USA – MUDr. Ivan David, CSc. https://ivandavid.cz Europoslanec Sun, 07 Apr 2024 15:19:02 +0000 cs hourly 1 https://wordpress.org/?v=6.9.4 „Green Deal a sankce proti Rusku. Za obojím stejní idioti“. A od toho začal náš průšvih, ukazuje Ivan David https://ivandavid.cz/2023/12/green-deal-a-sankce-proti-rusku-za-obojim-stejni-idioti-a-od-toho-zacal-nas-prusvih-ukazuje-ivan-david/ https://ivandavid.cz/2023/12/green-deal-a-sankce-proti-rusku-za-obojim-stejni-idioti-a-od-toho-zacal-nas-prusvih-ukazuje-ivan-david/#respond Tue, 26 Dec 2023 13:25:20 +0000 https://ivandavid.cz/2023/12/26/green-deal-a-sankce-proti-rusku-za-obojim-stejni-idioti-a-od-toho-zacal-nas-prusvih-ukazuje-ivan-david/ Hlavním tématem konce letošního roku je cena potravin. Jak se jako člen zemědělského výboru europarlamentu díváte na zásadní otázku roku: Zdražily nám potraviny naši domácí výrobci, nebo zahraniční supermarkety?

Odpověď je jednoduchá. Ceny potravin zdražili ti, kteří prosadili Green Deal, a ti, kteří prosadili sankce proti Ruské federaci ve formě zákazu dovozu energetických surovin. Jsou to titíž idioti. Ceny energií se promítají do všeho a vedou k inflaci, zvláště když vláda není schopná adekvátně reagovat. Že je to možné, ukazují příklady z jiných zemí. Pro zemědělské podniky proto rostou všechny vstupy, elektrická energie, pohonné hmoty, hnojiva, osiva, krmiva, chemické ochranné látky, ceny vody, ceny práce, nájmy, pojištění, prostě všechno.

Zemědělci i potravináři to chtějí přežít. Výkupní ceny ovládají maloobchodní řetězce, prodejní ceny rostou s vysokými obchodními přirážkami. Takže na začátku celého řetězu příčin a následků jsou idioti prosazující Green Deal a ti, kteří chtěli porazit Putina, ale skolil nás jejich bumerang.

Do cen energií se nám od ledna definitivně promítne evropská politika Green Dealu, která má ambice v horizontu několika desetiletí zcela přeformátovat naše životy. Premiér Fiala ještě před nástupem do funkce tvrdil, že Green Deal máme vnímat jako „příležitost“. Co nám z této příležitosti zbylo?

Politika Green Dealu se do cen promítá už nějakou dobu. V zemědělství to jsou vedle emisních povolenek omezení, která se plně promítnou v následujících měsících, jako omezení hnojení, užívání pesticidů a dalších ochranných látek, prosazování „neadekvátní pohody zvířat”, která sice život zvířatům příliš nezlepší, ale prodraží produkci, dále povinnost nechat část pozemků ladem, celkové zvýšit podíl ekozemědělství, které sice skoro nic neprodukuje, navíc o bioprodukty neroste dostatečně zájem, naráží na nutnou prioritu ceny pro většinového spotřebitele.

Ano, existuje ambice změnit dietní zvyklosti, máme prý jíst „rostlinnější a méně upravenou“ stravu, méně masa, protože jeho produkce je náročná na energie, lidskou práci, spotřebu vody, a v neposlední řad jsou zvířata „cítící bytosti“. Prostě máme se změnit z všežravců na býložravce. Náš zažívací systém na to není připraven a odporuje to tradici.

Ideologie Green Deal se znemožní sama, ale dříve než k tomu dojde, napáchá obrovské škody nejen zemědělcům a potravinářům, ale všem občanům. V čele škůdců stojí zelení Piráti, za nimi „socialisté“, „levice“, „progresivní“ liberálové a část „lidovců“. V případě ČR nese vláda odpovědnost „spolu“. Těžko se zatím můžeme bránit, když jsme v menšině a nařízení EU jsou závazná a směrnice jsme povinni implementovat.

Vláda Petra Fialy se potýká s nízkou mírou důvěry, která dosahuje úrovně vlády Petra Nečase. Jak ji podle vás nadále poznamenají „reformní“ kroky, naplánované od prvního ledna?

Prostě bude hůř. Lidé ale nejsou ve své většině dost blbí, aby nadále věřili slibům Petra Fialy. Pokles důvěry vládě bude pokračovat a zřejmě se dále prohloubí inflace. Tu je ale třeba počítat kumulativně za více let. Zažili jsme doby nízkého růstu a stagnace, ale snížení životní úrovně v takové míře nepamatujeme desítky let. Nejvíc jsou postiženi chudí občané, v jejichž spotřebním koši dominují náklady bydlení, energie a potraviny.

Zastánci vlády a dokonce i někteří koaliční politici odmítají kritiku vládních opatření a tvrdí, že lidé mají peněz dost, když „rabují“ obchody před Vánocemi a létají na zahraniční dovolené. Co říci na tento způsob „analýzy“ ekonomického stavu země?

Ano, lidé ještě nechcípají hlady, ještě si drze nakupují dárky pro své blízké. Zahraniční dovolené jsou často na dluh a stále víc lidí si nemůže dovolit zvýšené náklady o dovolené. Zdá se, že to koaliční politiky a zastánce vlády nemrzí. O rabování bych zatím nemluvil, ale pokud vláda situaci dále zhorší, dojde i na skutečné rabování, které u nás nemá tradici a zatím ho známe jen z videí ze zdivočelého Západu.

Premiér Fiala tvrdí, že vláda razí „hodnotovou politiku“, provádí „správné věci“ a nedělá „populistické kroky“. Ministr vnitra opakovaně hovoří o tom, že v politice je to jako ve třídě, kde předtím učil. Jak důvěryhodná je podle vás pro veřejnost tato ambice vlády coby vychovatele národa, který ví nejlépe, co je dezinformace a co je nebezpečí liberální demokracie?

Jestli jsou kroky vlády opravdu „správné“, pak je šíření bídy zřejmě skutečným cílem. V čí prospěch tedy vláda jedná, koho zastupuje? Kdo seje vítr, sklízí bouři. Občané začínají uvažovat o trestní odpovědnosti členů vlády. Tady končí legrace. Lidé budou chtít vidět škůdce za mřížemi. Kontext vývoje v Evropské unii to může umožnit.

Náčelník generálního štábu Řehka nás vnitřně připravuje na konflikt NATO a Ruska. Prý by se z nás hned stalo „bojové zázemí“. Co říkáte na tuto vyhlídku naší budoucnosti?

Osobám jako jsou Černochová a Řehka nelze svěřit naši budoucnost. Jsou nebezpeční, jsou skutečným ohrožením naší země. Do stejné kategorie patří i Lipavský, Rakušan a další, ti všichni jsou připraveni naši zemi zatáhnout do válečného konfliktu. Nestaňme se aktivními účastníky americko-ruského konfliktu na Ukrajině! Americká ambice zničit Rusko nás ohrožuje rozhodně víc než hypotetická ruská agrese proti zemím EU. Rusku totiž chybí motiv. Jaký prospěch by mohlo mít z války proti NATO? Žádný.

Začátkem letošního roku byl prezidentem republiky zvolen Petr Pavel. Stal se podle vás výrazným aktérem české politiky, jak tvrdí jeho příznivci, nebo je spíše reprezentativní figurou bez vůle projevit vlastní názor, jak tvrdí jeho odpůrci?

Prezident Pavel pětikoalici nepřekáží. Tím nese spoluodpovědnost za důsledky její politiky. Pro mne, a myslím i většinu občanů, nejsou přijatelné ani jeho vlastní iniciativy, jako je například vstřícnost k požadavkům Lichtenštejnů nebo přijetí Sorose mladšího.

V příštím roce nás čekají volby do Evropského parlamentu. Alexandr Vondra si přeje, aby nový parlament byl „pravicovější“. Splní se mu to? Jak podle vás mohou tyto volby v roce 2024 otočit kormidlem EU?

Levice ani pravice už nejsou tím, čím bývaly ještě před dvaceti lety. Levičácké šílenosti typu Green Deal a podporu imigrace odmítám, i když se rozhodně necítím být pravičákem. Skoro všude v EU posilují „antisystémové“ strany spoléhající na politiku odpovědnou k potřebám vlastního národa, ne politiku směřující k naplnění bizarních zelených snů fanatiků, a směřující k destrukci vlastní země a jejího lidu ve válečném konfliktu ve prospěch cizích zájmů.

Všechno se Alexandru Vondrovi nesplní. Nelze mít současně „klid na práci“ a vyhovět transatlantickému spojenci. V roce 2024 ve volbách do Evropského parlamentu určitě dojde k významnému posílení stran, usilujících o nezávislou politiku ve prospěch vlastní národní komunity. Otázka je, jestli toto posílení bude dostatečné, aby významně pohnulo kormidlem. Jinými slovy, záleží na tom, jak se nám podaří zmobilizovat voliče. O naší budoucnosti se totiž rozhoduje v Bruselu.

Stále se řeší téma migrace a s ní souvisejícími bezpečnostními potížemi zejména v západní Evropě. Jak důležité podle vás bude pro eurovolby?

To záleží na tom, nakolik se podaří vládě docílit cenzurování informací o důsledcích masové migrace nepřizpůsobivých imigrantů. Zda tedy občané pochopí, že totéž se bude dít i u nás, jestliže tomu nezabráníme.

Letos vzbudil i v Česku rozruch německý časopisový titulek „Česko jako nemocný muž Evropy“, doprovázený velmi zdrcujícím ekonomickým článkem. Prý už nebudeme nadále moci těžit z levné pracovní síly a vlastní nejvyspělejší průmysl nemáme. Co tedy podle vás bude moct Česko do budoucna nabídnout Evropě a světu?

My musíme klást otázku, co je nutné nabídnout našim občanům. Chápu, že otázka směřuje k našim budoucím konkurenčním výhodám. Pokud nezvýšíme náročnost vzdělávání a nezajistíme podporu výroby s vyšší přidanou hodnotou, neobstojíme. EU ale podporu vlastního průmyslu zakazuje… Je tedy východisko dost jasné.

Jakými slovy lze povzbudit čtenáře do roku 2024?

V příštím roce se vyhrotí konflikty. Při dobré orientaci, dostatku síly a vůle z toho nemusíme odejít jako poražení. Nebudeme-li se bránit vývoji tak, jak nám ho nastavili, dopadneme velmi špatně. Naši soupeři nám ale svým chybami umožňují vítězství.

]]> https://ivandavid.cz/2023/12/green-deal-a-sankce-proti-rusku-za-obojim-stejni-idioti-a-od-toho-zacal-nas-prusvih-ukazuje-ivan-david/feed/ 0 Společnost předsudků https://ivandavid.cz/2023/08/spolecnost-predsudku/ https://ivandavid.cz/2023/08/spolecnost-predsudku/#respond Sun, 20 Aug 2023 11:09:17 +0000 https://ivandavid.cz/2023/08/20/spolecnost-predsudku/ Mnoha čtenářům je jistě známé jméno Jacques Baud. Na Wikipedii se dozvíme, že je prakticky dezolát:

Jacques Baud, narozen 1. dubna 1955, je bývalý plukovník švýcarské armády, strategický analytik, specialista na zpravodajství a terorismus. Je terčem kritiky za šíření několika konspiračních teorií, popírání odpovědnosti syrského režimu za chemické útoky a za své postoje příznivé pro Vladimira Putina, zejména prostřednictvím sdílení dezinformací během invaze Ruska na Ukrajinu.

„Dezinformátor“ Jacques Baud říká o válce na Ukrajině: „Žijeme ve společnosti, která soudí dřív, než něco ví.“ Je tohle dezinformace? Těžko.

Stejného názoru je Mirko Lehmann, německy píšící autor, říká o Baudovi a jeho poslední knize: “ Tuto knihu bych rád doporučil nejednomu elegantnímu německému gaučovému generálovi či hlasitým televizním expertům a mnoha profesorům, kteří se pletou do historie. Většina Němců, kteří odmítají dodávky zbraní a miliardy pro Ukrajinu, naproti tomu u Jacquese Bauda nachází opodstatněné argumenty.

Švýcar Jacques Baud vydal vynikající, mimořádně čtivou a mimořádně dobře napsanou knihu o válce na Ukrajině a konfrontaci Ruska a Západu, kterou nedávno v němčině vydalo nakladatelství Westend Verlag. Pokud chcete získat fundovaný přehled o historii a struktuře ukrajinského konfliktu, nemůžete se obejít bez prezentace Jacquese Bauda,“ píše v úvodu svého shrnutí Mirko Lehmann, a pokračuje:

„Na dobrých 250 stranách textu se švýcarský bezpečnostní expert zabývá na Západě rozšířenými domněnkami a tezemi o Rusku za prezidenta Putina. Autor podrobně zkoumá nejen mezinárodní politiku a Rusko, ale i poměry na Ukrajině, v Bělorusku a dalších postsovětských státech v míře nezbytné pro lepší pochopení aktuálního dění.

Napsal Jacques Baud „proruskou“ knihu? Ne. Šíří bývalý švýcarský zpravodajský důstojník kremelskou propagandu? V žádném případě. Baud, ekonom a specialista na mezinárodní bezpečnost a mezinárodní vztahy, byl během svého aktivního působení ve švýcarské strategické zpravodajské službě zodpovědný za státy Varšavské smlouvy. Jeho kariéra ho zavedla do Organizace spojených národů v New Yorku, kde vedl divizi mírových operací. Nakonec Jacques Baud pracoval pro NATO v Bruselu, jehož jménem se účastnil misí na Ukrajině.

Baudovy desítky let zkušeností v odborných kruzích zpravodajské a bezpečnostní politiky ho předurčily k tomu, aby předložil střízlivou analýzu současného konfliktu. Baud jako ekonom přistupuje k otázce s nezbytným jasným pohledem na konkrétní zájmy a objektivní okolnosti, aniž by cynicky přehlížel utrpení lidí. „Vést válku krví druhých“ je „snadné“, jak poznamenává na začátku. To, co Baud předkládá v knižní podobě, je odbornost, kterou by si člověk v lepším případě mohl jen přát pro osoby s rozhodovací pravomocí na politické, vojenské a ekonomické úrovni. Ve zhuštěné podobě předkládá autor celou řadu, dalo by se říci minidokumentů o nesčetných konfliktních bodech, které mezi Západem a Moskvou v posledních letech a desetiletích vyvstaly. Jako příklady pro tento typ srovnání reality je třeba uvést několik otázek:

  • „Byl příslib, že se NATO po roce 1990 nerozšíří na východ?“
  • „Byla ruská intervence v Sýrii oportunistická?“
  • „Schválil Putin nucené odklonění letu Ryanair 4978?“

„Zasahovalo Rusko do amerických prezidentských voleb v roce 2016 ve prospěch Donalda Trumpa (Russiagate)?“

  • „Snažilo se Rusko ovlivnit hlasování o Brexitu?“
  • „Co znamená mnichovský projev v roce 2007?“
  • „Chtěl Vladimir Putin zabránit asociační dohodě Ukrajiny s Evropou?“
  • „Neplní Rusko své závazky vyplývající z minských dohod?“
  • „Je Navalnyj nejdůležitějším protivníkem Vladimira Putina?“
  • „Dá se ruská ekonomika srovnávat s italskou?“
  • „Je západní strategie ve vztahu k Rusku produktivní?“

Jak ukazuje tento malý výběr témat, kniha Jacquese Bauda se čte jako zhuštěný úvod do historie nedávného vztahu mezi Ruskem a Západem od pouze zdánlivého konce konfrontace bloků. Na tomto místě je třeba vyzdvihnout vynikající překlad, který složitou látku uvedl do jasné, plynulé němčiny.

Jak jsem řekl, Baud byl zodpovědný za mírové mise v OSN. Jeho zájem je zaměřen na řešení konfliktů, na ukončení násilí – nikoli eskalace nebo prodloužení války. Baud se snaží pochopit příčiny krize, jako je ta na Ukrajině, a pomoci ji překonat. Jako švýcarský diplomat staré školy se Baud za tímto účelem zabývá protichůdnými pozicemi států. Mluvit o zájmech dnes je téměř považováno za nesrozumitelné. Protože všude na Západě ovládaném USA se mluví jen o domnělých hodnotách, kterými se podle příležitosti vyšperkují aktuálně prosazované zájmy.

Pokud jde o protichůdné zájmy a jejich prosazování, název knihy se vrací k francouzskému televiznímu programu, který byl odvysílán v říjnu 2021. Pod názvem „Putin, mistr událostí“, ale bez otazníku. Pro Bauda se zdá být otázkou, zda a do jaké míry je tento běžný úsudek o Putinovi správný.

Baud má ve své knize dva hlavní cíle. Chce se ukázat,

  • že naše předsudky neodpovídají realitě; a
  • že rozhodnutí založená na našich předsudcích mají za následek opak toho, co chceme.“

Mezinárodně uznávaný bezpečnostní expert naráží, nejen kvůli znalosti vnitřních podmínek „služeb“, na fenomén, že západní vůdci například v politice a médiích dnes téměř výhradně zaujímají pozice, které se shodují s jejich vlastními východisky a názory.

Baud koriguje běžný předsudek o zpravodajských službách: Zprávy a analýzy, které tyto služby vytvářejí pro politické činitele s rozhodovací pravomocí, jsou „téměř z 95 procent vytvořeny s otevřenými zdroji informací, tedy s našimi médii“ – a nikoli z tajných zdrojů, jak se často předpokládá. Z tohoto důvodu měla podle Bauda média „strukturální vliv“ na politické rozhodování. To je důvod, proč se Baudovo zkoumání zaměřuje na zobrazování Ruska v západních médiích.

Podle Bauda se však během mnoha let vyvinuly struktury, které podporují a posilují samy sebe. Tyto mechanismy fungují v nadacích, think-tancích, vědeckých institucích, vládních agenturách a samozřejmě v médiích. To neznamená, že v příslušných aparátech již nelze nalézt i odlišné kritické názory. Ale takové názory se nedostanou až k těm, kdo rozhodují. V rámci institucí by byly posíleny jejich vlastní základní předpoklady a vytříděny odchylné pozice. Tímto způsobem se v rámci institucí stále více posilují určité sebeobrazy a představy druhých. Zvlášť když jde o peníze, moc a prestiž. Tisk, tajné služby a politici se také stali takříkajíc oběťmi samolibých stereotypů. Tento nový typ profesionála v oblasti deformace na první pohled působí pouze poněkud úzkoprsým dojmem, ale časem nabyl extrémně zlomyslných a (sebe)destruktivních rysů. Přibývá pokusů státu prosadit konformitu a oficiální suverenitu výkladu, a to i represivními prostředky.

Toto rozsáhlé, téměř systémové selhání zavedených médií, vládní politiky, politického poradenství a vědy je zvláště zřejmé od února 2022, i když nejen v Německu a nejen od té doby. V této souvislosti je třeba připomenout pokračující hanobení disidentských názorů a dokonce (pracovně) zákonná opatření proti vědcům a publicistům, jako jsou Ulrike Guérot, Daniele Ganser nebo Gabriele Krone-Schmalz a Patrik Baab, kteří nezastupují zjednodušené transatlantické pozice.

Výhodou výkladu Jacquese Bauda, ​​pocházejícího z frankofonního Švýcarska, je, že vychází výhradně ze západních, převážně frankofonních zdrojů, tedy ze zpráv, televizních reportáží, talk show a komentářů či esejů z Francie, francouzsky mluvícího Švýcarska nebo Belgie. Jsou zastoupena také americká a britská média a některé ruské, běloruské nebo bulharské materiály z prozápadních médií na Ukrajině nebo institutů v Rusku nebo od západních zahraničních vysílacích společností. Baud tak zpracoval nesmírně rozmanitý materiál, proto mají jeho výroky pevný základ.

Jak již bylo naznačeno, Jacques Baud používá jasný jazyk. Ve své práci se nevyhýbá výrazům jako „lži“, „propaganda“ nebo „konspirační teorie.“ Ne však bez jejich předem definované definice.

Mnohé z příkladů, které Baud uvádí z Francie, připomenou německým čtenářům téměř ohromujícím způsobem stereotypní zpravodajství o Rusku v této zemi. V negativním hodnocení „Putinova Ruska“ se francouzský mainstream překvapivě shoduje s německým. Novinářské či spíše propagandistické způsoby kádrování jsou velmi podobné. I když jednotlivé francouzské pořady nebo jména novinářů nemusí německému čtenáři nic říkat, lze snadno zaznamenat vzorec názorové kontroly, který je známý i ze situace v Německu.

Nezbytná znalost pozadí

Baud přistupuje k látce v sedmi kapitolách, aby roztřídil pavučinu klišé, faktických premis a aberantních projekcí, které jsou často základem západních představ o současném Rusku. Tyto se zabývají

  • zahraniční politikou za Putina;
  • ruskou špionáží a ruskými pokusy o destabilizaci;
  • působností ruského energetického exportu a energetické krizi 2021;
  • ohrožení Evropy a zejména Ukrajiny ze strany Ruska;
  • ruskou vnitřní politika a situací opozice za Putina;
  • západní reakcí a strategií vůči Putinovi; jakož i činí
  • závěry o roli Putina a předsudcích

Jak již bylo zmíněno, Baud své vyprávění pečlivě dokládá důkazy z (pro-)západních zdrojů. Ačkoli se nejedná o vědeckou práci v pravém slova smyslu, Baud dokumentuje svou extrémně materiálově bohatou analýzu anotačním aparátem, který obsahuje 838 vysvětlivek na více než 40 pečlivě vytištěných stranách.

Vzhledem k aktuálním událostem odkazujeme na podkapitolu o Wagnerově skupině. Původní francouzské vydání knihy vyšlo v první polovině roku 2022, tedy dobrý rok před takzvanou vzpourou Jevgenije Prigožina v červnu 2023, a tedy dlouho před současným napětím v Nigeru a okolí. Baud diskutuje o tom, jak se francouzská média vypořádají s existencí a přítomností personálu Wagnerovy skupiny v Mali v roce 2021. Francouzské ministerstvo zahraničí v tomto ohledu zorganizovalo „bezprecedentní propagandistickou kampaň proti Rusku“. Ale francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian nebyl schopen poskytnout žádné důkazy pro svá obvinění a obvinění proti Wagnerovcům. Přesto se obvinění chopil francouzský tisk. Le Drian podle Bauda mimo jiné tvrdil, že jednotky Wagnera zabavily „státní prostředky“ ve Středoafrické republice.

Baud dále vysvětluje, že krátce poté ministryně zahraničí Středoafrické republiky na francouzském televizním kanálu TV5 Monde jasně odporovala svému francouzskému protějšku a odmítla všechna obvinění. Francie se snaží svou zemi „zinfantilizovat“, jak sama řekla. A dále: Le Drianovy výroky jsou „pomlouvačné a lživé“, Francie proti své zemi vede „informační válku“. Le Drianova obvinění byla ve francouzské veřejnosti dobře zapamatována. Jak říká Jacques Baud:

„Wagnerova přítomnost v Africe se zdá být větším problémem pro Paříž než pro Afričany. Protože ve střední Africe parlament vyjádřil vděčnost Rusům za jejich nasazení. A vláda postavila vojákům památník.“

Jacques Baud nastavuje zrcadlo Západu, ale i údajně neutrálnímu Švýcarsku. Stěžuje si na absenci diplomacie a nezodpovědnou expanzi NATO na východ. Západ se stal obětí „nesmiřitelného postoje“ svých „odborníků“ k Rusku a Číně. Proto se pěstuje pouze „iluze síly“. Protože opatření přijatá Západem „neodpovídala skutečné situaci“ a odrážela pouze jejich vlastní vnímání. To má za následek iracionální obraz der situaci, která zajišťuje, že Putin „je vždy o krok před námi“.

Ozbrojenému konfliktu na Ukrajině se dalo předejít, pokud by podle Bauda měl Západ zájem na dodržování mezinárodního práva. Že tomu tak není, bylo zřejmé z přiznání, která učinili Petro Porošenko, François Hollande a Angela Merkelová v průběhu roku 2022 ohledně druhé Minské dohody – otištěná v příloze svazku. Baud uvádí prehistorii:

„Viděli jsme rusky mluvící lid v Donbasu umírat v naději, že to povede k válce, s níž bychom mohli porazit Rusko.“

Tato zjištění poukazují na míru odtržení od reality v západních rozhodovacích centrech, která se blíží té, která do května 1945 panovala v Berlíně. Toto zjištění intelektuálního a eticko-morálního zanedbání zapadá do skutečnosti, že ve Velké Británii, stejně jako nedávno v Daily Telegraph, je použití jaderných zbraní obhajováno zcela otevřeně a není se prý čeho bát.

Jacques Baud, bývalý švýcarský zpravodajský důstojník, který vědomě navazuje na tradici francouzského osvícenství, postuluje:

„Je čas opustit naše předsudky a vstoupit do věku rozumu. Je čas změnit se a vrátit se k faktům. Naším úkolem jako Evropanů není podporovat jednu stranu, ale udělat vše, co je v našich silách, abychom zastavili zabíjení. Nejde o to, kdo je ‚hodný‘ nebo ‚špatný‘, kdo ‚vyhraje‘ nebo ‚prohraje‘, jde o otevření dialogu.“

Dnes, tváří v tvář masivní protiruské a rusofobní kampani, veřejně obhajovat rozum, pojmenovávat a uznávat realitu a v neposlední řadě vést dialog, jak to se svou knihou dělá Jacques Baud, vyžaduje pořádnou dávku odvahy. Mohlo by se však stát, že jak už to tak bývá, zdravý rozum se na Západ nevrátí, dokud nebudou vyřešeny důvody, které vedly k ruské intervenci. Vhled do těchto souvislostí by měl být v Německu konečně umožněn.

Bibliografické údaje:

Jacques Baud: Putin – pán událostí? Z francouzštiny přeložil Philipp Otte. Frankfurt nad Mohanem: Westend Verlag, 2023, 320 stran. ISBN 978-3-8006-3680-8. Cena: 26 eur.

V originále : https://www.amazon.com/Poutine-maître-jeu-Jacques-Baud/dp/2315010268

Kniha je v němčině je k dostání na webu Buchkomplizen a v knihkupectvích, ve francouzštině, jak vidno, na Amazonu.

Z obsahu je zřejmé, že celá tzv. západně hodnotná Evropa má stejné předsudky a stejnou pýchu. Všude se razí jediný správný názor a nepřipouští se odchylky, pronásledují se lidé, kteří si dovolí něco jiného říct nahlas. Příkladů máme dost – od učitelky Bednářové přes Josefa Skálu až po lidi, vyhazované z církví a církevních škol. Kniha by nám tedy určitě měla co říci, i těm, kteří ji nemohou číst v originále ani v němčině.

**

Autorka: Jana Kunšteková

]]> https://ivandavid.cz/2023/08/spolecnost-predsudku/feed/ 0 Petr Drulák: Kam se řítí svět? https://ivandavid.cz/2023/05/petr-drulak-kam-se-riti-svet/ Tue, 02 May 2023 21:26:55 +0000 https://ivandavid.cz/2023/05/02/petr-drulak-kam-se-riti-svet/ Prof. Petr Drulák byl hostem Nové republiky ve vinárně 2deci na Vinohradech. Záznam trvá sice 2 hodiny, ale nebudete litovat času.
(video zde: https://www.facebook.com/MUDrIDavid/videos/717093150213309)

]]> Vystoupení Ivana Davida na veřejném shromáždění „Lidé proti vládě“ https://ivandavid.cz/2023/03/vystoupeni-ivana-davida-na-verejnem-shromazdeni-lide-proti-vlade/ Wed, 29 Mar 2023 21:41:46 +0000 https://ivandavid.cz/2023/03/29/vystoupeni-ivana-davida-na-verejnem-shromazdeni-lide-proti-vlade/ Vážení občané,
nikdo z nás, kteří jsme se narodili po válce, nezažil tak nejistou dobu jako je tato. Nevíme, jak dopadne válka na Ukrajině, a jak zareaguje Západ, nevíme jak dlouho potrvá inflace, jak se prohloubí hospodářská krize, nevíme kdy se zhroutí dolar, nevíme, jakou epidemii na nás vypustí příště.

Jedno víme jistě. Bude hůř. Bude hůř v celé Evropě a u nás o to hůř, oč máme neschopnější vládu.

Moje generace se naděje na návrat k relativní prosperitě asi nedožije.

Připomeňme si, proč to tak je, a hledejme řešení.

Proč to tak je? Evropu odsoudili k úpadku. Milióny imigrantů má vytvořit tlak na mzdy, spotřebovávat produkty a provokovat konflikty. Západní Evropa je už ztracena.

Je pravda, že migrace je přirozená a provází lidstvo odnepaměti. Ale stejně přirozená je obrana proti migraci a proti kolonizaci a obrana území. Zdroje jsou vždy omezené.

Kovid  a opatření údajně proti němu poškodily nejen průmysl a služby. Obrovská korupce spojená s pochybnými vakcínami je skrývána před vyšetřováním. Velcí zloději jsou v bezpečí.

Jako by to nestačilo, přichází gigantický podvod Green Deal!

A nakonec válka na Ukrajině. Je pravda, že invaze je dílo Ruska. Ale je stále opakovanou lží, že nebyla vyprovokována.

Po rozšiřování Severoatlantického paktu k hranicím Ruska a druhém úspěšném pokusu Západu o státní převrat na Ukrajině přišel na vykradenou a korupcí prolezlou Ukrajinu zákaz ruštiny a ostřelování etnických Rusů na Donbasu. Říká se tomu genocida a její popírání je trestné.

Chtějí nám namluvit, že Green Deal má pomoci přírodě, zachránit životní prostředí a planetu Zemi, aby prý i příští generace měly budoucnost.

Ano, klima se mění a je potřeba něco dělat. Jenže podíl vlivu člověka na klima se odhaduje na 5 – 10%. Některé procesy člověk nemůže zvrátit. Země Evropské unie jsou jediné, které pod diktátem Evropské komise podnikají drastická opatření. Ostatní o tom jen mluví.

Jenže Evropská unie má jen 7%, jednu sedmnáctinu obyvatel světa a 9% podíl na produkci skleníkových plynů. Při veškerém úsilí, které ničí průmysl, zemědělství a životní úroveň v Evropské unii, můžeme změnit klima jen o desetiny procenta. Green Deal dokáže zničit země Evropské unie, klimatickým zmnám určitě nezabrání.

Průmysl je ničen emisními povolenkami, ze kterých bohatnou spekulanti. Je ničen zákazy technologií a energetických zdrojů. Zemědělství omezováním hnojiv a ochranných látek a povinným zřizováním močálů na úrodné půdě, vysazováním stromů mezi poli, které nesmějí být ovocné, atd.

Všichni trpí vysokými cenami energií v důsledku protiruských sankcí, které nejvíce poškodily země Evropské unie.

Jaký má to všechno ve skutečnosti smysl? Vyřadit Evropu k konkurence! Odstavit ji od ruských surovin a možností odbytu na východ. Učinit ji ještě závislejší na Spojených státech. Patříme na Západ, který je v likvidaci.

A k tomu hrozí rozšíření války z Ukrajiny dál na západ.

Mráz přichází tentokrát ze Západu.

A co na to naši představitelé? Tolik zrádců národních zájmů          a zemských škůdců jsme tu neměli od dob německé okupace.

Jsem přesvědčen, že se nesmíme bát. Bát se musejí ti druzí.        A oni se bojí. A vědí proč.

Proto zavádějí cenzuru jako každý protilidový režim. Proto se snaží zastrašovat a kriminalizovat svobodné projevy názorů. Proto se snaží ovládnout média a lhaním se udržet u moci.

Neschopnost vlády se pozná podle výsledků její práce. Zajišťují nám zadlužení, inflaci, vysoké ceny energií a potravin, úpadek školství, zdravotnictví,…  skoro všeho.

Je záchrana v EU? Ne, EU je hlavní zdroj našich problémů!

Politik nemá být ani pán, ani sluha. Pán proto ne, protože všechna moc má pocházet z lidu. Sluha slouží tomu, kdo dá víc.

Politik má být advokát. Zastupovat zájmy těch, kteří ho zvolili.

Někdo se možná zeptá, na co advokát, když nejsme obviněni. Potřebujeme advokáta, aby nebyla krácena naše práva, abychom nebyli okrádáni, aby dobré zákony nezůstaly jen na papíře a aby špatné zákony nebyly přijaty, nebo byly odstraněny.

Čím větší problémy, tím lepšího advokáta potřebujeme.

Nikde na světě nemají rádi politiky. Protože lidé si všímají jen těch, kteří škodí. Proto ti, kteří se hrnou k moci tvrdí, že nejsou politiky.

Pozor na takové falešné proroky, na demagogy a skutečné populisty, kteří nemají žádný vliv, ale slibují obrovské změny.

Naši vládní politici jsou slouhové cizí moci. Jsou to advokáti, kteří za naše peníze slouží druhé straně. Za škody, které způsobili by měli být potrestáni. Zeptejte se ve svém okolí, kdo je volil. Brzo se k tomu nikdo nepřizná.

Hnutí ANO je opozice, když hlasuje s námi. Není opozicí, když hlasuje proti nám. Když hlasuje s koalicí, stává se ve skutečnosti její součástí.

Objevují se obvinění, že nám role věčných kritiků vyhovuje, že se vyhýbáme odpovědnosti, že nechceme do vlády.

To mohou říkat jen ti, kteří neznají náš program. Kdyby ho znali, věděli by, že víme kam směřovat, co dělat, že spolupracujeme s odborníky. Nechceme být v koalici, která by nám nabídla podíl na odpovědnosti a žádný vliv. Víte jak dopadla sociální demokracie a Komunistická strana.

Člověk je společenský tvor. Bez ostatních není ničím. Nedosáhne ocenění, neubrání se. Neuživí se, zahyne.

Nemá-li zahynout, musí přežít celá společnost. Kultura, v níž jsme vyrostli, které rozumíme, kterou respektujeme, a která nám patří, a bude patřit.

Nakonec připomínám slova básníka Karla Kryla: „Nám zbývá naděje, my byli jsme a budem!“

]]> Protiválečné názory jsou v Německu trestné https://ivandavid.cz/2023/03/protivalecne-nazory-jsou-v-nemecku-trestne/ Mon, 27 Mar 2023 15:54:05 +0000 https://ivandavid.cz/2023/03/27/protivalecne-nazory-jsou-v-nemecku-trestne/ O účelu NATO: „Udržet Američany uvnitř, Rusy venku a Němce dole“ – výrok připisovaný lordu Hastingsovi Ismayovi, generálnímu tajemníkovi NATO v letech 1952-1957.
Rozděl a panuj je věčný zákon impéria.Především nedovolte ostatním velkým klukům, aby se dali dohromady. Držte je navzájem pod krkem. Před půlstoletím, když prezident Richard M. Nixon uvízl v nevítězné válce ve Vietnamu, uposlechl rady Henryho Kissingera, aby otevřel vztahy s Pekingem a prohloubil tak rozkol mezi Sovětským svazem a Čínou.

Ale kteří velcí hráči a kdy? Priority se zjevně změnily. Před osmi lety definoval nejvlivnější americký soukromý geostrategický analytik George Friedman současnou dominantní americkou prioritu divide et impera, která působí na Ukrajině.„Prvotním zájmem Spojených států jsou vztahy mezi Německem a Ruskem, protože společně jsou jedinou silou, která nás může ohrozit,“ vysvětlil Friedman.

Hlavním zájmem Ruska vždy bylo mít ve východní Evropě neutrální nárazníkovou zónu. Cílem USA je však vybudovat nepřátelský cordon sanitaire od Baltu po Černé moře jako definitivní bariéru oddělující Rusko od Německa.

„Rusko to ví. Rusko se domnívá, že Spojené státy mají v úmyslu rozbít Ruskou federaci,“ řekl Friedman a žertem dodal, že podle něj není záměrem Rusko zničit, ale pouze ho nechat trpět.

V projevu k elitní skupině v Chicagu 13. dubna 2015 Friedman poznamenal, že velitel americké armády v Evropě generál Ben Hodges právě navštívil Ukrajinu, vyznamenal ukrajinské vojáky a slíbil jim výcvik. Dělal to mimo NATO, řekl Friedman, protože členství v NATO vyžadovalo stoprocentní souhlas a Ukrajině hrozilo veto, takže USA postupovaly na vlastní pěst.

Podle Friedmana se USA dlouho obávaly spojení německého kapitálu a technologií s ruskými zdroji a pracovní silou. Plynovod Nord Stream vedl tímto směrem, k vzájemným obchodním a bezpečnostním dohodám, které by již nevyžadovaly ani dolar, ani NATO.

„Pro Rusko,“ řekl Friedman, „je status Ukrajiny existenční hrozbou. A Rusové si nemohou dovolit ji nechat plavat.“ Pro Spojené státy je však prostředkem k dosažení cíle: oddělení Ruska od Německa.

Friedman dospěl k závěru, že hlavní otázkou je, jak budou Němci reagovat.

Němečtí představitelé zatím reagují jako loajální manažeři země pod americkou okupací, kterou také je.

Hrozba německého mírového hnutí

[Německá mi...]
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková během virtuální tiskové konference s americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem ve Washingtonu, 5. ledna 2022.

Jakýkoli projev sympatií s Ruskem byl od zahájení ruské invaze 24. února 2022 natolik démonizován, potlačován a dokonce kriminalizován, že se většina německých protestů zpočátku vyhýbala zaujímání jakýchkoli postojů k válce a soustředila se na ekonomické potíže způsobené sankcemi.

Ale 25. ledna letošního roku kancléř Olaf Scholz podlehl tlaku USA a poslal na Ukrajinu německé tanky Leopard 2. Přibližně ve stejnou dobu německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ze strany Zelených na mezinárodním setkání nenuceně prohlásila, že „vedeme válku proti Rusku“.

To lidi vyburcovalo k akci.

Ve velkých i malých městech po celém Německu vypukly spontánní demonstrace s hesly jako „Ami (Američané) jděte domů!“, „Zelení na frontu!“, „Uzavřete mír bez německých zbraní“. Řečníci odsuzovali dodávky tanků za „překročení červené linie“, obviňovali Spojené státy, že nutí Německo do války s Ruskem, a vyzývali k Baerbockově rezignaci.

Vlna demonstrací vyvrcholila o měsíc později, 25. února, kdy se v Berlíně sešlo na 50 000 lidí na „Povstání za mír“ (Aufstand für Frieden), svolaném z iniciativy dvou žen, levicové političky Sahry Wagenknechtové a veteránky feministické literatury a editorky Alice Schwartzerové.

Více než půl milionu lidí podepsalo „Manifest za mír“, v němž vyzývají kancléře Scholze, aby „zastavil eskalaci dodávek zbraní“ a zasadil se o příměří a jednání. Organizátoři vyzvali k obnovení masového německého mírového hnutí po vzoru protijaderného raketového hnutí z 80. let, které vedlo až k ruskému souhlasu se sjednocením Německa.

Budování mírového hnutí v Německu však dnes naráží na mnoho překážek. Německé instituce a média jsou od konce druhé světové války pod americkou vojenskou okupací, stejně jako právní řád, prostoupeny americkým vlivem. Paradoxně se zdá, že transatlantické americké sevření se po sjednocení Německa jen utužilo.

Sledování extrémistů

Německo monitoruje politický „extremismus“ prostřednictvím domácí zpravodajské agentury, Bundesamt für Verfassungsschutz (BfV – Spolkového úřadu pro ochranu ústavy). Ačkoli Německo přísně vzato nemá ústavu, má silný Ústavní soud, který má speciálně zabránit jakémukoli návratu k nacistickým mocenským praktikám.

Místo ústavy byl v roce 1949 západními okupačními mocnostmi (USA, Velkou Británií a Francií) schválen přechodný základní zákon, který umožnil Spolkové republice převzít vládu v západním Německu. Po sjednocení byl Základní zákon rozšířen na celé Německo.

V duchu liberálního „antitotalitarismu“ sleduje BfV jako potenciální hrozby jak „levicový extremismus“, tak „pravicový extremismus“. Nověji se pod dohled dostal „islámský extremismus“. Základním politickým důsledkem je, že „pravicový extremismus“ označuje nacistické tendence, zatímco „levicový extremismus“ se přiklání ke komunismu sovětského typu.

Tato politická topografie 20. století implicitně vytváří „střed“ jako nevinný střed, kde se občané mohou cítit dobře. Ani ten nejradikálnější militarismus není v tomto schématu „extrémní“.

Článek 5 základního zákona přiznává jednotlivcům právo vyjadřovat své názory, ale v trestním zákoníku jsou uvedena četná omezení: trestá se „podněcování k nenávisti“, rasismus, antisemitismus a za popírání holocaustu se ukládá trest odnětí svobody. Zakázána je také propagace nebo symboly „protiústavních“ organizací, znevažování státu a jeho symbolů, rouhání proti zavedeným náboženstvím a zejména nerespektování „lidské důstojnosti“.

U všech těchto zákonů samozřejmě záleží na tom, jak jsou vykládány. Zákaz „odměňování a schvalování trestných činů“ (§ 140), který se měl původně vztahovat na odsouzení za násilné občanskoprávní trestné činy, byl nyní rozšířen i na geopolitickou oblast, konkrétně zakazuje „schvalování nebo podporu“ toho, co označuje jako „agresivní válku“.

Projev protiválečného aktivisty Heinricha Bückera, který 22. června v Berlíně vyzval k dobrým vztahům s Ruskem u příležitosti výročí nacistické invaze do Sovětského svazu v roce 1941, označil berlínský soud za „schvalování zločinu ruské invaze“. V praxi může být jakákoli snaha o objasnění ruského postoje s odkazem na expanzi NATO a útoky kyjevského režimu na Donbas od roku 2014 interpretována jako takové „schvalování či podpora“.

Netřeba dodávat, že Němcům nikdy nehrozilo trestní stíhání za schvalování amerických invazí do Vietnamu, Iráku nebo Afghánistánu, natož za naprosto agresivní a nezákonné bombardování Srbska v roce 1999, kterého se nadšeně účastnili. Tato bombardovací kampaň, která byla široce oslavována jako chvályhodný humanitární čin, zabíjením civilistů a ničením infrastruktury přinutila Srbsko, aby umožnilo NATO obsadit svou provincii Kosovo, kde si Američané vybudovali obrovskou vojenskou základnu. Etničtí albánští povstalci vyhlásili nezávislost a tisíce nealbánských obyvatel bylo vyhnáno.

Německá policie prosazuje centristickou konformitu

Když se demonstranti shromáždili na demonstraci „Povstání za mír“ v Berlíně, objevil se na řečnickém pódiu organizátor, který přečetl dlouhý seznam věcí zakázaných policií. Seznam obsahoval řadu symbolů nebo nápisů souvisejících se Sovětským svazem, Ruskem, Běloruskem nebo Donbasem; ruské vojenské písně; „schvalování agresivní války, kterou v současnosti vede Rusko proti Ukrajině“ atd.

Den předtím doručila berlínská policie organizátorům podrobné vysvětlení, v němž zdůvodnila tyto zákazy a uvedla, že „veřejná bezpečnost je bezprostředně ohrožena“. Policie uvedla, že podle jejích informací „účastníky vašeho setkání budou tvořit především lidé se starolevicovým, proruským základním postojem, kteří jsou proti zbrojním dodávkám německé vlády na Ukrajinu, geopolitice ‚Západu/USA‘ a proti NATO obecně“.

Policie měla důvod se domnívat, že setkání 25. února přiláká „velmi různorodé“ účastníky „s vlastními názory (delegitimizátoři státu, příznivci spiknutí, stoupenci Putinova režimu atd.)“, a proto je třeba přijmout opatření.

Hrozba napříč frontami

[FOTO Vůdce...]
Vůdce Komunistické strany Německa (KPD) Ernst Thälmann (uprostřed vpředu se zaťatou pěstí) a členové Svazu bojovníků Rudé fronty (RFB) pochodují Berlínem, 1927.

Policie se odvolávala na srovnatelné setkání o měsíc dříve, 27. ledna, jehož organizátoři byli obviněni levicovými a antifašistickými skupinami, že „na svém setkání tolerovali křížové myšlení (Querdenker) a lidi z pravicové scény“. Cross-thinker je ten, kdo překračuje nepřátelskou frontovou linii mezi levicí a pravicí, což je přestupek nazývaný „cross-front“, označovaný také jako „rudohnědý“.

Pozoruhodné je, že v Německu se establishment, média, BfV a zejména policie chopily termínu „křížová fronta“ (Querfront) se stejným odporem jako hnutí Antifa, kde se používá údajně k prosazování ideologické čistoty levice. Původně znamenal pravicové přivlastňování levicových témat, které mělo levičáky zmást a svést k fašistickým kombinacím. Historický základ tohoto termínu spočívá v neúspěšných koaličních pokusech pravičáků na sklonku Výmarské republiky v kontextu intenzivního soupeření mezi silnými nacistickými a komunistickými hnutími soupeřícími o podporu dělnické třídy, zcela odlišném od dnešní politické atmosféry.

Vzhledem k absenci silného nacistického nebo komunistického hnutí se tento termín v současné době používá k odsouzení jakékoliv spolupráce nebo dokonce kontaktu mezi levicí a hnutími nebo jednotlivci označovanými jako „extrémní pravice“. Tato nálepka se často nezakládá na ničem jiném než na odporu k neomezené imigraci, který je odsuzován jako rasismus.

Podle tohoto měřítka je opoziční strana Alternativa pro Německo (AfD) (78 ze 736 křesel v současném Spolkovém sněmu) „krajně pravicová“. Vzhledem k tomu, že většina poslanců Bundestagu kritizujících vyzbrojování Ukrajiny pochází buď ze strany Die Linke (Levice), nebo z AfD, odsuzuje bdělost proti křížové frontě předem širokou, otevřenou protiválečnou opozici.

Subjektivní hodnocení policie

[FOTO Němec...]
Německá pořádková policie během protestů proti zasedání G20 v Hamburku v roce 2017.

Podle varování berlínské policie z 24. února je „schvalování útočné války proti mezinárodnímu právu, kterou Ruská federace v současnosti vede proti Ukrajině, trestné podle paragrafu 140 …“. Takový souhlas může být vyjádřen nejen slovy, ale i řadou znaků a symbolů. Zejména zobrazení písmene „Z“ (údajně znamenajícího ruský výraz „za pobyedu“ – „za vítězství“) by představovalo trestný čin.

Ještě přitaženější za vlasy je vlajka zaniklého SSSR, protože podle policie „vlajka SSSR symbolizuje Rusko v hranicích bývalého Sovětského svazu“. To je podle berlínské policie „odborníky považováno za skutečný vytoužený cíl ruského prezidenta Vladimira Putina“ a vysvětluje to jeho útok na Ukrajinu.

„Tato omezení výslovně nesměřují proti obsahu projevů názorů, kterým nelze bránit v rámci článku 5 základního zákona, ale mají z kontextuálního hlediska zabránit tomu, aby vaše shromáždění způsobem, jakým je vedeno, bylo vhodné nebo určené k vyjádření připravenosti použít násilí, a tím působilo zastrašujícím způsobem, nebo aby významným způsobem narušovalo morální cítění občanů a základní společenské nebo etické názory.“

Opatrná demonstrace

„Povstání za mír“ nakonec neposkytlo žádnou příležitost k policejním zásahům nebo zatýkání. Stejně jako „Manifest za mír“ se německé projevy do značné míry vyhýbaly zmínkám o provokacích USA a NATO, které vedly k válce.

Pouze Jeffrey Sachs, jehož úvodní projev v angličtině byl přenášen na obrazovku, se odvážil hovořit o pozadí ruské invaze: o převratu v Kyjevě v roce 2014, o americkém vyzbrojování Ukrajiny, o americkém odporu k mírovým jednáním, o pravděpodobnosti, že USA jsou zodpovědné za vyhození plynovodu Nord Stream do povětří, a o dalších skutečnostech, které by mohly urazit některé citlivé osoby. Neexistovala však žádná šance, že by berlínská policie Sachse, který nebyl v Německu, zatkla.

Ostatní řečníci z velké části ignorovali původ války a soustředili se na obavy z toho, kam by mohla vést: k neustálé eskalaci dodávek zbraní, dokonce k jaderné válce. Obrovský dav se choulil do ledového mrazu a lehkého sněžení. Vlajky většinou zobrazovaly mírové holubice a hesla vyzývala k diplomacii, k mírovým jednáním namísto dodávek zbraní, k zabránění jaderné válce. Neonacisté a krajní pravičáci byli prohlášeni za nevítané a museli přijít v přestrojení, protože byli sotva vidět. Celá akce mohla být jen stěží slušnější a slušněji vedená.

Útok na Wagenknechtovou

Přes všechnu tuto přívětivost se demonstrace a její organizátoři stali terčem ostrých útoků ze strany politiků a médií. Sahra Wagenknechtová je populární osobností, kterou z její skomírající Levicové strany (Die Linke) vytlačují lídři, kteří se přiklánějí ke stále bojovnějším Zeleným v naději, že se dostanou do levicových koaličních vlád.

Wagenknechtová, provdaná za Oskara Lafontaina, který se jako přední sociální demokrat v 80. letech významně podílel na protiraketovém hnutí, se prý chystá založit vlastní stranu. Ta by zaplnila zející mezeru na současné německé politické scéně: protiválečnou stranu, která by stála pevně na levici. Je proto třeba ji považovat za hlavní politickou hrozbu pro vládnoucí koalici.

Wagenknechtová tak byla ostře napadána za to, že jejím protiválečným projevům tleskali v parlamentu poslanci AfD. A přestože opakovaně odsoudila ruskou invazi za porušení mezinárodního práva, další její slova byla označena za „blízká vyprávění“ ruského prezidenta Vladimira Putina.

Navzdory její opatrnosti je jí vyčítáno, že „chápe“ ruský pohled na věc, což je nepřijatelné.

Novinář Markus Decker označil Wagenknechtovou ve svém článku za nejvlivnějšího nepřítele demokracie v Německu. Napsal, že Wagenknechtová je „zosobněním toho, před čím zpravodajští důstojníci varují už léta: stírání hranic mezi politickými okraji a extrémy“.

[Překlad tweetu Sahry Wagenknechtové: „Shromáždění u brány BRB mělo obrovský úspěch a bylo největším #mírovým shromážděním za poslední roky. Pokusy o jejich znevažování nebo hanobení nebudou fungovat. Děkujeme všem, kteří přišli! Můj projev na shromáždění:“]

Jinými slovy, měla by být sledována BfV jako sponzor obávané křížové fronty. „Wagenknechtové, která od počátku ruského útoku na Ukrajinu systematicky stírá hranice mezi diktaturou a demokracií, nejde o mír. Jde jí o zničení demokracie. Wagenknechtová je pravděpodobně jejím nejvlivnějším nepřítelem v Německu,“ napsal Decker.

V posledních několika letech, kdy na Západě sílí nepřátelství vůči Rusku, se na levici posiluje vylučovací dogma Antify. Výsledkem je, že levice má menší zájem na získání konzervativců než na jejich vyloučení. Jedná se o druh esencialistické politiky identity: každý, kdo je „napravo“, musí být ze své podstaty nesmiřitelný nepřítel.

Neexistuje myšlenka, že by někteří lidé mohli volit Alternativu pro Německo, protože se cítí zklamáni jinými stranami, například stranou Levice. To by mohlo platit zejména ve východním Německu, kde mají obě strany své kořeny.

Svoboda názoru pod kuratelou

Skupina levicových umělců a intelektuálů vydala 15. března petici na obranu svobody projevu. Píše se v ní:

„Německo se nachází v hluboké krizi… Dezinformace a manipulace obyvatelstva do značné míry určují současnou mediální kulturu. Každý, kdo nesdílí předepsaný oficiální názor na válku na Ukrajině, kritizuje ji a dává to veřejně najevo, je očerňován, je mu vyhrožováno a je sankcionován nebo ostrakizován… V takové atmosféře jsou již otevřené debaty, výměna a prezentace odlišných názorů v médiích, vědě, umění, kultuře a dalších oblastech jen stěží možné. Skutečně svobodné utváření názorů zvažováním různých argumentů je nemožné. Důsledkem jsou předsudky a neznalost, ale také zastrašování, strach, autocenzura a pokrytectví. To je neslučitelné s lidskou důstojností a osobní svobodou.“

Minulý měsíc představila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD) nový zákon, který umožňuje propustit „nepřátele ústavy“ ze státní služby pouhým správním aktem. „Nedovolíme, aby náš demokratický ústavní stát byl zevnitř sabotován extremisty,“ prohlásila Faeserová. Podle názoru Svazu německých státních zaměstnanců však návrh zákona „vysílá nedůvěru zaměstnancům i občanům“.

Válečná atmosféra má národ sjednotit. Uměle vnucovaná atmosféra však odhaluje a vytváří hluboké rozpory.

Autorka: Diana Johnstone, zdroj: Anti-War Views Criminalized in Germany vyšel 21.3.2023 na Global Research. Překlad v ceně 1076 Kč Zvědavec.

]]> Diskuze v CNN Prima News o tom, jak dál na Ukrajině https://ivandavid.cz/2023/02/diskuze-v-cnn-prima-news-o-tom-jak-dal-na-ukrajine/ Sat, 25 Feb 2023 17:30:17 +0000 https://ivandavid.cz/2023/02/25/diskuze-v-cnn-prima-news-o-tom-jak-dal-na-ukrajine/

Jde o to, jestli chceme pomoci zachránit Ukrajince, nebo ukrajinský režim. Chceme-li zachránit ukrajinský Zelenského totalitní režim a pomoci záměru USA bojujících ukrajinskýma rukama co nejvíce poškodit Rusko a znemožnit pro USA nebezpečné spojení ruských surovin a obrovského odbytiště s průmyslovým a technologickým potenciálem západní Evropy, pak dodávejme zbraně prodlužující válku a řadu ukrajinských hrobů.

Chceme-li pomoci Ukrajincům k přežití a jejich budoucnosti na Ukrajině, pak hledejme diplomatické řešení. Jsem samozřejmě pro tuto variantu. Američané zatím nedovolí Zelenskému žádný kompromis, Rusové ovšem nechtějí přistoupit na kompromis, který by byl prohrou.

Bohužel vše nasvědčuje tomu, že loutkovodič pětikoalice + ANO a média hlavního proudu usilovně podporují eskalaci konfliktu. Vyjádření pro diplomatické řešení je nesmyslně vykládáno jako podpora Putina, přestože evidentně Ruská federace sází na vojenské řešení. Neustále čteme a slyšíme, že „Putin se nezastaví“, ačkoli mu rozhodně nechybí území ani zdroje… Je to jen záminka pro eskalaci konfliktu.

https://cnn.iprima.cz/vondra-kdyby-rusko-vyhralo-mame-ho-bliz-a-s-vetsim-apetitem-nejsme-jen-pozorovatele-201569

]]> O roce války na Ukrajině – vystoupení v TV https://ivandavid.cz/2023/02/o-roce-valky-na-ukrajine-vystoupeni-v-tv/ Fri, 24 Feb 2023 18:08:14 +0000 https://ivandavid.cz/2023/02/24/o-roce-valky-na-ukrajine-vystoupeni-v-tv/

Včera jsem se zúčastnil hodinové televizní diskuze v TV24 „Události, komentáře“ s šesti zástupci dalších parlamentních politických stran (odkaz je v komentáři). Bylo velmi zajímavé, jaké otázky a odpovědi jsou „politicky korektní“ a co se nedoporučuje připomínat, nechcete-li být autoritativně napomínáni. Jediný správný výklad zřejmě je, že před rokem diktátor Putin bezdůvodně napadl mírumilovnou demokratickou Ukrajinu, protože je krvežíznivý. Rád bych s jistotou věděl, kdo z přítomných politiků uvěřil vlastní propagandě, a kdo jen opakuje konjunkturální „narativ“. Dnes v 21.00 bude skoro stejná diskuze v TV Prima News: „Speciál: rok války na Ukrajině“. Rovněž se zúčastním.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000370223/

]]> Rusko-ukrajinský konflikt nezačal 24. 2. 2022, jak úporně tvrdí propaganda https://ivandavid.cz/2023/02/rusko-ukrajinsky-konflikt-nezacal-24-2-2022-jak-uporne-tvrdi-propaganda/ Fri, 24 Feb 2023 09:23:17 +0000 https://ivandavid.cz/2023/02/24/rusko-ukrajinsky-konflikt-nezacal-24-2-2022-jak-uporne-tvrdi-propaganda/ Úvahy primitivů vycházejí z představy, že je Rusko povinno strpět snahu o jeho zničení a přetvoření na cizí zdroj surovin s použitím domácího obyvatelstva k otrocké práci. Tak o tom hovořila před dvěma týdny v Evropském parlamentu ve speciální dlouhé rozpravě europoslankyně a bývalá ministryně zahraničí Polska Anna Fotyga (odkazy v těle zprávy). Rusko „kupodivu“ tento plán odmítá. O své štěstí v Rusku se v minulosti pokusili například Mongolové, Tataři, Poláci, Švédové, Napoleon nebo hitlerovské Německo. Nyní jsou to USA, které před sebou tlačí Ukrajinu a za sebou táhnou satelity ze zemí NATO. Snaha vojensky porazit Rusko pokračuje a snaha o rozšíření konfliktu dál do Evropy se bohužel asi nemine s úspěchem. Hlupákům stačí slyšet jednu stranu, inteligentní lidé vyslechnou i druhou:

https://www.facebook.com/ing.milan.uhrik/posts/pfbid02FQtbA56fmEAqSdPjZnMA3mXNUCAhqCGBx5oBvPFntsTcSuiED3ScKKhbzFStuEesl

https://www.facebook.com/MUDrIDavid/posts/pfbid0RiNyx69pJfBa2M5mmDdMhpg7Rp9YAYGJPeGRQYXdx6oNc2S26dmrWS875g4KJmiyl

https://www.novarepublika.online/2023/02/zasadni-polska-chyba

https://www.novarepublika.online/2023/01/ukazka-typickeho-vystupovani-polskych-europoslancu-v-evropskem-parlamentu

Úplný přepis poselství Vladimira Putina Federálnímu shromáždění 21. února 2023

Web KP.RU zveřejňuje úplný přepis poselství Vladimira Putina Federálnímu shromáždění 21. února 2023

 WWW.KP.RU: https://www.kp.ru/daily/27468/4724024/

– Dobrý den, vážení poslanci Federálního shromáždění, senátoři, poslanci Státní dumy, vážení občané Ruska. Dnešní poselství přednesu ve složité (což všichni dobře víme), přelomové době pro naši zemi, v době zásadních, nevratných změn v celém světě, v době nejdůležitějších historických událostí, které určují budoucnost naší země a našeho lidu, kdy na každém z nás leží obrovská zodpovědnost. Před rokem, za účelem ochrany lidí v našich historických zemích, pro zajištění bezpečnosti naší země a kvůli eliminaci hrozby neonacistického režimu, který se na Ukrajině objevil po převratu v roce 2014, bylo rozhodnuto o provedení speciální vojenské operace. Krok za krokem, pečlivě a důsledně, budeme řešit úkoly, které jsou před námi.

O SPECIÁLNÍ OPERACI A ZRADĚ ZÁPADU

Od roku 2014 Donbas bojoval, hájil své právo žít na vlastní půdě, mluvit svým rodným jazykem, bojoval a nevzdával se v podmínkách blokády a neustálého ostřelování, neskrývané nenávisti ze strany kyjevského režimu, věřil a čekal na ruskou pomoc. Mezitím (a vy to také dobře víte) jsme udělali všechno možné, opravdu všechno možné, abychom tento problém vyřešili mírovou cestou, trpělivě jsme vyjednávali a hledali mírové východisko z tohoto nejtěžšího konfliktu, ale za našimi zády se připravoval úplně jiný scénář. Sliby západních vládců, jejich ujišťování, že budou usilovat o mír na Donbasu, jak nyní vidíme, se změnily v padělek, krutou lež, prostě hráli jen o čas, šikanovali, zavírali oči před politickými vraždami, represemi kyjevského režimu proti nežádoucím, nad výsměchem věřícím, stále více povzbuzovali ukrajinské neonacisty k teroristickým aktivitám na Donbasu. V západních akademiích a školách byli cvičeni důstojníci nacionalistických praporů, byly jim dodávány zbraně.

Obzvlášť chci zdůraznit, že ještě před zahájením speciální vojenské operace vyjednával Kyjev se Západem o dodávkách systémů protivzdušné obrany, bojových letadel a další těžké techniky na Ukrajinu. Pamatujeme si také pokusy kyjevského režimu získat jaderné zbraně, vždyť o tom mluvili veřejně. Spojené státy a NATO urychleně rozmisťovaly své armádní základny a tajné biologické laboratoře poblíž hranic naší země, během manévrů si chystaly dějiště budoucích vojenských operací, připravovaly jim podřízený kyjevský režim, jimi zotročenou Ukrajinu, na velkou válku. A dnes to přiznávají. Přiznávají to veřejně, otevřeně, nestydatě. Zdá se, že jsou na to dokonce hrdí, libují si ve své zradě a označují jak Minské dohody, tak „normandský formát“ za pouhé diplomatické divadlo, za bluf.

Ukazuje se, že celou dobu, kdy Donbas hořel, kdy byla prolévána krev, kdy Rusko upřímně (chci slovo „upřímně“ zdůraznit) usilovalo o mírové řešení, oni naopak hráli o životy lidí, hráli vlastně tak, jak se tomu říká v určitých kruzích, s „cinknutými“ kartami. Tuto nechutnou metodu podvádění vyzkoušeli již mnohokrát předtím. Chovali se stejně nestydatě, pokrytecky, když ničili Jugoslávii, Irák, Libyi, Sýrii. Tuto hanbu nemohou nikdy smýt. Pojmy jako čest, důvěra, slušnost jim nic neříkají. Za dlouhá staletí kolonialismu, diktátu, hegemonie si zvykli, že jim je vše dovoleno, zvykli si plivat na celý svět. Ukázalo se, že i k národům svých vlastních zemí se chovají stejně pohrdavě jako pánové. Ostatně i je cynicky podvedli a podváděli bajkami o hledání míru, o oddanosti rezolucím OSN k Donbasu.

Západní elity se skutečně staly symbolem totálních, bezzásadových lží. My ​​hájíme pevně nejen své zájmy, ale i náš postoj, že v moderním světě by nemělo docházet k dělení na tzv. civilizované země a všechny ostatní, že je nutné čestné partnerství, v zásadě popírající jakoukoli mimořádnost, zvláště ne agresivní. Byli jsme otevření, upřímně připraveni na konstruktivní dialog se Západem, řekli jsme a trvali jsme na tom, že jak Evropa, tak celý svět potřebuje nedělitelný bezpečnostní systém rovný pro všechny státy, a po mnoho let jsme navrhovali, aby naši partneři o této myšlence společně diskutovali a pracovali na její realizaci. Ale dočkali jsme se jen nejasné nebo pokrytecké reakce.

Tolik ke slovům, ale byly i konkrétní činy. Mám na mysli rozšíření NATO k našim hranicím, vytvoření nových pozičních oblastí protiraketové obrany v Evropě a Asii, rozhodli se, že se před námi schovají pod deštníkem. Jedná se také o rozmisťování vojenských kontingentů, a to nejen v blízkosti hranic Ruska. Chci zdůraznit, i když je to ve skutečnosti všem dobře známo, že žádná země na světě nemá v zahraničí takový počet vojenských základen jako Spojené státy americké. Jsou jich stovky, to chci zdůraznit, stovky základen po celém světě, celá planeta je jimi poseta, stačí se podívat na mapu. Celý svět byl svědkem toho, jak odstupují od základních dohod v oblasti vyzbrojování, včetně Smlouvy o raketách středního a krátkého doletu, a jednostranně přerušují základní dohody, které udržují světový mír. A proč to dělali? Nic nedělají jen tak, to už víme.

A nakonec jsme v prosinci 2021 oficiálně předložili Spojeným státům a NATO návrhy smluv o zajištění bezpečnosti. Ale ve všech klíčových, pro nás zásadních pozicích se nám dostalo ve skutečnosti přímého odmítnutí. Tehdy se konečně ukázalo, že bylo dáno povolení k realizaci agresivních plánů. A nechystají se už zastavit.

Hrozba rostla s každým dnem. Přicházející informace nenechaly nikoho na pochybách, že do února 2022 je vše připraveno na další krvavou trestnou akci na Donbasu, proti němuž, připomenu, kyjevský režim už v roce 2014 použil dělostřelectvo, tanky a letadla. Všichni si dobře pamatujeme obrázky, kdy byl Doněck napaden ze vzduchu. Letecké údery byly prováděny nejen na něj, ale i na další města. V roce 2015 se znovu pokusili o přímý útok na Donbas. Zároveň pokračovali v blokádě, ostřelování, teroru proti civilistům. To vše, připomínám, zcela odporovalo příslušným dokumentům a rezolucím přijatým Radou bezpečnosti OSN. Plně! Všichni dělali, že se nic neděje. Znovu opakuji.  To oni začali válku. A my jsme použili sílu – a použijeme ji, abychom je zastavili.

Ti, kdo plánovali nový útok na Doněck, Donbas a Luhansk, jasně chápali, že dalším cílem bude útok na Krym a Sevastopol. Ale my jsme to také věděli a pochopili.  I teď se v Kyjevě otevřeně mluví o jejich dalekosáhlých plánech. Prozradili se, odhalili to, co jsme už tak dobře věděli.

Chráníme životy lidí, svůj vlastní domov. A cílem Západu je neomezená moc. Západ už utratil na vyzbrojování a podporu kyjevského režimu více než 150 miliard dolarů. Pro srovnání, podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj vyčlenily země G7 v letech 2020-2021 asi 60 miliard dolarů na pomoc nejchudším státům světa.  Chápete? Na válku – 150 a na nejchudší země, o něž se údajně neustále stará – 60. A to nemluvím o všem známých požadavcích ohledně poslušnosti ze strany zemí – příjemců těchto peněz. A kde jsou všechny ty řeči o boji proti chudobě, o udržitelném rozvoji, o životním prostředí? Kam se to všechno podělo? Tok peněz na válku přitom neklesá.  Západ rovněž nešetří v nákladech na podporu nepokojů a otřesů v jiných zemích, samozřejmě, opět po celém světě.

Na nedávné konferenci v Mnichově zazněla nekonečná obvinění na adresu Ruska. Člověk má dojem, že se tak stalo jen proto, aby všichni zapomněli na to, co takzvaný Západ za poslední desetiletí natropil. Jednoduše vypustili džina z láhve. Celé regiony se ponořily do chaosu. Podle samotných amerických expertů v důsledku válek – a upozorňuji, že tato čísla jsme si nevymysleli, ale uvádějí je sami Američané –  které Spojené státy po roce 2001 rozpoutaly, zemřelo přes 900 tisíc lidí, více než 38 milionů se stalo uprchlíky. To vše chtějí nyní jednoduše vymazat z paměti lidstva. Dělají, jako by se nic nestalo. Ale nikdo na světě na to nezapomněl. A nezapomene.

Oběťmi na lidských životech a tragédiemi se nikdo z nich nezabývá. Protože ve hře jsou samozřejmě biliony dolarů. A možnost dál všechny okrádat, schovávat se za slova o demokracii a svobodách, vštěpovat neoliberální, ve své podstatě totalitní hodnoty, označovat celé země a národy posměšnými nálepkami, veřejně urážet jejich vůdce. Potlačovat disent ve svých vlastních zemích a současně vytvářet obraz nepřítele, aby se odvedla pozornost lidí od korupčních skandálů. Koneckonců, vidíme to nepřetržitě na obrazovkách. A také od rostoucích vnitřních ekonomických, sociálních, interetnických problémů a rozporů.

Připomenu, že ve 30. letech minulého století Západ fakticky otevřel nacistům cestu k moci v Německu. A v naší době začali dělat z Ukrajiny anti-Rusko. Projekt nepředstavuje v podstatě nic nového. Lidé, kteří jsou alespoň trochu ponořeni do historie, dobře vědí, že tento projekt sahá až do 19. století. Pěstoval se v Rakousko-Uhersku, v Polsku a v dalších zemích s jediným cílem – vytrhnout z naší země tato historická území, která se dnes nazývají Ukrajinou. To je ten cíl. Nic nového pod sluncem. Žádná novinka. Všichni se jen opakují.

Západ upřednostnil realizaci tohoto projektu v současnosti, aby podpořil převrat v roce 2014. Převrat krvavý, protistátní, protiústavní – jako by se nic nestalo. Jako by to tak mělo být. Dokonce uvedli, kolik peněz za to utratili. Jako ideologický základ použili rusofobii, extrémně agresivní nacionalismus. Nedávno dostala jedna z brigád Ozbrojených sil Ukrajiny, stydím se to vyslovit, stydím se já i vy, název „Edelweiss“. Stejný jako hitlerovská divize, která se podílela na deportacích Židů, na popravách válečných zajatců, na represivních operacích proti partyzánům z Jugoslávie, Itálie, Československa a Řecka. Ozbrojené síly Ukrajiny a Národní garda Ukrajiny mají obzvlášť v oblibě nášivky s názvy „Dead Head“, „Galicia“ a dalších jednotek SS, které mají krev na rukou až po loket. Identifikační znaky Wehrmachtu nacistického Německa jsou aplikovány na ukrajinská obrněná vozidla. Neonacisté ani neskrývají, čí jsou dědicové.

Je s podivem, že na Západě si toho nikdo, kdo je u moci, nevšimne. Proč? No, protože, promiňte mi nevychovanost, je jim to srdečně jedno. Nezáleží jim na těch, na koho vsadili v boji proti nám. V boji proti Rusku.

Hlavní je, že bojují proti nám, proti naší zemi, to znamená, že každého je třeba využít – a viděli jsme to, bylo to tak – využívali teroristy i neonacisty, a použili by i čerta holohlavého, Bože, odpusť mi, hlavně, aby bojoval proti Rusku. Projekt Anti-Rusko je ve skutečnosti součástí revanšistické politiky vůči naší zemi, spočívá ve vytváření ohnisek nestability a konfliktů přímo u našich hranic. I tehdy, ve 30. letech minulého století, stejně jako nyní, byl plán stejný – směřovat agresi na východ, rozpoutat válku v Evropě, eliminovat konkurenty v zastoupení. Nejsme ve válce s obyvateli Ukrajiny, o tom jsem již mnohokrát mluvil. Oni sami se stali rukojmím kyjevského režimu a jeho západních pánů, kteří fakticky okupovali tuto zemi v politickém, vojenském i ekonomickém smyslu. Po desetiletí byl ničen ukrajinský průmysl, přírodní zdroje byly drancovány. Přirozeným výsledkem byla sociální degradace, kolosální nárůst chudoby a nerovnosti. A v takových podmínkách je samozřejmě snadné sbírat materiál pro vojenské operace. Nikdo nemyslel na lidi, byli připravováni na porážku. A nakonec se opravdu proměnili ve spotřební materiál. Bohužel. No, je děsivé o tom mluvit. Ale je to fakt. Odpovědnost za vyvolání ukrajinského konfliktu, za eskalaci, za nárůst počtu jeho obětí leží zcela na západních elitách a samozřejmě na současném kyjevském režimu, jemuž je ukrajinský lid v podstatě ukradený. Současný ukrajinský režim neslouží národním zájmům, ale zájmům třetích zemí. Západ využívá Ukrajinu jako beranidlo proti Rusku i jako cvičiště. Nebudu zde podrobně rozebírat pokusy Západu zvrátit průběh bojových operací dodávkami vojenského materiálu, to je již všem dobře známo, ale jedna okolnost by měla být každému jasná. Čím více západních systémů s dlouhým dosahem na Ukrajinu přijde, tím dále budeme nuceni přesunout hrozbu od našich hranic. To je samozřejmé.

Elity Západu se netají svým cílem – uštědřit Rusku, jak sami říkají, cituji, „strategickou porážku“. Co to znamená? Co to znamená pro nás? Znamená to jediné – skoncovat s námi jednou provždy. To znamená, že mají v úmyslu převést místní konflikt do fáze globální konfrontace. Přesně tak tomu všemu rozumíme a podle toho budeme reagovat. Protože v tomto případě mluvíme o existenci naší země. Ale také oni si nemohou neuvědomovat, že je nemožné porazit Rusko na bitevním poli. Proto jsou proti nám vedeny stále agresivnější informační útoky. V první řadě jsou samozřejmě jako cíl vybíráni mladí lidé, mladé generace. A tady opět neustále lžou, překrucují historická fakta, nepřestávají útoky na naši kulturu, na ruskou pravoslavnou církev, na jiné tradiční náboženské organizace u nás. Všimněte si, co dělají se svými vlastními lidmi? Destrukce rodiny, kulturní a národní identity, perverze, zneužívání dětí až po pedofilii, to vše je vysvětlováno jako norma, norma jejich života! A duchovenstvo, kněží jsou nuceni žehnat sňatkům osob stejného pohlaví. Bůh jim žehnej, ať si dělají, co chtějí. Co k tomu dodat? Dospělí lidé mají právo žít, jak chtějí – v Rusku jsme se k tomu tak postavili a vždy k tomu budeme tak přistupovat. Nikdo nenarušuje soukromí druhého a ani se k tomu nechystáme. Ale chtěl bych jim vzkázat – promiňte, v Písmu svatém, hlavní knize všech ostatních světových náboženství – je řečeno vše. Včetně toho, že rodina je svazkem muže a ženy. Ale i tyto posvátné texty jsou nyní zpochybňovány. Jak je známo, například anglikánská církev má v plánu – zatím jen v plánu – uvažovat o myšlence genderově neutrálního boha. No, co na to říct? Odpusť mi, Pane, nevědí, co činí!

Miliony lidí na Západě chápou, že jsou vedeni ke skutečné duchovní katastrofě. Elity, upřímně řečeno, prostě šílí a zdá se, že neexistuje žádný lék. Ale to je jejich problém, jak jsem řekl, a my máme povinnost ochránit naše děti. A my to uděláme. Ochráníme naše děti před degradací a degenerací.

Je nasnadě, že Západ se bude snažit podkopat a rozdělit naši společnost, spoléhat se na národní zrádce, kteří, to chci zdůraznit, mají vždy stejný jed pohrdání vlastní vlastí a touhu vydělat peníze prodejem tohoto jedu těm, kteří jsou připraveni za to zaplatit. Vždy to tak bylo. Kdo se dal na cestu přímé zrady a páchá teroristické a jiné zločiny proti bezpečnosti naší společnosti, proti územní celistvosti země, bude pohnán k odpovědnosti ze zákona. Ale nikdy nebudeme jako kyjevský režim a západní elity, které se honbou na čarodějnice zabývají a zabývaly i dříve. Neřešme účty s těmi, kteří udělali krok stranou, zřekli se své vlasti. Ať to zůstane na jejich svědomí, ať s tím žijí. Musí s tím žít. Hlavní věc je, že lidé, občané Ruska, je morálně ocenili. Jsem na to hrdý, stejně jako vy…

Myslím, že jsme všichni hrdí na to, že  náš mnohonárodnostní stát, drtivá většina jeho občanů, zaujala zásadový postoj ohledně speciální vojenské operace, pochopila smysl akcí, které děláme, podpořila naše akce na ochranu Donbasu. V této podpoře se projevilo především skutečné vlastenectví, rys, který je našemu lidu historicky vlastní, rys, který udivuje svou důstojností, hlubokým poznáním u každého z nás (zdůrazňuji, u každého), že jeho vlastní osud je neoddělitelný od osudu vlasti.

PODĚKOVÁNÍ ÚČASTNÍKŮM SVO A OBYVATELŮM RUSKA

Vážení přátelé, chci poděkovat všem, všem lidem v Rusku za jejich odvahu a odhodlání, poděkovat našim hrdinům, vojákům a důstojníkům armády a námořnictva, Národní gardě, příslušníkům speciálních služeb a všech silových struktur, vojákům doněckého a luganského sboru, dobrovolníkům, vlastencům, kteří bojují v řadách zálohy bojových armádních záloh BARS. Chci se omluvit, omlouvám se, že během dnešního projevu nemohu všechny jmenovat. Víte, když jsem připravoval tuto řeč, napsal jsem si dlouhý, předlouhý seznam těchto hrdinských jednotek. Pak jsem to z dnešního projevu vyškrtl, protože, jak jsem řekl, nelze jmenovat všechny. Jen jsem se bál urazit ty, které nebudu jmenovat. Skládám hlubokou poklonu rodičům, manželkám, rodinám našich obránců, lékařům a zdravotníkům, sanitárním instruktorům, zdravotním sestrám, které zachraňují raněné. Železničářům a řidičům, kteří zásobují frontu, stavitelům, kteří staví opevnění, obnovují bydlení, silnice, civilní zařízení. Dělníkům a inženýrům vojenských závodů, kteří nyní pracují téměř nepřetržitě, v několika směnách. Rolníkům z venkova, kteří spolehlivě zajišťují potravinovou bezpečnost země. Děkuji učitelům, kteří se upřímně starají o mladé generace Ruska, zvláště těm učitelům, kteří pracují v těch nejtěžších, vlastně frontových podmínkách. Kulturním osobnostem, které přijíždějí do válečné zóny, do nemocnic, aby podpořili vojáky a důstojníky. Dobrovolníkům, kteří pomáhají frontě i civilistům. Novinářům, v první řadě samozřejmě válečným zpravodajům, kteří riskují na linii dotyku, aby řekli celému světu pravdu. Kněžím ruských tradičních náboženství, vojenským kněžím, jejichž moudré slovo podporuje a inspiruje lidi. Státním zaměstnancům a podnikatelům, všem, kdo plní svou profesní, občanskou a prostě lidskou povinnost.

Zvlášť se obracím k obyvatelům Doněcké a Luhanské lidové republiky, Záporožské a Chersonské oblasti. Drazí přátelé, sami jste si v referendech určili svou budoucnost, rozhodli jste se pevně, navzdory hrozbám a teroru neonacistů, v podmínkách, kdy v těsné blízkosti probíhaly vojenské operace. Ale nebylo a není nic silnějšího než vaše odhodlání být s Ruskem, se svou vlastí (potlesk).

Už jsme začali a budeme pokračovat (potlesk)… Chtěl bych zdůraznit, že tato reakce publika je adresována obyvatelům Doněcka, Luhanské lidové republiky, Záporoží a Chersonu. Ještě jednou hluboká poklona všem z nich (potlesk).

POMOC PRO RODINY BOJOVNÍKŮ A VETERÁNŮ

Už jsme začali a budeme pokračovat v budování rozsáhlého programu pro sociálně ekonomickou obnovu a rozvoj těchto nových subjektů Federace. Jde mimo jiné o oživení podniků a pracovních míst, přístavů Azovského moře, které se opět stalo vnitrozemským mořem Ruska, o vybudování nových moderních silnic, jako jsme to udělali na Krymu, který má nyní spolehlivé pozemní spojení s celým Ruskem. Všechny tyto plány určitě společně zrealizujeme. Regiony země poskytují přímou podporu městům, okresům a osadám Doněcké a Luhanské lidové republiky, Záporoží a Chersonské oblasti, dělají to upřímně, jako skuteční bratři a sestry. Nyní jsme opět spolu, což znamená, že jsme se ještě více posílili a uděláme vše pro to, aby se do naší země vrátil dlouho očekávaný mír, aby byla zajištěna bezpečnost lidí. Vždyť právě za to, za své předky, za budoucnost našich dětí a vnuků, za obnovení historické spravedlnosti, za znovusjednocení našeho lidu bojují naši vojáci, naši hrdinové.

Vážení přátelé, poprosím vás, abyste uctili památku našich spolubojovníků, kteří položili své životy za Rusko, za civilisty, starce, ženy a děti, za ty, kteří zemřeli při ostřelování rukama neonacistů a vrahů. /Minuta ticha/

Všichni chápeme, i já osobně, jak je to nyní nesnesitelně těžké pro manželky, syny, dcery padlých vojáků, pro jejich rodiče, kteří vychovali důstojné obránce vlasti, stejné, jakými byli v letech Velké vlastenecké války mladogvardějci z Krasnodonu, chlapci i dívky, kteří bojovali proti nacismu, bránili Donbas. Celé Rusko si dnes připomíná jejich odvahu, nezlomnost, obrovskou sílu ducha a sebeobětování. Naší povinností je podporovat rodiny, které přišly o své příbuzné, blízké, milované, pomáhat jim s výchovou dětí, dát jim vzdělání a povolání. Rodina každého účastníka speciální vojenské operace by měla být v zóně neustálé pozornosti, obklopena péčí a ctí, na jejich potřeby by se mělo reagovat okamžitě, bez byrokracie.

Navrhuji vytvořit speciální státní fond. Jeho úkolem bude cílená osobní pomoc rodinám padlých vojáků a veteránů SVO. Bude koordinovat poskytování sociální, lékařské, psychologické podpory, řešit problematiku sanitární léčby a rehabilitace, pomoc ve vzdělávání, sportu, zaměstnání, podnikání, zdokonalování se a při získávání nového povolání.

Samostatným nejdůležitějším úkolem nadace je organizace dlouhodobé domácí péče, high-tech protetika pro každého, kdo ji potřebuje. Žádám vládu spolu s Komisí Státní rady pro sociální politiku, aby co nejdříve vyřešily v součinnosti s regiony všechny organizační záležitosti. Práce státního fondu by měla být otevřená a postup poskytování pomoci jednoduchý, na principu „jednoho okna“, bez papírování a byrokracie.

Pro každou rodinu, a to zdůrazňuji, pro každou rodinu zesnulého, pro každého veterána by měl  být k dispozici osobní sociální pracovník, koordinátor, který v rámci osobní komunikace bude řešit vznikající problémy v reálném čase. Upozorňuji na skutečnost, že již v letošním roce by měly být struktury fondu rozmístěny ve všech regionech Ruské federace.

Už fungují opatření na podporu veteránů Velké vlastenecké války, bojových veteránů a účastníků místních konfliktů. Myslím, že v budoucnu se může těmito důležitými otázkami zabývat i státní fond, který jsem zmiňoval. Musíme to vyřešit. Žádám vládu, aby to udělala. Dovolte mi ale připomenout, že vytvoření zvláštního fondu nezbavuje odpovědnosti jiné struktury a úrovně státní správy. Očekávám, že všechna federální ministerstva, regiony a obce budou i nadále věnovat velkou pozornost veteránům, vojenskému personálu a jejich rodinám. A v tomto ohledu chci poděkovat vedoucím subjektů federace, starostům měst a krajů, kteří se neustále setkávají s lidmi, chodí i do předních linií, podporují své krajany.

Co bych chtěl zvláště zdůraznit. V současnosti snášejí útrapy fronty profesionální vojáci, mobilizovaní a dobrovolníci společně. Mám na mysli zásoby a vybavení, peněžní příspěvky a platby pojištění v souvislosti se zraněním, lékařskou péči. Apely, které přicházejí ke mně a ke guvernérům, stejně jako k orgánům vojenské prokuratury a k ombudsmanovi, také o něčem vypovídají. Naznačují, že zdaleka ne všechny tyto záležitosti jsou vyřešeny. Je naprosto nutné vyřešit každý jeden konkrétní případ.

A ještě, služba v zóně SVO je spojena s obrovským fyzickým a psychickým stresem, s každodenními riziky pro zdraví a život. Proto považuji za nutné zavést pro mobilizované, obecně pro veškerý vojenský personál, pro všechny účastníky speciální vojenské operace, včetně dobrovolníků, řádnou dovolenou v délce nejméně 14 dnů, a to nejméně jednou za půl roku, bez započítání doby nutné k cestě.  Aby měl každý bojovník možnost navštívit rodinu, být nablízku příbuzným a přátelům.

ROZVOJ OZBROJENÝCH SIL

EKONOMIKA A PODNIKÁNÍ

VYSOKOŠKOLSKÉ STUDIUM

PODPORA RODIN S DĚTMI

EKOLOGIE A TURISMUS

/bez překladu, určeno především občanům RF/

 

O JADERNÝCH ZBRANÍCH

A nyní několik slov k tomu, co nás obklopuje. Rád bych se zastavil u jednoho námětu. Počátkem února tohoto roku zazněl požadavek Severoatlantické aliance adresovaný Rusku, abychom se vrátili k plnění Smlouvy o strategických útočných zbraních. Včetně povolení inspekcí v našich jaderných obranných objektech. Nevím, jak to nazvat. Jakési absurdní divadlo. Všichni víme, že Západ se přímo podílí na pokusech kyjevského režimu udeřit na naše základny strategického letectva. Využívá k tomu drony, vybavené a modernizované za spoluúčasti natovských specialistů. A teď k tomu ještě chtějí přidat inspekce v našich obranných objektech? Za současných podmínek to nelze nazvat jinak než blouznění.

Samozřejmě, a toho si povšimněte, my tuto možnost mít nebudeme. Naše opakované žádosti o možnost inspekce tam nebo jinde zůstávají bez odpovědi nebo jsou odloženy pro formální nedostatky. A prohlédnout si něco jaksepatří na jejich straně je zhola nemožné. USA a NATO se netají tím, že jejich cílem je uštědřit Rusku strategickou porážku. A přesto se chystají, že budou prověřovat naše obranné objekty? A to i ty nejnovější? Před týdnem jsem podepsal rozkaz o uvedení nových pozemních strategických komplexů do bojové pohotovosti. I tam budou ňuchat? Jak si to představují? Jednoduše je tam pustíme? Jak prosté…

Když NATO vystoupilo s jejich kolektivním návrhem, pochopili jsme to jako nabídku k účasti na smlouvě o strategických útočných zbraních. Souhlasíme s tím. Prosím. Doba už dávno dozrála k řešení této otázky. Vždyť v NATO jsou kromě USA další jaderné arsenály ve Velké Británii a ve Francii. Zdokonalují se a vyvíjejí. A také jsou namířeny proti nám, proti Rusku.

Poslední vystoupení jejich lídrů to jenom potvrzují. Jednoduše, nevšímat si toho, nemáme právo. Zvlášť s ohledem na současnou situaci. První taková dohoda se uzavírala mezi SSSR a Spojenými státy v roce 1991 v naprosto jiné situaci, v podmínkách snižování napětí a posilování vzájemné důvěry. Následně se dostaly naše vzájemné vztahy na takovou úroveň, že oba státy uvedly, že se nadále nepovažují za protivníky. Všechno bylo v pořádku.

Smlouva z roku 2010 obsahuje důležité body o nedělitelnosti bezpečnosti, o přímých vzájemných vztazích v otázkách strategických útočných i obranných zbraní. To už je však dávno minulostí. USA z této smlouvy /START/ vystoupily. Všechno se stalo minulostí. Naše vztahy byly degradovány. A zásluhu na tom mají právě Spojené státy. Po rozpadu Sovětského svazu přistoupily dokonce k revizi výsledků druhé světové války, k budování světa americkým stylem, kdy může být jen jeden pán, jeden hospodář.

Kromě toho začaly hrubě narušovat veškeré základy mírových dohod, jež vznikly po druhé světové válce, aby se zbavily dědictví z Jalty a Postupimi. Krok za krokem začaly ničit uspořádání světa, demontovaly systém bezpečnosti a kontroly zbrojení. Naplánovaly a uskutečnily celou řadu válek po celém světě. A to vše s jediným cílem – zničit architekturu mezinárodních vztahů, vybudovanou po druhé světové válce. Není to metafora. Tak to probíhá v praktickém životě. Od rozpadu SSSR myslí jen na zafixování své globální dominance a nějaké zájmy současného Ruska, stejně jako zájmy jiných zemí, jsou jim lhostejné.

Situace ve světě se po roce 1945 samozřejmě změnila. Vznikla nová centra rozvoje a vlivu, která se rychle rozvíjejí. Jde o přirozený, objektivní proces, který nelze ignorovat. Je ale nepřijatelné, aby Spojené státy začaly přetvářet světový řád jen k obrazu svému. Výhradně pro jejich vlastní sobecké zájmy.

A tak prostřednictvím představitelů NATO vysílají signály, ve skutečnosti ultimáta – hej, vy, tam v Rusku, plňte to, na čem jsme se dohodli, momentálně Dohodu o strategických útočných zbraních /START/, bez námitek, a my budeme dělat to, co uznáme za vhodné. Stejně jako prý není žádná souvislost mezi STARTem a řekněme konfliktem na Ukrajině, jakož i dalšími nepřátelskými kroky Západu proti Rusku. Prý neexistují žádná hlasitá prohlášení, že nám chtějí uštědřit strategickou porážku. Tak to už je buď pokrytectví nebo cynismus, nebo vrchol hlouposti. Bohužel, označit je za idioty nelze, nejsou to hloupí lidé. Chtějí nám zasadit strategickou porážku a lezou do našich jaderných objektů. Proto vám musím oznámit, že Rusko pozastavuje ode dneška svou účast v dohodě o strategických útočných zbraních. Opakuji, smlouvu neopouštíme, ale pozastavujeme naši účast. Ale ještě předtím, než posoudíme tuto otázku, musíme si ujasnit, co vlastně chtějí země NATO – Francie a Velká Británie. A jak budeme brát do evidence jejich strategické arsenály? Vlastně, společný úderný potenciál aliance. Na základě jejich návrhu nám vlastně nabídly spoluúčast na tomto procesu. No, sláva Bohu. Nejsme proti. A vůbec není třeba začít znovu všem lhát a dělat ze sebe šampióny a přeborníky ve vybíjené. My víme, co je za tím. V USA pomalu končí garanční lhůty k bojovému použití jednotlivých typů jaderné munice, a tak vzhledem k tomu někteří úředníci ve Washingtonu přemýšlejí o možnostech naturálního vyzkoušení těchto jaderných zbraní, protože v USA už běží příprava k výrobě nových typů jaderné munice. Ano, máme takové informace. Za takové situace musí ministerstvo obrany RF spolu s Rosatomem  zabezpečit řádnou připravenost k vyzkoušení jaderných zbraní. Jako první to, samozřejmě, neprovedeme. Pokud však k tomu přistoupí USA, odpovíme. Nikdo nemusí propadat nebezpečným iluzím, že globální strategická parita může být narušena.

Vážení kolegové, vážení občané Ruska!

V současnosti jdeme společně po složité, ne jednoduché, cestě. Překonáváme potíže společně, jak jinak, vždyť jsme vyrůstali na příkladech našich velkých předků a jsme povinni zachovat jejich odkaz, který se předával z pokolení na pokolení. Jdeme vpřed, díky věrnosti své vlasti, vůli a naší jednotě. Tato svornost se projevila hned na začátku SVO. Stovky dobrovolníků, představitelé všech národností v naší zemi se dostavili k odvodním komisím, rozhodli se postavit do jedné řady s obránci Donbasu a bojovat za rodnou vlast, rodnou zemi, za pravdu a spravedlnost. Bok po boku bojují v předních liniích vojáci ze všech regionů naší mnohonárodnostní vlasti. Jejich modlitby pronášejí v různých jazycích, ale všechny jsou za vítězství, za kamarády v boji, za vlast! Jejich těžká bojová činnost, jejich hrdinství nalézá mocný ohlas v celém Rusku. Lidé je podporují, nechtějí, a ani nemohou zůstat stranou. Fronta prochází přes srdce milionů našich občanů. Posílají na frontu léky, teplé věci, maskovací sítě, prostředky umožňující spojení, zásobování a dopravu atd. Všechno, co může pomoci k záchraně života našich chlapců. Sám vím, jak milé jsou dopisy školáků na frontu. Vojáci si je berou s sebou do boje jako to nejdražší, neboť upřímnost a čistota dětských přání dojímá k slzám. Vojáci se ubezpečují, že mají za koho bojovat, koho ochránit. Neméně významná je pro vojáky a jejich rodiny, pro civilisty i péče dobrovolníků už od samého začátku SVO. Pracují směle a rázně, pod palbou a při ostřelování vyvádějí ze sklepů děti, starce, všechny, kdo to potřebují. Dodávali na ohrožená místa potraviny, vodu, oblečení – a dělají to dosud –  budují centra humanitární pomoci pro běžence, pomáhají v polních lazaretech i na samotné linii dotyku, riskují vlastní životy při záchraně jiných. Jenom Lidová fronta vybrala víc než 5 miliard rublů v rámci iniciativy „Vše pro vítězství“! A řeka darů plyne stále. Stejně důležitý je dar kohokoli – velké společnosti i podnikatelů. Obzvláště dojímavé jsou však dary od lidí, kteří věnují část svých úspor, svých platů nebo penzí. Taková jednota na pomoc našim vojákům, civilistům v zóně bojové činnosti nebo běžencům je skutečně ta nejupřímnější! Děkuji vám všem za upřímnou podporu, jednotu, vzájemnou pomoc! To se nedá ničím docenit! Rusko odpoví na jakékoliv výzvy, protože my jsme jedna země, jeden velký a sjednocený lid! Věříme si, věříme svým silám! Pravda je naše!

Děkuji.

 

Z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

]]> Vystoupení v ČT24 k NATO a Ukrajině 14-2-23 (video 6:51) https://ivandavid.cz/2023/02/vystoupeni-v-ct24-k-nato-a-ukrajine-14-2-23-video-651/ Wed, 15 Feb 2023 12:51:16 +0000 https://ivandavid.cz/2023/02/15/vystoupeni-v-ct24-k-nato-a-ukrajine-14-2-23-video-651/ ČT24 k NATO a Ukrajině 14-2-23
Včera 14. 2. 2023 v 22.40 jsem měl příležitost vystoupit v ČT24 k NATO, situaci na Ukrajině a v Moldávii. Když jsem byl vypnut, europoslanec Peksa arogantně reagoval, neboť zjevně neví, že zdaleka ne všichni Moldavané touží do EU. Generál Šedivý komentoval moje vyjádření proti eskalaci konfliktu na Ukrajině, že mu to prý připomíná rok 1938. To je ovšem nesmysl. Kdyby nás spojenci trošku podporovali zbraněmi a „morálně“, mohli jsme bojovat proti Němcům do posledního Čecha. Ukrajinci jsou zcela nezodpovědně obětováni cizím zájmům.
Video ZDE

]]> Spor o ruské sportovce na olympiádě a Zelenský v Bruselu: diskuze Vondry, Jermanové, Gregorové a Davida na CNN Prima News https://ivandavid.cz/2023/02/spor-o-ruske-sportovce-na-olympiade-a-zelensky-v-bruselu-diskuze-vondry-jermanove-gregorove-a-davida-na-cnn-prima-news/ Sat, 11 Feb 2023 17:52:16 +0000 https://ivandavid.cz/2023/02/11/spor-o-ruske-sportovce-na-olympiade-a-zelensky-v-bruselu-diskuze-vondry-jermanove-gregorove-a-davida-na-cnn-prima-news/ Včera pozdě večer jsem měl možnost konfrontovat svůj pohled s poslanci Alexandrem Vondrou (ODS), Markétou Gregorovou (Piráti) a Jaroslavou Pokornou Jermanovou (ANO). Nepřekvapila shoda jejich názorů na válku na Ukrajině, účast ruských a běloruských sportovců na Ukrajině a na Zelenského cestu na Západní Evropu. Posuďte sami, kdo z nich podlehl ideologii vlastní partaje a kdo je jen cynický pokrytec. Ve výsledku to ale vyjde nastejno.

Video ZDE.

]]>