prezidentské volby v ČR – MUDr. Ivan David, CSc. https://ivandavid.cz Europoslanec Sun, 07 Apr 2024 15:58:53 +0000 cs hourly 1 https://wordpress.org/?v=6.9.4 Nový prezident – čím větší očekávání, tím větší zklamání https://ivandavid.cz/2023/03/novy-prezident-cim-vetsi-ocekavani-tim-vetsi-zklamani/ Thu, 09 Mar 2023 21:24:14 +0000 https://ivandavid.cz/2023/03/09/novy-prezident-cim-vetsi-ocekavani-tim-vetsi-zklamani/ Ve středu jsem byl pozván do CNN Prima News, abych se vyjádřil k osobě nového prezidenta. Vystoupení bylo ale zrušeno a nahrazeno asi aktuálnějším – o otázkách důchodů. Ne že bych se nějak třásl na veřejná vystoupení, ale trochu mě to mrzí, neboť jsem měl být konfrontován se senátorkou Miroslavou Němcovou. To by mohl být zajímavý zážitek s ohledem na její žlučovitost a fanatickou nenávistnost.

Chtěl jsem na Primě říci, že se podařilo pětikoalici a jejím spojencům prosadit jednoho ze dvou připravovaných želízek v ohni pomocí dlouhodobé kampaně, a že nikdo jiný vyhrát nemohl, neboť další, kdo údajně mohl mít šanci byl Andrej Babiš, o kterém zase bylo sdělováno, že šanci nemá. Pětikoalice za rekordně krátké působení dosáhla mimořádné nepopularity a dál pracuje na jejím prohloubení asociálními a protidemokratickými kroky. Strany pětikoalice proto neměly šanci s nadějí nominovat kohokoli ze svého středu. Europoslanec Zdechovský se však v CNN Prima News veřejně pochlubil s tím, že to není pravda, neboť koalice jednala intenzivně o svých kandidátech. Mohli prý jimi být Miloš Vystrčil, Petr Fiala, nebo dokonce Miroslava Němcová (po tomto připomenutí bych v televizní debatě očekával výron její žluči). V CNN Prima News bych byl dále řekl, že Petr Pavel má teoreticky dvě možnosti. Buď se znemožní jako podporovatel protilidové politiky pětikoalice, nebo se pokusí o vlastní nezávislou politiku (ta druhá možnost zřejmě zůstane teoretickou).

Představitelé pětikoalice opakovaně zdůrazňovali, že Pavel i Nerudová jsou jimi podporovaní kandidáti. Jinak to prý ovšem naopak jejich kandidáti nebyli, neboť byli „občanští“, tedy tak nějak nepolitičtí, že. Jejich kampaň ovšem stála spoustu peněz. K nim je třeba připočítat náklady na propagaci ještě před oficiální kampaní. A ovšem nezjevná „nefinanční plnění“ formou pozitivních článků, rozhovorů, pořadů a videí, z nichž některá byla asi opravdu z čisté lásky a naivního optimismu.

Petr Pavel hrál svoji roli s vpravdě vojenskou sebekázní. Na rozdíl od Nerudové se nepouštěl do odvážných myšlenkových konstrukcí za hranicí vlastních znalostí. To mezi nimi rozhodlo.

Upřímně řečeno dost mě svými úvahami v Parlamentních listech překvapil Erik Best, který jinak bývá nejlepší. Spekuluje totiž, že by se Petr Pavel nemusel chovat jako služebník pětikoalice, ale mohl by se vymanit z jejího vlivu a rozhodovat samostatně. Tím by si mohl získat mezi lidem autoritu a naplnit očekávání oněch 33% voličů, kteří nechovají sympatie k současné vládě, ale současně podporují kandidáta vládní pětikoalice patrně pod vlivem mediální kampaně, a protože je to fešák. A hlavně je nepodobný Zemanovi a tomu hnusnému Babišovi, jak nám ho ukazují v televizi.

Jenže… Jenže je třeba brát v úvahu, že generál Pavel byl jistě vybrán po řádném vyhodnocení. Vybrán, jako voják zvyklý plnit rozkazy. Loajální k tomu, kdo je právě vydává. Kampaň se vším všudy stála desítky miliónů a těžko si představit, že do ní byly peníze investovány proto, aby si podporovaný kandidát po svém zvolení dělal co chce.

Ve svém inauguračním projevu Petr Pavel sic vyzval ke kritice jeho chyb a omylů. Je ovšem otázka, co sám jako chyby a omyly případně uzná.

Je možné, že rozhodnutí, která bude nový prezident prezentovat, budou poněkud odlišná od stanovisek a konání vládní koalice. Nebude to proto, že by se jí chtěl příčit, ale proto, že bude příměji napojen na zdroj doporučení. Vláda a prezident tak navenek mohou mít podobu dvojice hodného a zlého policajta. Milovaný prezident pak bude podporovat nenáviděnou vládu.

Tato noc nebude krátká.

]]> „Voliči rozhodli“? Musím potlačovat smích, přiznal nám Ivan David. https://ivandavid.cz/2023/01/volici-rozhodli-musim-potlacovat-smich-priznal-nam-ivan-david/ Tue, 31 Jan 2023 19:24:07 +0000 https://ivandavid.cz/2023/01/31/volici-rozhodli-musim-potlacovat-smich-priznal-nam-ivan-david/ „Když slyším, že voliči rozhodli, musím potlačovat smích. Kampaň byla především ovlivněna mediální manipulací, tedy propagandou, otevřeně řečeno ‚dosahováním souhlasu‘. Jinak by nebylo možné, aby mimořádně nepopulární vláda s podporou kolem 25 % dostala na Hrad ‚svého‘ prezidenta se ziskem 58 %. Jestliže má ‚dosahování souhlasu‘ prostřednictvím mediálních manipulací takovou moc, pak vůbec nelze hovořit o rovné soutěži politických subjektů,“ okomentoval prezidentské volby europoslanec Ivan David (SPD).
PSÁNO PRO PARLAMENTNÍ LISTY

Co znamená výsledek prezidentských voleb pro Českou republiku?

Petr Pavel je především marketingový produkt stejně jako Zuzana Čaputová na Slovensku. Není za ním žádný čitelný politický subjekt s programem. Nemá tedy vlastní sílu, ale je převodní pákou cizích zájmů. Netají se, že za ním stojí bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář, který je lobbistou. Projekt „Pavel“ bude velmi úspěšný měřeno ziskem. Investice do jeho instalace byly v řádu desítek milionů, ale nákup zbraní a vojenského materiálu bude v řádu desítek až stovek miliard, které samozřejmě v rozpočtu nejsou, dluhopisy schvaluje Poslanecká sněmovna a podepisuje prezident. Pro cizí zájem bude užitečné naše nesplatitelné zadlužení. Rozšíření a prodloužení války poškodí ČR i kdyby neprobíhala na našem území. Náčelník generálního štábu, generál Řehka přece před volbami netakticky vyzradil, že se máme připravit na velkou válku s vyspělým nepřítelem (s kým asi?) a předseda vojenského výboru NATO Rob Bauer krom toho vyzval evropské země k přechodu na válečné hospodářství. Petr Pavel tedy sehraje roli, podepíše.

Tím, že pětikoalice ovládla i úřad prezidenta republiky, nese dnes definitivně veškerou odpovědnost za všechny „úspěchy“. Připomíná mi to některé vlády v sedmdesátých letech, kdy vše v ČSSR ovládla KSČ už bez formální účasti Československé strany lidové a Československé strany socialistické. Ovládala všechno, ale nakonec to nebylo nic platné. Formálně nebyl Petr Pavel nominován z pětikoalice, ale ta mu předem jasně vyjádřila podporu, protože si nemohla dovolit nominovat nikoho ze svého středu. (Europoslanec Tomáš Zdechovský v TV Prima prozradil, že se v pětikoalici uvažovalo o Miloši Vystrčilovi, Miroslavě Němcová a Petru Fialovi…)

Co znamená pro nového prezidenta Petra Pavla a co pro poraženého Andreje Babiše?

Co znamená pro Petra Pavla je každému zřejmé. Pokud je dost chytrý a zkušený, bude se chovat velmi zdrženlivě, přestřihávat pásky, usmívat se. Pokud má opravdu IQ 107, jak je uvedeno v záznamu z psychologického vyšetření a nezvládnou ho poradci, pak se bude chovat velmi aktivisticky, na což není připraven. Jeho předčasný důrazný výrok o auditu hospodaření Hradu vede k pochybnostem.

Uvidíme, jak se rozhodne Andrej Babiš. Hnutí ANO nedrží pohromadě silnými idejemi. O to víc ho budou rozdělovat neuspokojené ambice členů, jak je to zřejmé už teď. Hnutí ANO má mnohem blíže k pětikoalici než SPD. V opozici jiný parlamentní subjekt není. Andrej Babiš opakovaně deklaroval, že s SPD spolupracovat nechce, a proto to není možné, ani kdyby hnutí SPD chtělo. Pětikoalice mu šla, jde a půjde po krku. Nemá tedy žádný koaliční potenciál. Zatím. KSČM a ČSSD jsou na ústupu. Bude se chtít Andrej Babiš v 72 letech v příštích volbách vrhat do boje? Nebude si chtít konečně bez vyčerpávajících bojů užít miliard?

Jak se vám jevil průběh kampaně? Na předvolební akce Andreje Babiše chodili i jeho odpůrci, kteří se považují za součást té lepší části společnosti, a někteří z nich se tam chovali jako ta nejhorší část společnosti…

Když slyším, že voliči rozhodli, musím potlačovat smích. Kampaň byla především ovlivněna mediální manipulací, tedy propagandou, chcete-li public relations, otevřeně řečeno „dosahováním souhlasu“. Jinak by nebylo možné, aby mimořádně nepopulární vláda s podporou kolem 25 % dostala na Hrad „svého“ prezidenta se ziskem 58 %. Radim Fiala působení mediální manipulace hezky ilustroval na rozdílu volební podpory pro dva bývalé rektory. Profesor Tomáš Zima z nejznámější české univerzity získal půl procenta, zatímco Prof. Danuše Nerudová čtrnáct procent, a údajně měla preference až 30 %, které by si možná i udržela, pokud by neprezentovala v televizních vystoupeních svůj bystrý úsudek.

Jestliže má „dosahování souhlasu“ prostřednictvím mediálních manipulací takovou moc, pak vůbec nelze hovořit o rovné soutěži politických subjektů, což je podstata zastupitelské demokracie. Přímá demokracie je krásná, ale všichni jsme poněkud manipulovatelní, a mnozí velmi značně. Média dávno před začátkem kampaně oznámila, že pouze tři kandidáti mají naději postoupit do druhého kola voleb. Samozřejmě je to sebenaplňující věštba, protože se za dlouhé měsíce podařilo tuto „jistotu“ vtlouci sugestibilním občanům do hlavy. Ostatní pak „věděli“, že tuto sdílenou víru neovlivní. Současně bylo oznámeno, že ať už to bude Petr nebo Danuše, Andrej bude poražen. Vycházelo se prý ze seriózních průzkumů veřejného mínění. Jenže nejen jejich metodika, ale i sběr a zpracování dat byly nepřezkoumatelné. A objednatelé průzkumu – české televize, jak ukázaly, zdaleka nejsou nezaujaté. „Průzkumy“ byly provedeny dávno před tím, než bylo známo, kdo bude ve skutečnosti kandidovat. Média samozřejmě průzkumům věřila podle bonmotu připisovaného Winstonu Churchillovi, že věří jen těm statistikám, které sám zfalšoval. O sprostotě a podpásovkách ani nemá smysl hovořit.

A peníze bývají na prvním místě. Ale evidentně velký význam mělo „nefinanční plnění“, neboť se do „příjmů“ kandidátů nepočítá hanobení protikandidátů v médiích a „nenápadná“ reklama pro jejich favority včetně zmíněných „průzkumů“ veřejného mínění. Nemyslím, že počítání hlasů bylo významně podvodné. Zatím to nebylo potřeba.

Vaše hnutí SPD ve druhém kole Andreje Babiše nepodpořilo. Proč?

Vyzvali jsme občany, aby využili svého občanského práva volit v přímých volbách. Současně jsme jasně deklarovali, že žádáme, aby volili proti Petru Pavlovi. Říká se „chytrému napověz…“ Andrej Babiš má mnohem blíž k pětikoalici než k SPD, soudě podle toho, jak ANO hlasuje. A nejen to, opakovaně výslovně konstatoval, že by se s SPD nikdy nespojil, a to někdy i dost urážlivě. Nebudeme si plivat do vlastní tváře. Preference SPD se pohybují mezi 10–13 %. Náš kandidát Jaroslav Bašta ale získal v prvním kole 4,5 %. To znamená, že naši voliči volili někoho jiného, ne proto, že by náš kandidát byl špatný. Má hodně co říci, jenže smysl obsahu sdělení vnímají jen bystří posluchači. Před prvním kolem proběhla v sociálních sítích velká kampaň, aby voliči SPD podpořili Babiše, aby se dostal do druhého kola. Argumentoval jsem, že postoupí tak jako tak. Ale většina našich voličů v prvním kole podpořila Babiše, jinak by nezískal ani 30 %. Aritmetika z obecné školy stačí, aby podle výsledků v prvním kole, a doporučení kandidátů, kteří nepostoupili, bylo naprosto jasné, že Babiš vyhrát nemůže. Kdyby ho nepodpořili voliči SPD, prohrál by ještě vyšším rozdílem. Takže tvrdit, že SPD zavinila vítězství Petra Pavla může jenom idiot.

Parlamentní listy

]]> Ivan David – hodnocení výsledků prezidentských voleb – ČT24 https://ivandavid.cz/2023/01/ivan-david-hodnoceni-vysledku-prezidentskych-voleb-ct24/ Sat, 28 Jan 2023 22:07:37 +0000 https://ivandavid.cz/2023/01/28/ivan-david-hodnoceni-vysledku-prezidentskych-voleb-ct24/ Možná budoucnost Petra Pavla, přijde SPD o voliče? ptá se mediální manipulátor s nadějí v hlasu. Že by podpořili úspěšného Babiše, jehož ANO se rozpadá, a jehož poslanci hlasují pravidelně pro vládní návrhy a unijní směrnice?

Video ZDE.

]]> Jak reagovali občané na FB Petra Fialy? https://ivandavid.cz/2023/01/jak-reagovali-obcane-na-fb-petra-fialy/ Fri, 27 Jan 2023 21:24:31 +0000 https://ivandavid.cz/2023/01/27/jak-reagovali-obcane-na-fb-petra-fialy/

Petr Fiala vyzval včera občany, aby šli volit, je dost zajímavé, co mu v komentářích napsali, přečtěte si jich pár ZDE.

]]> Pavel obviňuje Babiše z vyhrožování válkou, ačkoli Babiš slibuje odstranění rizika války https://ivandavid.cz/2023/01/pavel-navrhuje-valku-s-ruskem-ostrava-leden-2023/ Sat, 21 Jan 2023 19:45:31 +0000 https://ivandavid.cz/2023/01/21/pavel-navrhuje-valku-s-ruskem-ostrava-leden-2023/

Babiše ovšem v tweetu obviňuje z vyhrožování válkou, ačkoli Babiš na bilboardech naopak slibuje, že „nezavleče ČR do války“. Je možné mít křivějšího prezidenta?

]]> Rozdíl mezi Babišem a Pavlem https://ivandavid.cz/2023/01/rozdil-mezi-babisem-a-pavlem/ Sat, 21 Jan 2023 11:10:56 +0000 https://ivandavid.cz/2023/01/21/rozdil-mezi-babisem-a-pavlem/

Spor o Babiše a Pavla a rozdíl v jejich aktivitě před listopadem 1989. Zasmějme se Zdechovskému, o jakých kanditátech prý koalice uvažovala. TV Prima News „moderátorka“ Terezie Tománková rozhodně není nestranná.

Video ZDE.
]]> Generál Petr Pavel je plukovníkem Emanuelem Moravcem současného protektorátu https://ivandavid.cz/2023/01/general-petr-pavel-je-plukovnikem-emanuelem-moravcem-soucasneho-protektoratu/ Fri, 20 Jan 2023 13:26:11 +0000 https://ivandavid.cz/2023/01/20/general-petr-pavel-je-plukovnikem-emanuelem-moravcem-soucasneho-protektoratu/ „Na vojně jsem dobře chápal, a tak jsem postupoval.“ (Domácí Faktor v románu Dům na předměstí, Karel Poláček)
Koho mi to jen generál Petr Pavel připomíná v politické komedii dell´arte? No přece Moravce, úslužného podporovatele a ideologa protektorátu Böhmen und Mähren. Ten to ovšem až na funkci prezidenta, v níž chtěl nahradit Emila Háchu, nedotáhl.

Němci ho nechtěli instalovat, protože byl pro svou činnost nepopulární. Pro ně bylo důležité, aby „český dělník dostal nažrat“ a hlavně nedělal potíže. Prostě „klid na práci“, jako v každém totalitním režimu. Protektor ovšem dbá, aby „dělník“ nedostal zbytečně nažrat moc, lze zajistit levnější dělníky z dovozu.

To srovnání se vám nezdá? Emanuel Moravec byl dlouho českým vlastencem konzervativního střihu, za první světové války bojoval v legiích v Rusku. Po válce sloužil jako zpravodajský důstojník. Vyučoval na Vysoké škole válečné, stal se plukovníkem generálního štábu. Psal do časopisu Přítomnost Ferdinanda Peroutky a do Lidových novin. Napsal knihu Obrana státu (1934), v níž označil za hlavního nepřítele nacistické Německo, ale přikláněl se k „autoritativní demokracii“ („řád a pořádek“) a souzněl s principy Italského fašismu“ ZDE. Otevřeně podporoval politiku „hradní skupiny v čele s Masarykem a Benešem. Ještě v roce 1938 upozorňoval na nebezpečí ze strany nacistického Německa. Po Mnichovu patřil k nejrozhodnějším odpůrcům československé kapitulace a pokoušel se přesvědčit Edvarda Beneše, aby nekapituloval. V listopadu 1938 byl poslán do výslužby. Po zřízení protektorátu se obával zatčení. Ujali se ho „paradoxně“ nacisté a pozvali ho do Německa. Vrátil se jako nadšený stoupenec protektorátního režimu a nacistické ideologie. Prosazoval vizi sjednocené Evropy pod německou nadvládou. Pokud by se tak podle něj nestalo, národ se „v několika desetiletích rozplyne v evropském džberu jako kostka cukru“.

Emanuel Moravec se nám vyvinul od stoupence národní samostatnosti a demokracie v propagátora a vykonavatele nacistických idejí. Petr Pavel se vyvinul od velmi aktivního stoupence komunistických idejí připravujícího se na diverzní boj proti Západu v aktivního stoupence opačné strany, tedy Západu v době jeho všeobecného úpadku a z toho pramenící rostoucí agresivity. V obou případech náboráři druhé strany objevili talent ochotný zastávat jakékoli postoje umožňující karierní vzestup. V obou případech jde o podporu  globalistické moci s „vizí sjednocené Evropy“, tentokrát sice v čele s dominujícím Německem, ovšem zcela ovládaným USA. Moravec se stal sluhou nacistů, Pavel bude spolehlivým sluhou sluhů.

„Politik: My sice odsuzujeme násilí, ale jsme ochotni dodávat zbraně.“ (Karel Čapek, Bajky a podpovídky)

Moravec sloužil za války, v níž mělo zahynout a zahynulo mnohem více Slovanů než Židů. Pavel podporuje válku zatím zbraněmi a penězi. Až dojdou Ukrajinci, budou na řadě Poláci (mnozí ochotně), Slováci a Češi.

Moravec měl intelektuální zájmy, psal knihy, články do novin. Od Pavla se dočkáme jen planých slibů a populistických floskulí. Více není schopen. Ale ani to od něj nebudou chtít. Má zajistit nákup zbraní (na rozdíl od doby Karla Čapka už nejsme zbrojařskou velmocí) a dodávku „lidských zdrojů“, jak se dnes říká.  Pak se budeme marně rozhlížet, kde jsou ti lidé frustrovaní bídou a kariéristé dnes volající: „Pavel na Hrad!“.

Demokracie je bohužel nestabilní, neboť ti, kteří skutečně vládnou, odmítnou v případě ohrožení jejich moci demokraticky soutěžit a začnou prosazovat totalitní protidemokratické metody potlačování opozice, cenzuru, jediný přípustný názor a sankce proti oponentům. Tentokrát bude vzorem Ukrajina.

]]> Politická situace v České republice a SPD https://ivandavid.cz/2023/01/politicka-situace-v-ceske-republice-a-spd/ Fri, 20 Jan 2023 13:24:56 +0000 https://ivandavid.cz/2023/01/20/politicka-situace-v-ceske-republice-a-spd/ Jaká naší společnosti hrozí rizika v oblasti hospodářství, sociální nestability a bezpečnosti? Zejména během prezidentské volební kampaně na sociálních sítích zesílil tok dezinformací o tom, že SPD vyhovuje postavení trvale malé strany, že nemá zájem o spolupráci opozice, že nic nedělá, jen žvaní, nekomunikuje s veřejností, že je stranou jednoho muže, že je „populistická“, atd.

Vyvrátíme pomluvy a předložíme informace o činnosti a plány a to již příští pondělí, 23.1.2023 ve vinotéce 2 deci Vinohrady od 19.00 na veřejné debatě s poslancem Českého parlamentu a členem předsednictva SPD ✅ Ing. Radimem Fialou
Debatu bude moderovat 🎤 MUDr. Ivan David, CSc.
Další informace a rezervace ZDE

]]> Jak můžete volbou prezidenta dosáhnout snížení cen elektřiny a plynu https://ivandavid.cz/2023/01/jak-muzete-volbou-prezidenta-dosahnout-snizeni-cen-elektriny-a-plynu/ Fri, 13 Jan 2023 10:33:10 +0000 https://ivandavid.cz/2023/01/13/jak-muzete-volbou-prezidenta-dosahnout-snizeni-cen-elektriny-a-plynu/

Opakovaně se v diskusích zde na FB, na internetu i v médiích setkávám s tvrzeními zpochybňujícími prezidentskou pravomoc odvolat vládu. Veřejným prostorem často zní i lživá tvrzení, že pokud by Jaroslav Bašta jako prezident republiky odvolal pětikoaliční Fialovou vládu, která svým nekompetentním chováním ruinuje naši ekonomiku, byl by za to vzápětí odvolán Ústavním soudem pro závažné porušení Ústavy. Po konzultaci s několika experty na ústavní a správní právo a státovědu se nyní pokusím pokud možno srozumitelně vysvětlit jaká je v tomto ohledu situace z právního hlediska.

Pravomoc prezidenta republiky jmenovat a odvolávat vládu a její jednotlivé členy je zakotvena v ustanovení článku 62 písm. a), který stanoví:

„Prezident republiky
a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,“

Pravomoci prezidenta republiky jsou v Ústavě rozděleny na tzv. „výhradní“ a „sdílené“. Podle ustanovení článku 63 odst. 3 jsou sdílenými prezidentskými pravomocemi zmocnění vyjmenovaná v čl. 63. Jde o případy, jako jmenování soudců, vedoucích zastupitelských úřadů a podobně. V těchto případech prezident provádí svůj úkon tzv. „na návrh“. Jmenování např. soudců navrhuje prezidentovi ministr spravedlnosti. Prezident může jeho návrh odmítnout.

Podle judikatury Nejvyššího správního soudu v zákonem odůvodněných případech. Bez prezidentova rozhodnutí se tedy soudcem nikdo stát nemůže. Prezident si však nemůže jmenovat soudcem kohokoli ho napadne. Kromě toho, že uchazeč o soudcovskou funkci musí splňovat předpoklady jako právnické vzdělání a praxi předepsanou v zákonech o soudech a soudcích, musí jeho jmenování pod Ústavy prezidentovi navrhnout ministr spravedlnosti. Podle čl. 63 odst. 3 Ústavy jsou úkony, které prezident provádí jako sdílenou pravomoc platné pouze, pokud je s prezidentem spolupodepíše předseda vlády nebo příslušný resortní ministr.

V případě jmenování a odvolání vlády jde o zcela jinou situaci. Tato pravomoc je zakotvena v článku 62 do níž zákonodárci vyčlenili tzv. výhradní pravomoci prezidenta. Jde o případy jako jmenování členů Bankovní rady ČNB, nebo vetování návrhů zákonů. K platnosti úkonů, které prezident provádí podle článku 62 nepotřebuje souhlas žádného člena vlády ani nikoho jiného. Jde o jeho výhradní pravomoc.

Zákonodárci prezidentské pravomoci záměrně a logicky rozdělili do dvou samostatných článků. V čl. 62 jsou vyjmenovány výhradní pravomoci, k jejichž výkonu prezident nepotřebuje součinnost nebo souhlas jiné ústavní instituce. V čl. 63 jsou vyjmenovány sdílené kompetence, u nichž je k platnosti třeba podpisu prezidenta a premiéra nebo pověřeného člena vlády. Rozčlenění je logické. Např. vetování zákona, což je pravomoc podle čl. 62 písm. h) – je výhradní pravomocí prezidenta, protože prezident zde funguje jako záchranná brzda. Pokud by její použití bylo podmíněno souhlasem premiéra byla by tato pravomoc v případě vládních návrhů zákonů prakticky nepoužitelná.

Mezi výhradní pravomoci prezidenta patří i jmenování a odvolávání vlády a jejích členů, které je zakotveno v čl. 62 písm. a). Jde o tzv. „výhradní pravomoc, jejíž výkon je v některých ohledech upraven v dalších částech Ústavy“.

Čl. 68 odst. 2 stanoví, že prezident republiky jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh ostatní členy vlády. Prezident si tedy nemůže jmenovat ministry proti vůli předsedy vlády. Ministrem může jmenovat pouze toho, kdo mu byl navržen předsedou vlády. I zde však platí, že prezident může návrh premiéra na jmenování některého ministra odmítnout. Doposud každý český prezident úspěšně zablokoval jmenování nějakého člena vlády. V současné době prezident Miloš Zeman odmítá jmenovat ministrem životního prostředí lidoveckého uchazeče Petra Hladíka. V případě jmenování a odvolání předsedy vlády jde o speciální pravomoc, kde Ústava do výhradní pravomoci svěřuje prezidentovi 2 po sobě jdoucí pokusy. Dvakrát po sobě může prezident republiky jmenovat předsedou vlády kohokoli ho napadne. Vzhledem k tomu, že Ústava nestanoví pro výkon funkce předsedy vlády žádné zvláštní požadavky, může prezident klidně jmenovat premiérem v prvním pokusu třeba „kumpána“, s nímž se den před tím opil v hospodě, nebo třeba i bezdomovce z pražského hlavního nádraží. Prezident takto v souladu s Ústavou postupovat může, ale samozřejmě takto postupovat nebude. Bude jmenovat i ve vlastním zájmu někoho kompetentního.

Je tomu tak proto, že zákonodárci při tvorbě Ústavy nijak neomezili prezidentovu možnost výběru předsedy vlády. Při tvorbě Ústavy ČR během procesu rozpadu Československé federace se na podobě textu základního zákona podepsal komplikovaný vztah mezi tehdy již bývalým československým prezidentem Václavem Havlem, s nímž část tehdejší vládní koalice ODS+KDU-ČSL+ODA počítala jako s prvním prezidentem ČR a prvním předsedou vlády ČR Václavem Klausem. Havel během svého prvního funkčního období prezidenta ČSFR prosazoval tzv. poloprezidentské pojetí, v němž je premiér v podstatě podřízeným prezidenta, jehož politické pokyny s dalšími členy vlády prakticky provádí. Jako tomu bylo během úřadování federální vlády premiéra Mariana Čalfy, v níž byl Václav Klaus ministrem financí.

Václav Klaus se naopak jako první premiér ČR, který dohodl rozdělení Československa a vznik ČR, snažil prezidentské kompetence vymezit pokud možno co nejpřesněji a udělat prezidenta ústavně pokud možno co nejslabšího. Aby on jako premiér byl tím nejdůležitějším. Část jeho tehdejších koaličních partnerů a dokonce i poslanců za ODS však více než s Klausem kolaborovala s Havlem, jemuž se s jejich pomocí podařilo mnoho prezidentských kompetencí uzákonit velmi široce a s velmi volnou definicí. V praxi tím potvrdili a nikoli naposled platnost tzv. Mečiarova pravidla stupňování slova „nepřítel – úhlavní nepřítel – koaliční partner“.

Výsledné nastavení prezidentských pravomocí jak bylo uzákoněno v Ústavě nakonec nakonec vedlo k pádu druhé koaliční vlády Václava Klause při tzv. Sarajevském atentátu. V roce 1997 během Klausovy zahraniční návštěvy Bosny a Hercegoviny se část ministrů druhé menšinové vlády premiéra Václava Klause rozhodla provést změnu uspořádání vlády zmítané ekonomickou krizí a korupčními skandály. Po dohodě s lidovci a části ministrů a poslanců ODS, kteří „odpadli“ od zakladatele ODS, jejího předsedy a premiéra Václava Klause, a později založili stranu Unie svobody, prezident Václav Havel jmenoval novým předsedou vlády tehdejšího guvernéra ČNB Josefa Tošovského. Na jeho návrh pak jmenoval členy „úřednické“ vlády. Je třeba připomenout, že Havel jmenoval nového premiéra a nové ministry bez toho, že by sesazená vláda podala demisi, nebo že by jí Poslanecká sněmovna v hlasování vyjádřila nedůvěru.

Havel tento krok jako prezident udělal, protože prezidentská pravomoc v není v tomto ohledu Ústavou nijak omezena. Klaus se tehdy ani neobracel na Ústavní soud, protože dobře věděl, že neexistuje žádné ustanovení Ústavy o níž by žalobu mohl opřít.

Ústava totiž prezidentovu pravomoc jmenovat a odvolávat vládu omezuje pouze částečně a výhradně v případech, kdy je v Ústavě pozitivně vymezeno, co prezident musí v určitém případě udělat. Např. podle čl. 73 odst. 3 je vláda, které Poslanecká sněmovna vyslovila nedůvěru povinna podat demisi a prezident je povinen tuto demisi příjmout. Podle čl. 75 je prezident povinen odvolat vládu i pokud by po vyslovení nedůvěry demisi sama nepodala.

Zákonodárci omezili pravomoc prezidenta jmenovat premiéry až v případě třetího po sobě jdoucího pokusu. Podle čl. 67 odst. 4 je prezident v takovém případě povinen jmenovat předsedou vlády osobu, kterou mu narvhnul/a předseda/kyně Poslanecké sněmovny. Prezident tedy může dvakrát po sobě jmenovat premiérem koho chce. A teprve pokud obě vlády premiérů, které jmenoval sám nezískají důvěru Sněmovny, je prezident povinen jmenovat premiérem toho, koho mu navrhne šéf Sněmovny.

Při veřejných diskusích o proveditelnosti volebního slibu Jaroslava Bašty odvolat pětikoaliční vládu premiéra Petra Fialy, se často setkávám s námitkou, že by pak stejně musel Fialu a jeho kumpány do vlády vrátit. Není to tak docela pravda. Jak jsme si vysvětlili výše, prezident může dvakrát po sobě jmenovat premiéra podle svého uvážení a po dohodě s ním nové ministry. Na případu vlád premiérů Josefa Tošovského, Jana Fischera a Jiřího Rusnoka už bylo prakticky prokázáno, že prezident může jmenovat tzv. „úřednickou“ vládu – někdy též nazývanou jako „vláda odborníků“, i když o ní speciálně ústava nepojednává. Na rozdíl od předválečné Československé republiky jsou podle dnešní Ústavy všechny vlády považovány za politické i když jde o ministry odborníky, kteří neprošli volbami do Sněmovny nebo do Senátu. V zákonech často bývá důležité nejen to co v nich napsané je, ale to co v nich napsané není. V případě výhradních prezidentských pravomocí je pro udržení Fialových ministrů mimo Strakovku důležitá absence lhůt pro jmenování nové vlády poté, kdy je staré vládě Sněmovnou vyslovena nedůvěra. V době tzv. „opoziční smlouvy“ zde byly pokusy omezit prezidentské pravomoci formou novely Ústavy, která by stanovila, že prezident musí jmenovat předsedou vlády osobu, kterou mu navrhne poslanecký klub s nejvyšším počtem členů. Byly navrhovány i lhůty pro jmenování premiéra a ministrů. Ústavní novela však tehdy padla pod stůl, protože jí odmítl Senát, v němž měly většinu senátoři z řad tehdejší čtyřkoalice – tedy lidovců, ODA, Unie svobody a Zelených. V některých případech platná Ústava lhůty stanoví. Prezident např. Musí návrh zákona, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem buď podepsat nebo vetovat ve lhůtě 15 dnů od doručení. Ve všech případech, kdy Ústava prezidentovi žádnou lhůtu nestanoví platí, že není při svém výkonu výhradních pravomocí časově nijak omezen ani nucen „něco udělat do někdy“. To se prokázalo v případě, kdy Václav Havel vytrvalým odmítáním jmenovat poslance Františka Brožíka viceprezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu donutil v roce 2002 Sněmovnu, aby mu v zájmu funkčnosti NKÚ navrhla jiného kandidáta.

Lhůty jsou v Ústavě stanoveny v některých případech i pro jiné aktéry než prezidenta. Nově jmenovaná vláda je podle čl. 68 odst. 3 povinna do 30 dnů po svém jmenování předstoupit před Sněmovnu se žádostí o vyslovení důvěry. To je jasně uzákoněná povinnost. Pokud však vláda důvěru nezíská je prezident republiky sice povinen vládu odvolat, její členy však může dočasně pověřit výkonem vládních funkcí do doby jmenování nové vlády. Vzhledem k tomu, že Ústava nijak neomezuje prezidenta stanovením lhůty, do kdy musí jmenovat novou vládu, platí, že prezident může v tomto případě úkony provádět v čase podle svého uvážení. Je tudíž prakticky možné, aby prezidentem jmenovaná vláda vládla bez důvěry až do předčasných nebo řádných voleb. K žádnému „třetímu pokusu“ s premiérem navrženým předsedou Sněmovny tedy nikdy dojít nemusí. Proč tomu tak je se ptejte poslanců z let 1992 až 1996, kteří platnou úpravu tohoto problému napsali jako kompromis mezi Klausem a Havlem.

Problematika výkonu ministerských funkcí ve vládě, která nezískala důvěru Sněmovny, a jejíž členové byli dočasně pověřeni výkonem funkcí do doby jmenování nové vlády, není samotnou Ústavou zvlášť omezena. Ministři – bez ohledu na to zda jde o členy vlády s důvěrou Sněmovny, nebo bez ní – jsou při výkonu svých funkcí zásadně omezeni „pouze“ článkem 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, který stanoví:

„Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.“

Ministři tedy mohou ve vládních úřadech provádět pouze to k čemu je zákon výslovně zmocňuje. Pravomoci, které ministrům svěřuje nějaký zákon, však mohou vykonávat v plné míře i členové vlády, která nemá důvěru Sněmovny. Takto by vláda odborníků, jmenovaná v případě zvolení Jaroslava Bašty prezidentem republiky, mohla třeba hned další den po jmenování snížit současné ceny elektřiny a plynu pro domácnosti i firmy až na 1/6 v případě elektřiny a na 1/3 v případě plynu. Podle § 6 odst. 1 písm. c) platného zákona o cenách by vláda mohla zahrnutím elektřiny a plynu mezi věcně usměrňované ceny takto razantně snížit spotřebitelské ceny. Občanům i firmám by to velmi pomohlo a výrobcům by přitom stále bylo zaručeno uhrazení oprávněných nákladů a přiměřeného zisku.

Dnešní trojnásobné ceny v případě plynu a šestinásobné ceny v případě elektřiny, než by byly v režimu věcně usměrňovaných cen, jsou totiž výsledkem spekulací na burzách. Tzv. „zastropování“ provedené Fialovou vládou na nejdražší úrovni v Evropě je pro občany a firmy moc drahé a navíc je extrémně finančně náročné na výdaje státního rozpočtu. V případě věcně usměrňovaných cen by státní dotace nebyly nutné, protože burzovní spekulanti by v tomto režimu byli z cenotvorby vyloučeni. Nebylo by tedy nutné jim platit „výpalné“ ze státního rozpočtu.

Zvonu opakuji, že snížení cen může podle platného zákona o cenách provést i vláda odborníků, která nemá důvěru Sněmovny. K jejímu jmenování vede cesta jedině volbou Jaroslava Bašty prezidentem republiky. Nikdo jiný než Jaroslav Bašta nenabízí, že by případě svého zvolení odvolal Fialové vládní „obludárium“ a následně jmenoval vládu odborníků. Ti z Vás, kteří byli na předvolebním setkání s Jaroslavem Baštou a odborníky ze spolku Rada národní obnovy, jste mohli vidět, že v naší zemi existují odborníci na energetiku, zemědělství, průmysl a finance, z nichž lze sestavit vládu, která by podle platných zákonů dokázala snížit ceny energií a zkrotit hrozivou inflaci. Ostatní se o tom mohli dočíst mimo jiné na internetové a FB stránce Jaroslava Bašty. Po konzultaci s právními experty považuji za nutné aspoň těsně před zahájením voleb vyvrátit fámu, podle níž by s Baštou jako prezidentem a jeho vládou odborníků, mohl udělat rychlý konec Ústavní soud. Řada diskutujících mylně tvrdí, že by v případě, pokud by Jaroslav Bašta jako zvolený prezident po své inauguraci odvolal Fialovou vládu, mohl být ihned vzápětí odvolán Ústavním soudem pro závažné porušení Ústavy. Není tomu tak. Ústavní žalobu proti prezidentovi pro závažné porušení Ústavy nebo pro velezradu může podle čl. 65 odst. 2 navrhnout Senát pokud to odhlasují 3/5 ze všech senátorů. K této ústavní většině je tedy nutných 49 hlasů. Těmito hlasy pětikoalice v Senátu disponuje. K podání ústavní žaloby proti prezidentovi je však nutný též souhlas ústavní většiny 3/5 všech poslanců. A 120 hlasy , které jsou k tomu nutné ve Sněmovně současná vládní koalice nemá. Pokud by se na stranu Fialové vlády nepřidalo hnutí ANO Andreje Babiše, nemohla by dnešní vládní sada poslanců prezidenta u ústavního soudu zažalovat. A podle § 97 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nemohou ústavní soudci proces odvolání prezidenta zahájit bez takto podané ústavní žaloby.

Fiala a jeho ministři by se v případě svého odvolání a jmenování vlády odborníků nemohli bránit ani cestou kompetenční žaloby k Ústavnímu soudu, jíž současnému prezidentu Miloši Zemanovi vyhrožovali v rámci tahanic o jmenování ministra zahraničí Jana Lipavského. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu se s žádostí o rozhodnutí kompetenčního sporu může na Ústavní soud obrátit pouze orgán státní správy, který je účastníkem kompetenčního sporu. Bývalí ministři a premiér odvolané vlády, na jejichž místa byla jmenována nová vláda, však již nejsou ministry ani vládou. A tudíž ani orgánem státní správy. Podat žalobu tedy nejsou oprávněni. A ústavní soud tedy nemá co rozhodovat.

Závěrem tohoto rozboru mi dovolte dopředu vyvrátit očekávatelné námitky o údajné „ústavní krizi“, kterou by vládnutí úřednické vlády bez důvěry Sněmovny vyvolalo. Předně je třeba zdůraznit, že nejde o stav, který by byl v rozporu s literou Ústavy. Tato situace zde již byla během doby, kdy Sněmovna odmítla dát důvěru úřednické vládě Jiřího Rusnoka a jmenováním nové vlády vzešlé z předčasných parlamentních voleb. Byla by to opět situace sice konfliktní, ale nikoli vysloveně protiústavní. V rozporu s Ústavou je naopak pokračování Fialové vlády, která sice má důvěru 108 poslanců. Ti jsou však zástupci pouze 40% voličů, kteří odevzdali svůj hlas ve Sněmovních volbách. Tato situace byla zaviněna paskvilní novelou zákon o volbách do Poslanecké sněmovny, do níž byl zakomponován protiústavní způsob přepočtu odevzdaných hlasů na poslanecké mandáty. Ústava a Listina základních práv a svobod stanoví, že občané jsou si rovni ve svých právech a povinnostech. Volební zákon, který umožňuje přepočtem hlasů vytvořit ze 40% odevzdaných hlasů většinu 108 poslanců ze 200 této ústavní zásadě odporuje a poškozuje většinu 60% voličů, kteří se účastnili voleb. Časem bude nutné tuto situaci vyřešit novelou volebního zákona. Se současnou většinou ve Sněmovně to možné není. I stávající Ústava a zákony však umožňují občanům, aby si vybrali takového prezidenta, který sesadí neschopnou vládu, škodící lidem i podnikům, a nastolí vládu odborníků, která inflaci legální cestou zkrotí. I za cenu následných hádek ve Sněmovně, které na jejím rozhodnutí již nemohou nic změnit.

Dnes a zítra tedy máte v ruce nástroj ke snížení cen energií, které ohrožují krachem domácnosti i podniky. Tím nástrojem je volební lístek se jménem Jaroslav Bašta. Nyní je už jen na Vás, jestli se rozhodnete jej použít, nebo jestli necháte dál vládnout ten Fialový hnus.

]]> Babiš je zdatný obchodník, prodá vás se ziskem. https://ivandavid.cz/2023/01/babis-je-zdatny-obchodnik-proda-vas-se-ziskem/ Wed, 11 Jan 2023 09:28:17 +0000 https://ivandavid.cz/2023/01/11/babis-je-zdatny-obchodnik-proda-vas-se-ziskem/

Andrej Babiš je celoživotně úspěšný, protože bezvadně ovládá svůj obor: nákup – prodej. V tom je opravdu dobrý. Dovede obchodovat s mnoha komoditami. V posledním desetiletí rozšířil obchod o politickou moc, mediální vliv, iluze davů, jejich naděje a strach. Hlavním beneficientem jeho podnikání je ale vždy Andrej Babiš.

S tím, jak občané ztrácejí půdu pod nohama a cítí zhoubný vliv prosazování cizích zájmů, naučil se Andrej Babiš obchodovat s vlastenectvím. A také s demokracií a lidskými právy. Vymění je za svůj politický vliv a ten zpeněží ve svém podnikání.

Protože je zranitelný stejně jako jeho byznys, je vydíratelný a musí vyděračům platit za ochranu. Peníze ušetří, platí politickým vlivem, nabídne spolupráci, odstranění překážek a lidí z jejich křesel.

Aby nejen přežil, ale i vynikl, musel používat v každém režimu vhodné mimikry. Budování socialismu mu bylo lhostejné, ale aby mohl budovat vlastní blahobyt, vstoupil do KSČ a podepsal, co bylo požadováno. Aby využil příležitostí po pádu moci KSČ, ze strany zase vystoupil, zmocnil se podniků, koupil média a nakonec politiky do vlastní strany, aby mohl obchodovat s iluzemi voličů a jejich nadějemi, že „bude líp“, protože „není politik, maká“. Koupil si důchodce citelným zvýšením důchodů ze společných peněz, zatímco ČSSD je ponížila „navýšením“ o 57.- Kč měsíčně.

V České republice se tváří jako vlastenec, ale mocné v Bruselu, Berlíně a Washingtonu nezarmoutí a nenaštve, že by nesloužil podle jejich očekávání. Jeho lidé v Evropském parlamentu v čele s místopředsedkyní Ditou Charanzovou podporují všechny perverzní projekty jako je Green deal, podpora islámské imigrace a války na Ukrajině do posledního Ukrajince, atd. Babišem nominovaná komisařka Evropské komise pro „evropské hodnoty“ Věra Jourová prosazuje zavedení cenzury pod záminkou boje proti “dezinformacím“ a „omezení politické reklamy“ až k zákazu politických stran, které nevyjadřují „evropské hodnoty“.

Nyní nás má Andrej Babiš oslinit svým setkáním s francouzským prezidentem. O současných statisícových demonstracích proti Macronovi, nominantu velkých bank a nadnárodních korporací se v ČR nepíše. Je to návštěva šéfa. Macronova strana je hlavní silou europarlamentní frakce Renew, součásti „vládnoucí koalice“ v EP, v níž působí europoslanci hnutí ANO. V této koalici frakcí, v níž jsou i europoslanci KDU-ČSL, TOP09, StaN a ČSSD jsou podporovány zhoubné projekty. Zelení včetně Pirátů pomáhají.

Takovou opozicí je Babišovo hnutí ANO.

Občané ČR budou strádat za jeho loajální spolupráce se současnou zločinnou vládou, ale podnikání Andreje Babiše dál pokvete.

]]>