Ukrajina – MUDr. Ivan David, CSc. https://ivandavid.cz Europoslanec Sun, 07 Apr 2024 14:07:14 +0000 cs hourly 1 https://wordpress.org/?v=6.9.4 Tento rok pohne světem, tuší Ivan David. Transparenty, které televize z Bruselu neukazují https://ivandavid.cz/2024/02/tento-rok-pohne-svetem-tusi-ivan-david-transparenty-ktere-televize-z-bruselu-neukazuji/ https://ivandavid.cz/2024/02/tento-rok-pohne-svetem-tusi-ivan-david-transparenty-ktere-televize-z-bruselu-neukazuji/#respond Mon, 05 Feb 2024 15:26:20 +0000 https://ivandavid.cz/?p=1383 Odmítněte tyranii. Jeden z nápisů, který zaujal Ivana Davida při protestech zemědělců pod okny unijních institucí v Bruselu. Je podle něj zřejmé, že tento rok zásadně otřese světem, možná více než slavný „revoluční“ rok 1968.
Popisoval jste nedávný zážitek s eurokomisařem Šefčovičem, na kterého po odchodu Franse Timmermanse „spadl“ Green Deal. Máte pocit, že to znamená z pohledu tlaku na prosazení tohoto projektu nějakou změnu?Uvidíme, ale zůstávám skeptický. Timmermanse jsem charakterizoval jako fanatika, Šefčoviče jako pragmatika. Fanatik neustoupí, pragmatik, který nemá jiný cíl než se osvědčit, ustoupí podle toho, z které strany bude vyvíjen větší tlak. Realizace Green Dealu není slučitelná s přežitím členských států ve formě, v jaké jsme je znali. Hospodářsky a sociálně je to neúnosné. Je to nákladné a současně to působí velké ztráty. Máme 8 % podílu na světové produkci látek údajně zapříčiňujících klimatické změny. Obětování zemí EU tedy nic neřeší. Tlak na zrušení GD poroste. Za jak dlouho bude dostatečně velký, si netroufám odhadnout, ale myslím nejpozději do dvou let…Zaznamenal jsem hlasy, že tábor Green Dealu začíná postupně opouštět vlivná frakce Evropské lidové strany. Zaznamenal jste to rovněž?Už před pěti lety mě upozornil zkušený britský politický analytik, že největší frakce v EP, lidovecká, je složena tak, že nebude o některých důležitých otázkách hlasovat ve shodě, a to se ve věcech kolem Green Dealu opravdu osvědčuje. Podobné je to s frakcí Renew, v níž je například na jedné straně fanatické Progresívne Slovensko a na druhé někteří poslanci ANO, kteří jsou spíše technokratičtí. Frakce „Socialistů a demokratů“, Zelení (včetně Pirátů) a většina Levice jsou neochvějné ve svém fanatismu. Jasně proti jsou konzervativci a naše frakce Identita a demokracie.

Jak moc mohou prosazování této politiky ovlivnit protesty zemědělců, které se proti ní objevily? Přece jen, teď už jsou ve fázi, kdy hoří ohně na náměstích přímo pod okny bruselských kanceláří?

Protesty zemědělců mohou tlak na realizaci GD ovlivnit značně za předpokladu, že zemědělci nezůstanou osamoceni. Pokud povedou svoje protesty vhodnou formou a dostatečně úporně, mohou získat podporu široké veřejnosti. To se už děje. Upřímně řečeno, jsem překvapen relativně slabou podporou vlastníků průmyslových podniků. To by se dalo pochopit, pokud působí i mimo EU. Některé se zachraňují „delokalizací“. Dá se s jistotou předpokládat, že nepříznivé důsledky Green Dealu posílí opozici a část vládních stran „změní názor“.

Na bruselském náměstí před budovou Evropského parlamentu jsem zaznamenal velký nápis „SAY NO TO DESPOTISM“ (volně přeloženo: odmítněme tyranii). Z toho se dá jasně soudit, že to mnozí aktivisté pokládají za příležitost předložit požadavky daleko přesahující hospodářské a sociální zájmy. Tento rok otřese celým světem mnohem víc než rok 1968. Snaha zotročit lidi a rozložit lidské komunity se nedá přehlédnout. Svět získá novou naději. Snad budeme moci zbavit moci ty, kteří vedou svět a hlavně Západ k degradaci. Učiňme víc, aby tato naděje nebyla zklamána.

Se zemědělskou politikou a protesty souvisí i ochrana evropských zemědělců před levným a pochybným dovozem. Požadavky se dotýkají zejména ochrany před dovozem z Ukrajiny. Druhá strana argumentuje volným pohybem zboží, což je jeden z hlavních pilířů unijní politiky. Lze očekávat, že tento tlak uspěje?

Některé západní země EU si dovedou svůj trh do značné míry chránit a upřednostňovat vlastní produkci. Jenže „nadnárodní“ korporace jsou nadstátní. Demokratický stát své občany chrání, korporacím jsou poslušní občané lhostejní a loutkové vlády stále obtížněji zakrývají, že pracují pro korporace, a ne pro své občany. Vládne korupce, která je pro většinu občanů neviditelná.

Nejde jen o ochranu zemědělců. Zemědělské produkty mají charakter strategických komodit, jde o potravinovou bezpečnost, zvlášť v nejistých dobách epidemií, krizí a válek.

Zásada volného obchodu byla prosazena těmi, kteří vládnou, tedy určují pravidla, která jsou pro ně výhodná. Volný obchod je nevýhodný pro výrobce, které likvidují dovozy. A samozřejmě pro zaměstnance těchto výrobců a pro menší a méně rozvinuté země, hlavně když mají v čele loutky cizích zájmů jako v ČR a ostatně skoro všude v EU. Ukrajinský režim se domáhá podpory, ale neváhá poškozovat sousední země dovozem své levné produkce. Tlak ohrožených zemí už jednou na několik měsíců uspěl. Obchodní korporace si ale dovážejí, co chtějí a kam je to pro ně výhodné. To je ona „svoboda“, která nekončí tam, kde začíná svoboda jiných. Velké anebo jen větší korporace dovedou vyvolat politickou krizi a shodit vládu. Vlády ale neshodí vedení korporací… Dobře organizovaní občané by mohli zatnout tipec i korporacím. Připomínám znovu, že tento rok bude rokem revoluce, volně přeloženo z latiny, „bude se to otáčet“.

Francouzský prezident Macron se postavil na stranu zemědělců v boji proti obchodní dohodě s organizací Mercosur, která má otevřít evropský trh zemědělské produkci z Jižní Ameriky. Co si o této dohodě myslíte vy?

Akce figury dosazené korporacemi, jako je Macron, jsou jen taktickými manévry, které mohou rychle skončit, pokud bude Macronovi hrozit, že by mohl skončit sám a s ním všichni na něj napojení. O dohodu EU -Mercosur se dlouhodobě vede tvrdý boj. Mercosur je sdružení Brazílie, Argentiny, Paraguaye a Uruguaye. To jsou země silné svojí zemědělskou produkcí, která je levná díky přírodním podmínkám a také díky absenci přísných nároků na technologie a sociální standardy. To je to, co láká korporace, ale ohrožuje budoucnost zemědělství v zemích EU.

Samozřejmě padnou dosavadní dovozní kvóty a drobná zemědělská hospodářství budou zanikat rychlejším tempem a půda bude skupována korporacemi. Je tlak na přijetí této smlouvy, která má nepochybně i utajená ujednání. Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova EP je samozřejmě většinově proti. Mezi státy není jednota. A Macron? Zemědělci mají ve Francii tradičně velkou politickou sílu…

Lze podle vás očekávat, že po příštích volbách se změní nálada i směrem k ochraně evropských zemědělců?

Taková nálada může snadno zachvátit většinu veřejnosti. Ve všech zemích mají rádi domácí, a dokonce lokální produkci. Korporace budou proti. Proto je zván do médií hlavního proudu lobbista korporací Tomáš Prouza. Jak se budou chovat média a vlády patřící korporacím? To není těžké uhodnout. České zemědělství by bylo schopné mnohem více čelit konkurenci, pokud by mělo srovnatelné podmínky. Stejné „evropské dotace“ jako Západ jsme měli mít už od roku 2012, nemáme je dodnes. Na „národní dotace“ není ve státním rozpočtu vyčleněno dostatek peněz a navíc jsou touto vládou blbě rozděleny, proto „volný obchod“, tedy „bez celních bariér“, znamená dovozy za dumpingové ceny.

**

Uživateli Parlamentních listů nejlépe hodnocený komentář:

Já bych pana poslance mírně poopravil, Bill Pilgrim , 04.02.2024 17:39:24
Evropa má 8% podíl na lidské produkci CO2. A lidská produkce má cca 6% podíl na celkové produkci CO2 celou planetou. Když to roznásobíme, tak podíl Evropy na celkovém podílu vzniku CO2 je nula nula nic (přesně 0,48%). A protože to všichni vědí i ta blbka z Lejna i to fanatické hovado Timmermans, tak jejich cíl je zcela jiný než snížení CO2. Jejich cílem je zničení Evropy, nahrazení vzdělaného, pracovitého a inteligentního (a vzpurného) evropského obyvatelstva méně inteligentními etniky (proto OSN měřila inteligenci podle etnik a nejhůře dopadli Afričané, ale psssst, nesmí se to nahlas říkat) a jejich následné zotročení globální fašistickou bankovní satanistickou kabalou.

**

Zdroj: Parlamentní listy

]]> https://ivandavid.cz/2024/02/tento-rok-pohne-svetem-tusi-ivan-david-transparenty-ktere-televize-z-bruselu-neukazuji/feed/ 0 Schválení pomoci ukrajinskému režimu a protestní akce zemědělců (video 8 minut) https://ivandavid.cz/2024/02/schvaleni-pomoci-ukrajinskemu-rezimu-a-protestni-akce-zemedelcu-video-8-minut/ https://ivandavid.cz/2024/02/schvaleni-pomoci-ukrajinskemu-rezimu-a-protestni-akce-zemedelcu-video-8-minut/#respond Fri, 02 Feb 2024 15:25:11 +0000 https://ivandavid.cz/2024/02/02/schvaleni-pomoci-ukrajinskemu-rezimu-a-protestni-akce-zemedelcu-video-8-minut/

]]> https://ivandavid.cz/2024/02/schvaleni-pomoci-ukrajinskemu-rezimu-a-protestni-akce-zemedelcu-video-8-minut/feed/ 0 Eurposlanec Ivan David v Diskuzním klubu Chrudim (video 01:48:36) https://ivandavid.cz/2023/11/eurposlanec-ivan-david-v-diskuznim-klubu-chrudim-video-014836/ https://ivandavid.cz/2023/11/eurposlanec-ivan-david-v-diskuznim-klubu-chrudim-video-014836/#respond Thu, 30 Nov 2023 22:22:01 +0000 https://ivandavid.cz/2023/11/30/eurposlanec-ivan-david-v-diskuznim-klubu-chrudim-video-014836/

OBSAH:

00:00 – obecně o struktuře orgánů Evropské unie (EU), o Evropském parlamentu (EP), jeho komptencích  a rozdílu od národních palamentů,

02:04 – o Evropské komisi (EK) a komisařce Jourové,

03:17 – o  Evropské radě (ER), jejím složení a komptencích, o dohadovacím řízení, o byrokracii a kritickém postoji veřejnosti,

05:10 – většinové hlasování, oblasti rozhodování většinovým hlasováním: společná obrana, společná zahraniční politika, daně, zdravotnicítví, životní prostředí a klima, počty poslanců a národní delegace,

08:00 – jednotlivé frakce EP, jejich charakteristika,

12:00 – bojkot frakce ID,

12:30 – jednotlivé frakce a výbory EP a jejich politika,

19:45 – bizarnost hlasování v EP, rozdíl oproti národním parlamentům,

23:00 – koordinátoři a náhradníci výborů EP,

24:50 – meziparlamentí delegace EP,

25:30 – delegace „EU – Rusko“, volba předsedy, aklamační volby, obsah jednání a práce delegace, o návštěvě delegce EP v Tádžikistanu,

32:29 – co se v poslední době v EP projednává –  měření metanu produkovaného hovězím dobytkem a souvislosti s podvodnou politikou Green Deal, dovoz zemědělských produktů ze zemí mimo EU, z Jižní Amriky a Ukrajiny, o ničení evropského zemědělství, konflikt okolo dovozu ukrajinského obilí,

55:40 – pravdivé informace a vládní lži,

56:50 – o frakci ID  a jejích členech,

01:01:00 – co to jsou dezinformace, co dělat, aby EU skončila, lidé začali přemýšlet – v tom je naděje, co pro zánik EU děláme,

01:04:00 – manipulující média, situace na české mediální scéně se mění, dynamika procesů je velká,

01:19:00 – o referendech a šíření informací,

01:26:30 – jak vzniká Evropská komise – sbor sluhů nadnárodních korporací,

01:34:00 –  o spolupráci s europoslancem generálem Blaškem,

01:37:00 – příklad Norska a Švýcarska – dvou nečlenů EU, stačí jen Schengenský prostor a Evropský hospodářský prostor? Omezování pravomocí národních států a vlád,

01:42:00 – Evropa národních států je cíl, žijeme v převratné době, rychlá dynamika globálních procesů, Západ vede válku proti celému světu, EU se propadá do zaostávání.

]]> https://ivandavid.cz/2023/11/eurposlanec-ivan-david-v-diskuznim-klubu-chrudim-video-014836/feed/ 0 Bílé lži https://ivandavid.cz/2023/09/bile-lzi/ https://ivandavid.cz/2023/09/bile-lzi/#respond Sat, 23 Sep 2023 08:45:13 +0000 https://ivandavid.cz/2023/09/23/bile-lzi/ Seymour Hersh opět rozkrývá legendy kolem války na Ukrajině a píše na platformě Substack v článku nazvaném „Zelenského špatný okamžik“, že americká vláda a média lžou o ukrajinské protiofenzívě. Odvolává se na svůj zdroj, který řekl tomuto reportérskému veteránovi, mapujícímu americké lži a válečné zločiny od My Lai přes Abu Ghraib až po Nord Stream, že Kyjev a Washington klamou veřejnost o situaci na bojišti ukrajinské války.Předkládám celý Hershův článek:

„Příští úterý bude výročí zničení tří ze čtyř plynovodů Nord Stream 1 a 2 Bidenovou administrativou. Je toho víc, co k tomu musím říct, ale bude to muset počkat. Proč? Protože válka mezi Ruskem a Ukrajinou, kdy Bílý dům nadále odmítá jakékoli řeči o příměří, je v bodě obratu.

V americké zpravodajské komunitě jsou významné zdroje, které se opírají o zprávy z terénu a technické zpravodajství, a ty se domnívají, že demoralizovaná ukrajinská armáda se vzdala možnosti překonat silně zaminované třístupňové ruské obranné linie a vést válku směrem na Krym a do čtyř oblastí zabraných a anektovaných Ruskem. Skutečnost je taková, že otlučená armáda Volodymyra Zelenského už nemá šanci na vítězství.

Válka pokračuje, řekl mi zdroj s přístupem k současným zpravodajským informacím, protože Zelenskyj trvá na tom, že musí. V jeho sídle ani v Bidenově Bílém domě neprobíhá žádná diskuse o příměří a není žádný zájem o rozhovory, které by mohly vést k ukončení masakru.

‚Všechno jsou to lži,‘ řekl úředník, když mluvil o ukrajinských tvrzeních o postupném pokroku v ofenzívě, která zaznamenala ohromující ztráty a získala pár metrů území týdně v několika rozptýlených úsecích.

‚Ujasněme si to,‘ řekl úředník. ‚Putin udělal hloupý a sebedestruktivní čin, když rozpoutal válku.‘ Myslel si, že má magickou moc a že vše, co chtěl, se podaří. Počáteční ruský útok‘, dodal úředník, ‚byl špatně naplánovaný, nedostatečně personálně obsazený a vedl ke zbytečným ztrátám. Jeho generálové mu lhali a začal válku bez logistiky – bez způsobu, jak doplnit zásoby. Putin udělal něco hloupého, bez ohledu na to, jak byl vyprovokován, tím, že porušil chartu OSN, a my jsme to udělali také – rozhodnutím prezidenta Bidena vést zástupnou válku s Ruskem financováním Zelenského a jeho armády. A tak teď musíme Putina s pomocí médií přebarvit na černo, abychom ospravedlnili naši chybu.‘

Měl na mysli tajnou dezinformační operaci, která byla zaměřena na degradaci Putina a kterou provedla CIA v koordinaci s prvky britské rozvědky. Tato masivní operace vedla hlavní média u nás i v Londýně k vysílání zaručených zpráv, že ruský prezident trpí různými nemocemi, mezi které patří krevní poruchy a vážná rakovina. V jednom často citovaném příběhu se Putin léčil silnými dávkami steroidů. Ne všichni se ale nechali oklamat. Guardian v květnu 2022 skepticky uvedl, že fámy přesáhly mez: ‚Vladimir Putin trpí rakovinou nebo Parkinsonovou chorobou, říkají nepotvrzené a neověřené zprávy‘. Ale mnoho velkých zpravodajských organizací se na návnadu chytlo. V červnu 2022 Newsweek vychrlil s odkazem na nejmenované zdroje,že Putin před dvěma měsíci podstoupil léčbu pokročilé rakoviny: ‚Putinův stisk je silný, ale už není absolutní. Intrikaření v Kremlu nebylo nikdy intenzivnější. . .  všichni cítí, že se blíží konec.‘

‚V prvních dnech červnové ofenzívy došlo k několika časným průnikům ze strany Ukrajiny,‘ řekl úředník, ‚v dosahu první ze tří impozantních betonových překážek obrany Ruska, ‚a Rusové se stáhli, aby je vlákali dovnitř. Všichni byli zabiti.‘ Po týdnech vysokých ztrát a malého pokroku spolu s děsivými ztrátami tanků a obrněných vozidel hlavní složky ukrajinské armády, aniž by to prohlásily, prakticky zrušily ofenzívu. Dvě vesnice, o kterých ukrajinská armáda nedávno prohlásila, že byly dobyty, jsou  menší než malé.

Vedlejším produktem nepřátelství neokonzervativců Bidenovy administrativy vůči Rusku a Číně – příkladem jsou poznámky ministra zahraničí Tonyho Blinkena, který opakovaně prohlásil, že v současné době nebude podporovat příměří na Ukrajině – byl významný rozkol ve zpravodajské komunitě. Jednou z obětí jsou tajné odhady národní zpravodajské služby, které po desetiletí určovaly parametry americké zahraniční politiky. Některé klíčové úřady v CIA se v mnoha případech odmítly zúčastnit procesu společné dokumentace zpravodajských služeb (NIE) kvůli hlubokému politickému nesouhlasu s agresivní zahraniční politikou administrativy. Jedno nedávné selhání zahrnovalo plánované NIE, které se zabývalo výsledkem čínského útoku na Tchaj-wan.

Po mnoho týdnů jsem informoval o dlouhodobém neshodě mezi CIA a dalšími složkami zpravodajské komunity ohledně prognózy současné války na Ukrajině. Analytici CIA byli k vyhlídce na úspěch Ukrajiny soustavně mnohem skeptičtější než jejich protějšky z Agentury obranného zpravodajství (DIA). Americká média spor ignorovala, ale Economist se sídlem v Londýně nikoli. Jedna známka vnitřního napětí uvnitř americké komunity se objevila ve vydání časopisu z 9. září, když Trent Maul, ředitel analýzy DIA, poskytl mimořádný rozhovor pro Economist, ve kterém obhajoval optimistické zprávy své agentury o Ukrajině a její potížemi zmítané protiofenzívě. Byl to, jak poznamenal Economist v titulku, ‚Vzácný rozhovor‘. Také prošel bez povšimnutí americkými mainstreamovými novinami.

Maul přiznal, že DIA se ‚mýlila‘ ve svých zprávách o vůli amerických spojenců bojovat, když se USA vycvičené a financované armády v Iráku a Afghánistánu rozpadly téměř přes noc. Maul se postavil proti stížnostem CIA – ačkoli agentura nebyla uvedena jménem – na nedostatek schopností ukrajinského vojenského vedení a jejich taktiku v současné protiofenzívě.  Pro Economist řekl, že nedávné vojenské úspěchy Ukrajiny byly „významné“ a dávají jejím silám 40 až 50procentní pravděpodobnost, že do konce letošního roku prolomí ruské třístupňové obranné linie. Varoval však, že ‚omezené množství munice a zhoršující se počasí to ‚velmi ztíží‘.

Zelenskyj v rozhovoru pro Economist zveřejněném o týden později připustil, že zjistil – jak by ne? ‚změnu nálady u některých jeho partnerů‘. Zelenskyj také uznal, že to, co nazval ‚nedávné potíže‘ svého národa na bitevním poli, považovali někteří za důvod k zahájení vážných jednání s Ruskem o konci války. Nazval to ‚špatným okamžikem‘, protože Rusko ‚vidí totéž‘. Ale znovu dal jasně najevo, že mírová jednání nejsou na stole, a vydal novou hrozbu těm vůdcům v regionu, jejichž země hostí ukrajinské uprchlíky a které chtějí konec války. Zelenskyj v rozhovoru, jak napsal Economist, varoval: „Neexistuje způsob, jak předpovědět, jak by miliony ukrajinských uprchlíků v evropských zemích reagovaly na zradu vůči jejich zemi. Zelenskyj řekl, že ukrajinští uprchlíci se „chovali dobře. . . a jsou vděční“ těm, kteří jim poskytli útočiště, ale pro Evropu by to nebyl dobrý příběh‘, kdyby ukrajinská porážka ‚zahnala lidi do kouta‘. Nebylo to nic menšího než hrozba povstání na domácí půdě.

Zelenského poselství výročnímu Valnému shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku nabídlo tento týden jen málo nového, a jak uvedl Washington Post, dostalo se mu povinného ‚vřelého přivítání‘ od přítomných. Post poznamenal, že ‚pronesl svůj projev do zpola zaplněného sálu, přičemž mnoho delegací se odmítlo dostavit a poslechnout si, co říká‘. Vůdci některých rozvojových zemí, dodala zpráva, byli ‚frustrovaní‘, že tolik miliard, které Bidenova administrativa bez rozvahy utratila na financování ukrajinské války, snižuje podporu jejich vlastním problémům s řešením následků změny klimatu, konfrontace s chudobou a hladem‘ a zajištění bezpečnějšího života pro své občany.

Prezident Biden se ve svém projevu před Valným shromážděním nezabýval nebezpečným postavením Ukrajiny ve válce s Ruskem, ale obnovil svou hlasitou podporu Ukrajině a trval na tom, že ‚za tuto válku nese odpovědnost pouze Rusko‘ – ignoroval, na rozdíl od vůdců mnoha rozvojových zemí, tři desetiletí expanze NATO na východ a skrytou účast Obamovy administrativy na svržení proruské vlády na Ukrajině v roce 2014.

Prezident může mít v meritu věci pravdu, ale zbytek světa si pamatuje, že to byla Amerika, kdo se rozhodl vést válku v Iráku a Afghánistánu, aniž by bral ohled na podstatu jejího ospravedlnění.

O nutnosti okamžitého příměří ve válce, kterou Ukrajina nemůže vyhrát a která mimo jiné přispívá ke zhoršení současné klimatické krize pohlcující planetu, se v prezidentově projevu nemluvilo. Biden s podporou ministra Blinkena a poradce pro národní bezpečnost Jakea Sullivana – ale se snižující se podporou jinde v Americe – proměnil svou neutuchající finanční a morální podporu ukrajinské války v kruciální otázku ‚Do or Die‘ pro své znovuzvolení.

Mezitím neúnavný Zelenskyj minulý týden v rozhovoru s podlézavým korespondentem pořadu 60 Minutes, kdysi vrcholem agresivní americké žurnalistiky, vykreslil Putina jako dalšího Hitlera a lživě trval na tom, že Ukrajina má iniciativu ve své současné stagnující válce s Ruskem.

Na otázku korespondenta CBS Scotta Pelleyho, zda si myslí, že ‚hrozba jaderné války je za námi‘, Zelenskyj odpověděl: ‚Myslím, že (Putin) bude ve vyhrožování pokračovat. Čeká, až se Spojené státy stanou méně stabilními. Myslí si, že se to stane během amerických voleb. Bude hledat nestabilitu v Evropě a Spojených státech amerických. Využije riziko použití jaderných zbraní jako paliva pro válku. Bude vyhrožovat dál.‘

Americký zpravodajský úředník, se kterým jsem mluvil, strávil první roky své kariéry prací proti sovětské agresi a špionáži, respektuje Putinův intelekt, ale pohrdá jeho rozhodnutím jít do války s Ukrajinou a iniciovat smrt a zkázu, kterou válka přináší.

Ale jak mi řekl: ‚Válka skončila. Rusko vyhrálo. Ukrajinská ofenziva už neexistuje, ale Bílý dům a americká média musí lež držet dál.‘

‚Pravda je, že pokud ukrajinská armáda dostane rozkaz pokračovat v ofenzívě, může se vzbouřit. Vojáci už nechtějí umírat, ale to se nehodí do oblbování, jehož autorem je Bidenův Bílý dům.‘ „

P.S. Na obrázku je Bratrstvo kočičí pracky – ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, generální prokurátor Ukrajiny Andrij Kostin, ministr zahraničí Ukrajiny Dmytro Kuleba, americký vyslanec pro klima John Kerry a americký ministr zahraničí Antony Blinken poslouchají projev prezidenta Joea Bidena na 78. Valném shromáždění Organizace spojených národů v New York City.

**

Jana Kunšteková, zdroj: Litterate

Horní snímek je ze zasedání Valného shormáždění OSN. Vedle sebe shodou abecedních okolností sedí strůjci proxyválky s Ruskem: delegace Ukrajiny a delegace USA

]]> https://ivandavid.cz/2023/09/bile-lzi/feed/ 0 Poptávka imigrantů po zdravotní péči sníží dostupnost péče pro Čechy https://ivandavid.cz/2023/08/poptavka-imigrantu-po-zdravotni-peci-snizi-dostupnost-pece-pro-cechy/ Wed, 23 Aug 2023 11:25:18 +0000 https://ivandavid.cz/?p=817 převzatý rozhovor

Europoslanec za SPD a bývalý ministr zdravotnictví za ČSSD Ivan David je lékařem s mnoholetými zkušenostmi a díky svým politickým konexím se dostane k jiným než běžným informacím. I proto jsme se ho zeptali na mnohé z informací, jež s ohledem na současnou zahraničně-politickou i domácí situaci zajímají občany v prvé řadě. A migrační vlna z Ukrajiny je v hlavní roli…

Jak vnímáte současnou vlnu migrace z Ukrajiny k nám, aniž bylo zabezpečeno to základní, tj. podrobné lékařské vyšetření těch, co přicházejí?

Naprostá nekoncepčnost je pro současnou vládu typická. Ukrajina byla už dlouho před současnou »speciální operací« zemí v hlubokém hospodářském, sociálním a kulturním rozvratu, vykradená a prolezlá korupcí, nepotismem a zvůlí. Propracovala se na první místo v chudobě z celé Evropy, předehnala Moldávii. Důsledkem byla obrovská emigrace, která prohlubuje rozvrat země. Odcházejí mozky a svaly. Sousedovi kopali žumpu dva docenti z přírodovědné fakulty. Jestliže se připomíná obrovská zemědělská produkce Ukrajiny, tak na ní se podíleli a podílejí hlavně nadnárodní koncerny, které ovládly obrovskou část zemědělské půdy, rozhodně ne ukrajinští rolníci. Není divu, že v rozvratu je i ukrajinské zdravotnictví. Veřejná péče je málo dostupná a velmi nekvalitní, soukromá pro většinu lidí příliš drahá.

Za těchto okolností se dalo i bez hlubších znalostí předpokládat, že obyvatelé Ukrajiny jsou z hlediska zdravotní péče zanedbaní. Na začátku tohoto století jsem mimo jiné pracoval jako psychiatrický konziliář na plicním oddělení v Prosečnici, kde byli soustředěni multirezistentní pacienti s TBC, nejvíce Ukrajinci, dále Čečenci a Rusové. K multirezistenci dochází tak, že nemocný si koupí léky v množství, na které mu kapsa stačí. Když mu dojdou, přežijí odolné bakterie. Změní lék a situace se opakuje, až si vypěstuje bakterie necitlivé na dostupné léky. Masová prostituce s sebou přináší HIV, syfilis, atd. Většina Ukrajinců za tento stav nemůže, ale jsou rizikem šíření nemocí jako všichni zdravotně zanedbaní. Při vstupu do České republiky měli být imigranti kontrolováni alespoň jednoduchými prohlídkami a testy.

Je, alespoň podle vašich informací, lékařská péče na Ukrajině s tou naší trochu srovnatelná?

Některé soukromé kliniky na Ukrajině mohou mít špičkovou úroveň, ale jsou pro většinu obyvatel nedostupné. Univerzitní pracoviště trpí nedostatkem peněz, takže ani vysoká odbornost a snaha nestačí. Ukrajinské zdravotnictví trpí masivním odchodem lékařů a sester na Západ. Ale to je problém celé východní Evropy včetně Ruska. Ostatně i z Německa odcházejí lékaři dál na Západ. Na jejich místa přicházejí Poláci, Češi Ukrajinci… I při velkém množství peněz může být zdravotnictví špatné, ale při nedostatku nemůže být dobré. Viděl jsem to na vlastní oči v řadě evropských zemí. Občané u nás právem nadávají na zdravotnictví, hlavně na dostupnost, ale často i kvalitu. A obávám se, že bude hůř. Ale oproti ukrajinskému standardu jsme na tom ještě dobře.

Hovoří se o tom, věřím, že jde o poplašnou zprávu, že na Ukrajině se stále vyskytuje třeba záškrt a další infekční nemoci. Máte o tom nějaké informace?

Konkrétně o záškrtu na Ukrajině zprávy nemám, ale obecně, jak už jsem zmínil, je na Ukrajině situace dosti nepříznivá, srovnatelná s některými rozvojovými zeměmi Asie a Afriky, samozřejmě s výjimkou tropických nemocí.

Co takové množství lidí může udělat s naším zdravotnictvím?

Kromě infekčních chorob je zanedbaná péče u celé řady onemocnění i vrozených vad a stomatologická péče. Takže představa, že přibyli-li nám tři procenta obyvatel, tak se situace zhorší o tři procenta, je chybná. Léčení zanedbaných onemocnění je nepochybně jedním z hlavních motivů ukrajinské imigrace. Imigranti masově přicházejí i z míst, kde se na Ukrajině nebojuje. Hledají sociální jistoty a zdravotní péči.

Co dělá, či spíše, co by měla dělat současná vláda? A dělá to opravdu?

Současná vláda by především neměla motivovat ukrajinské občany k imigraci do České republiky. Pokud nejsou z míst, která jsou ohrožena bojovými operacemi, měli by být odmítáni. Tíživá situace ovšem je a bude ještě více na celé Ukrajině, i bez ohrožení života. Pak je třeba pomáhat potravinami a dalším potřebným zbožím. Zbraně obyvatele Ukrajiny nenasytí. Zatím není na Ukrajině hlad, ale rostoucí nezaměstnanost a drahota.

Může se stát, že medicinská péče pro naše nemocné bude z těchto důvodů omezena, že nedostatek peněz a kapacity omezí některé léčebné zákroky či léčbu vůbec?

Samozřejmě, že poptávka imigrantů po zdravotní péči sníží dostupnost péče pro domácí obyvatele. V různých oborech různou měrou, ale rozhodně nezanedbatelně. V rámci špatného systému nelze najít dobrá řešení…

Jsou podle vás kroky ministra zdravotnictví v souladu se současnou situací, mám na mysli i zrušení všech pandemických opatření, k němuž došlo v minulých dnech?

Epidemiologická situace omezení protiepidemických opatření umožňuje. Jak přesně postupovat, o tom je spor i mezi odborníky. Zdá se to být nepochopitelné, ale i jednotliví odborníci přikládají různou váhu hlediskům, na něž je třeba brát ohled. A nejsou to jen hlediska zdravotní.

Jsme k migrantům z východu jednou z nejvstřícnějších zemí, tedy podle toho, kolik a co migrantům nabízíme. Proč, podle vás, tomu tak je?

Současná Vláda ČR je mezi ostatními špička, pokud jde o přehlížení zájmů vlastního obyvatelstva. Proč tomu tak je? Zřejmě je silnější motivací pochvala ze zahraničí, hlavně ze Zámoří.

Co z toho všeho, podle vás, vyplývá pro nás občany?

Řešení nahromaděných problémů, z nichž mnohé už dospěly do stádia krize, vyžaduje hluboký zásah do fungování či nefungování společnosti. Bohužel si to zatím uvědomuje malé procento občanů, a ještě menší je ochotno pro to něco udělat. Potlačování nezávislých názorů po záminkou »boje proti dezinformacím« nezabrání, aby lidé získali vlastní trpké zkušenosti. Krize se nepochybně prohloubí, je jen otázka, zda si dovedeme dobře vybrat sami, nebo nám bude vnucen cizí mocností bezmezně loajální vůdce.

]]> Společnost předsudků https://ivandavid.cz/2023/08/spolecnost-predsudku/ https://ivandavid.cz/2023/08/spolecnost-predsudku/#respond Sun, 20 Aug 2023 11:09:17 +0000 https://ivandavid.cz/2023/08/20/spolecnost-predsudku/ Mnoha čtenářům je jistě známé jméno Jacques Baud. Na Wikipedii se dozvíme, že je prakticky dezolát:

Jacques Baud, narozen 1. dubna 1955, je bývalý plukovník švýcarské armády, strategický analytik, specialista na zpravodajství a terorismus. Je terčem kritiky za šíření několika konspiračních teorií, popírání odpovědnosti syrského režimu za chemické útoky a za své postoje příznivé pro Vladimira Putina, zejména prostřednictvím sdílení dezinformací během invaze Ruska na Ukrajinu.

„Dezinformátor“ Jacques Baud říká o válce na Ukrajině: „Žijeme ve společnosti, která soudí dřív, než něco ví.“ Je tohle dezinformace? Těžko.

Stejného názoru je Mirko Lehmann, německy píšící autor, říká o Baudovi a jeho poslední knize: “ Tuto knihu bych rád doporučil nejednomu elegantnímu německému gaučovému generálovi či hlasitým televizním expertům a mnoha profesorům, kteří se pletou do historie. Většina Němců, kteří odmítají dodávky zbraní a miliardy pro Ukrajinu, naproti tomu u Jacquese Bauda nachází opodstatněné argumenty.

Švýcar Jacques Baud vydal vynikající, mimořádně čtivou a mimořádně dobře napsanou knihu o válce na Ukrajině a konfrontaci Ruska a Západu, kterou nedávno v němčině vydalo nakladatelství Westend Verlag. Pokud chcete získat fundovaný přehled o historii a struktuře ukrajinského konfliktu, nemůžete se obejít bez prezentace Jacquese Bauda,“ píše v úvodu svého shrnutí Mirko Lehmann, a pokračuje:

„Na dobrých 250 stranách textu se švýcarský bezpečnostní expert zabývá na Západě rozšířenými domněnkami a tezemi o Rusku za prezidenta Putina. Autor podrobně zkoumá nejen mezinárodní politiku a Rusko, ale i poměry na Ukrajině, v Bělorusku a dalších postsovětských státech v míře nezbytné pro lepší pochopení aktuálního dění.

Napsal Jacques Baud „proruskou“ knihu? Ne. Šíří bývalý švýcarský zpravodajský důstojník kremelskou propagandu? V žádném případě. Baud, ekonom a specialista na mezinárodní bezpečnost a mezinárodní vztahy, byl během svého aktivního působení ve švýcarské strategické zpravodajské službě zodpovědný za státy Varšavské smlouvy. Jeho kariéra ho zavedla do Organizace spojených národů v New Yorku, kde vedl divizi mírových operací. Nakonec Jacques Baud pracoval pro NATO v Bruselu, jehož jménem se účastnil misí na Ukrajině.

Baudovy desítky let zkušeností v odborných kruzích zpravodajské a bezpečnostní politiky ho předurčily k tomu, aby předložil střízlivou analýzu současného konfliktu. Baud jako ekonom přistupuje k otázce s nezbytným jasným pohledem na konkrétní zájmy a objektivní okolnosti, aniž by cynicky přehlížel utrpení lidí. „Vést válku krví druhých“ je „snadné“, jak poznamenává na začátku. To, co Baud předkládá v knižní podobě, je odbornost, kterou by si člověk v lepším případě mohl jen přát pro osoby s rozhodovací pravomocí na politické, vojenské a ekonomické úrovni. Ve zhuštěné podobě předkládá autor celou řadu, dalo by se říci minidokumentů o nesčetných konfliktních bodech, které mezi Západem a Moskvou v posledních letech a desetiletích vyvstaly. Jako příklady pro tento typ srovnání reality je třeba uvést několik otázek:

  • „Byl příslib, že se NATO po roce 1990 nerozšíří na východ?“
  • „Byla ruská intervence v Sýrii oportunistická?“
  • „Schválil Putin nucené odklonění letu Ryanair 4978?“

„Zasahovalo Rusko do amerických prezidentských voleb v roce 2016 ve prospěch Donalda Trumpa (Russiagate)?“

  • „Snažilo se Rusko ovlivnit hlasování o Brexitu?“
  • „Co znamená mnichovský projev v roce 2007?“
  • „Chtěl Vladimir Putin zabránit asociační dohodě Ukrajiny s Evropou?“
  • „Neplní Rusko své závazky vyplývající z minských dohod?“
  • „Je Navalnyj nejdůležitějším protivníkem Vladimira Putina?“
  • „Dá se ruská ekonomika srovnávat s italskou?“
  • „Je západní strategie ve vztahu k Rusku produktivní?“

Jak ukazuje tento malý výběr témat, kniha Jacquese Bauda se čte jako zhuštěný úvod do historie nedávného vztahu mezi Ruskem a Západem od pouze zdánlivého konce konfrontace bloků. Na tomto místě je třeba vyzdvihnout vynikající překlad, který složitou látku uvedl do jasné, plynulé němčiny.

Jak jsem řekl, Baud byl zodpovědný za mírové mise v OSN. Jeho zájem je zaměřen na řešení konfliktů, na ukončení násilí – nikoli eskalace nebo prodloužení války. Baud se snaží pochopit příčiny krize, jako je ta na Ukrajině, a pomoci ji překonat. Jako švýcarský diplomat staré školy se Baud za tímto účelem zabývá protichůdnými pozicemi států. Mluvit o zájmech dnes je téměř považováno za nesrozumitelné. Protože všude na Západě ovládaném USA se mluví jen o domnělých hodnotách, kterými se podle příležitosti vyšperkují aktuálně prosazované zájmy.

Pokud jde o protichůdné zájmy a jejich prosazování, název knihy se vrací k francouzskému televiznímu programu, který byl odvysílán v říjnu 2021. Pod názvem „Putin, mistr událostí“, ale bez otazníku. Pro Bauda se zdá být otázkou, zda a do jaké míry je tento běžný úsudek o Putinovi správný.

Baud má ve své knize dva hlavní cíle. Chce se ukázat,

  • že naše předsudky neodpovídají realitě; a
  • že rozhodnutí založená na našich předsudcích mají za následek opak toho, co chceme.“

Mezinárodně uznávaný bezpečnostní expert naráží, nejen kvůli znalosti vnitřních podmínek „služeb“, na fenomén, že západní vůdci například v politice a médiích dnes téměř výhradně zaujímají pozice, které se shodují s jejich vlastními východisky a názory.

Baud koriguje běžný předsudek o zpravodajských službách: Zprávy a analýzy, které tyto služby vytvářejí pro politické činitele s rozhodovací pravomocí, jsou „téměř z 95 procent vytvořeny s otevřenými zdroji informací, tedy s našimi médii“ – a nikoli z tajných zdrojů, jak se často předpokládá. Z tohoto důvodu měla podle Bauda média „strukturální vliv“ na politické rozhodování. To je důvod, proč se Baudovo zkoumání zaměřuje na zobrazování Ruska v západních médiích.

Podle Bauda se však během mnoha let vyvinuly struktury, které podporují a posilují samy sebe. Tyto mechanismy fungují v nadacích, think-tancích, vědeckých institucích, vládních agenturách a samozřejmě v médiích. To neznamená, že v příslušných aparátech již nelze nalézt i odlišné kritické názory. Ale takové názory se nedostanou až k těm, kdo rozhodují. V rámci institucí by byly posíleny jejich vlastní základní předpoklady a vytříděny odchylné pozice. Tímto způsobem se v rámci institucí stále více posilují určité sebeobrazy a představy druhých. Zvlášť když jde o peníze, moc a prestiž. Tisk, tajné služby a politici se také stali takříkajíc oběťmi samolibých stereotypů. Tento nový typ profesionála v oblasti deformace na první pohled působí pouze poněkud úzkoprsým dojmem, ale časem nabyl extrémně zlomyslných a (sebe)destruktivních rysů. Přibývá pokusů státu prosadit konformitu a oficiální suverenitu výkladu, a to i represivními prostředky.

Toto rozsáhlé, téměř systémové selhání zavedených médií, vládní politiky, politického poradenství a vědy je zvláště zřejmé od února 2022, i když nejen v Německu a nejen od té doby. V této souvislosti je třeba připomenout pokračující hanobení disidentských názorů a dokonce (pracovně) zákonná opatření proti vědcům a publicistům, jako jsou Ulrike Guérot, Daniele Ganser nebo Gabriele Krone-Schmalz a Patrik Baab, kteří nezastupují zjednodušené transatlantické pozice.

Výhodou výkladu Jacquese Bauda, ​​pocházejícího z frankofonního Švýcarska, je, že vychází výhradně ze západních, převážně frankofonních zdrojů, tedy ze zpráv, televizních reportáží, talk show a komentářů či esejů z Francie, francouzsky mluvícího Švýcarska nebo Belgie. Jsou zastoupena také americká a britská média a některé ruské, běloruské nebo bulharské materiály z prozápadních médií na Ukrajině nebo institutů v Rusku nebo od západních zahraničních vysílacích společností. Baud tak zpracoval nesmírně rozmanitý materiál, proto mají jeho výroky pevný základ.

Jak již bylo naznačeno, Jacques Baud používá jasný jazyk. Ve své práci se nevyhýbá výrazům jako „lži“, „propaganda“ nebo „konspirační teorie.“ Ne však bez jejich předem definované definice.

Mnohé z příkladů, které Baud uvádí z Francie, připomenou německým čtenářům téměř ohromujícím způsobem stereotypní zpravodajství o Rusku v této zemi. V negativním hodnocení „Putinova Ruska“ se francouzský mainstream překvapivě shoduje s německým. Novinářské či spíše propagandistické způsoby kádrování jsou velmi podobné. I když jednotlivé francouzské pořady nebo jména novinářů nemusí německému čtenáři nic říkat, lze snadno zaznamenat vzorec názorové kontroly, který je známý i ze situace v Německu.

Nezbytná znalost pozadí

Baud přistupuje k látce v sedmi kapitolách, aby roztřídil pavučinu klišé, faktických premis a aberantních projekcí, které jsou často základem západních představ o současném Rusku. Tyto se zabývají

  • zahraniční politikou za Putina;
  • ruskou špionáží a ruskými pokusy o destabilizaci;
  • působností ruského energetického exportu a energetické krizi 2021;
  • ohrožení Evropy a zejména Ukrajiny ze strany Ruska;
  • ruskou vnitřní politika a situací opozice za Putina;
  • západní reakcí a strategií vůči Putinovi; jakož i činí
  • závěry o roli Putina a předsudcích

Jak již bylo zmíněno, Baud své vyprávění pečlivě dokládá důkazy z (pro-)západních zdrojů. Ačkoli se nejedná o vědeckou práci v pravém slova smyslu, Baud dokumentuje svou extrémně materiálově bohatou analýzu anotačním aparátem, který obsahuje 838 vysvětlivek na více než 40 pečlivě vytištěných stranách.

Vzhledem k aktuálním událostem odkazujeme na podkapitolu o Wagnerově skupině. Původní francouzské vydání knihy vyšlo v první polovině roku 2022, tedy dobrý rok před takzvanou vzpourou Jevgenije Prigožina v červnu 2023, a tedy dlouho před současným napětím v Nigeru a okolí. Baud diskutuje o tom, jak se francouzská média vypořádají s existencí a přítomností personálu Wagnerovy skupiny v Mali v roce 2021. Francouzské ministerstvo zahraničí v tomto ohledu zorganizovalo „bezprecedentní propagandistickou kampaň proti Rusku“. Ale francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian nebyl schopen poskytnout žádné důkazy pro svá obvinění a obvinění proti Wagnerovcům. Přesto se obvinění chopil francouzský tisk. Le Drian podle Bauda mimo jiné tvrdil, že jednotky Wagnera zabavily „státní prostředky“ ve Středoafrické republice.

Baud dále vysvětluje, že krátce poté ministryně zahraničí Středoafrické republiky na francouzském televizním kanálu TV5 Monde jasně odporovala svému francouzskému protějšku a odmítla všechna obvinění. Francie se snaží svou zemi „zinfantilizovat“, jak sama řekla. A dále: Le Drianovy výroky jsou „pomlouvačné a lživé“, Francie proti své zemi vede „informační válku“. Le Drianova obvinění byla ve francouzské veřejnosti dobře zapamatována. Jak říká Jacques Baud:

„Wagnerova přítomnost v Africe se zdá být větším problémem pro Paříž než pro Afričany. Protože ve střední Africe parlament vyjádřil vděčnost Rusům za jejich nasazení. A vláda postavila vojákům památník.“

Jacques Baud nastavuje zrcadlo Západu, ale i údajně neutrálnímu Švýcarsku. Stěžuje si na absenci diplomacie a nezodpovědnou expanzi NATO na východ. Západ se stal obětí „nesmiřitelného postoje“ svých „odborníků“ k Rusku a Číně. Proto se pěstuje pouze „iluze síly“. Protože opatření přijatá Západem „neodpovídala skutečné situaci“ a odrážela pouze jejich vlastní vnímání. To má za následek iracionální obraz der situaci, která zajišťuje, že Putin „je vždy o krok před námi“.

Ozbrojenému konfliktu na Ukrajině se dalo předejít, pokud by podle Bauda měl Západ zájem na dodržování mezinárodního práva. Že tomu tak není, bylo zřejmé z přiznání, která učinili Petro Porošenko, François Hollande a Angela Merkelová v průběhu roku 2022 ohledně druhé Minské dohody – otištěná v příloze svazku. Baud uvádí prehistorii:

„Viděli jsme rusky mluvící lid v Donbasu umírat v naději, že to povede k válce, s níž bychom mohli porazit Rusko.“

Tato zjištění poukazují na míru odtržení od reality v západních rozhodovacích centrech, která se blíží té, která do května 1945 panovala v Berlíně. Toto zjištění intelektuálního a eticko-morálního zanedbání zapadá do skutečnosti, že ve Velké Británii, stejně jako nedávno v Daily Telegraph, je použití jaderných zbraní obhajováno zcela otevřeně a není se prý čeho bát.

Jacques Baud, bývalý švýcarský zpravodajský důstojník, který vědomě navazuje na tradici francouzského osvícenství, postuluje:

„Je čas opustit naše předsudky a vstoupit do věku rozumu. Je čas změnit se a vrátit se k faktům. Naším úkolem jako Evropanů není podporovat jednu stranu, ale udělat vše, co je v našich silách, abychom zastavili zabíjení. Nejde o to, kdo je ‚hodný‘ nebo ‚špatný‘, kdo ‚vyhraje‘ nebo ‚prohraje‘, jde o otevření dialogu.“

Dnes, tváří v tvář masivní protiruské a rusofobní kampani, veřejně obhajovat rozum, pojmenovávat a uznávat realitu a v neposlední řadě vést dialog, jak to se svou knihou dělá Jacques Baud, vyžaduje pořádnou dávku odvahy. Mohlo by se však stát, že jak už to tak bývá, zdravý rozum se na Západ nevrátí, dokud nebudou vyřešeny důvody, které vedly k ruské intervenci. Vhled do těchto souvislostí by měl být v Německu konečně umožněn.

Bibliografické údaje:

Jacques Baud: Putin – pán událostí? Z francouzštiny přeložil Philipp Otte. Frankfurt nad Mohanem: Westend Verlag, 2023, 320 stran. ISBN 978-3-8006-3680-8. Cena: 26 eur.

V originále : https://www.amazon.com/Poutine-maître-jeu-Jacques-Baud/dp/2315010268

Kniha je v němčině je k dostání na webu Buchkomplizen a v knihkupectvích, ve francouzštině, jak vidno, na Amazonu.

Z obsahu je zřejmé, že celá tzv. západně hodnotná Evropa má stejné předsudky a stejnou pýchu. Všude se razí jediný správný názor a nepřipouští se odchylky, pronásledují se lidé, kteří si dovolí něco jiného říct nahlas. Příkladů máme dost – od učitelky Bednářové přes Josefa Skálu až po lidi, vyhazované z církví a církevních škol. Kniha by nám tedy určitě měla co říci, i těm, kteří ji nemohou číst v originále ani v němčině.

**

Autorka: Jana Kunšteková

]]> https://ivandavid.cz/2023/08/spolecnost-predsudku/feed/ 0 Europoslanec Ivan David o manipulacích eurounijní byrokratie s cíle zničení evropského zemědělství https://ivandavid.cz/2023/05/europoslanec-ivan-david-o-manipulacich-eurounijni-byrokratie-s-cile-zniceni-evropskeho-zemedelstvi/ Mon, 15 May 2023 18:20:07 +0000 https://ivandavid.cz/2023/05/15/europoslanec-ivan-david-o-manipulacich-eurounijni-byrokratie-s-cile-zniceni-evropskeho-zemedelstvi/ Evropská komise ráda halí všechna opatření ke snížení zemědělské produkce v členských státech do žvástů o ochraně klimatu a planety. Všechna omezení používání hnojiv – včetně přírodních statkových – a přípravků na ochranu rostlin, bez výjimky i těch, jejichž bezpečnost při správné provozní praxi byla prokázána mnoha vědeckými studiemi i léty praxe, komisaři obalují frázemi o zvýšení kvality potravin v EU. Raději téměř vždy zamlčují, že vedlejším důsledkem bude růst cen. Nebo to uvedou v dokumentech kdesi vzadu v poznámkách pod čarou.

V Zemědělském výboru (AGRI) během doby mého mandátu vystoupila v diskusích s odbornou veřejností řada předních expertů, kteří europoslance i zástupce Komise varovali, že regulace projednávané v rámci balíčku Zeleného údělu způsobí pokles množství v Evropě vyráběných potravin, zhoršení jejich kvality a v neposlední řadě i zdražení. Komise i probruselští poslanci na jejich varování obvykle nereagují vůbec, nebo větami typu: „S tím nejde nic dělat – musíme zachraňovat klima“.

Před projednáváním každé směrnice a nařízení, které se týkají zemědělství, se dopady Komisí navržených opatření snažím konzultovat s odborníky z praxe. Hodně mi v tom pomáhá Zemědělský svaz. V době, kdy byl prezidentem Agrární komory Zdeněk Jandejsek, jsem cestou komory získal řadu cenných kontaktů na přední experty z jednotlivých profesních svazů, jako je například Českomoravská šlechtitelská a semenářská asociace (ČMŠSA). Většina takových odborných zemědělských spolků má ve svých řadách špičkové odborníky z praxe. Často celoevropsky známých. Z profesních organizací se mi téměř ke všem návrhům směrnic a nařízení, které ve výboru projednáváme, podařilo získat velmi fundované a i pro laika pochopitelné vysvětlení problémů spojených s návrhy eurokomisařů i kolegů z výboru. Experti z většiny zemědělských spolků se také často ochotně podílí na přípravě pozměňovacích návrhů, jejichž cílem je odvrátit negativní dopady bruselských výmyslů na zemědělce a potravináře.

Už když jsme před rokem jednali o prvním návrhu na odbourání cel a kontrolních opatření při dovozu ukrajinského obilí, jsem byl varován, že tímto rozhodnutím se na společný trh mohou dostat velmi nebezpečné jedy. Při jednání výboru jsem citoval zprávu českého člena monitorovací mise osivářů, který důrazně varoval před neexistencí zákazu používání nejjedovatějších a prokazatelně lidskému zdraví škodlivých chemických látek v ukrajinském obilnářství, a upozorňoval na praktickou nefunkčnost ukrajinského systému kontrol. Při jednání o návrhu Komise na uznání „stejnosti“ ukrajinské pšenice s obilím pěstovaných v EU za mnohem přísnějších podmínek pro bezpečnost spotřebitele jsem kolegům předčítal ze stížnosti velkých výrobců postřiků – včetně západních, kteří upozorňují na rozšířenou ukrajinskou praxi výroby postřikových „samohonek“.

Jak to dopadlo dnes už všichni víte. O jedech v ukrajinském obilí, které odhalily kontrolní orgány v Německu, Polsku, Maďarsku, na Slovensku, v Rumunsku a v Bulharsku – jen v ČR kupodivu nikoli, už si mohl přečíst každý, koho zajímá bezpečnost potravin. Dokonce i v „mejnstrýmu“.

Podobně se i do největších sdělovacích prostředků pro nejširší spektrum diváků, čtenářů a posluchačů minulý týden dostaly informace o aféře s kuřecím masem dováženým do EU z Brazílie, u něhož bylo při kontrole odhaleno, že je zamořeno salmonelou. Na okraj si dovolím uvést, že na můj dotaz: „Kolik procent dovážených potravin je celní správa a zemědělská inspekce schopna zkontrolovat?“, mi bylo pracovníky obou institucí odpovězeno, že „o procentech se nemůžeme v žádném případě bavit – a dokonce ani o celých promilích“. Kontrola je v podstatně jen náhodná a nikoli systematická.

Soustavnému dozoru kvality dovážených potravin prakticky brání právě taková nařízení a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady ministrů, jako je to loňské uznání stejnosti ukrajinské pšenice s pšenicí pěstovanou za zcela odlišných právních podmínek v zemích EU.

Tímto rozhodnutím byly průběžné kontroly zrušeny a kontrolní orgány nastoupily v některých zemích na „šťáry“ až po hlášení výskytu zdravotních problémů konzumentů.

Ptal jsem se kolegů, jestli jim není trapné hlasovat pro další povolení dovozů zemědělských komodit a potravin z Ukrajiny v době probíhající aféry s kontrolními orgány prokázanými vysokými hodnotami plísňových toxinů a jedovatých pesticidů v ukrajinské produkci. Většinou mi odpovídali, že kdybychom to neodhlasovali nyní, tak by Rada ministrů návrh nestihla projednat včas, což by v červnu způsobilo úplné zastavení dovozu ukrajinské produkce do celé EU. Na můj dotaz, co na tom považují za špatného, mi nikdo nedokázal odpovědět.

Veteráni, kteří v europarlamentu zasedají již několikáté volební období, stejně jako poslanci, kteří chtějí být zadobře s Komisí, se vůbec nepodivují ani nad faktem, že v rámci schvalování dodatku BREXITové dohody mezi EU a Velkou Británií, kterou má být mezi EU a Brity rozdělena celní kvóta na dovozy potravin z Brazílie, máme schválit zvýšení objemu bezcelních dovozů z plantáží vzniklých vypálením tropických deštných lesů. Původní kvóta, která byla Evropskou komisí v době britského členství v Unii vyjednána ve Světové obchodní organizaci (WTO), ve skutečnosti nebude rozdělena mezi zbytkovou EU a Velkou Británii poměrným dílem, ale do EU bude povoleno bez cla dovážet více zemědělských komodit a potravin z Brazílie. O stovky tisíc tun u mnoha položek. Včetně kuřecího masa, u něhož bylo kontrolními orgány prokázán rozsáhlý výskyt salmonely.

Mezi komodity, jichž Komise navrhuje z Brazílie dovážet více, patří i hovězí maso. Korunu této absurditě nasadil fakt, že pouze několik minut před povolením zvýšení dovozů potravin z Brazílie jsme hlasovali o jednom z nařízení z „protimetanového balíčku“. Podle Komise je metan nebezpečný plyn, který prý způsobuje globální oteplování. Na právě probíhajícím plénu jsme schvalovali omezení používání metanu v průmyslu. Na některou z dalších schůzí půjde návrh nařízení, jehož cílem je snížení počtu chovaných krav v Evropě.

Oficiálně Komisi vadí, že krávy prdí a vypouští metan i při říhání. Komise proto navrhuje krávám do krmiv přidávat příměsi, které by omezovaly produkci metanu. I když to zřejmě kravám způsobí zdravotní problémy a nikdo neví, co se stane s kvalitou jejich masa. Chovatelům většího množství ustájených mléčných krav chce Komise uložit povinnost kravíny vybavit klimatizací s filtry na technické úrovni vzduchotechniky kosmické lodi. Pokud by návrh byl schválen, opět by to dramaticky zvýšilo provozní náklady evropských zemědělců. A logicky zdražilo maso i mléko.

Právě probíhající plénum EP průkazně usvědčuje Komisi, že jí nejde o žádné klima, ale o likvidaci evropských zemědělců a nahrazení evropských potravin dovozem ze třetích zemí. Vydělat by na tom nechutně mohly jen obří nadnárodní korporace, které se zabývají globální šmelinou s jídlem. Při jednání AGRI výboru o nařízení proti metanu ze zemědšlství jsem se ptal zástupce Komise, proč jim vadí, že krávy prdí v EU a nevadí, že krávy prdí v jižní Americe. Eurokrat mi neodpověděl a v podstatě moji otázku „zakecal“ obecnými frázemi.

***

Autor: MUDr. Ivan David, CSc. – europoslanec za SPD

]]> Co mají společného ukrajinská mouka a indonéské dřevo aneb skrz naskrz zkorumpované instituce Evropské unie https://ivandavid.cz/2023/04/co-maji-spolecneho-ukrajinska-mouka-a-indoneske-drevo-aneb-skrz-naskrz-zkorumpovane-instituce-evropske-unie/ Fri, 28 Apr 2023 08:54:30 +0000 https://ivandavid.cz/2023/04/28/co-maji-spolecneho-ukrajinska-mouka-a-indoneske-drevo-aneb-skrz-naskrz-zkorumpovane-instituce-evropske-unie/ Karikarura vystihuje dnešní evropskou skutečnost: všichni kdo neposlouchají své nadnárodní korporátní loutkovodiče jsou hanlivě onálepkování, např. jako radikálové, extremisté, ruští švábi atd atd atd

Podobných průšvihů s otevřením trhu dovozům už eurokraté napáchali spoustu. V případě ukrajinského obilí je situace výjimečná jen v tom, že důsledky byly odhaleny rychleji než jindy – netrvalo to ani příslovečný rok a den.

O dalších podobně zdařilých opatřeních Evropský parlament (EP) a Rada ministrů dále jedná, jako by aféra s dovozy jedovatých zemědělských produktů neplnila přední stránky i „mejnstrýmového“ tisku. Ostuda s toxickými ukrajinskými potravinami není náhodné selhání jednotlivce nebo jen tak nějaká chyba, vzniklá snahou o rychlost při pomoci jedné ze stran válečného konfliktu. Na příkladu tzv. „odlesňovacího nařízení“, o němž jsme na plénu EP hlasovali ve středu 19. 4. 2023, se pokusím názorně předvést, že jde o zvrhlý, ale předem promyšlený systém.

Komise soustavně předkládá návrhy právních předpisů, které napřed pomalu, a později čím dál rychleji, komplikují podmínky pro podnikání v EU. Tím dochází ke zdražování produkce v EU. Čím přísnější jsou podmínky pro podnikání v EU, tím větší je rozdíl mezi náklady, které na výrobu musí utratit výrobci v Unii a v jiných zemích. Jestliže nerovnováha překročí mez, kterou lze kompenzovat existujícími cly, vzniká krize. EU a její předchůdce EHS a ES navíc od roku 1985 systematicky pracuje na postupném odstranění všech forem ochrany domácích výrobců. Upřednostňování dovozu nabralo na obrátkách pro roce 1995, kdy Evropská společenství (ES), kolektivně vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO).

Jestliže je legislativou vyvolaný rozdíl mezi výrobními náklady v Evropě a ve třetích zemích tak velký, že na každém nákladu velké zámořské lodi vznikají miliardové zisky, je na světě prostor pro systémovou korupci. Do přístavů v EU každý den doplují tisíce velkých nákladních lodí. Zkuste si představit, kolik úplatků je možné rozdat všem úředním osobám, které rozhodují nejen o podmínkách dovozu, ale i tom, že kvůli legislativě je rozdíl výrobních cen „v“ a „mimo“ EU tak vysoký. Rozdíl v nákladech na výrobu potravin v EU, kde zatím platí nejpřísnější normy kvůli ochraně zdraví spotřebitelů, a nákladů na pěstování pšenice v zemích, kde nejsou zakázané ani ty nejjedovatější postřiky, a nikdo polní praxi skutečně nekontroluje – což je příklad Ukrajiny – vytváří obrovskou ekonomickou nerovnováhu.

Náklady na vypěstování tuny pšenice podle pravidel pro bezpečnost potravin podle práva EU jsou v ČR asi 4.000 Kč. Na Ukrajině, kde žádná omezení neplatí a nikdo nekontroluje, co kdo stříká na rostliny, lze tunu vypěstovat i za méně než 1.000,- Kč.

Podobné je to u masa. V EU je zakázáno dopovat hospodářská zvířata anabolickými steroidy, růstovým hormonem a antibiotika lze používat pouze k léčbě – nikoli jako „preventivní“ opatření proti nedbalé péči o dobytek. Ve výrobních nákladech na 1 kg živé váhy je mezi ČR a Ukrajinou pětinásobný rozdíl. Ve skutečnosti často ještě vyšší, protože na Ukrajině nepatří k běžné praxi, aby zaměstnavatel vyplácel mzdy v měsíci následujícím po odvedení práce. Mnoho ukrajinských oligarchů, kteří mají na špagátku politiky typu Zelenský, mzdy nevyplácí ani po roce.

Pokud si rozdíl ve výrobních nákladech na tunu vynásobíme počtem dovezených tun získáme přehled o objemu neférové konkurenční výhody, kterou by za normálních okolností měly odstraňovat nebo výrazně tlumit, cla a množstevní omezení dovozu. Průšvih s jedovatým ukrajinskými potravinami zrychleně ukazuje, k jakým koncům vede liberalizace mezinárodního obchodu. Tedy odstranění cel, množstevních omezení a kontrol kvality na hranicích.

Je-li rozdíl neférové konkurenční výhody ve stovkách miliard, lze důvodně předpokládat, že na motivaci politiků, aby svým rozhodování takovou situaci způsobili, mohou nadnárodní korporace, které na tom vydělávají, uvolnit miliardy. V případě jednorázových „kšeftů“ i desítky miliard.

Při plánování akce s bilionovými ročními cenovými rozdíly, což je rozměr nekalé soutěžní výhody při obchodu s potravinami dováženými do celé EU, už organizátor může v podstatě „zkorumpovat“ cestou reklamy všechny televize a velké noviny ve všech členských státech, a ještě mu pořád zbude dost miliard na motivaci eurokomisařů, jim podřízených eurokratů i europoslanců. Národních ministrů pro hlasování v Radě může „nakoupit“ je něco málo přes polovinu, protože ke schválení stačí kvalifikovaná většina. Těžko se pak divit, že i když je eurokratů více než 150 tisíc, že všichni usilovně pracují na komplikování podmínek pro výrobu v EU a pro odstraňování překážek levnějších dovozů ze třetích zemí. Ti všichni mají možnost „si hrábnout“ do gigantické hromady špinavých peněz.

Pojďme si na nařízení o odlesňování ukázat, že ukrajinská causa není jen ojedinělé selhání systému, ale právě výjimečně rychlá ukázka, jak ničivé důsledky tento systém způsobuje. Oficiálně se předpis nazývá Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie určitých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů a o zrušení nařízení (EU) č. 995/2010.

V jeho popis začnu od konce, kterým je zrušení nařízení, jehož název Komise raději ani neuvedla. Zkráceně se mu říká „nařízení o dřevu“ – plným jménem: NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 995/2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky. Upravuje řadu povinností, které musí plnit vlastníci a správci lesů, těžební společnosti i firmy, které z pokácených stromů vyrábí nejen dřevěné výrobky, jako trámy nebo vyřezávané hračky, ale třeba i papír. Norma je to poměrně přísná, protože v zájmu ochrany lesů a lesní půdy zakazuje s výjimkou kalamitních situací kácení velkých ploch lesů během jednoho roku nebo několika let. Dřevozpravujícím firmám zase ukládá povinnost nakupovat kmeny a další části pokácených stromů pouze od registrovaných těžařů, kteří prokáží, že dřevo nepochází z ilegálního kácení.

Experti na lesní hospodářství ze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL), s nimiž jsem odlesňovací nařízení konzultoval, umí vyjmenovat řadu míst, která by v nařízení o dřevě bylo možné upravit lépe. Aby na jednu stranu lesy byly v lepší kondici, a přitom aby si lesnické firmy mohly vydělat, a slušně platit své zaměstnance. I přesto však nařízení o dřevě patří mezi ty relativně lepší v rámci stohu práva EU. Možná je tomu tak proto, že lesnictví není ve výhradní působnosti Bruselu a většina textu zatím vychází ze starých právních úprav, které kdysi obsahovalo národní právo členských států.

Po konzultaci s lesníky bych uměl navrhnout, jak zacelit některé díry současné právní úpravy. Zrušit celé nařízení „nastojato“ je však nejhorší možný způsob, jak se s ním vypořádat. Zvláště když si uvědomíme, že nakonec místo něj nebude platit žádná právní úprava, která by rozumně regulovala kácení lesů a následné zpracování vytěženého dřeva. V příspěvcích o návrzích nařízení o emisních povolenkách o uhlíkovém vyrovnání na hranicích jsem se minulý týden pokusil i pro laiky názorně vysvětlit, jak je ve prospěch mezinárodních překupníků nastaven systém organizace přeshraničního obchodu.

Od zřízení Světové obchodní organizace (WTO) v roce 1995, si její členský stát nemůže kdykoli usmyslet, že v zájmu ochrany svých výrobců před dumpingovými dovozy zavede nová cla nebo zvýší ta stávající. Pokud něco takového stát udělá, mohou jej nadnárodní korporace prostřednictvím vlád zemí, z nichž vyváží, žalovat před arbitrážními orgány WTO. Většina žalob je sice dvojinstančním systém rozhodčích soudů WTO projednávána 4 roky a déle – současně však většina sporů končí aspoň částečným úspěchem žalobců.

Ne nadarmo smlouvu o WTO za členské státy vyjednávali ministři obchodu, kteří do vládních funkcí přišli z prostředí byznysu založeného na principu „v jedné zemi co nejlevněji koupit a druhé zemi co nejdráže prodat“. A protože většina z nich po odvolání z vlády neodchází do výrobních, ale opět velkoobchodních firem, jsou dostatečně motivováni tento systém čím dál více prohlubovat. I bez úplatků v podobě igelitových tašek plných peněz.

Proti nevýhodám, které přináší současná mezinárodní úprava obchodního práva, by se státy, nebo jejich sdružení jako EU, mohly bránit vystoupením z WTO. Nic takového však Komise nenavrhuje. Místo toho europarlaemntu a Radě ministrů předložila v rámci Zeleného údělu řadu směrnic a nařízení, u nichž odborníci na mezinárodní obchodní právo varují, že jsou ve výslovném rozporu se Smlouvou o WTO. Příkladem je zavedení nového cla nebo obdoby, která právo WTO zakazuje, je právě poplatek zvaný uhlíkové vyrovnán na hranicích. Příkladem WTO zakázané praxe vnucování zákonem nařízených výrobních postupů jiným zemím, je právě odlesňovací nařízení.

Podle pravidel WTO může EU nebo stát nařídit, že např. v obilí nebo mouce nesmí být více než zákonem přesně stanovené množství zákonem omezených látek. Jedovaté substance jako příměsi lze i zakázat. Když vlády Polska, Maďarska, Rumunska a Bulharska zakázaly dovoz jedovatého ukrajinského obilí, neporušily tím právo WTO. Maximální obsah nebezpečných toxinů z plísní je stanoven v zákoně, stejně jako jsou uzákoněny zákazy některých postřiků, u nichž se prokázalo, že vážně poškozují lidské zdraví. Nelegální by podle smlouvy o WTO bylo zákaz zdůvodnit tím, že ukrajinští zemědělci musí pracovat za mnohem nižší mzdy, než třeba traktoristé v ČR. Nebo, že při sklizni používají větší kombajny. Globalizace je nastavena tak, aby umožňovala legálně využívat první druh neférového i druhý typ férového ekonomického zvýhodnění.

Střet EU s WTO lze čekat i v případě odlesňovacího nařízení. V části, týkajícím se lesního hospodaření, jsou stanoveny podmínky, které lesnické firmy v EU prakticky nikdy nebudou moci splnit. Nejde o nedopatření. Podle řady dalších předpisů jako je nařízení o sdíleném úsilí nebo o rezervě tržní stability, které jsou schvalovány v rámci „grýndýlu“, chce Brusel lesy redukovat na „pouhé“ lapače CO2. S žádnou hospodářskou funkcí evropských lesů se nepočítá.

Lesnické firmy podle odlesňovacího nařízení prakticky nebudou moci kácet stromy, ani když je to nezbytné k ochraně lesa. Jako v případě napadení kůrovcem. Jak vypadá takový „les v než je hospodaření blízké přírodě“ podle zelených fanatiků může každý vidět ve zničeném Šumavském národním parku. Bohužel i na Vysočině a dalších místech, kam kůrovec z „chovné farmy“ národního parku Šumava postupně dolétl.

Pokud odlesňovací nařízení schválí i Rada ministrů, po jeho vstupu v platnost, tedy za 3 roky, postupně skončí svoji činnost většina lesnických firem. Bez prodeje dřeva z běžné i ,zásahové těžby k údržbě lesa, nebude možné platit nejen dřevorubce, ale ani lesníky. Dotace na údržbu lesů ani poplatky za „uskladňpvání“ CO2 ve stromech je prostě neuživí.

Z dřevozpracujících firem přežijí pouze ty, které si dokáží zajistit materiál z dovozu. Brazílie nebo Indonésie, či z afrických zemí, které jsou každý rok pranýřovány za likvidace tisíců hektarů deštných pralesů. Ty je rády napřímo nebo přes překupníky dodají. S nějakým odlesňovacím nařízením si hravě poradí při arbitráži před orgány WTO. Dříve nebo později prvoinstanční Těleso pro řešení sporů i odvolací Panel WTO vyřknou verdikt o neslučitelnosti odlesňovacího nařízení EU s právem WTO.

Podle expertů lze očekávat, že WTO zakáže EU používat podmínky z odlesňovacího nařízení na dovozové dřevo a výrobky ze dřeva, a ještě EU uloží obří pokutu. Může být v procentech zmařených obchodů nebo násobcích vyměřených cel. Tedy vs stovkách miliard eur, také na nějaké CO2 dotace pěstitelům lesa v rozpočtu už nezbude.

Mezi tím ale budou všechny evropské lesnické firmy zbankrotované. A velká část lesů v Evropě zničena kůrovcem nebo jinými škůdci. Ceny dřeva na evropském trhu se vyšplhají do dosud nečekaných výšek. A na tom právě mezinárodní překupníci opět pohádkově zbohatnou. Že tento způsob „boje s odlesňováním“ způsobí v na světových lesích větší škody, než dnešní hospodaření podle nařízení od dřevě? Že z dováženého tropického dřeva nelze stavět krovy, které jsou obvyklé v Evropě? To Evropskou komisi nezajímá.

Když se kácí les létají třísky! Zelený úděl je sice zatím největším, ale jen jedním z dlouhé řady švindlů, jimž se souhrnně říká GLOBALIZACE.

Autor: Ivan David – eurposlanec za SPD, zdroj: Facebook autora

]]> Vystoupení Ivana Davida na veřejném shromáždění „Lidé proti vládě“ https://ivandavid.cz/2023/03/vystoupeni-ivana-davida-na-verejnem-shromazdeni-lide-proti-vlade/ Wed, 29 Mar 2023 21:41:46 +0000 https://ivandavid.cz/2023/03/29/vystoupeni-ivana-davida-na-verejnem-shromazdeni-lide-proti-vlade/ Vážení občané,
nikdo z nás, kteří jsme se narodili po válce, nezažil tak nejistou dobu jako je tato. Nevíme, jak dopadne válka na Ukrajině, a jak zareaguje Západ, nevíme jak dlouho potrvá inflace, jak se prohloubí hospodářská krize, nevíme kdy se zhroutí dolar, nevíme, jakou epidemii na nás vypustí příště.

Jedno víme jistě. Bude hůř. Bude hůř v celé Evropě a u nás o to hůř, oč máme neschopnější vládu.

Moje generace se naděje na návrat k relativní prosperitě asi nedožije.

Připomeňme si, proč to tak je, a hledejme řešení.

Proč to tak je? Evropu odsoudili k úpadku. Milióny imigrantů má vytvořit tlak na mzdy, spotřebovávat produkty a provokovat konflikty. Západní Evropa je už ztracena.

Je pravda, že migrace je přirozená a provází lidstvo odnepaměti. Ale stejně přirozená je obrana proti migraci a proti kolonizaci a obrana území. Zdroje jsou vždy omezené.

Kovid  a opatření údajně proti němu poškodily nejen průmysl a služby. Obrovská korupce spojená s pochybnými vakcínami je skrývána před vyšetřováním. Velcí zloději jsou v bezpečí.

Jako by to nestačilo, přichází gigantický podvod Green Deal!

A nakonec válka na Ukrajině. Je pravda, že invaze je dílo Ruska. Ale je stále opakovanou lží, že nebyla vyprovokována.

Po rozšiřování Severoatlantického paktu k hranicím Ruska a druhém úspěšném pokusu Západu o státní převrat na Ukrajině přišel na vykradenou a korupcí prolezlou Ukrajinu zákaz ruštiny a ostřelování etnických Rusů na Donbasu. Říká se tomu genocida a její popírání je trestné.

Chtějí nám namluvit, že Green Deal má pomoci přírodě, zachránit životní prostředí a planetu Zemi, aby prý i příští generace měly budoucnost.

Ano, klima se mění a je potřeba něco dělat. Jenže podíl vlivu člověka na klima se odhaduje na 5 – 10%. Některé procesy člověk nemůže zvrátit. Země Evropské unie jsou jediné, které pod diktátem Evropské komise podnikají drastická opatření. Ostatní o tom jen mluví.

Jenže Evropská unie má jen 7%, jednu sedmnáctinu obyvatel světa a 9% podíl na produkci skleníkových plynů. Při veškerém úsilí, které ničí průmysl, zemědělství a životní úroveň v Evropské unii, můžeme změnit klima jen o desetiny procenta. Green Deal dokáže zničit země Evropské unie, klimatickým zmnám určitě nezabrání.

Průmysl je ničen emisními povolenkami, ze kterých bohatnou spekulanti. Je ničen zákazy technologií a energetických zdrojů. Zemědělství omezováním hnojiv a ochranných látek a povinným zřizováním močálů na úrodné půdě, vysazováním stromů mezi poli, které nesmějí být ovocné, atd.

Všichni trpí vysokými cenami energií v důsledku protiruských sankcí, které nejvíce poškodily země Evropské unie.

Jaký má to všechno ve skutečnosti smysl? Vyřadit Evropu k konkurence! Odstavit ji od ruských surovin a možností odbytu na východ. Učinit ji ještě závislejší na Spojených státech. Patříme na Západ, který je v likvidaci.

A k tomu hrozí rozšíření války z Ukrajiny dál na západ.

Mráz přichází tentokrát ze Západu.

A co na to naši představitelé? Tolik zrádců národních zájmů          a zemských škůdců jsme tu neměli od dob německé okupace.

Jsem přesvědčen, že se nesmíme bát. Bát se musejí ti druzí.        A oni se bojí. A vědí proč.

Proto zavádějí cenzuru jako každý protilidový režim. Proto se snaží zastrašovat a kriminalizovat svobodné projevy názorů. Proto se snaží ovládnout média a lhaním se udržet u moci.

Neschopnost vlády se pozná podle výsledků její práce. Zajišťují nám zadlužení, inflaci, vysoké ceny energií a potravin, úpadek školství, zdravotnictví,…  skoro všeho.

Je záchrana v EU? Ne, EU je hlavní zdroj našich problémů!

Politik nemá být ani pán, ani sluha. Pán proto ne, protože všechna moc má pocházet z lidu. Sluha slouží tomu, kdo dá víc.

Politik má být advokát. Zastupovat zájmy těch, kteří ho zvolili.

Někdo se možná zeptá, na co advokát, když nejsme obviněni. Potřebujeme advokáta, aby nebyla krácena naše práva, abychom nebyli okrádáni, aby dobré zákony nezůstaly jen na papíře a aby špatné zákony nebyly přijaty, nebo byly odstraněny.

Čím větší problémy, tím lepšího advokáta potřebujeme.

Nikde na světě nemají rádi politiky. Protože lidé si všímají jen těch, kteří škodí. Proto ti, kteří se hrnou k moci tvrdí, že nejsou politiky.

Pozor na takové falešné proroky, na demagogy a skutečné populisty, kteří nemají žádný vliv, ale slibují obrovské změny.

Naši vládní politici jsou slouhové cizí moci. Jsou to advokáti, kteří za naše peníze slouží druhé straně. Za škody, které způsobili by měli být potrestáni. Zeptejte se ve svém okolí, kdo je volil. Brzo se k tomu nikdo nepřizná.

Hnutí ANO je opozice, když hlasuje s námi. Není opozicí, když hlasuje proti nám. Když hlasuje s koalicí, stává se ve skutečnosti její součástí.

Objevují se obvinění, že nám role věčných kritiků vyhovuje, že se vyhýbáme odpovědnosti, že nechceme do vlády.

To mohou říkat jen ti, kteří neznají náš program. Kdyby ho znali, věděli by, že víme kam směřovat, co dělat, že spolupracujeme s odborníky. Nechceme být v koalici, která by nám nabídla podíl na odpovědnosti a žádný vliv. Víte jak dopadla sociální demokracie a Komunistická strana.

Člověk je společenský tvor. Bez ostatních není ničím. Nedosáhne ocenění, neubrání se. Neuživí se, zahyne.

Nemá-li zahynout, musí přežít celá společnost. Kultura, v níž jsme vyrostli, které rozumíme, kterou respektujeme, a která nám patří, a bude patřit.

Nakonec připomínám slova básníka Karla Kryla: „Nám zbývá naděje, my byli jsme a budem!“

]]> Diskuze v CNN Prima News o tom, jak dál na Ukrajině https://ivandavid.cz/2023/02/diskuze-v-cnn-prima-news-o-tom-jak-dal-na-ukrajine/ Sat, 25 Feb 2023 17:30:17 +0000 https://ivandavid.cz/2023/02/25/diskuze-v-cnn-prima-news-o-tom-jak-dal-na-ukrajine/

Jde o to, jestli chceme pomoci zachránit Ukrajince, nebo ukrajinský režim. Chceme-li zachránit ukrajinský Zelenského totalitní režim a pomoci záměru USA bojujících ukrajinskýma rukama co nejvíce poškodit Rusko a znemožnit pro USA nebezpečné spojení ruských surovin a obrovského odbytiště s průmyslovým a technologickým potenciálem západní Evropy, pak dodávejme zbraně prodlužující válku a řadu ukrajinských hrobů.

Chceme-li pomoci Ukrajincům k přežití a jejich budoucnosti na Ukrajině, pak hledejme diplomatické řešení. Jsem samozřejmě pro tuto variantu. Američané zatím nedovolí Zelenskému žádný kompromis, Rusové ovšem nechtějí přistoupit na kompromis, který by byl prohrou.

Bohužel vše nasvědčuje tomu, že loutkovodič pětikoalice + ANO a média hlavního proudu usilovně podporují eskalaci konfliktu. Vyjádření pro diplomatické řešení je nesmyslně vykládáno jako podpora Putina, přestože evidentně Ruská federace sází na vojenské řešení. Neustále čteme a slyšíme, že „Putin se nezastaví“, ačkoli mu rozhodně nechybí území ani zdroje… Je to jen záminka pro eskalaci konfliktu.

https://cnn.iprima.cz/vondra-kdyby-rusko-vyhralo-mame-ho-bliz-a-s-vetsim-apetitem-nejsme-jen-pozorovatele-201569

]]>