zemědělství – MUDr. Ivan David, CSc. https://ivandavid.cz Europoslanec Sun, 07 Apr 2024 20:21:13 +0000 cs hourly 1 https://wordpress.org/?v=6.9.4 Jak na ně https://ivandavid.cz/2024/02/jak-na-ne/ https://ivandavid.cz/2024/02/jak-na-ne/#respond Sun, 11 Feb 2024 10:40:41 +0000 https://ivandavid.cz/2024/02/11/jak-na-ne/ Po návratu ze Štrasburku do ČR jsem ihned zamířil mezi naše zemědělce, kteří připravují na 19. 2. 2024 traktorovou blokádu Prahy. Pro změnu jsem jednou mohl já předat cenné informace Zdeňku Jandejskovi, který mi po celou dobu výkonu mandátu poslance Zemědělského výboru Evropského parlamentu předával cenné rady, jak pomocí pozměňovacích návrhů upravit návrhy směrnic a nařízení EU, aby v zemědělské praxi napáchaly co nejméně škod. Jak se zemědělcům ve Štrasburku podařilo prolomit řady proglobalizačních europoslanců zajímalo i blogera Daniela Sterzika známého pod pseudonymem Vidlák. Část informací, které jsem mu předal, a které už lze pustit mezi čtenáře, zveřejní na Vidlákových kydech. Okamžitě jsme se dohodli, jak vzájemnou výměnu informací ještě urychlíme. Dohodli jsme se, že svým malým dílem přispěji do aktivit do rebelské sítě #myzemedelci.

Nejcennější informaci, kterou jsem ze Štrasburku přivezl, je zpráva, že globalisty, jejichž je Fialová vláda jen jedním z mnoha údů, mohou zemědělci s pomoc traktorů a spoluobčanů porazit.

Traktorová blokáda europarlamentu přiměla řadu europoslanců rychle převléknout kabáty. Ještě před měsícem věřili jen nejzarytější zastánci konvenčního zemědělství, že by se nám mohlo podařit na plénu prosadit úplný zákaz patentovatelnosti rostlin. Těch vzniklých klasickými šlechtitelskými metodami výběru a křížení i těch vytvořených novými genomickými technikami. Počátkem ledna Zemědělský výbor (AGRI), v němž jako koordinátor zastupuji frakci Identita a demokracie (ID), schválil kompromisní pozměňovací návrh, k jehož vzniku jsem měl tu čest jako stínový zpravodaj přispět.

Podle společného textu, který jsme s hlavním zpravodajem výboru a ostatními stínovými zpravodaji vytvořili, bylo ostatním poslancům navrženo ke schválení zakázat patentování rostlin vzniklých „přírodním šlechtěním“ i laboratorní úpravou genomu.

Aby nedošlo k mýlce – nejde o geneticky modifikované organismy (GMO). Ty už mají vlastní nařízení několik let. GMO je rostlina, do jejíhož genomu byla vložena část genomu jiné rostliny nebo dokonce genomu živočicha. Rostlina vzniklá novou genomickou technikou (NGT) má sice laboratorně upravený genom, ale pouze tak, že její producent v původním přírodním genomu zapne nebo vypne některé sekvence genů, aby dosáhl požadovaných vlastností. Například vyšší odolnosti proti chorobám či mrazu.

Vývoj a zkoušky bezpečnosti těchto nových rostlin trvají dlouho a stojí hodně peněz. Mohou však dále posunout zemědělství směrem k vyšším výnosů a k možnosti snížení spotřeby ochranných postřiků. Ve výzkumu těchto šlechtitelských metod působí dva druhy firem. Obří nadnárodní korporace, které mají pro našince nepředstavitelné množství peněz nejen na výzkum, ale i na lobbying. Každá ze tří největších firem je na ovlivňování názorů eurokratů a europoslanců ročně schopna vyčlenit více peněz než kolik by stála výstavba nových budov europarlamentu ve Štrasburku, Bruseli i Lucemburku.

Kromě nich však nové odrůdy laboratorně šlechtí i malé a střední specializované firmy. I v ČR působí několik společností, které se zabývají vývojem nových odrůd. Pokud by europarlament nezakázal patentování rostlin, jejich existence by do 5 let skončila. Komise v návrhu nařízení o nových genomických technikách napsala, že po pěti letech hodlá nařízení přezkoumat a navrhnout možnost patentovatelnosti NGT. Nadnárodní korporace po celé mé funkční období intenzivně lobují mezi kolegy, aby patentování bylo umožněno.

Co by to v praxi znamenalo?

Kromě firmy, která vyšlechtila a patentovala novou odrůdu, by s ní nikdo další nemohl pracovat na dalším šlechtění. Leda by držiteli patentu zaplatil takovou částku na licenčním poplatku, že by se mu další šlechtění již nemohlo vyplatit. Během jediného roku by na trhu EU zůstaly pouze ony tři největší nadnárodní korporace. A ty by pak drasticky zdražily ceny osiv.

Držitel patentu by mohl zemědělce doslova zotročit. Stejně jako v Bangladéši by si do smluv o dodávkách osiva mohl vynutit, že zemědělec musí prodat veškerou úrodu jen jemu. A to za cenu, kterou určí držitel patentu. Formálně by to bylo napsáno, jakože cena je pomocí nějakého vzorce odvozená od cen na nějaké burze. Jenže tam s cenami manipulují spekulanti ve službách právě těch největších nadnárodních korporací. (podobně je na to zemědělství v Jihoafrické republie i nadalších místech – pozn.red.N.R. -vd-)

Problém patentovatelnosti jsem důkladně konzultoval s experty z Českomoravské šlechtitelské a semenářské asociace (ČMŠSA). Stejně jako bývalý prezident Agrární komory a šéf zemědělsko potravinářského holdingu Rabbit Trhový Štěpánov Zdeněk Jandejsek, který sbíral zkušenosti o fungování zemědělství na polovině zeměkoule, mi předložili řadu důkazů o doslova gangsterských praktikách, jimiž největší firmy v zemích, kde je patentování rostli možné, terorizují zemědělce. Jejich roční zisky z těchto praktik – v Evropě zatím stále ještě označovaných jako nekalé – násobně převyšují rozpočet celé EU.

Hlasování na plénu bylo naplánováno na středu 7. 2. 2024. Když jsme se jako poslanci scházeli k hlasování do jednacího sálu, měli jsme za sebou všichni třetí den zkušeností s průchodem uličkou, kterou nám francouzští policisté a vojáci otevírali v řadách traktorů a zemědělců, jež celý jednací týden drželi europarlament v obklíčení. Poctivě musím sedlákům přiznat, že otevírání uliček měli s francouzskými policisty a vojáky dobře nacvičené. Nikomu nešlo o život. Poslanci, kteří jsou podle svého hlasování v AGRI výboru a na plénu známí jako stoupenci zemědělců, si při průchodu uličkou mohli užít pozdravy, stisky rukou, plácání po zádech a přání úspěchu v boji proti bilionové hydře. Ostatní si za štíty těžkooděnců užili pískot, bučení a skandování hesel, které jim asi moc příjemné nebyly. K žádnému fyzickému násilí však nedošlo.

I tak slavila nátlaková akce sedláků úspěch, který by ještě v prosinci loňského roku téměř nikdo nečekal. Ze 705 poslanců pro zákaz patentovatelnosti rostlin hlasovalo 588 poslanců. Na stranu nadnárodních korporací mělo odvahu se ve veřejném hlasování po jménech přidat pouze 27 kolegů. Zdrželo se 17 členů europarlamentu. Jak by to dopadlo, kdyby na nás při večerním odchodu z budovy opět nečekali zemědělci s traktory a těžkou technikou, si nyní netroufám vůbec spekulovat.

Byl jsem velmi šťastný, když jsem po vítězném hlasování mohl vyjít k oknu kavárny vedle jednacího sálu, odkud jsem telefonoval zástupcům Zemědělského svazu, kteří v davu sedláků napjatě čekali na výsledek. Po pár vteřinách tlumočení vzkazu zemědělcům dole za zátarasem jsem i na dálku desítek metrů, které nás dělili, viděl jejich obrovskou nefalšovanou radost a jásání.

Přesně tohle jsou okamžiky, pro které stojí za to v europarlamentu bojovat i v hádkách, které mnozí předem považují za ztracené, a absolvovat stovky a tisíce hodin někdy velmi nepříjemných jednání s názorovými oponenty.

To nejdůležitější, co jsem našim zemědělcům připravujícím traktorové protesty proti vládě, ze Štrasburku přivezl je praktická zkušenost, že odhodlaní, disciplinovaní a dobře organizovaní zemědělci mohou pomocí traktorů v ulicích porazit i 3 z 50 největších a nejbohatších firem na planetě.

Když to šlo ve středu ve Štrasburku, je možné to dokázat i v Praze. Touto cestou vyzývám všechny své čtenáře a příznivce, aby 19. 2. 2024 přišli pomoci našim zemědělcům před Ministerstvo zemědělství, před Strakovku a na místa srazu před oběma parlamentní komorami, říci nahlas a nepřehlédnutelně, co si myslí o vládní politice, která ekonomicky likviduje naše zemědělství.

**

Autor: MUDr. Ivan David, CSc. – europoslanec za SPD, který se letos znovu uchází o přízeň voličů v nadcházejících eurovolbách, zdroj: Facebook autora (9.2.2024 – 20:53)

*

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

2300 736 297 / 2010

Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k realizaci našich seminářů a panelových diskuzí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

]]> https://ivandavid.cz/2024/02/jak-na-ne/feed/ 0 Schválení pomoci ukrajinskému režimu a protestní akce zemědělců (video 8 minut) https://ivandavid.cz/2024/02/schvaleni-pomoci-ukrajinskemu-rezimu-a-protestni-akce-zemedelcu-video-8-minut/ https://ivandavid.cz/2024/02/schvaleni-pomoci-ukrajinskemu-rezimu-a-protestni-akce-zemedelcu-video-8-minut/#respond Fri, 02 Feb 2024 15:25:11 +0000 https://ivandavid.cz/2024/02/02/schvaleni-pomoci-ukrajinskemu-rezimu-a-protestni-akce-zemedelcu-video-8-minut/

]]> https://ivandavid.cz/2024/02/schvaleni-pomoci-ukrajinskemu-rezimu-a-protestni-akce-zemedelcu-video-8-minut/feed/ 0 „Green Deal a sankce proti Rusku. Za obojím stejní idioti“. A od toho začal náš průšvih, ukazuje Ivan David https://ivandavid.cz/2023/12/green-deal-a-sankce-proti-rusku-za-obojim-stejni-idioti-a-od-toho-zacal-nas-prusvih-ukazuje-ivan-david/ https://ivandavid.cz/2023/12/green-deal-a-sankce-proti-rusku-za-obojim-stejni-idioti-a-od-toho-zacal-nas-prusvih-ukazuje-ivan-david/#respond Tue, 26 Dec 2023 13:25:20 +0000 https://ivandavid.cz/2023/12/26/green-deal-a-sankce-proti-rusku-za-obojim-stejni-idioti-a-od-toho-zacal-nas-prusvih-ukazuje-ivan-david/ Hlavním tématem konce letošního roku je cena potravin. Jak se jako člen zemědělského výboru europarlamentu díváte na zásadní otázku roku: Zdražily nám potraviny naši domácí výrobci, nebo zahraniční supermarkety?

Odpověď je jednoduchá. Ceny potravin zdražili ti, kteří prosadili Green Deal, a ti, kteří prosadili sankce proti Ruské federaci ve formě zákazu dovozu energetických surovin. Jsou to titíž idioti. Ceny energií se promítají do všeho a vedou k inflaci, zvláště když vláda není schopná adekvátně reagovat. Že je to možné, ukazují příklady z jiných zemí. Pro zemědělské podniky proto rostou všechny vstupy, elektrická energie, pohonné hmoty, hnojiva, osiva, krmiva, chemické ochranné látky, ceny vody, ceny práce, nájmy, pojištění, prostě všechno.

Zemědělci i potravináři to chtějí přežít. Výkupní ceny ovládají maloobchodní řetězce, prodejní ceny rostou s vysokými obchodními přirážkami. Takže na začátku celého řetězu příčin a následků jsou idioti prosazující Green Deal a ti, kteří chtěli porazit Putina, ale skolil nás jejich bumerang.

Do cen energií se nám od ledna definitivně promítne evropská politika Green Dealu, která má ambice v horizontu několika desetiletí zcela přeformátovat naše životy. Premiér Fiala ještě před nástupem do funkce tvrdil, že Green Deal máme vnímat jako „příležitost“. Co nám z této příležitosti zbylo?

Politika Green Dealu se do cen promítá už nějakou dobu. V zemědělství to jsou vedle emisních povolenek omezení, která se plně promítnou v následujících měsících, jako omezení hnojení, užívání pesticidů a dalších ochranných látek, prosazování „neadekvátní pohody zvířat”, která sice život zvířatům příliš nezlepší, ale prodraží produkci, dále povinnost nechat část pozemků ladem, celkové zvýšit podíl ekozemědělství, které sice skoro nic neprodukuje, navíc o bioprodukty neroste dostatečně zájem, naráží na nutnou prioritu ceny pro většinového spotřebitele.

Ano, existuje ambice změnit dietní zvyklosti, máme prý jíst „rostlinnější a méně upravenou“ stravu, méně masa, protože jeho produkce je náročná na energie, lidskou práci, spotřebu vody, a v neposlední řad jsou zvířata „cítící bytosti“. Prostě máme se změnit z všežravců na býložravce. Náš zažívací systém na to není připraven a odporuje to tradici.

Ideologie Green Deal se znemožní sama, ale dříve než k tomu dojde, napáchá obrovské škody nejen zemědělcům a potravinářům, ale všem občanům. V čele škůdců stojí zelení Piráti, za nimi „socialisté“, „levice“, „progresivní“ liberálové a část „lidovců“. V případě ČR nese vláda odpovědnost „spolu“. Těžko se zatím můžeme bránit, když jsme v menšině a nařízení EU jsou závazná a směrnice jsme povinni implementovat.

Vláda Petra Fialy se potýká s nízkou mírou důvěry, která dosahuje úrovně vlády Petra Nečase. Jak ji podle vás nadále poznamenají „reformní“ kroky, naplánované od prvního ledna?

Prostě bude hůř. Lidé ale nejsou ve své většině dost blbí, aby nadále věřili slibům Petra Fialy. Pokles důvěry vládě bude pokračovat a zřejmě se dále prohloubí inflace. Tu je ale třeba počítat kumulativně za více let. Zažili jsme doby nízkého růstu a stagnace, ale snížení životní úrovně v takové míře nepamatujeme desítky let. Nejvíc jsou postiženi chudí občané, v jejichž spotřebním koši dominují náklady bydlení, energie a potraviny.

Zastánci vlády a dokonce i někteří koaliční politici odmítají kritiku vládních opatření a tvrdí, že lidé mají peněz dost, když „rabují“ obchody před Vánocemi a létají na zahraniční dovolené. Co říci na tento způsob „analýzy“ ekonomického stavu země?

Ano, lidé ještě nechcípají hlady, ještě si drze nakupují dárky pro své blízké. Zahraniční dovolené jsou často na dluh a stále víc lidí si nemůže dovolit zvýšené náklady o dovolené. Zdá se, že to koaliční politiky a zastánce vlády nemrzí. O rabování bych zatím nemluvil, ale pokud vláda situaci dále zhorší, dojde i na skutečné rabování, které u nás nemá tradici a zatím ho známe jen z videí ze zdivočelého Západu.

Premiér Fiala tvrdí, že vláda razí „hodnotovou politiku“, provádí „správné věci“ a nedělá „populistické kroky“. Ministr vnitra opakovaně hovoří o tom, že v politice je to jako ve třídě, kde předtím učil. Jak důvěryhodná je podle vás pro veřejnost tato ambice vlády coby vychovatele národa, který ví nejlépe, co je dezinformace a co je nebezpečí liberální demokracie?

Jestli jsou kroky vlády opravdu „správné“, pak je šíření bídy zřejmě skutečným cílem. V čí prospěch tedy vláda jedná, koho zastupuje? Kdo seje vítr, sklízí bouři. Občané začínají uvažovat o trestní odpovědnosti členů vlády. Tady končí legrace. Lidé budou chtít vidět škůdce za mřížemi. Kontext vývoje v Evropské unii to může umožnit.

Náčelník generálního štábu Řehka nás vnitřně připravuje na konflikt NATO a Ruska. Prý by se z nás hned stalo „bojové zázemí“. Co říkáte na tuto vyhlídku naší budoucnosti?

Osobám jako jsou Černochová a Řehka nelze svěřit naši budoucnost. Jsou nebezpeční, jsou skutečným ohrožením naší země. Do stejné kategorie patří i Lipavský, Rakušan a další, ti všichni jsou připraveni naši zemi zatáhnout do válečného konfliktu. Nestaňme se aktivními účastníky americko-ruského konfliktu na Ukrajině! Americká ambice zničit Rusko nás ohrožuje rozhodně víc než hypotetická ruská agrese proti zemím EU. Rusku totiž chybí motiv. Jaký prospěch by mohlo mít z války proti NATO? Žádný.

Začátkem letošního roku byl prezidentem republiky zvolen Petr Pavel. Stal se podle vás výrazným aktérem české politiky, jak tvrdí jeho příznivci, nebo je spíše reprezentativní figurou bez vůle projevit vlastní názor, jak tvrdí jeho odpůrci?

Prezident Pavel pětikoalici nepřekáží. Tím nese spoluodpovědnost za důsledky její politiky. Pro mne, a myslím i většinu občanů, nejsou přijatelné ani jeho vlastní iniciativy, jako je například vstřícnost k požadavkům Lichtenštejnů nebo přijetí Sorose mladšího.

V příštím roce nás čekají volby do Evropského parlamentu. Alexandr Vondra si přeje, aby nový parlament byl „pravicovější“. Splní se mu to? Jak podle vás mohou tyto volby v roce 2024 otočit kormidlem EU?

Levice ani pravice už nejsou tím, čím bývaly ještě před dvaceti lety. Levičácké šílenosti typu Green Deal a podporu imigrace odmítám, i když se rozhodně necítím být pravičákem. Skoro všude v EU posilují „antisystémové“ strany spoléhající na politiku odpovědnou k potřebám vlastního národa, ne politiku směřující k naplnění bizarních zelených snů fanatiků, a směřující k destrukci vlastní země a jejího lidu ve válečném konfliktu ve prospěch cizích zájmů.

Všechno se Alexandru Vondrovi nesplní. Nelze mít současně „klid na práci“ a vyhovět transatlantickému spojenci. V roce 2024 ve volbách do Evropského parlamentu určitě dojde k významnému posílení stran, usilujících o nezávislou politiku ve prospěch vlastní národní komunity. Otázka je, jestli toto posílení bude dostatečné, aby významně pohnulo kormidlem. Jinými slovy, záleží na tom, jak se nám podaří zmobilizovat voliče. O naší budoucnosti se totiž rozhoduje v Bruselu.

Stále se řeší téma migrace a s ní souvisejícími bezpečnostními potížemi zejména v západní Evropě. Jak důležité podle vás bude pro eurovolby?

To záleží na tom, nakolik se podaří vládě docílit cenzurování informací o důsledcích masové migrace nepřizpůsobivých imigrantů. Zda tedy občané pochopí, že totéž se bude dít i u nás, jestliže tomu nezabráníme.

Letos vzbudil i v Česku rozruch německý časopisový titulek „Česko jako nemocný muž Evropy“, doprovázený velmi zdrcujícím ekonomickým článkem. Prý už nebudeme nadále moci těžit z levné pracovní síly a vlastní nejvyspělejší průmysl nemáme. Co tedy podle vás bude moct Česko do budoucna nabídnout Evropě a světu?

My musíme klást otázku, co je nutné nabídnout našim občanům. Chápu, že otázka směřuje k našim budoucím konkurenčním výhodám. Pokud nezvýšíme náročnost vzdělávání a nezajistíme podporu výroby s vyšší přidanou hodnotou, neobstojíme. EU ale podporu vlastního průmyslu zakazuje… Je tedy východisko dost jasné.

Jakými slovy lze povzbudit čtenáře do roku 2024?

V příštím roce se vyhrotí konflikty. Při dobré orientaci, dostatku síly a vůle z toho nemusíme odejít jako poražení. Nebudeme-li se bránit vývoji tak, jak nám ho nastavili, dopadneme velmi špatně. Naši soupeři nám ale svým chybami umožňují vítězství.

]]> https://ivandavid.cz/2023/12/green-deal-a-sankce-proti-rusku-za-obojim-stejni-idioti-a-od-toho-zacal-nas-prusvih-ukazuje-ivan-david/feed/ 0 Ivan David: Kdo může za zdražování potravin? https://ivandavid.cz/2023/03/ivan-david-kdo-muze-za-zdrazovani-potravin-2/ Sun, 19 Mar 2023 12:01:45 +0000 https://ivandavid.cz/2023/02/21/ivan-david-kdo-muze-za-zdrazovani-potravin/ Ve středu večer byla zrušena funkce vládního zmocněnce pro boj s dezinformacemi. Česká televize už se tedy nemusí obávat, že by někdo z vládní úrovně jakkoli korigoval nesmysly a vyslovené lži, vysílané za peníze koncesionářů „veřejnoprávními“ propagandisty do všech domácností, které ještě televizní přijímač neodvezly do sběrny elektroodpadu.

Příkladem takového kanálu lží je již tradičně pořad Otázky Václava Moravce (OVM). Rozhodně pak, pokud se moderátor rozhodne hovořit o zemědělství, jako tomu bylo v pořadu vysílaném 12. 2. 2023. Tímto textem se k němu chci dodatečně vrátit za účelem vyvrácení prezentovaných dezinformací.

Za své koncesionářské poplatky si diváci mohli poslechnout diskuzi prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomáše Prouzy a ředitele potravinářské sekce Ministerstva zemědělství Jindřicha Fialky. Oba pánové, kteří nikdy v životě nepracovali v zemědělství, potravinářském průmyslu, ale ani v maloobchodě, a proto ve skutečnosti neznají fungování výrobní vertikály zemědělská prvovýroba – potravinářská výroba – maloobchod, divákům předváděli imitaci diskuse o příčinách inflace a zdražování potravin zvláště. A jak už je to v ČT zvykem, ten kdo o tématu nejméně ví, ostatní poučuje. Je smutné vidět státního úředníka z Ministerstva zemědělství, jak si notuje s hlavním lobbistou nadnárodních obchodních řetězců o tom, že za zdražování potravin mohou zemědělci.

Ani slovo o tom, že zemědělcům dramaticky vzrostly náklady na hnojiva, krmiva, prostředky na ochranu rostlin, veterinární léčiva, energie nutné k vytápění prostor pro chovy zvířat, skladování ovoce a zeleniny. V ČR většinově státem vlastněná firma ČEZ vyrábí nejlevnější elektřinu v Evropě. Občané spotřebitelé, stejně jako zemědělci a firmy ze zpracovatelského průmyslu však v účtech za elektřinu platí nejvíce v celé EU. Oba pánové se však ukázkově dezinformačně shodli na tom, že za růst cen potravin mohou zemědělci a potravinářské firmy.

Před napsáním tohoto příspěvku jsem vedl řadu konzultací se zástupci zemědělské prvovýroby, potravinářských firem, s nimž jsem jako člen Zemědělského výboru Evropského parlamentu často v kontaktu, ale i se zástupci firem provozujících maloobchodní prodejny na venkově. Obzvláštní „veselí“ u expertů, které jsem konzultoval, vyvolalo vystoupení ekonomky Jany Matesové, která vinu za zdražování připsala nadměrné koncentraci zemědělské prvovýroby u nás – prý údajným zpracovatelským molochům.

Moravcovým hostům bych doporučil, aby se někdy jeli podívat do Rheda-Wiedenbrücku v německé spolkové zemi Severní Porýní – Vestfálsko. Firma Tönnies tam provozuje jatka, která týdně porazí a zpracují 40 tisíc prasat. Pro srovnání – v ČR bylo za celý rok 2021 odchováno a poraženo 605 tisíc prasat. Celá roční produkce všech vepřínů v ČR by jedinými německými jatky projela za 15 týdnů.

Podle německého zemědělského webu agrarheute dochází na německém trhu každoročně ke stále větší koncentraci zpracovatelských kapacit. Deset největších jatečních společností v Německu porazí a zpracuje 79,2% prasat, které jsou obchodovány na trhu. Jen firma Tönnies ročně porazí a zpracuje 16,6 milionů prasat.

Podobně je mnohem více než u nás v Německu, Rakousku i Francii koncentrované zpracování mléka či drůbežího masa, ale i ovoce a zeleniny. Jen firma Müller loni zpracovala 1,6 miliardy kg surového mléka. Z toho 1,2 miliardy kg v mlékárně v Luppersdorfu v Sasku. Pro srovnání v celé ČR bylo v roce 2021 nadojeno 3,2 miliardy litrů mléka. České potravinářské firmy, které ČT nechává označovat za molochy, jsou ve srovnání s potravináři v Německu, Holandsku, Španělsku či Francii pouhými „příštipkáři“.

V západní Evropě investují vlády do domácích zpracovatelských podniků obrovské množství finančních prostředků na dotacích všeho druhu. Navíc pro ně vytvářejí příznivé prostředí pro fungování. Jako nejčerstvější příklad lze uvést německé dotace na energie pro podnikatelské subjekty, kterými spolková vláda vykryla zvýšené náklady elektrickou energii. V Německu mají podniky po zásahu spolkové vlády levnější elektřinu než je u nás. Jak tomu mohou čeští, moravští a slezští zpracovatelé konkurovat?

Ukázkovou manipulací byly prezentované údaje o poklesu cen obilí, hnojiv či energií na burzách. Podle bývalého náměstka ministra financí a poté státního tajemníka pro evropskou integraci a dnes šéfa Svazu obchodu Tomáše Prouzy by to prý mělo vést k poklesu cen potravin.

Podle informací, které se mi podařilo zjistit od potravinářů sice, cena obilí na burze poklesla, ale všichni výrobci krmných směsí mají nakoupené obilí za vysoké ceny po loňské sklizni. Mají nakoupené zásoby až do nové sklizně, tedy do konce srpna 2023. Prakticky tedy nemohou využít nižší cenu na burze, která je výsledkem dočasné spekulační vlnky. Výrobci krmiv nemohli s nákupem čekat, jestli se burza nezhoupne, jako to dělají spekulanti. Aby měli z čeho vyrábět, musí si na podzim vytvořit zásoby. Přes mlýny nelze prohánět vzduch, nebo digitální peníze půjčené od centrální banky za výhodný úrok.

Charakter dezinformace měly i údaje prezentované v OVM ohledně poklesu cen hnojiv na burze. Zemědělci museli hnojiva na rok 2022 a první pololetí 2023 nakoupit již na podzim roku 2021 a v prvním pololetí roku 2022. Tedy za přemrštěné ceny, které do neskutečných výšek vyhnaly hrátky EU se sankcemi proti Ruské federaci. U moderátora se nevědomosti nedivím, ale úředník Ministerstva zemědělství by měl znát agrotechnické lhůty – kdy se hnojí, kdy sází a seje. A tudíž, kdy je třeba připravit zásoby. A když jde do televize, měl by být schopen hájit výrobce ze svého resortu.

Zvláštní kategorií lží tvoří údaje o cenách elektřiny a plynu. Zastropování cen, které provedla vláda premiéra Petra Fialy je na úrovni ŠESTINÁSOBKU cen, za které energie nakupují západoevropští zemědělci a zpracovatelé potravin.

Proti české zemědělské prvovýrobě na společném trhu EU působí i nastavení výše dotací. Zemědělci v ČR dostávají při součtu unijních, státních a regionálních veřejných podpor jen čtvrtinu dotací, které veřejné rozpočty vyplácí jejich západoevropským konkurentům. Západní vlády z jejich veřejných rozpočtů platí dotace i na vývoz neprodejné produkce do střední a východní Evropy. Podle Evropské komise je to legální.

Dovolím si vyslovit prognózu vývoje cen potravin podle toho, co jsem zjistil při konzultacích se zemědělci a zpracovateli. Dokud budou v ČR vysoké ceny energií, ceny potravin nemohou klesnout.

Podělím se s Vámi i o zjištěné informace o vývoji cen pečiva.

  • V roce 2021 stál nejlevnější chleba cca 20 až 25 Kč/kg. Nyní je cena 49 Kč/kg, pokud není v akci. To je nárůst o cca 100 %. Chléb v průměrných a vyšších kvalitách už dávno dosahuje ceny kolem 100 Kč za jeden kilogram.
  • Nejlevnější rohlík se prodával v oce 2021 za 2 Kč/ks. Dnes je to za 3,90 Kč/ks. Kvalitnější pečivo se běžně prodává v rozpětí 8 – 12 Kč za kus.

A nyní si to srovnejme komoditami, kde nedošlo k tak závažnému zvýšení surovin. V létě 2022 stálo balení 4 ks plechovek 0,33 l Coca Cola 39,90 Kč. Dnes stejné balení ve stejném maloobchodě za 74,90 Kč.

Jedinou cestou, jak dosáhnout snížení cen potravin v ČR, je snížení ceny elektřiny a plynu. Pokud by vláda použila k regulaci platný zákon o cenách, tedy maximální ceny stanovila jako věcně usměrňované, což znamená výrobní náklady plus přiměřený zisk, který zákon připouští do 30%, veškeré problémy s vysokou inflací by skončily.

Místem, kde skutečně dochází k raketovému růstu cen potravin, jsou obchodní řetězce. České managementy nadnárodních obchodních řetězců se v naší zemi k zemědělcům a zpracovatelům chovají doslova neurvale. Při prodeji zákazníkům si na jednotlivé potravinářské výrobky stanoví nesmyslné obchodní marže. Podle informací, které jsem získal konzultacemi, se zemědělci marže supermarketů v případě brambor, ovoce, cukru, vajec přesahují 100%.

Předseda SOCR Tomáš Prouza ve svém vystoupení v OVM prezentoval skladbu nákladů na prodej a vytvořený zisk atkto:

  • Platby dodavatelům ve výši 58 %
  • Náklady na mzdy ve výši 17 %
  • Náklady na provoz (prodej) ve výši 22 %

Jako zisk uvedl 3%.

Velké nadnárodní obchodní řetězce jako Alhold (prodejny Albert) nebo Rewe (Billa) data odmítají zveřejňovat. Na dotazy mých spolupracovníků odmítly odpovědět. Údaje se mi podařilo získat od několika okresních družstevních sítí, které provozují prodejny potravin na venkově. Provozní náklady VČETNĚ MEZD mají na úrovni 20 – 22%.

U velkých řetězců nemohou překročit náklady na provoz včetně mezd 20 %. Z čehož plyne, že jejich zisk se ve skutečnosti pohybuje na úrovni cca také 20 %. Experti, které jsem konzultoval, došli k závěru, že pokud tomu tak není, mají velké řetězce nepřiměřené náklady na reklamu a různé druhy nájemného a služeb, které zadávají mimo jiné spřízněním subjektům. A jejich prostřednictvím z ČR vyvádějí nezdaněné zisky.

Pokud má fungovat prvovýroba a zpracovatelský průmysl, musí být firmy schopny obnovovat své výrobní prostředky. Ve vztahu k tržbám jsou v zemědělských a zpracovatelských podnicích vysoké náklady na stavby, stroje a zařízení. Aby je firmy mohly udržovat, obnovovat a modernizovat, potřebují mít být nastaveny férové podmínky, které jim zajistí také ziskovost alespoň na úrovni:

  • zemědělská prvovýroba 8 – 10 %
  • potravinářský průmysl 6 – 8 %.

Maloobchod by skutečně při celkově nízkých výdajích na pořízení a obnovu provozních budov a minimální potřebu strojního vybavení mohl být schopen fungovat za 2%. Tak, jak fungují menší prodejny na venkově.

Pokud by tímto způsobem byl rozdělen profit ve výrobní vertikále, měli by všichni dostatek prostředků k obnově základních výrobních fondů i na provoz. V cenách roku 2022 by měl obchod při dvouprocentní rentabilitě k dispozici cca 8 miliard Kč. Realita je ale taková, že podle dostupných zdrojů mají obchodní řetězce i přes nákladovou optimalizaci DESETKRÁT vyšší zisk. Při 20% ziskovosti jde 80 miliard Kč. Těžko se pak divit spekulacím, o kterých se dodnes mluví odborných kruzích, že v rámci lobbingu proti úpravě zákona o významné tržní síle, kterou z iniciativy Agrární komory před sněmovními volby předložili poslanci za SPD, mělo Senátem a Sněmovnou „protéci“ 200 milionů Kč, na které se obchodní řetězce údajně složily.

(Publikováno na Facebooku.)

]]> Ukrajinské obilí, příčiny a následky https://ivandavid.cz/2023/02/ukrajinske-obili-priciny-a-nasledky/ Fri, 03 Feb 2023 15:57:49 +0000 https://ivandavid.cz/2023/02/03/ukrajinske-obili-priciny-a-nasledky/

Válka na Ukrajině přinesla mimo jiné velké problémy s vývozem obilí z Ukrajiny. Rusko blokovalo vývoz, patrně z nejistoty s jakým nákladem se lodi vracejí do ukrajinských přístavů. Ukrajina zaminovala přístavy.

Lodní doprava je pro dopravu velkoobjemových sypkých materiálů naprosto rozhodující, dokáže přepravit mnohem větší objemy než železnice nebo silniční doprava.

Argumentovalo se tím, že Ukrajina přichází o tržby, a africké a blízkovýchodní země jsou kvůli tomu ohroženy hladomorem. Do Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu vstoupil vzdáleným připojením náměstek ukrajinského ministra zemědělství. Hovořil o ekonomických ztrátách a miliónech tun. Jeho vystoupení vypadalo pro neznalce věrohodně do chvíle, kdy zmínil slova „naši vývozci“ a jmenoval několik nadnárodních korporací. O to totiž jde. Zájem západu se soustředí na ekonomické zájmy západních firem platících daně kdoví kde, pokud někde, humanitární hledisko je dobrá zástěrka.

Delegace Výboru po zemědělství EP se dokonce vydala na západní hranici Ukrajiny, aby mohla zblízka pozorovat situaci, na níž se pozorováním zřejmě nic nezměnilo.

Po dohodě mezi Ruskou federací a Ukrajinou o vývozu obilí a úspěšném vyvážení se ale ukázalo, že 95% vyváženého obilí končí v přístavech celé Evropy zejména západní, a pouze asi 5% bylo vyvezeno do zemí ohrožených drastickými cenami obilí a hladomorem.

Černého Petra mají opět země Evropské unie, stejně jako při „protiruských sankcích“. Před dvěma lety plakali v Evropském parlamentu hlavně Francouzi v důsledku rozhodnutí o novém velkém objemu osiva, které bude dovezeno z Ukrajiny, a jeho neukrajinští producenti tak budou moci likvidovat francouzské konkurenty. Ukrajina totiž není vázána unijními předpisy týkajícími se zejména chemických fytosanitárních prostředků a má nejen úrodnou půdu, ale také pracovníky, kteří dřou za žebrácké odměny.

Tento týden pro změnu ve Výboru pro zemědělství brečeli poslanci z Polska a Rumunska. Do těchto zemí bylo totiž bezcelně dovezeno takové množství obilí, že podstatně klesly jeho ceny, které ekonomicky ruinují polské a rumunské zemědělské podniky. Poslanci z těchto zemí si netroufnou žádat omezení dovozu z Ukrajiny, ale žádají finanční kompenzaci. Ta se má zaplatit ze zdrojů Evropské unie. Těmito zdroji jsou samozřejmě občané v Evropské unii.

Opět se tedy uplatnily některé hlavní unijní hodnoty, jako jsou pokrytectví, lži a iracionalita.

]]> Pravdivě o zemědělství a Dánsku https://ivandavid.cz/2022/05/pravdive-o-zemedelstvi-a-dansku/ Fri, 27 May 2022 19:01:57 +0000 https://ivandavid.cz/2022/05/27/pravdive-o-zemedelstvi-a-dansku/ Právě jsem se vrátil z třídenní studijní cesty Zemědělského výboru Evropského parlamentu do Dánska. Se čtyřmi dalšími poslanci výboru jsme navštívili několik podniků a institucí.

Píši jen o tom, co mě zvlášť zaujalo, vynechávám detaily. Dánsko je zemí, jejíž vývoz zemědělských produktů tvoří téměř čtvrtinu zisku z exportu. Z něj dvě třetiny tvoří vepřové, mléko a obilí. Byla také největším producentem norkové kožešiny na světě. Všichni norci ale byli vybiti, protože se mezi nimi šířil covid. U nás byli vybiti v důsledku zelené ideologie, aby netrpěli v nelidských podmínkách klecí. V Dánsku klece nevadily.

Nejprve jsme navštívili farmu pana Christensena zaměřenou na „precizní zemědělství“. Jde o systém, v němž je snaha aplikovat hnojiva a pesticidy v množstvích, která odpovídají potřebám v jednotlivých částech obhospodařovaného pozemku. Je to racionální, neboť se neplýtvá, ovšem traktor příslušně vybavený stojí 6 – 8 miliónů českých korun. Prý se to vyplatí, i když farma pana Christensena má pouhých 400 ha. V ústraní si mi ale majitel stěžoval na nesmyslné požadavky „Green dealu“ s neúměrnými požadavky na snižování spotřeby hnojiv a pesticidů. (Používají jich více než v ČR, kde je máme snížit procentuálně stejně, tedy na mnohem nižší úroveň než v Dánsku.) Také jsou v EU zakazovány přípravky, za které není náhrada, a které jsou v mimoevropských zemích, odkud se dovážejí zemědělské produkty, povoleny…

Precizní zemědělství

Navštívili jsme jatka firmy „Danish Crown“, které byly původně akciovou společností, ale později byly převedeny do družstevního vlastnictví, v němž vlastněno  družstevníky je 5800 zemědělských podniků. Orgány družstva jsou demokraticky voleny. Firma působí v Dánsku, Belgii, Německu a Polsku, a zásobuje asi 30 miliónů obyvatel. V Dánsku není povoleno provádět porážky jinde než v této firmě. Jatka zpracovávají 21000 prasat denně (!!!) na třech linkách s 2000 zaměstnanci. Pro srovnání, když jsem před 54 lety pracoval jako brigádník v holešovických jatkách, poráželo se 1240 prasat denně pro potřeby Prahy a okolí. Naprostá většina zaměstnanců v provozu „Danish Crown“ jsou cizinci, podle vzezření zejména z Blízkého východu.

Navštívili jsme výzkumné centrum Univerzity v Aarhusu, kdy je hlavní úsilí věnováno cílům EU v oblasti životního prostředí, tedy minimalizaci úniku a maximalizaci ukládání skleníkových plynů (CO2, metan) nebo třeba zvyšování podílu proteinů v rostlinách a jejich získávání a ukládání v koncentrátech, nebo snaha vyrábět textilie z obilných vláken ve snaze omezit bavlnu (7% textilu), která spotřebovává příliš mnoho vody a umělá vlákna (50% textilu).

Navštívili jsme firmu Skyclean známého vynálezce pana Stiesdala (přes 1000 patentů hlavně v oblasti větrných elektráren), která usiluje o snižování obsahu kysličníku uhličitého ve vzduchu a to ve speciálním zařízení, které zjednodušeně řečeno spaluje (karbonizuje) granule z biomasy tak, že zůstává „dřevěné uhlí“, takže uhlík neuniká ve formě kysličníku. Zařízení je poloprovozem s cílem dosáhnout výkonu až 20 MWh se současnou produkcí uhlíku.

Navštívili jsme další rodinný statek dalšího pana Christensena, poslance Evropského parlamentu, který se zaměřuje na chov krav pro produkci mléka. Provoz je moderní, velmi podobný jako v českých zemědělských družstvech a akciových společnostech, které jsou někdy ještě modernější. Podle výkladu členů jeho rodiny usilují o dosažení cílů Green dealu a to s velkým nadšením, chlubili se, že jsou blízko svých záměrů, pokud jde o snížení množství unikajících skleníkových plynů, spotřeby antibiotik a zvýšení přírodní rozmanitosti.

V rámci kulturního programu jsme navštívíili „Dům LEGA“, v městečku Billund, kde sídlí firma a je také rodištěm zakladatele Ole Kirk Christiansena (* 1891). Byl tesařem a snažil se prosadit jako výrobce dřevěných hraček, vynalezl také později světově proslulého kačera na kolečkách. V roce 1946 koupil lis na umělou hmotu a v padesátých letech začal se stavebnicemi z umělé hmoty. Jeho tvořivost a cílevědomost navzdory životním tragédiím je imponující. Podnik firmy LEGO je i v Kladně v ČR.

Při závěrečné večeři se poslanci svěřovali, jak jim a zemědělcům v jejich zemích vadí Green deal, a jak jsou v Německu nenáviděni vlivem kampaně blbých novinářů a neziskovek proti zemědělcům, kteří prý ničí planetu. Je zajímavé, že při oficiálních jednáních nijak proti Green dealu nevystupují a před dvěma lety ho hlasitě podporovali, zvláště když se jednání veřejnosti přenášela přes internet. Na uzavřených jednáních byli ovšem kritičtější, ale opatrně, kvůli přítomným fanatikům. Na soukromé večeři zcela otevření…

To, co brání sdělení fakt, je strach. Je oprávněný, protože pravda bude cílem silného protiútoku. Jenže pokud nevyjadřujeme vlastní názory a argumenty, nikoho nepřesvědčíme, a proto se nás nikdo nezastane, natož abychom svými názory ovládli pole. Při této defenzivní strategii, kdy se politici bojí o kariéru a nepůsobí kolektivně, nelze než prohrát. Na jejich straně jsou média a neziskovky manipulující veřejnost, obojí podepřené primitivní korupcí, pějí píseň toho, kdo je platí. Jediné, co lze postavit proti korupci je pravda, občané pak mají možnost porovnat naše argumenty se svojí praktickou zkušeností a pokud uvidí soulad obojího, můžeme je získat pro společnou dobrou věc.

Nikdo nemá námitky proti zlepšování chřadnoucího životního prostředí a oteplování planety (v průměru) je asi už nezpochybnitelné. Nicméně projekt Green deal prosazuje pouze Evropská unie (hlavně Evropská komise a Evropský parlament) a žádný další významný poškozovatel přírodního prostředí se nepřidává. EU se prý podílí na tvorbě skleníkových plynů 8% a EP stanovil cíl snížení o 55%, tedy celosvětově asi o 4%. Současně však za posledních 10 let stoupla produkce skleníkových plynů celosvětově o 17%. Green deal tedy zhoršování jen lehce přibrzďuje. Jeho důsledkem ovšem bude hospodářská a sociální katastrofa v zemích EU, zejména chudších obyvatel v chudších zemích.

Skleníkové plyny zdaleka nejsou jedinou příčinou klimatických změn a dramatického zhoršování biodiverzity. Rodinná farma pana Christensena sice usiluje o snížení produkce a zvýšení ukládání skleníkových plynů, ale jako ostatní krmí dobytek geneticky modifikovanou sójou dováženou přes půl zeměkoule z polí vzniklých vypalováním pralesů v Jižní Americe a stříkaných velkým množstvím pesticidů, které modifikovaná sója dobře snáší. Zjevným smyslem Green deal je omezení produkce v Evropě, aby se potraviny mohly dovážet z levných mimounijních oblastí.

A voda stoupá…

]]> Jak a kdo tvoří ceny potravin a jak je to s jejich kvalitou. Rozhovor s mnoha informacemi, o kterých se mlčí (video 01:34:27)) https://ivandavid.cz/2022/01/jak-a-kdo-tvori-ceny-potravin-a-jak-je-to-s-jejich-kvalitou-rozhovor-s-mnoha-informacemi-o-kterych-se-mlci-video-013427/ https://ivandavid.cz/2022/01/jak-a-kdo-tvori-ceny-potravin-a-jak-je-to-s-jejich-kvalitou-rozhovor-s-mnoha-informacemi-o-kterych-se-mlci-video-013427/#respond Mon, 17 Jan 2022 07:53:10 +0000 https://ivandavid.cz/2022/01/17/jak-a-kdo-tvori-ceny-potravin-a-jak-je-to-s-jejich-kvalitou-rozhovor-s-mnoha-informacemi-o-kterych-se-mlci-video-013427/

Europoslanec MUDr. Ivan David CSc. a člen předsednictva Agrární komory Ing. Zdeněk Jandejsek, CSc., majitel firmy Rabbit, vám vysvětlí, kdo vás bere na hůl při nákupu potravin, jaká je kvalita našich potravin a potravin z ciziny a kdo systematicky ničí naše zemědělství. Beseda přináší mnoho šokujících informací, o kterých se mlčí.

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=97x1z9r82a8&t=16s

Chcete-li podpořit Novou republiku, přispějte na účet 2300 736 297 / 2010. Děkujeme.

]]> https://ivandavid.cz/2022/01/jak-a-kdo-tvori-ceny-potravin-a-jak-je-to-s-jejich-kvalitou-rozhovor-s-mnoha-informacemi-o-kterych-se-mlci-video-013427/feed/ 0 Kazachstán a Rusko předvedli, že US příručka pro barevné revoluce zastarala https://ivandavid.cz/2022/01/kazachstan-a-rusko-predvedli-ze-us-prirucka-pro-barevne-revoluce-zastarala/ https://ivandavid.cz/2022/01/kazachstan-a-rusko-predvedli-ze-us-prirucka-pro-barevne-revoluce-zastarala/#respond Sun, 09 Jan 2022 15:38:35 +0000 https://ivandavid.cz/2022/01/09/kazachstan-a-rusko-predvedli-ze-us-prirucka-pro-barevne-revoluce-zastarala/

Jako člen Meziparlamentní delegace Evropského parlamentu ke středoasijským republikám jsem se snažil získat informace o vývoji v Kazachstánu. Nyní, kdy je pokus o násilný převrat z větší části potlačen a bezpečnostní síly honí po celé rozlehlé zemi zbytky povstalců, přechází média z režimu přinášení zpráv z „bojiště“ do režimu propagandy proti Rusku. A to je přesně ten správný čas na rekapitulaci vývoje událostí v Kazachstánu během pouličních nepokojů i na zkoumání procesů, které zemi do této situace přivedly.

Podle experta na postsovětský prostor prof. Oskara Krejčího, který bedlivě sleduje řadu místních zpravodajských kanálů a s nímž jsem vývoj v Kazachstánu konzultoval, jsme během několika dní viděli vyvrcholení více než dvouletých příprav na změnu režimu v zemi. Pokusu o převrat se podle něj účastnila i část vládní garnitury, která po celou dobu tolerovala, aby do země přicházely zahraniční nevládní neziskové organizace. Od americké vládní agentury USAID až po skupiny džihádistů z Islámského státu (ISIL), které do Kazachstánu ze Sýrie pašovala turecká tajná služba MIT. Tito „umírnění prozápadní“ uřezávači hlav, jak veterány ISIL v Sýrii nazývala západní média, budovali v horách výcvikové tábory. Během 2 let jimi prošlo přes 20 tisíc militantů, kteří se od 4. 1. 2022 zapojili do protestů proti zdražování plynu a přeměnili je na krátkodobou občanskou válku.

Podle ruského novináře Maxima Sokolova z RIA Novosti kazašská tajná služba (KNB) celou dobu monitorovala příchod džihádistů z ISIL i „cvrkot“ v jejich výcvikových táborech v kazašských horách. Podle oficiální verze o tom však šéf tajné služby Karim Masimov „jaksi opomněl“ informovat prezidenta Kasima Tokajeva. Čilý pohyb vousatých veteránů ze syrské války v Kazachstánu však bedlivě sledovala i ruská vojenská rozvědka GRU. Když Rusové viděli chaos, s nímž kazašská vláda reaguje na rostoucí pouliční násilí, a zjistili, že oficiální vedení země nemá informace o jeho původcích, vojenský přidělenec se o část ruských poznatků s kazašskou vládou podělil. Následovalo zatčení šéfa tajné služby i jeho náměstka Samata Abiše, kteří byli obviněni z velezrady.

O tom, že GRU odváděla dobrou špionážní práci, svědčí i rychlost reakce ruské armády. GRU zřejmě měla po celou dobu řadu svých agentů přímo ve výcvikových táborech islamistů, kteří odsud podávali zprávy o přípravách převratu i přesunu do bojových pozic v kazašských městech. A zřejmě i z jednotlivých teroristických akcí. Ve středu 5. 1. 2022 večer požádal kazašský prezident Tokajev při videokonferenci šéfů států Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) o pomoc spojeneckých armád. Ve 3 hodiny ráno 6. 1. 2022 již na letištích v obou hlavních městech Kazachstánu – Nur-Slutanu (dříve Astana) i Alma-Atě přistávaly první transportní letadla ruské armády. Ještě před nimi kazašským výsadkářům a speciálním policejním jednotkám pomohli obě letiště dobýt zpět z rukou povstalců příslušníci legendárních a velmi obávaných SPECNAZ, které na místo dopravily vrtulníky.

Zde je třeba vzít v úvahu, že 6. 1. začaly v Rusku pravoslavné Vánoce. V kasárnách tedy museli být připraveni v nejvyšší pohotovosti k nasazení a se sbalenou „plnou polní“, nejen prvosledoví specnazové, ale zbývajících 5 tisíc vojáků, kteří byli v Kazachstánu rozmístěni v úloze mírotvorců hned během prvního dne. Nikdo je nemusel odvolávat z dovolenek a složitě svolávat do kasáren. S ohledem na vzdálenosti a doby letu na kazašská letiště lze soudit, že v době Tokajevovy žádosti o pomoc už seděli v transportních letadlech a čekali na pokyn ke startu. Protože Rusové díky GRU včas věděli, „která bije“. A tentokrát se rozhodli, že žádný další Majdan a následný rozvrat země ve svém sousedství už nepřipustí.

Ještě během pravoslavného Štědrého dne dokázali do Kazachstánu přisunout vojenské posily i ostatní členové CSTO . Včetně nejvzdálenějšího Běloruska. Různě početnou vojenskou pomoc poslali všichni členové vojenského paktu bývalých sovětských republik – včetně Arménie, která nedávno utrpěla těžké ztráty v bojích při ázerbajdžánské agresi do Arcachu, u nás známého jako Náhorní Karabach. A přesto, že Arméni mají sami dost starostí s neustálými vojenskými výpady Azerů do svého pohraničí. Rychlost přesunu všech spojeneckých sil svědčí o kvalitní logistické přípravě spolku.

Poučné bylo shlédnout záběry výsadku spojeneckých armád. Příslušníci ruské armády i ostatních spojeneckých sil už dávno nejsou žádní „drbani“ v otrhaných uniformách a s vetchým vybavením, jako v dobách prezidentování Borise Jelcina. Z transportních Il-86 a An-125 Ruslan vystupovali perfektně vybavení a těžce vyzbrojení „ostří hoši“. Z Ruska již několik let nepřichází žádné zprávy, které by dokládaly, že si vojáci před odesláním na misi musí kupovat za své peníze v armyshopech helmy, neprůstřelné vesty nebo bojové boty jako čeští vojáci, kterým ani před přesunem do Afghánistánu nebo do Mali armádní dévéťáci včas „nevysoutěžili“ potřebné vybavení.

Podle místních pozorovatelů děj, který v Kazachstánu právě vrcholí, začal již počátkem roku 2019. Do té doby v zemi vládl jako prezident Nursultan Nazarbajev, který funkci vykonával už od rozpadu SSSR. V zemi zavedl typický středoasijský model správy. Ve státě působí více politických stran, které po volbách s různými úspěchy zasedají v obou komorách parlamentu. Ve vládě však po celou Nazarbajevovu éru rozhodují členové nejvlivnější národně demokratické strany Nur Otan, kterou bývalý prezident založil.

Nazarbajev v zemi umožnil hned od počátku soukromé podnikání. Stát si však ponechal kontrolu nad většinou strategických podniků. Od těžby nerostných surovin, přes dopravu až po energetiku. Vedle velkých státních firem však působí i v těžebním sektoru a v zemědělství soukromé firmy. Některé vznikly částečnou privatizací bývalých sovětských firem, jiné byly vybudovány na „zelené louce“. Těsně před vypuknutím pandemie jsem se jako člen Zemědělského výboru EP a člen meziparlamentní delegace ke středoasijským republikám účastnil prezentace, kterou pro členy EP se zástupci kazašských zemědělských podniků zorganizoval s velvyslankyní Kazachstánu při EU. Kazachstán měl velmi rozvinuté zemědělství už v dobách SSSR. A od té doby do jeho rozvoje mohutně investoval. Byly nám představeny tamní zemědělské podniky, které měly zájem na rozvoji spolupráce s Evropou. Vedle nich působí Andrej Babiš (ANO) i celým svým Agrofertem jako „drobný zahrádkář“.

V Evropě převládá o středoasijských zemích mínění, že jsou to rozpadlé chudé bývalé čísti „Sojuzu“. Nic není vzdálenějšího pravdě, než záběry údajného kazašského venkova, které do svého satirického filmu Borat použil americký komik Sasha Baron Kohen, a které byly natáčeny v romských osadách v Rumunsku. V Kazachstánu se pod zemí nachází prakticky celá Mendělejevova tabulka prvků. Díky těžbě ropy a plynu je Kazachstán jedna z nejméně zadlužených zemí světa, i když Nazarbajevův režim modernizoval a postavil řadu měst. Astanu i Alma-Atu dnes z velké části tvoří velké bulváry ve stylu Champs Elyées v moderním provedení – proložené pěstěnými parky. Obě hlavní města spojuje vysokorychlostní železnice, o jaké si České dráhy ještě dlouho budou moci nechat jenom zdát. Cestovní rychlost vlaků je 250 km/h. Nazarbajev díky příjmům z vývozu surovin nechal postavit moderní univerzity i nemocnice. A dal peníze i na přilákání špičkových zahraničních pracovníků, od nichž se místní učí novým postupům.

Ani této zemi se však nevyhnula korupce. Na obřích příjmech z obchodů s nerostným bohatstvím i na budování země pohádkově zbohatla skupina oligarchů, kteří se postupně přímo i nepřímo zapojili do politiky. Po jedné z epizod „koketování“ s liberalizací a deregulací v zemi v březnu 2019 vypukly protesty proti zdražování. Nazarbajev během nich v zájmu uklidnění situace odstoupil z funkce prezidenta a nechal pro sebe zřídit zvláštní funkci „náčelníka kazašského lidu“, která zahrnuje pravomoci vrchního velitele ozbrojených sil a bezpečnostních složek. Do funkce „dočasného“ prezidenta se oligarchům podařilo protlačit bývalého ministra zahraničí a v té době předsedu horní komory Parlamentu Kasima Tokajeva. Kvůli vypuknutí pandemie, které znemožnila uspořádání prezidentských voleb, Tokajev funkci jaksi „dočasně“ vykonává dodnes.

Tokajev po nástupu do funkce nastolil v zemi více prozápadní kurz. Zahraničním těžařským firmám prodal licence na těžbu ropy a plynu. Podle ruského analytika Dmitrije Plotnikova, který spolupracuje s televizí RT, dnes západní korporace ovládají 2/3 těžby ropy a plynu v Kazachstánu. Až do konce roku 2021 byly v zemi zákonem regulované ceny nejen energií, ale i paliv. Pod tlakem zahraničních firem Tokajev souhlasil s deregulací cen plynu pro spotřebitele. V Kazachstánu je většina aut japonské výroby. V těžkých podmínkách jezdí nadále ruské ZILy a Lady Nivy 4×4. Městské ulice však ovládají japonská auta – včetně Subaru, které je v Evropě považováno za luxusnější značku. Většina aut je poháněna zkapalněným plynem LNG. Jeho zdražení z 60 na 120 tenge za litr (z 2,93 Kč/l na na 5,86 Kč/l), které vstoupilo v platnost od 1. 1. 2022 vyvolalo v sobotu 2. 1. 2022 protesty ve městě Šangaosen, které se během víkendu rozšířily do celé země.

Po odeznění první vlny pandemie v lednu 2021 proběhly v Kazachstánu parlamentní volby. Vládní strana v nich zvítězila se 71% a ziskem 76 mandátů. Oproti minulosti však ztratila více než 1 milion hlasů a má o 8 poslanců méně. Kromě Nur Otan se do parlamentu kvůli 7% uzavírací klauzuli dostaly už pouze 2 opoziční strany: Nacionalitická Demokratická strana Ak Zhol a Lidová strana Kazachstánu, což jsou bývalí komunisté.

Tokajev po nástupu do funkce prezidenta couvl ze zahraničně politické orientace na osu Moskva – Peking a snažil se o větší sblížení se západem. Už před parlamentními volbami umožnil v zemi působení zahraničních nevládních neziskových organizací. Mezi jinými se tak do Kazachstánu dostala i Open Dialogue, která byla na Západě několikrát obviněna z praní špinavých peněz, včetně financí z drog, vydírání, obchodování s lidmi a se zbraněmi. Tato neziskovka do země podle ruské televize RT přivedla i „experty“ z ukrajinského Pravého sektoru.

V jejím čele stojí bývalý Muktar Abljazov, který byl v letech 1998 a 1999 ministr hospodářství a energetiky. Jako první už v té době navrhoval privatizovat těžební sektor a liberalizovat ceny pohonných hmot. Protože se svými plány narazil u Nazarabajeva, který se držel zásady, že pokud chce „dlouhodobě mlaskat“, musí ostatní nechat aspoň slušně najíst, byl z funkce vyhozen. Během svého vládního angažmá se z něj však stal jeden z nejbohatších kazašských oligarchů, jehož Astana holding ovládá stovky firem od zemědělství, přes těžbu a obchod.

Provozoval i banku BTA, z níž vytuneloval 3,6 miliardy dolarů vkladů střadatelů. Viktorie Nikiforová ve svém článku uvádí, že banka fungovala jako pračka špinavých peněz pro kazašské mafiány. Abljazov, který utekl z Kazachstánu s ukradenými miliardami, zakotvil napřed v Londýně. Přes všechny žádosti o vydání k trestnímu stíhání přes Interpol mu byl v Británii udělen statut „politického uprchlíka“. Za jeho získání vděčí podle RIA novosti spolupráci s britskými a americkými tajnými službami. Abljazov se však svých zažitých praktik nevzdal ani v novým bydlišti. V roce 2012 jej Nejvyšší soud v Londýně odsoudil k 22 měsícům vězení pro rozsáhlé podvody. V předvečer vyhlášení rozsudku však bylo oligarchovi umožněno uprchnout ze země. Zároveň ale nebyl zbaven statusu „uprchlíka“.

Abljazov se přestěhoval do Francie, kde byl opět policií přistižen při provádění rozsáhlých ekonomických podvodných schémat. Během trestního vyšetřování se mu s pomocí vysokých důstojníků tajných služeb v roce 2020 podařilo získat status politického uprchlíka i ve Francii. V lednu 2022 tento zločinecký talent zakotvil v Kyjevě, kde se prohlásil se vůdcem opozice v exilu a prostřednictvím „pěšáků a důstojníků“ své neziskovky začal řídit akce v Kazachstánu. Někteří z nich operují pod hlavičkou strany Demokratická volba, která se při posledních volbách do parlamentu nedostala.

Neziskovka Open Dialogue čerpá i dotace od EU. Formálně sídlí v Polsku a v její správní radě zasedá i současná premiérka Moldavska Maja Sandová. Jako předsedkyně strany Akce a solidarita byla v roce 2018, v předvečer parlamentních voleb v Moldavské republice, obviněna z nezákonného financování kazašské strany Demokratická volba prostřednictvím nevládní organizace Open Dialogue . Zvláštní parlamentní vyšetřovací komise zjistila, že se Open Dialogue zabývá „lobbováním zájmů zločinců ze zemí SNS a také provádí sabotážní aktivity proti Moldavsku, do kterých byli zapojeni opoziční politici a občanští aktivisté“. Protože se stala předsedkyní vlády, podařilo se jí problém „zamést pod koberec“.

Tokajev se před volbami pokusil stranu Nur Otan více otevřít veřejnosti a oslabit vliv místních funkcionářů. V rámci primárních voleb provedl experiment, během nějž o sestavení kandidátky mohli rozhodovat nejen členové strany, ale i bezpartijní voliči. Ve straně tím vzrostl vliv kazašských nacionalistů, kteří si přejí další omezení spolupráce s Ruskem. Jejich vliv je v současném parlamentu tak silný, že spolu s opozičními poslanci z nacionalistické strany Ak Zhol dokáží měnit vládní návrhy zákonů. Tokajev spoluprací s těmito silami přišel o podporu značené části voličů ruské národnosti, kteří s 19% populace tvoří nejpočetnější národnostní menšinu v zemi. Nakonec to ale byli právě příslušníci ruské menšiny, kteří Tokajevovi v kritické situaci pomohli přežít. V době nejhorších pouličních bojů ustavili domobranu, která pomohla policistům situaci stabilizovat.

Na protestech, které začaly 2. 1. 2022, se podle místních pozorovatelů rusky prakticky nehovořilo. Ruští poslanci za Nur Otan ještě v neděli 3. 1. 2022 požadovali zmrazení cen plynu na původní úrovni. Prezident Tokajev jim v pondělí 4. 1. 2022 částečně vyhověl vydáním dekretu o společenské zodpovědnosti firem, v němž nařídil snížit ceny LNG na 90 tenge za litr (4,39 Kč/l). K uklidnění situace to však nevedlo. Po výzvě opoziční nacionalistické strany Ak Zhol vyšly do ulic další tisíce lidí a požadovali demisi vlády a vyhlášení nových voleb. Tokajev jim vyhověl sesazením vlády nepopulárního stoupence tržních reforem Askara Amina. Ve středu 5. 1. 2022 jmenoval prozatímní vládu premiéra Alihana Smajilova, která jako své první rozhodnutí vydala nařízení o zmrazení cen LNG na původní ceně 60 tenge za litr.

V té době se však v ulicích měst již těžce bojovalo. V úterý 4. 1. 2022 se do protestů podle RT zapojili nejen výtržníci vycvičení ukrajinskými instruktory z Pravého sektoru, ale i džihádisté vycvičení veterány ISIL. Ulice měst místo demonstrantů s transparenty ovládli maskovaní mladí muži v maskáčových bundách s kuklami a plynovými maskami hlavách. Vysílačkami je koordinovaly terénní vozidla pohybující se po městech. Těmto organizovaným útvarům vyzbrojeným i střelnými zbraněmi se podařilo dobýt řadu policejních stanic a vyrabovat několik armádních skladů. Po obsazení vládních budov vypnuli na většině území internet i telefonní sítě. Skupiny maskovaných útočníků přepadly a vypálily i redakce místních novin a rozhlasových stanic – včetně těch soukromých. Podle zpravodajky RIA Novosti Viktorie Nikiforové teroristé brutálně zbili řadu novinářů včetně několika zpravodajů zahraničních agentur.

Podle RT pouliční výtržníci rabovali a vypalovali obchody podobně jako americké Black Lives Matter (BLM). Při rabování došlo i k řadě znásilnění, které je stejně jako usekávání hlav zabitých policistů přičítáno islamistům z ISIL nebo jejich odchovancům. Teroristé napadali i sanitky a hasiče. Kolik lidí tito vrazi celkem připravili o život, se dozvíme teprve časem, až se polici a armádě podaří města zcela vyčistit. V řadách policie podle vládních údajů zemřelo 18 příslušníků a 748 jich bylo zraněno. „Demonstrantů“ bylo zabito kolem 30, podle prozatímních údajů, většinou při útocích na policejní stanice, podle údajů RT.

S podporou spojenců v zádech a s domobranci po boku se však policii nakonec podařilo útočníky zlomit. Posily ruské armády a vojáci dalších spojeneckých zemí se kromě zpětného dobytí letišť ruskými specnazy do přímých bojů v ulicích nezapojili. Výsadkáři jsou rozmístěni na strategických místech jako kosmodrom Bajkonur a cvičiště Saryschagan, kde jsou testovány systémy ruské protiraketové obrany, a na těžebních polích. Spojenci tvoří obranou linii i kolem strategických podniků jako elektrárny, vodárny a plynárny. Kazašské armádě tak umožnili soustředit všechny bojeschopné vojáky a policisty přímo v ulicích.

Hlavní tíži střetů s teroristy nesli domácí. Rusové a ostatní spojenci však pro kazašské vojáky a policisty byli více než jen morální podporou. Televizní záběry, na nichž 5 tisíc těžce vyzbrojených spojeneckých vojáků vystupuje z transportních letadel, byl dobře srozumitelný vzkaz teroristům: Vzdejte to – nemáte šanci! Stojí za námi ruská armáda, která vás porazila už v Sýrii. Zároveň je to velmi dobře pochopitelný vzkaz Západu, že definitivně skončilo období barevných revolucí.

]]> https://ivandavid.cz/2022/01/kazachstan-a-rusko-predvedli-ze-us-prirucka-pro-barevne-revoluce-zastarala/feed/ 0 Vystoupení na konferenci Asociace samostatných odborů https://ivandavid.cz/2022/01/vystoupeni-na-konferenci-asociace-samostatnych-odboru/ https://ivandavid.cz/2022/01/vystoupeni-na-konferenci-asociace-samostatnych-odboru/#respond Fri, 07 Jan 2022 07:46:41 +0000 https://ivandavid.cz/2022/01/07/vystoupeni-na-konferenci-asociace-samostatnych-odboru/ O čem budu mluvit:
Jak vnímat Evropskou unii, jaké jsou její cíle, jak jich může dosáhnout, a jak tomu lze případně bránit. To vše se zvláštním zřetelem k zemědělství. Nevyhnu se opakování fakt, která jsou dosti známá, a také pojmenování věcí způsobem, který se držitelům moci nebude líbit.

Evropská unie se tváří jako státní útvar a snaží se tak vystupovat, ale je jen mezinárodní organizací vzniklou na základě smlouvy, jako je třeba OSN, Unesco, vojenské pakty nebo mezinárodní obchodní organizace.

Členové Evropské unie ale svěřili Evropské komisi mnoho pravomocí a Smlouvou o Evropské unii podřídili svoje zákonodárství nařízením Evropské unie a také jejím směrnicím, i když tyto musí parlamenty schvalovat. Pokud je ovšem neschválí, jsou státy podrobeny tvrdému nátlaku.

V Evropské unii existuje trvalý tlak na odebírání dalších a dalších kompetencí členským státům. Při tom neexistuje žádný systematický odpor proti této tendenci, jen snaha o uhájení samostatnosti států v jednotlivostech.

Zásadně odlišné postavení mají velké hospodářsky rozvinuté země a malé státy zejména východní Evropy, které jsou fakticky protektoráty Evropské unie. Pokud se takové státy brání, jsou pod různými záminkami předmětem výhrůžek Evropské komise a Evropského parlamentu.

Typickými příklady jsou Polsko a Maďarsko, ale v prosinci letošního roku také Slovinsko, ačkoli je zemí aktuálně předsedající Evropské unii. Iniciativa k výhrůžkám neposlušných států pravidelně přichází od prounijní opozice v příslušných zemích.

Komu Evropská unie slouží?

Rozhodně to nejsou evropské národy a jejich občané, ale jsou to největší akcionáři nadnárodních investorů. Ti mají ambici ovládnout nejen světové hospodářství, ale i politické uspořádání v zemích tzv. Západní civilizace. K tomu slouží neziskové organizace a nadace, které uplatňují politický vliv ve všech zemích EU prostřednictvím ekonomického tlaku a korupce.

Často se i oficiálně mluví o „jistém demokratickém deficitu“ Evropské unie a nutnosti reformy Evropské unie, ale tyto výkřiky jsou buď naivní nebo pokrytecké. Ve skutečnosti neexistuje žádná iniciativa směřující k reformě Evropské unie.

Přesně naopak, existuje řada iniciativ k vytvoření Evropské unie jako unitárního státu fakticky pod nadvládou nadnárodních investorů.

V čem tyto tendence můžeme spatřovat?

Nejen vedoucí síly velkých a dříve koloniálních mocností  Západní Evropy, ale i jejich občané cítí nadřazenost nad dřívějšími koloniemi, zeměmi třetího světa a zeměmi východní Evropy. Neustále jsou přijímána usnesení kritizující tyto země za jejich chování v oblasti lidských práv a ještě více za snahu o hospodářskou emancipaci.

Například hlavní kritika Ukrajiny ze strany Evropského parlamentu nesměřovala proti jasnému potlačování demokracie nebo práv menšin či proti pochodňovým průvodům fašistů a pojmenovávání veřejných prostranství po válečných zločincích, ale proti pomalému uvolňování prodeje nemovitostí zahraničním investorům a pomalé privatizaci státního majetku na Ukrajině do rukou zahraničních investorů. Evropské orgány ignorují brutální zásahy policie proti demonstrantům v Západní Evropě, ale všímají si zákonů o omezování činnosti neziskovek placených ze zahraničí v Maďarsku nebo Rusku, ačkoli stejný zákon omezující „cizí agenty“ působí v USA od roku 1939. Uplatňuje se lež zvaná „dvojí metr“.

Kdykoliv hrozí, nebo se dokonce realizuje samostatný postup členských států v nějaké oblasti, spustí se ze strany komisařů a poslanců většiny frakcí varování před návratem rozhodování do členských zemí, který nazývají „renacionalizace“. Za náležité se pokládají jen takové kroky, které směřují k dalšímu omezení samostatného rozhodování reprezentací členských států.

Nejprve se objeví pokusný balónek ve formě hlasování o iniciativní zprávě členů Evropského parlamentu. Jde například o návrh aby se o zahraničně politických a obranných otázkách hlasovalo většinově a nikoli s právem veta, takže o osudu menších států se rozhodne vůlí většiny. Podobně se rozhodovalo Mnichovskou dohodou velkých západoevropských zemí o odstoupení Sudet Hitlerovu Německu, zatímco čeští diplomaté jen v předsálí čekali na ortel.

Takto lze bez boje změnit další výsledky druhé světové války a pracuje se na tom. V lednu letošního roku dospěl Petiční výbor Evropského parlamentu k rozhodnutí podpořené zástupcem komise, že Benešovy dekrety musí být zrušeny, protože takové potlačování práv je v rozporu s evropskými hodnotami. Proti byl jen polský poslanec, Česká republika není v tomto výboru zastoupena. Podle jednání výboru bude následovat návštěva zástupců Evropské komise a Evropského parlamentu na Slovensku s cílem dosáhnout zrušení zákona o nezrušitelnosti Benešových dekretů.

To je jen ukázka.

Další návrh je legalizace masové imigrace z Afriky a jižní Asie pod hlavičkou volného přílivu pracovních sil, ale samozřejmě i nepracovních jako uchazečů o práci. K tomuto účelu je uvolňováno stále více prostředků a počítá se s podporou sociální stabilizace těchto potenciálních pracovníků pomocí štědrého ve všech zemích stejného sociálního zabezpečení zajištěného i při cestování mezi zeměmi EU, a scelování rodin těchto uchazečů jako jejich sociální stabilizace. Cílem imigrace je nejen zajištění pracovní síly, ale především tlak na mzdy domácích zaměstnanců a zlomení jednotného postupu obyvatelstva při prosazování jeho zájmů.

Podle nepsané zásady jsou privatizovány zisky a socializovány ztráty. Tito imigranti budou přinášet zisk zaměstnavatelům pokud pracují a představovat náklady pro stát žijící z nepřímých daní pokud nepracují.

Je pravda, že řada oborů marně hledá zaměstnance z domácích zdrojů i v oblastech s vysokou nezaměstnaností. Jde například o zdravotní a sociální služby, stavebnictví a nebo zemědělství. Ale místní komunita má hledat řešení uvnitř sebe samé.

Jedním z hlavních problémů Evropského zemědělství je nedostatek pracovních sil. Těžká práce sedm dní v týdnu mladé lidi neláká ani jako vlastníky rodinného zemědělského podniku. Západoevropské zemědělství nemůže existovat bez levné pracovní síly z dovozu. Platí to hlavně pro živočišnou výrobu, zpracování masa a zejména sezónní zemědělské práce. Covid byl překážkou pro přicestování chudých severoafričanů a východoevropanů na sklizeň ranné zeleniny, vína, ovoce, přípravu sadbového materiálu, atd. Zemědělské podniky utrpěly ztrátu, která byla z významné části kompenzována z unijních zdrojů, které ovšem negeneruje unie, ale práce podniků a jejich zaměstnanců ve všech zemích unie. Takže u nás byla ze 75% zlikvidována domácí produkce zeleniny, která nemohla konkurovat dumpingovým cenám ze Západu a zemí mimo EU, ale podílíme se na kompenzaci ztrát podniků, které likvidují naši domácí produkci.

Neměli bychom podlehnout iluzi, že je možné se vrátit ke zlatým časům Evropského hospodářského společenství založeného na více méně rovnoprávné obchodní výměně. Idea jednotného evropského superstátu existuje od překonání feudální rozdrobenosti a Říše římské národa německého, přes Napoleonovy výboje, Hitlera, Sovětské satelity na východě Evropy až po dnešní ideu říše zvané Evropská unie.

Vrátit se nelze. Rodiny nadnárodní hyperburžoazie, které bohatnou stále rychleji a vlastní stále větší podíl světového bohatství nemají žádný zájem na existenci států a národů. Ty by mohly klást organizovaný odpor Říše plná námezdních neobčanů národnostně a nábožensky nehomogenních žádný odpor klást nedokáže, a lze  tak v klidu realizovat sociálně inženýrské projekty.

Pokud někdo nevěří, že směřování Evropské unie je od počátku neochvějně stejné, uvedu tři citáty čelných osobností Evropské unie:

Exprezident EU Herman Von Rompuy: „V EU již nesmí být místo pro slova jako národ a vlast ve smyslu národním. Nová Evropa musí vymazat tyto pojmy ze slovníku. V EU není pro tyto pojmy místo. Čím dříve si to všichni uvědomíte, tím lépe.“

Martin Schulz. někdejší předseda Evropského parlamentu:
„Potřebujeme ducha evropského společenství. A v případě nutnosti to musí být vynucené silou. Nelze – a já patřím k lidem, kteří to říkají-, abychom v 21. století globalizaci a globální problémy řešili nacionalismem. V jistém okamžiku je třeba bojovat a je třeba říct, že v případě nutnosti budeme proti jiným bojovat, abychom dosáhli svého cíle.“

„Není filosofií EU, aby dav rozhodoval o svém osudu.“

Jean Monet, zakladatel EU:
„Lidé musí být vedeni k superstátu, aniž by věděli, co se s nimi děje.“

Vhodnou pomocí v tomto procesu jsou užiteční idioti a nositelé ideologií o vhodnosti ztráty identity lidí, národní, státní, sexuální, atd. K nim se ochotně přidružují zkorumpovaní a po moci lačnící aktivisté Aspen institutu a podobných institucí. Společně se pak snaží zničit „starý prohnilý svět“.

Demokracie je zvolna nahrazována mocí neziskovek často velmi neprůhledně financovaných. Říká se tomu „občanská společnost“. Mají prý jako zástupci společnosti převzít vládu, ale nikdo je nevolil a všichni je povinně platíme. Po dlouhém pochodu institucemi došli až do současné vlády ČR.

Přeměna společnosti  by nebyla možná bez monopolu na šíření informací, který je nemožný bez cenzury. Média už dávno nevlastní politické strany a specializovaní a rozdrobení podnikatelé, ale jen několik málo vlivových skupin, které nemají zájem na objektivním informování a nereprezentují široké spektrum různých zájmových skupin, ale společnou ideologii a praxi, jakou prosazuje Evropská komise a většina Evropského parlamentu.

Evropskou komisi tvoří vysokými odměnami zkorumpovaní úředníci, kteří neslouží národním státům a jejich občanům, ale společnému superstátu Evropská unie a nadnárodním investorům.

Evropský parlament zajišťuje prosazení ideje superstátu a ničení starého světa tradic, tisíciletého vývoje kultury s jejich starobylými základy, vírou v pokrok a sociální emancipaci.

Evropský parlament je ještě iniciativnější než Komise a zvláště progresivní poslanci vystupují s planoucím zrakem a volají po, jak říkají: „ambicióznějších cílech“. Slyšel jsem poslankyni ve Výboru pro životní prostředí volající vzrušeným hlasem: „Kdy už bude konečně zrušíme chemii?!“.

Všechny ty projekty, které musí myslící člověk odmítnout jako zhoubné jsou pravidelně v Evropském parlamentu spolehlivě prosazovány v poměru přibližně 500: 200 poslancům, kteří se zdrželi nebo jsou proti. Prosazení pomáhá i to, že hlasy těch, kteří se zdrželi, se nepočítají, takže pomáhají schválení.

Nejradikálnější jsou frakce socialistická, Zelených a Levice, ale obvykle se přidávají i liberálové z frakce Renew a většina z Evropské strany lidové. Proti bývá většina frakce konzervativců a frakce „Identita a demokracie“, která po dohodě ostatních frakcí nemá zastoupení ve vedení žádných orgánů Evropského parlamentu.

Většinu v Evropském parlamentu tvoří pouhé tři největší frakce lidovců, socialistů a liberálů. Doplňují je fanatičtí Zelení jako čtvrtá největší frakce. Jak hlasování dopadne je tedy předem jasné.

Za Českou republiku podporují hlavní unijní iniciativy, například Green Deal a imigraci KDÚ-ČSL, Starostové, TOP09 a Piráti. ODS a ANO jsou někdy pro, někdy se zdrží, ODS je někdy i proti. Europoslanci za SPD jsou vždy proti takovým projektům. Je-li usnesení rozporné, někdy se zdržím, abych zabránil výkladu, že v rezoluci proti polské vládě podporuji například zákaz potratů v Polsku.

Jsem členem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a náhradníkem ve Výboru pro životní prostředí. Výbor pro životní prostředí je největší, nejprestižnější a nejvlivnější v Evropském parlamentu. Jsou v něm až na výjimky nakoncetrováni největší fanatici.

V zemědělském výboru jsem koordinátorem za frakci Identita a demokracie, což je pátá největší frakce. Mnoho důležitých otázek rozhoduje rada koordinátorů, která je pouze sedmičlenná.

Předseda Výboru je německý lidovec Norbert Lins, za největší frakci lidovců italský poslanec Herbert Dorfmann, za socialisty Ital De Castro, za liberály Němka Ulrike Müller. Tito tři poslanci reprezentují  většinu parlamentu, takže jejich dohoda stvrzená předsedou výboru je neprolomitelná. Kdyby se neshodli, další je německý zelený poslanec Martin Häusling. Když přijdu se svým stanoviskem jako pátý na řadu je v 99% případů rozhodnuto, další polský konzervativec Kużmiuk a za Levici irský poslanec Flanagan už mluví také celkem zbytečně. Předseda Lins jedná korektně, ale německoitalská většina prostě rozhoduje.

Stanoviska, návrhy a pozměňovací návrhy konzultuji já nebo asistenti s českými úřady a zájmovými organizacemi, které ochotně spolupracují někdy i v časové tísni, ale naděje něco prosadit, pokud to není vůlí zmíněných většin, je minimální. Zřídka jsme jazýčkem na vahách.

Mocensky silnější v zemědělství a potravinářství jsou obchodníci než prvovýrobci a zpracovatelé. To platí všude v Evropské unii. V některých zemích EU působí jen dva obchodní řetězce a podíl řetězců na obchodním obratu se pohybuje kolem 90%, u nás asi 80%. Obecnou praxí v celé Evropské unii je nemravná výše obchodních přirážek a stlačování cen dodavatelů a další nemravné praktiky.

Je pravda, že Francie má zákon, který tuto praxi upravuje, ale řetězce neumožňují kontrolu jeho dodržování. Obchodníci žádají stále levnější nákupy od dodavatelů, ale s cenami nelze jít dlouhodobě pod náklady a výrobní cenu nelze stlačovat při dodržení kvality. Proto zástupci obchodu lobují za rostoucí dovozy z mimounijních zemí, kde vzdor prohlášením zástupců Komise neprobíhá kontrola kvality a dodržení norem, nehledě na sociální standardy.

Dovoz z unijních zemí s dumpingovými cenami a z mimounijních zemí likviduje produkci v zemích jako je Česká republika. Když je domácí produkce stlačena pod určitou úroveň mohou obchodníci nasadit vyšší ceny a to s různou přirážkou pro domácí a dovozové produkty stejného druhu.

Zničující novinkou je Zelený úděl Green Deal prosazený Komisí, schválený Evropským parlamentem i Radou.

Moji kolegové ve Zemědělském výboru souhlasili nebo mlžili když se rozhodovalo, ačkoli jsou většinou sami soukromí zemědělci. Nyní, když je to schváleno, kritizují, protože voliči se na ně dívají, ale už je pozdě.

Podpora takzvaného ekologického zemědělství ačkoli není zajištěn odbyt má snížit zemědělskou produkci v EU, snížení množství minerálních hnojiv o 20% má snížit produkci, o snížení se ale zaslouží i rostoucí ceny hnojiv, snížení pesticidů o 50% ve všech zemích bez ohledu na současnou spotřebu je zcela nemravný schválený požadavek poškozující země východní Evropy a má snížit produkci, 10% výměry pro ekologické projekty má snížit produkci. Zvýšená podpora pro drobné zemědělce s nízkou produktivitou má snížit produkci. Snížení datací má snížit produkci.

Nejde o životní prostředí, jde evidentně o potlačení zemědělství v Evropské unii a vytvoření většího prostoru na trhu pro dovozy z mimounijních zemí bez ohledu na dodržování technologie a další požadavky, které jsou kladeny na domácí producenty. Za všechny uvedu jen příklad čočky, ta se z velké většiny dováží z Kanady, kde je povoleno použití pesticidu Roundup ještě 4 dny před sklizní. Za tím účelem byla schválena tolerance obsahu pesticidu v čočce stokrát vyšší než pro domácí producenty.

Společně se zemědělstvím je likvidován venkov. Vylidňuje a degraduje v celé Evropské unii.

Zúčastnil jsem se Ekologické konference v Glasgow. Nikdo ze zástupců států  významných znečišťovatelů se nepřihlásil k iniciativě Evropské unie. Příspěvek EU ke snížení oteplení cestou redukce CO2 a metanu má cenu plivnutí do moře. Následná likvidace podstatné části evropského hospodářství povede k sociální apokalypse zesílené Covidem a imigrací.

Rostoucí ceny energií a potravin a rostoucí inflace jsou teprve začátek.

Ekologické zlepšováky si odporují. Spalování biomasy nedávno podporované ekologickými aktivisty, zvyšuje množství kysličníku uhličitého, budování mokřadů vede k zesílení produkce metanu, podporované malé vodní přehrady jako obnovitelný zdroj energie a pomoc k zadržování vody v krajině jsou kvůli metanu nyní odmítány. Připomíná to cokoli, jen ne koncepční přístup. Podle hesla „zastřel bobra, zachráníš strom“. Propagátoři většinou nemají žádnou odbornou kvalifikaci a jsou vybaveni jen ideologií a hesly.

Rostoucí populace v rozvojových zemích likvidující lesy a další vegetaci nesmí být mezi příčinami klimatických změn vůbec zmíněna.

Obyvatelé zemí unie, které jsou v dlouhodobém úpadku jako je Rumunsko, Bulharsko, Lotyšsko a dalších zemí, které stagnují, nicméně podporuje členství země v EU. Jednak nejsou informováni, jednak jsou rádi, že mohou jezdit do Západní Evropy vykonávat špatně placené podřadné práce, protože doma už pro ně práce není.

Zamysleme se, kam směřuje Evropská unie a jestli chceme sdílet její osud!

]]> https://ivandavid.cz/2022/01/vystoupeni-na-konferenci-asociace-samostatnych-odboru/feed/ 0