rodina je svazkem muže a ženy. Ale i tyto posvátné texty jsou nyní zpochybňovány. Jak je známo, například anglikánská církev má v plánu – zatím jen v plánu – uvažovat o myšlence genderově neutrálního boha. No, co na to říct? Odpusť mi, Pane, nevědí, co činí!
Miliony lidí na Západě chápou, že jsou vedeni ke skutečné duchovní katastrofě. Elity, upřímně řečeno, prostě šílí a zdá se, že neexistuje žádný lék. Ale to je jejich problém, jak jsem řekl, a my máme povinnost ochránit naše děti. A my to uděláme. Ochráníme naše děti před degradací a degenerací.
Je nasnadě, že Západ se bude snažit podkopat a rozdělit naši společnost, spoléhat se na národní zrádce, kteří, to chci zdůraznit, mají vždy stejný jed pohrdání vlastní vlastí a touhu vydělat peníze prodejem tohoto jedu těm, kteří jsou připraveni za to zaplatit. Vždy to tak bylo. Kdo se dal na cestu přímé zrady a páchá teroristické a jiné zločiny proti bezpečnosti naší společnosti, proti územní celistvosti země, bude pohnán k odpovědnosti ze zákona. Ale nikdy nebudeme jako kyjevský režim a západní elity, které se honbou na čarodějnice zabývají a zabývaly i dříve. Neřešme účty s těmi, kteří udělali krok stranou, zřekli se své vlasti. Ať to zůstane na jejich svědomí, ať s tím žijí. Musí s tím žít. Hlavní věc je, že lidé, občané Ruska, je morálně ocenili. Jsem na to hrdý, stejně jako vy…
Myslím, že jsme všichni hrdí na to, že náš mnohonárodnostní stát, drtivá většina jeho občanů, zaujala zásadový postoj ohledně speciální vojenské operace, pochopila smysl akcí, které děláme, podpořila naše akce na ochranu Donbasu. V této podpoře se projevilo především skutečné vlastenectví, rys, který je našemu lidu historicky vlastní, rys, který udivuje svou důstojností, hlubokým poznáním u každého z nás (zdůrazňuji, u každého), že jeho vlastní osud je neoddělitelný od osudu vlasti.
PODĚKOVÁNÍ ÚČASTNÍKŮM SVO A OBYVATELŮM RUSKA
Vážení přátelé, chci poděkovat všem, všem lidem v Rusku za jejich odvahu a odhodlání, poděkovat našim hrdinům, vojákům a důstojníkům armády a námořnictva, Národní gardě, příslušníkům speciálních služeb a všech silových struktur, vojákům doněckého a luganského sboru, dobrovolníkům, vlastencům, kteří bojují v řadách zálohy bojových armádních záloh BARS. Chci se omluvit, omlouvám se, že během dnešního projevu nemohu všechny jmenovat. Víte, když jsem připravoval tuto řeč, napsal jsem si dlouhý, předlouhý seznam těchto hrdinských jednotek. Pak jsem to z dnešního projevu vyškrtl, protože, jak jsem řekl, nelze jmenovat všechny. Jen jsem se bál urazit ty, které nebudu jmenovat. Skládám hlubokou poklonu rodičům, manželkám, rodinám našich obránců, lékařům a zdravotníkům, sanitárním instruktorům, zdravotním sestrám, které zachraňují raněné. Železničářům a řidičům, kteří zásobují frontu, stavitelům, kteří staví opevnění, obnovují bydlení, silnice, civilní zařízení. Dělníkům a inženýrům vojenských závodů, kteří nyní pracují téměř nepřetržitě, v několika směnách. Rolníkům z venkova, kteří spolehlivě zajišťují potravinovou bezpečnost země. Děkuji učitelům, kteří se upřímně starají o mladé generace Ruska, zvláště těm učitelům, kteří pracují v těch nejtěžších, vlastně frontových podmínkách. Kulturním osobnostem, které přijíždějí do válečné zóny, do nemocnic, aby podpořili vojáky a důstojníky. Dobrovolníkům, kteří pomáhají frontě i civilistům. Novinářům, v první řadě samozřejmě válečným zpravodajům, kteří riskují na linii dotyku, aby řekli celému světu pravdu. Kněžím ruských tradičních náboženství, vojenským kněžím, jejichž moudré slovo podporuje a inspiruje lidi. Státním zaměstnancům a podnikatelům, všem, kdo plní svou profesní, občanskou a prostě lidskou povinnost.
Zvlášť se obracím k obyvatelům Doněcké a Luhanské lidové republiky, Záporožské a Chersonské oblasti. Drazí přátelé, sami jste si v referendech určili svou budoucnost, rozhodli jste se pevně, navzdory hrozbám a teroru neonacistů, v podmínkách, kdy v těsné blízkosti probíhaly vojenské operace. Ale nebylo a není nic silnějšího než vaše odhodlání být s Ruskem, se svou vlastí (potlesk).
Už jsme začali a budeme pokračovat (potlesk)… Chtěl bych zdůraznit, že tato reakce publika je adresována obyvatelům Doněcka, Luhanské lidové republiky, Záporoží a Chersonu. Ještě jednou hluboká poklona všem z nich (potlesk).
POMOC PRO RODINY BOJOVNÍKŮ A VETERÁNŮ
Už jsme začali a budeme pokračovat v budování rozsáhlého programu pro sociálně ekonomickou obnovu a rozvoj těchto nových subjektů Federace. Jde mimo jiné o oživení podniků a pracovních míst, přístavů Azovského moře, které se opět stalo vnitrozemským mořem Ruska, o vybudování nových moderních silnic, jako jsme to udělali na Krymu, který má nyní spolehlivé pozemní spojení s celým Ruskem. Všechny tyto plány určitě společně zrealizujeme. Regiony země poskytují přímou podporu městům, okresům a osadám Doněcké a Luhanské lidové republiky, Záporoží a Chersonské oblasti, dělají to upřímně, jako skuteční bratři a sestry. Nyní jsme opět spolu, což znamená, že jsme se ještě více posílili a uděláme vše pro to, aby se do naší země vrátil dlouho očekávaný mír, aby byla zajištěna bezpečnost lidí. Vždyť právě za to, za své předky, za budoucnost našich dětí a vnuků, za obnovení historické spravedlnosti, za znovusjednocení našeho lidu bojují naši vojáci, naši hrdinové.
Vážení přátelé, poprosím vás, abyste uctili památku našich spolubojovníků, kteří položili své životy za Rusko, za civilisty, starce, ženy a děti, za ty, kteří zemřeli při ostřelování rukama neonacistů a vrahů. /Minuta ticha/
Všichni chápeme, i já osobně, jak je to nyní nesnesitelně těžké pro manželky, syny, dcery padlých vojáků, pro jejich rodiče, kteří vychovali důstojné obránce vlasti, stejné, jakými byli v letech Velké vlastenecké války mladogvardějci z Krasnodonu, chlapci i dívky, kteří bojovali proti nacismu, bránili Donbas. Celé Rusko si dnes připomíná jejich odvahu, nezlomnost, obrovskou sílu ducha a sebeobětování. Naší povinností je podporovat rodiny, které přišly o své příbuzné, blízké, milované, pomáhat jim s výchovou dětí, dát jim vzdělání a povolání. Rodina každého účastníka speciální vojenské operace by měla být v zóně neustálé pozornosti, obklopena péčí a ctí, na jejich potřeby by se mělo reagovat okamžitě, bez byrokracie.
Navrhuji vytvořit speciální státní fond. Jeho úkolem bude cílená osobní pomoc rodinám padlých vojáků a veteránů SVO. Bude koordinovat poskytování sociální, lékařské, psychologické podpory, řešit problematiku sanitární léčby a rehabilitace, pomoc ve vzdělávání, sportu, zaměstnání, podnikání, zdokonalování se a při získávání nového povolání.
Samostatným nejdůležitějším úkolem nadace je organizace dlouhodobé domácí péče, high-tech protetika pro každého, kdo ji potřebuje. Žádám vládu spolu s Komisí Státní rady pro sociální politiku, aby co nejdříve vyřešily v součinnosti s regiony všechny organizační záležitosti. Práce státního fondu by měla být otevřená a postup poskytování pomoci jednoduchý, na principu „jednoho okna“, bez papírování a byrokracie.
Pro každou rodinu, a to zdůrazňuji, pro každou rodinu zesnulého, pro každého veterána by měl být k dispozici osobní sociální pracovník, koordinátor, který v rámci osobní komunikace bude řešit vznikající problémy v reálném čase. Upozorňuji na skutečnost, že již v letošním roce by měly být struktury fondu rozmístěny ve všech regionech Ruské federace.
Už fungují opatření na podporu veteránů Velké vlastenecké války, bojových veteránů a účastníků místních konfliktů. Myslím, že v budoucnu se může těmito důležitými otázkami zabývat i státní fond, který jsem zmiňoval. Musíme to vyřešit. Žádám vládu, aby to udělala. Dovolte mi ale připomenout, že vytvoření zvláštního fondu nezbavuje odpovědnosti jiné struktury a úrovně státní správy. Očekávám, že všechna federální ministerstva, regiony a obce budou i nadále věnovat velkou pozornost veteránům, vojenskému personálu a jejich rodinám. A v tomto ohledu chci poděkovat vedoucím subjektů federace, starostům měst a krajů, kteří se neustále setkávají s lidmi, chodí i do předních linií, podporují své krajany.
Co bych chtěl zvláště zdůraznit. V současnosti snášejí útrapy fronty profesionální vojáci, mobilizovaní a dobrovolníci společně. Mám na mysli zásoby a vybavení, peněžní příspěvky a platby pojištění v souvislosti se zraněním, lékařskou péči. Apely, které přicházejí ke mně a ke guvernérům, stejně jako k orgánům vojenské prokuratury a k ombudsmanovi, také o něčem vypovídají. Naznačují, že zdaleka ne všechny tyto záležitosti jsou vyřešeny. Je naprosto nutné vyřešit každý jeden konkrétní případ.
A ještě, služba v zóně SVO je spojena s obrovským fyzickým a psychickým stresem, s každodenními riziky pro zdraví a život. Proto považuji za nutné zavést pro mobilizované, obecně pro veškerý vojenský personál, pro všechny účastníky speciální vojenské operace, včetně dobrovolníků, řádnou dovolenou v délce nejméně 14 dnů, a to nejméně jednou za půl roku, bez započítání doby nutné k cestě. Aby měl každý bojovník možnost navštívit rodinu, být nablízku příbuzným a přátelům.
ROZVOJ OZBROJENÝCH SIL
EKONOMIKA A PODNIKÁNÍ
VYSOKOŠKOLSKÉ STUDIUM
PODPORA RODIN S DĚTMI
EKOLOGIE A TURISMUS
/bez překladu, určeno především občanům RF/
O JADERNÝCH ZBRANÍCH
A nyní několik slov k tomu, co nás obklopuje. Rád bych se zastavil u jednoho námětu. Počátkem února tohoto roku zazněl požadavek Severoatlantické aliance adresovaný Rusku, abychom se vrátili k plnění Smlouvy o strategických útočných zbraních. Včetně povolení inspekcí v našich jaderných obranných objektech. Nevím, jak to nazvat. Jakési absurdní divadlo. Všichni víme, že Západ se přímo podílí na pokusech kyjevského režimu udeřit na naše základny strategického letectva. Využívá k tomu drony, vybavené a modernizované za spoluúčasti natovských specialistů. A teď k tomu ještě chtějí přidat inspekce v našich obranných objektech? Za současných podmínek to nelze nazvat jinak než blouznění.
Samozřejmě, a toho si povšimněte, my tuto možnost mít nebudeme. Naše opakované žádosti o možnost inspekce tam nebo jinde zůstávají bez odpovědi nebo jsou odloženy pro formální nedostatky. A prohlédnout si něco jaksepatří na jejich straně je zhola nemožné. USA a NATO se netají tím, že jejich cílem je uštědřit Rusku strategickou porážku. A přesto se chystají, že budou prověřovat naše obranné objekty? A to i ty nejnovější? Před týdnem jsem podepsal rozkaz o uvedení nových pozemních strategických komplexů do bojové pohotovosti. I tam budou ňuchat? Jak si to představují? Jednoduše je tam pustíme? Jak prosté…
Když NATO vystoupilo s jejich kolektivním návrhem, pochopili jsme to jako nabídku k účasti na smlouvě o strategických útočných zbraních. Souhlasíme s tím. Prosím. Doba už dávno dozrála k řešení této otázky. Vždyť v NATO jsou kromě USA další jaderné arsenály ve Velké Británii a ve Francii. Zdokonalují se a vyvíjejí. A také jsou namířeny proti nám, proti Rusku.
Poslední vystoupení jejich lídrů to jenom potvrzují. Jednoduše, nevšímat si toho, nemáme právo. Zvlášť s ohledem na současnou situaci. První taková dohoda se uzavírala mezi SSSR a Spojenými státy v roce 1991 v naprosto jiné situaci, v podmínkách snižování napětí a posilování vzájemné důvěry. Následně se dostaly naše vzájemné vztahy na takovou úroveň, že oba státy uvedly, že se nadále nepovažují za protivníky. Všechno bylo v pořádku.
Smlouva z roku 2010 obsahuje důležité body o nedělitelnosti bezpečnosti, o přímých vzájemných vztazích v otázkách strategických útočných i obranných zbraní. To už je však dávno minulostí. USA z této smlouvy /START/ vystoupily. Všechno se stalo minulostí. Naše vztahy byly degradovány. A zásluhu na tom mají právě Spojené státy. Po rozpadu Sovětského svazu přistoupily dokonce k revizi výsledků druhé světové války, k budování světa americkým stylem, kdy může být jen jeden pán, jeden hospodář.
Kromě toho začaly hrubě narušovat veškeré základy mírových dohod, jež vznikly po druhé světové válce, aby se zbavily dědictví z Jalty a Postupimi. Krok za krokem začaly ničit uspořádání světa, demontovaly systém bezpečnosti a kontroly zbrojení. Naplánovaly a uskutečnily celou řadu válek po celém světě. A to vše s jediným cílem – zničit architekturu mezinárodních vztahů, vybudovanou po druhé světové válce. Není to metafora. Tak to probíhá v praktickém životě. Od rozpadu SSSR myslí jen na zafixování své globální dominance a nějaké zájmy současného Ruska, stejně jako zájmy jiných zemí, jsou jim lhostejné.
Situace ve světě se po roce 1945 samozřejmě změnila. Vznikla nová centra rozvoje a vlivu, která se rychle rozvíjejí. Jde o přirozený, objektivní proces, který nelze ignorovat. Je ale nepřijatelné, aby Spojené státy začaly přetvářet světový řád jen k obrazu svému. Výhradně pro jejich vlastní sobecké zájmy.
A tak prostřednictvím představitelů NATO vysílají signály, ve skutečnosti ultimáta – hej, vy, tam v Rusku, plňte to, na čem jsme se dohodli, momentálně Dohodu o strategických útočných zbraních /START/, bez námitek, a my budeme dělat to, co uznáme za vhodné. Stejně jako prý není žádná souvislost mezi STARTem a řekněme konfliktem na Ukrajině, jakož i dalšími nepřátelskými kroky Západu proti Rusku. Prý neexistují žádná hlasitá prohlášení, že nám chtějí uštědřit strategickou porážku. Tak to už je buď pokrytectví nebo cynismus, nebo vrchol hlouposti. Bohužel, označit je za idioty nelze, nejsou to hloupí lidé. Chtějí nám zasadit strategickou porážku a lezou do našich jaderných objektů. Proto vám musím oznámit, že Rusko pozastavuje ode dneška svou účast v dohodě o strategických útočných zbraních. Opakuji, smlouvu neopouštíme, ale pozastavujeme naši účast. Ale ještě předtím, než posoudíme tuto otázku, musíme si ujasnit, co vlastně chtějí země NATO – Francie a Velká Británie. A jak budeme brát do evidence jejich strategické arsenály? Vlastně, společný úderný potenciál aliance. Na základě jejich návrhu nám vlastně nabídly spoluúčast na tomto procesu. No, sláva Bohu. Nejsme proti. A vůbec není třeba začít znovu všem lhát a dělat ze sebe šampióny a přeborníky ve vybíjené. My víme, co je za tím. V USA pomalu končí garanční lhůty k bojovému použití jednotlivých typů jaderné munice, a tak vzhledem k tomu někteří úředníci ve Washingtonu přemýšlejí o možnostech naturálního vyzkoušení těchto jaderných zbraní, protože v USA už běží příprava k výrobě nových typů jaderné munice. Ano, máme takové informace. Za takové situace musí ministerstvo obrany RF spolu s Rosatomem zabezpečit řádnou připravenost k vyzkoušení jaderných zbraní. Jako první to, samozřejmě, neprovedeme. Pokud však k tomu přistoupí USA, odpovíme. Nikdo nemusí propadat nebezpečným iluzím, že globální strategická parita může být narušena.
Vážení kolegové, vážení občané Ruska!
V současnosti jdeme společně po složité, ne jednoduché, cestě. Překonáváme potíže společně, jak jinak, vždyť jsme vyrůstali na příkladech našich velkých předků a jsme povinni zachovat jejich odkaz, který se předával z pokolení na pokolení. Jdeme vpřed, díky věrnosti své vlasti, vůli a naší jednotě. Tato svornost se projevila hned na začátku SVO. Stovky dobrovolníků, představitelé všech národností v naší zemi se dostavili k odvodním komisím, rozhodli se postavit do jedné řady s obránci Donbasu a bojovat za rodnou vlast, rodnou zemi, za pravdu a spravedlnost. Bok po boku bojují v předních liniích vojáci ze všech regionů naší mnohonárodnostní vlasti. Jejich modlitby pronášejí v různých jazycích, ale všechny jsou za vítězství, za kamarády v boji, za vlast! Jejich těžká bojová činnost, jejich hrdinství nalézá mocný ohlas v celém Rusku. Lidé je podporují, nechtějí, a ani nemohou zůstat stranou. Fronta prochází přes srdce milionů našich občanů. Posílají na frontu léky, teplé věci, maskovací sítě, prostředky umožňující spojení, zásobování a dopravu atd. Všechno, co může pomoci k záchraně života našich chlapců. Sám vím, jak milé jsou dopisy školáků na frontu. Vojáci si je berou s sebou do boje jako to nejdražší, neboť upřímnost a čistota dětských přání dojímá k slzám. Vojáci se ubezpečují, že mají za koho bojovat, koho ochránit. Neméně významná je pro vojáky a jejich rodiny, pro civilisty i péče dobrovolníků už od samého začátku SVO. Pracují směle a rázně, pod palbou a při ostřelování vyvádějí ze sklepů děti, starce, všechny, kdo to potřebují. Dodávali na ohrožená místa potraviny, vodu, oblečení – a dělají to dosud – budují centra humanitární pomoci pro běžence, pomáhají v polních lazaretech i na samotné linii dotyku, riskují vlastní životy při záchraně jiných. Jenom Lidová fronta vybrala víc než 5 miliard rublů v rámci iniciativy „Vše pro vítězství“! A řeka darů plyne stále. Stejně důležitý je dar kohokoli – velké společnosti i podnikatelů. Obzvláště dojímavé jsou však dary od lidí, kteří věnují část svých úspor, svých platů nebo penzí. Taková jednota na pomoc našim vojákům, civilistům v zóně bojové činnosti nebo běžencům je skutečně ta nejupřímnější! Děkuji vám všem za upřímnou podporu, jednotu, vzájemnou pomoc! To se nedá ničím docenit! Rusko odpoví na jakékoliv výzvy, protože my jsme jedna země, jeden velký a sjednocený lid! Věříme si, věříme svým silám! Pravda je naše!
Děkuji.
Z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová
