EU – MUDr. Ivan David, CSc. https://ivandavid.cz Europoslanec Sun, 07 Apr 2024 14:08:04 +0000 cs hourly 1 https://wordpress.org/?v=6.9.4 Evropská unie s grindýlem kráčí neochvějně vpřed https://ivandavid.cz/2024/01/evropska-unie-s-grindylem-kraci-neochvejne-vpred/ https://ivandavid.cz/2024/01/evropska-unie-s-grindylem-kraci-neochvejne-vpred/#respond Sat, 13 Jan 2024 09:07:39 +0000 https://ivandavid.cz/2024/01/13/evropska-unie-s-grindylem-kraci-neochvejne-vpred/ Přirozeně mě to vedlo k zájmu o efektivitu větrné energie. Ihned jsem na internetu narazil na informaci, že větrná energie je daleko nejefektivnějším energetickým zdrojem. Podíval jsem se na autora informace – ČSVE Česká společnost pro větrnou energii. Aha… Zajímal jsem se dál. Odborné zdroje favorizují jadernou energii. Další zdroje se vyjadřují nejednoznačně. Hodně záleží, co a jak se do nákladů započítává… Větrná energie se vyplácí, pokud stále hodně fouká, vodní, když jsou prudké vodní toky jako ve Švýcarsku nebo Norsku, geotermální na Islandu a místy i jinde…

Euractiv má ale jasno, jaképak hloubání, Evropskou unií byly stanoveny závazné úkoly a nejsou plněny. Větrná energie, jak jsem se dočetl, je skvělá věc, pokud zatížíme uhelné elektrárny emisními povolenkami. Hlavně je to vynikající kšeft pro spekulanty. Polsko má ovšem hlavně uhelné elektrárny, těží uhlí a také ho ve velkém dováží z Austrálie, Kolumbie a dokonce z Ruska. Minulá vláda PiS „namísto provádějí spravedlivé energetické transformace“ blokovala větrnou energii, říká Marek Józefiak „mluvčí a expert na ekologickou politiku Greepeace v Polsku“.

S tím je ovšem konec, protože nová maximálně prounijní Tuskova vláda učiní obrat. Návrh zákona o větrné energii „bude jedním z prvních zákonů Tuskovy vlády vůbec“. Není to úspěch? „Dynamický rozvoj větrné energetiky je nejrychlejší a nejefektivnější cestou, jak zajistit Polsku nezávislost  na uhlí a zemním plynu“, uvedly nevládní organizace. Polsko za minulý rok utratilo za dovoz fosilních surovin v přepočtu 1 bilión Kč. Má to však výhodu, protože Poláci patří k nejvášnivějším bojovníkům proti dovozu ruského plynu, takže, jak známo, Putin nemá peníze na vedení války. Kromě toho to prospívá americkým dovozcům stlačeného břidličného plynu a demokratizovaného stlačeného plynu z Ruska. A tím se posiluje transatlantické spojenectví.

V minulém čísle Euractiv ostře kritizoval také zaostávání České republiky v rozšiřování větrné energetiky, která by měla nahradit uhlí. Experti vypočetli, že by to šlo, a zrovna v krajích, kde se těží uhlí, prý hodně fouká. A přineslo by to do těch krajů nové pracovní příležitosti a zdroje, například prý za pronájem pozemků na větrníky, tvrdí neziskovky. Pokud vím, největší zájem je o rozdávání kompenzací za grindýlový útlum těžby. Ty kompenzace přicházejí od Evropské unie, ovšem nejdřív do ní z našich daní.

Po roce 1948 se v ČSR nadějně rozvinula iniciativa „Mládež řídí Brno“. Dopadlo to ovšem velmi neslavně, a to také s mládežníky řídícími Brno. KSČ, která teprve začínala pracovat na své vedoucí úloze, si totiž takové průšvihy nemohla dovolit. Uvidíme jaký úspěch bude nový energický vítr v plachtách Tuskovy vlády „Neziskovky řídí Polsko“.

]]> https://ivandavid.cz/2024/01/evropska-unie-s-grindylem-kraci-neochvejne-vpred/feed/ 0 „Green Deal a sankce proti Rusku. Za obojím stejní idioti“. A od toho začal náš průšvih, ukazuje Ivan David https://ivandavid.cz/2023/12/green-deal-a-sankce-proti-rusku-za-obojim-stejni-idioti-a-od-toho-zacal-nas-prusvih-ukazuje-ivan-david/ https://ivandavid.cz/2023/12/green-deal-a-sankce-proti-rusku-za-obojim-stejni-idioti-a-od-toho-zacal-nas-prusvih-ukazuje-ivan-david/#respond Tue, 26 Dec 2023 13:25:20 +0000 https://ivandavid.cz/2023/12/26/green-deal-a-sankce-proti-rusku-za-obojim-stejni-idioti-a-od-toho-zacal-nas-prusvih-ukazuje-ivan-david/ Hlavním tématem konce letošního roku je cena potravin. Jak se jako člen zemědělského výboru europarlamentu díváte na zásadní otázku roku: Zdražily nám potraviny naši domácí výrobci, nebo zahraniční supermarkety?

Odpověď je jednoduchá. Ceny potravin zdražili ti, kteří prosadili Green Deal, a ti, kteří prosadili sankce proti Ruské federaci ve formě zákazu dovozu energetických surovin. Jsou to titíž idioti. Ceny energií se promítají do všeho a vedou k inflaci, zvláště když vláda není schopná adekvátně reagovat. Že je to možné, ukazují příklady z jiných zemí. Pro zemědělské podniky proto rostou všechny vstupy, elektrická energie, pohonné hmoty, hnojiva, osiva, krmiva, chemické ochranné látky, ceny vody, ceny práce, nájmy, pojištění, prostě všechno.

Zemědělci i potravináři to chtějí přežít. Výkupní ceny ovládají maloobchodní řetězce, prodejní ceny rostou s vysokými obchodními přirážkami. Takže na začátku celého řetězu příčin a následků jsou idioti prosazující Green Deal a ti, kteří chtěli porazit Putina, ale skolil nás jejich bumerang.

Do cen energií se nám od ledna definitivně promítne evropská politika Green Dealu, která má ambice v horizontu několika desetiletí zcela přeformátovat naše životy. Premiér Fiala ještě před nástupem do funkce tvrdil, že Green Deal máme vnímat jako „příležitost“. Co nám z této příležitosti zbylo?

Politika Green Dealu se do cen promítá už nějakou dobu. V zemědělství to jsou vedle emisních povolenek omezení, která se plně promítnou v následujících měsících, jako omezení hnojení, užívání pesticidů a dalších ochranných látek, prosazování „neadekvátní pohody zvířat”, která sice život zvířatům příliš nezlepší, ale prodraží produkci, dále povinnost nechat část pozemků ladem, celkové zvýšit podíl ekozemědělství, které sice skoro nic neprodukuje, navíc o bioprodukty neroste dostatečně zájem, naráží na nutnou prioritu ceny pro většinového spotřebitele.

Ano, existuje ambice změnit dietní zvyklosti, máme prý jíst „rostlinnější a méně upravenou“ stravu, méně masa, protože jeho produkce je náročná na energie, lidskou práci, spotřebu vody, a v neposlední řad jsou zvířata „cítící bytosti“. Prostě máme se změnit z všežravců na býložravce. Náš zažívací systém na to není připraven a odporuje to tradici.

Ideologie Green Deal se znemožní sama, ale dříve než k tomu dojde, napáchá obrovské škody nejen zemědělcům a potravinářům, ale všem občanům. V čele škůdců stojí zelení Piráti, za nimi „socialisté“, „levice“, „progresivní“ liberálové a část „lidovců“. V případě ČR nese vláda odpovědnost „spolu“. Těžko se zatím můžeme bránit, když jsme v menšině a nařízení EU jsou závazná a směrnice jsme povinni implementovat.

Vláda Petra Fialy se potýká s nízkou mírou důvěry, která dosahuje úrovně vlády Petra Nečase. Jak ji podle vás nadále poznamenají „reformní“ kroky, naplánované od prvního ledna?

Prostě bude hůř. Lidé ale nejsou ve své většině dost blbí, aby nadále věřili slibům Petra Fialy. Pokles důvěry vládě bude pokračovat a zřejmě se dále prohloubí inflace. Tu je ale třeba počítat kumulativně za více let. Zažili jsme doby nízkého růstu a stagnace, ale snížení životní úrovně v takové míře nepamatujeme desítky let. Nejvíc jsou postiženi chudí občané, v jejichž spotřebním koši dominují náklady bydlení, energie a potraviny.

Zastánci vlády a dokonce i někteří koaliční politici odmítají kritiku vládních opatření a tvrdí, že lidé mají peněz dost, když „rabují“ obchody před Vánocemi a létají na zahraniční dovolené. Co říci na tento způsob „analýzy“ ekonomického stavu země?

Ano, lidé ještě nechcípají hlady, ještě si drze nakupují dárky pro své blízké. Zahraniční dovolené jsou často na dluh a stále víc lidí si nemůže dovolit zvýšené náklady o dovolené. Zdá se, že to koaliční politiky a zastánce vlády nemrzí. O rabování bych zatím nemluvil, ale pokud vláda situaci dále zhorší, dojde i na skutečné rabování, které u nás nemá tradici a zatím ho známe jen z videí ze zdivočelého Západu.

Premiér Fiala tvrdí, že vláda razí „hodnotovou politiku“, provádí „správné věci“ a nedělá „populistické kroky“. Ministr vnitra opakovaně hovoří o tom, že v politice je to jako ve třídě, kde předtím učil. Jak důvěryhodná je podle vás pro veřejnost tato ambice vlády coby vychovatele národa, který ví nejlépe, co je dezinformace a co je nebezpečí liberální demokracie?

Jestli jsou kroky vlády opravdu „správné“, pak je šíření bídy zřejmě skutečným cílem. V čí prospěch tedy vláda jedná, koho zastupuje? Kdo seje vítr, sklízí bouři. Občané začínají uvažovat o trestní odpovědnosti členů vlády. Tady končí legrace. Lidé budou chtít vidět škůdce za mřížemi. Kontext vývoje v Evropské unii to může umožnit.

Náčelník generálního štábu Řehka nás vnitřně připravuje na konflikt NATO a Ruska. Prý by se z nás hned stalo „bojové zázemí“. Co říkáte na tuto vyhlídku naší budoucnosti?

Osobám jako jsou Černochová a Řehka nelze svěřit naši budoucnost. Jsou nebezpeční, jsou skutečným ohrožením naší země. Do stejné kategorie patří i Lipavský, Rakušan a další, ti všichni jsou připraveni naši zemi zatáhnout do válečného konfliktu. Nestaňme se aktivními účastníky americko-ruského konfliktu na Ukrajině! Americká ambice zničit Rusko nás ohrožuje rozhodně víc než hypotetická ruská agrese proti zemím EU. Rusku totiž chybí motiv. Jaký prospěch by mohlo mít z války proti NATO? Žádný.

Začátkem letošního roku byl prezidentem republiky zvolen Petr Pavel. Stal se podle vás výrazným aktérem české politiky, jak tvrdí jeho příznivci, nebo je spíše reprezentativní figurou bez vůle projevit vlastní názor, jak tvrdí jeho odpůrci?

Prezident Pavel pětikoalici nepřekáží. Tím nese spoluodpovědnost za důsledky její politiky. Pro mne, a myslím i většinu občanů, nejsou přijatelné ani jeho vlastní iniciativy, jako je například vstřícnost k požadavkům Lichtenštejnů nebo přijetí Sorose mladšího.

V příštím roce nás čekají volby do Evropského parlamentu. Alexandr Vondra si přeje, aby nový parlament byl „pravicovější“. Splní se mu to? Jak podle vás mohou tyto volby v roce 2024 otočit kormidlem EU?

Levice ani pravice už nejsou tím, čím bývaly ještě před dvaceti lety. Levičácké šílenosti typu Green Deal a podporu imigrace odmítám, i když se rozhodně necítím být pravičákem. Skoro všude v EU posilují „antisystémové“ strany spoléhající na politiku odpovědnou k potřebám vlastního národa, ne politiku směřující k naplnění bizarních zelených snů fanatiků, a směřující k destrukci vlastní země a jejího lidu ve válečném konfliktu ve prospěch cizích zájmů.

Všechno se Alexandru Vondrovi nesplní. Nelze mít současně „klid na práci“ a vyhovět transatlantickému spojenci. V roce 2024 ve volbách do Evropského parlamentu určitě dojde k významnému posílení stran, usilujících o nezávislou politiku ve prospěch vlastní národní komunity. Otázka je, jestli toto posílení bude dostatečné, aby významně pohnulo kormidlem. Jinými slovy, záleží na tom, jak se nám podaří zmobilizovat voliče. O naší budoucnosti se totiž rozhoduje v Bruselu.

Stále se řeší téma migrace a s ní souvisejícími bezpečnostními potížemi zejména v západní Evropě. Jak důležité podle vás bude pro eurovolby?

To záleží na tom, nakolik se podaří vládě docílit cenzurování informací o důsledcích masové migrace nepřizpůsobivých imigrantů. Zda tedy občané pochopí, že totéž se bude dít i u nás, jestliže tomu nezabráníme.

Letos vzbudil i v Česku rozruch německý časopisový titulek „Česko jako nemocný muž Evropy“, doprovázený velmi zdrcujícím ekonomickým článkem. Prý už nebudeme nadále moci těžit z levné pracovní síly a vlastní nejvyspělejší průmysl nemáme. Co tedy podle vás bude moct Česko do budoucna nabídnout Evropě a světu?

My musíme klást otázku, co je nutné nabídnout našim občanům. Chápu, že otázka směřuje k našim budoucím konkurenčním výhodám. Pokud nezvýšíme náročnost vzdělávání a nezajistíme podporu výroby s vyšší přidanou hodnotou, neobstojíme. EU ale podporu vlastního průmyslu zakazuje… Je tedy východisko dost jasné.

Jakými slovy lze povzbudit čtenáře do roku 2024?

V příštím roce se vyhrotí konflikty. Při dobré orientaci, dostatku síly a vůle z toho nemusíme odejít jako poražení. Nebudeme-li se bránit vývoji tak, jak nám ho nastavili, dopadneme velmi špatně. Naši soupeři nám ale svým chybami umožňují vítězství.

]]> https://ivandavid.cz/2023/12/green-deal-a-sankce-proti-rusku-za-obojim-stejni-idioti-a-od-toho-zacal-nas-prusvih-ukazuje-ivan-david/feed/ 0 Ústava České republiky je cár papíru? https://ivandavid.cz/2023/12/ustava-ceske-republiky-je-car-papiru/ https://ivandavid.cz/2023/12/ustava-ceske-republiky-je-car-papiru/#respond Sat, 09 Dec 2023 22:28:15 +0000 https://ivandavid.cz/2023/12/09/ustava-ceske-republiky-je-car-papiru/

Podle tohoto rozhodnutí tedy neplatí to, co říká Ústava České republiky ve svém prvním článku, tedy že Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát.

Svrchovanost totiž znamená, že Česká republika je plnoprávným subjektem mezinárodního práva a je nezávislá na cizí moci.

Podle většiny poslanců Evropského parlamentu máme být zcela závislí na vůli nikým nevolených úředníků Evropské komise, dojmech a představách poslanců cizích zemí a domácích zrádcích a premiérech v Evropské radě včetně Petra Fialy o němž už snad nikdo nepochybuje, že slouží cizí moci.

Pro tento návrh hlasovalo 430 poslanců včetně právníka Polčáka zvoleného za StaN, Niedermayera a právníka Pospíšila zvolené za TOP09, lidovce Zdechovského, Charanzové z hnutí ANO, Maxové za jakousi Socdem, Tošenovského z ODS a všech Pirátů. To je 12 z 21 poslanců zvolených za ČR. Ti všichni si přejí udělat z naší Ústavy cár papíru.

Plivu na ně! Hluboce jimi pohrdám. Už dlouho. Toto je jen další důkaz jejich zrady. Ti všichni pošlapali naši státnost vybojovanou ve světových válkách.

Jenže Evropská unie není žádný stát a nemá ústavu. Její přijetí bylo totiž opakovaně odmítnuto referendem v několika státech.

Evropská unie je jen mezinárodní organizace založená Smlouvou o Evropské unii. Sama Evropská unie není ani smluvní stranou této smlouvy.

Přijatý návrh přiznává, že Smlouva o Evropské unii nikde ani nenaznačuje, že by nařízení a směrnice Evropské unie byly nadřazeny právu členských států.

Dokument se snaží vzbudit dojem, že jde o drobné nedopatření. To je lež. Toto ustanovení bylo i v Lisabonské smlouvě záměrně vynecháno, protože návrh „evropské ústavy“ s principem nadřazenosti práva Evropské unie v referendech neprošel.

Pokud se nevzepřeme, Česká republika jako subjekt mezinárodního práva zanikne, protože už vůbec nebude moci uplatňovat vůli svých občanů. Zrádci ve zločinném spolčení s poslanci a premiéry jiných států a úředníky Evropské komise sloužícími nadnárodním korporacím chtějí zrušením zbytků práva veta dokonat likvidaci naší státnosti.

My v SPD nechceme čtvrtou říši. To, co se vojensky nezdařilo nacionálně socialistickému Adolfu Hitlerovi, pokládá za už jisté vítězství velvyslanec Německa Kühne, zastupující zelenosocialistickou koalici. Drze prohlásil: „Pokud se budeme schovávat za to, že si potřebujeme symbolicky zachovat zdání státní suverenity, a prosazovat do společných ujednání vlastní banální proklamace, nesmíme se divit, že se brzy ocitneme na smetišti dějin.“. A dodal: „Jednoduše zde není žádný zbytek suverenity, který by mohly členské státy uplatnit proti Společenství.“.

Pirátovi Lipavskému se to jako sluhovi cizích zájmů určitě libí.

Ještě jsme nepřestali být svrchovaným státem, jak se o to zrádci snaží.

Podle přijatého dokumentu náš stát byl zrušen judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Ten se odvolává na vlastní rozsudky a „duch“ Smlouvy o Evropské unii. Jednotlivé státy prý nesmějí uplatňovat vlastní vůli, protože by to prý ohrozilo cíle Smluv.

Jenže my jejich cíle nesdílíme. Ve všech členských státech Evropské unie sílí odpor proti vzniku „čtvrté říše“  z mezinárodní organizace, která měla sloužit občanům členských států, ale dnes jim chce diktátorsky vládnout.

Chceme Evropu nezávislých států, odmítáme diktaturu nadnárodních korporací.

Toto volební období Evropského parlamentu se chýlí ke konci. Sílí politické strany které s námi souhlasí. V mnoha zemích vyhrají volby. Svět se prudce mění a věřím, že zastavíme stoupence diktatury globálního zla a jejich velvyslance zlé vůle.

Na smetišti dějin se musí ocitnout oni. A všechna moc musí znovu vycházet z lidu.

MUDr. Ivan David, CSc.

]]> https://ivandavid.cz/2023/12/ustava-ceske-republiky-je-car-papiru/feed/ 0 Jak se volí aklamací místopředseda Evropského parlamentu https://ivandavid.cz/2023/10/jak-se-voli-aklamaci-mistopredseda-evropskeho-parlamentu/ https://ivandavid.cz/2023/10/jak-se-voli-aklamaci-mistopredseda-evropskeho-parlamentu/#respond Sun, 22 Oct 2023 09:07:13 +0000 https://ivandavid.cz/2023/10/22/jak-se-voli-aklamaci-mistopredseda-evropskeho-parlamentu/

]]> https://ivandavid.cz/2023/10/jak-se-voli-aklamaci-mistopredseda-evropskeho-parlamentu/feed/ 0 Green Deal, protiruské sankce, růst cen… Sečteno podtrženo: „Pryč z EU!“ https://ivandavid.cz/2023/08/green-deal-protiruske-sankce-rust-cen-secteno-podtrzeno-pryc-z-eu/ Wed, 23 Aug 2023 11:30:09 +0000 https://ivandavid.cz/?p=833 Parlamentní listy – rozhovor

Europoslanec za SPD Ivan David dává nahlédnout do zákulisí jednání Zemědělského výboru Evropského parlamentu, jehož je členem. Zároveň sleduje raketový růst cen energií, potravin, pohonných hmot a dalších, na což mají mimo jiné vliv i plánovaný ambiciózní projekt EU Green Deal nebo protiruské sankce, které rovněž zpětně působí na ceny v EU. Podle názoru Davida je v současné době pro Českou republiku výhodnější čelit následkům za odchod z EU, než „kolektivní sebevraždě“.

V poslední době je, zejména kvůli situaci na Ukrajině, velkým tématem potravinová soběstačnost. Vy sedíte v Evropském parlamentu v zemědělském výboru, který by se právě těmito věcmi měl zajímat. Je vůle se touto situací nějak zabývat?

Pro nás v SPD je potravinová soběstačnost dlouhodobě zásadním tématem. Zajímá také zemědělské podniky a měla by zajímat občany. Nejde jen o soběstačnost, ale i o potravinovou bezpečnost, protože potraviny jsou strategickou komoditou. V případě krizí může nedostatečné zásobení potravinami, například při omezení dovozu, znamenat ohrožení zásobování a výživy obyvatelstva. Dovedu si představit, kolik hlupáků se tomu směje, protože si neumějí představit, že k tomu v blízké budoucnosti může reálně dojít. Obchodníci s potravinami jsou naopak ostře proti vyšší soběstačnosti, protože bohatnou z dovozu potravin za dumpingové ceny a z oblastí, kde se nehledí na náročné technologické podmínky jako v Evropské unii a sociální podmínky zemědělských a potravinářských dělníků. O tom, co se bude prodávat, rozhodují obchodní řetězce, ne naši zemědělci a potravináři, a už vůbec ne spotřebitelé, jak se nám snaží propaganda namluvit. Například Kanada jako největší vývozce čočky má od Evropské komise výjimku a může čočku postřikovat jedovatými pesticidy ještě 6 dní před sklizní. Západní země uplatňují vysoké dotace na produkci a vývoz, kterým lze sotva konkurovat a maloobchodní řetězce zneužívají monopolního postavení a uplatňují na řadu komodit až několik set procent obchodní přirážky, atd.

Pokud jde o Evropský parlament, je nutné si uvědomit, že západoevropské země mají obrovskou početní převahu poslanců a hájí svoje zájmy proti zájmům občanů východní Evropy. Navíc často preferují obchodní zájmy nadnárodních korporací nebo zelenou ideologii. Západoevropští členové Zemědělského výboru EP se sice neúspěšně a formálně brání dovozům z mimoevropských zemí, ale brání svoje možnosti vyvážet do východní Evropy za dumpingové ceny. S růstem cen energií, který jako spekulativní invazi na Ukrajinu předcházel, se situace stává kritickou pro zemědělce, potravináře i spotřebitele a dál se zhoršuje omezením energetických zdrojů jasnou vinou Evropské unie. Kromě energií rostou ceny krmiv, osiv, hnojiv, atd.

Jsou podle Vás ČR a další země EU připraveny na situaci zásadního nedostatku některých potravin?

Nepůjde u řady komodit o naprostý nedostatek, ale o vysoké ceny kvůli zvýšené poptávce na světovém trhu. Už dnes klesá spotřeba drahých potravin kvůli změnám spotřebního koše. Někteří výrobci jsou schopni produkci podstatně zvýšit, ale ne ze dne na den. Mohou zasáhnout i klimatické vlivy. Mariupol začíná fungovat, ale je obsazen armádou Ruské federace, Oděsa je zaminována ukrajinskou armádou a fungování dalších přístavů je omezeno a do budoucna nejisté. Vývozci ukrajinské zemědělské produkce a hnojiv nejsou ukrajinští zemědělci, ale zahraniční nadnárodní korporace. K tomu přistupují důsledky jarního sucha v USA a Kanadě, ale i v jižní Evropě a jinde. Úroda obilí bude celosvětově mnohem slabší. Rusko počítá s podstatným zvýšením vývozu, ale celosvětové problémy nekompenzuje. Ceny rostou a zejména na Blízkém východě a v severní Africe může lokálně dojít k hladomorům. Představitelé v České republice nadále počítají s neviditelnou rukou trhu, ale ta pracuje a bude pracovat ve prospěch nadnárodních obchodníků a ne českých občanů. Dovézt se dá prakticky všechno, ale za jaké ceny? Kdo na to bude mít? Podpora zemědělské produkce je v ČR naprosto nedostatečná a rozdělování dotací se s touto vládou přesunulo k malým zemědělcům, kteří se na zásobování obyvatelstva podílejí minimálně. Je to dáno ideologií vládnoucích stran pod záminkou boje proti Babišovi. EU nemá mnoho možností, jak problém řešit. Slyším taková doporučení, jako omezit plýtvání potravinami do roku 2030 o 30%, přejít na rostlinnou stravu, podporovat samozásobení a podobné sotva užitečné rady. Návrhy si často odporují. Má se omezit živočišná produkce a současně více hnojit statkovými hnojivy, atd.

Je podle vás efektivnější řešit případný nedostatek potravin na úrovni EU, nebo na úrovni členských států?

Musíme využít všech možností, které jsou k dispozici. Od Evropské unie můžeme očekávat hlavně další potíže, ale musíme se snažit, aby podmínky byly pro nás co nejméně nevýhodné. Jak jsem řekl, západní většina bude problémy řešit na úkor východní menšiny a další problémy budou vytvářet fanatici hlavně z frakcí socialistů, zelených a Levice, ale i liberálů a lidovců. Od současné vlády, tak jako v jiných oblastech, řešení očekávat nemůžeme. Je pod vlivem nadnárodních korporací a zhoubných ideologií. Můžeme si přát nemít tuto vládu a nebýt pod bičem Evropské unie. To první je nadějnější.

 

V souvislosti s hospodářskou krizí, která se na Evropu nejspíš valí, se hovoří o ekonomické neudržitelnosti současného plánu Green Dealu, vyjádřeného zejména ve strategii Fit for 55. Uvědomují si poslanci v EP tuto neudržitelnost?Podceňuje se skutečnost, že Evropská unie dokáže udržovat neudržitelné i za cenu ztrát. Objevují se snahy mírnit „ambiciózní cíle“ Green Deal, ale nejsou příliš úspěšné. Nejambicióznější je Evropský parlament, který dokonce navyšuje plány Evropské komise. Poslední nadějí je Evropská rada. Je to tak proto, že Komise se zodpovídá nadnárodním korporacím, které EU fakticky řídí, Parlament rozhoduje více podle ideologie a Rada je složená z představitelů členských států, kteří musí sloužit nejsilnějším zájmových skupinám v jednotlivých zemích, ale stále ještě taky trochu občanům, volby ještě nebyly zrušeny a propaganda vše nezvládne.Jak jsem se přesvědčil, poslanci Zemědělského výboru EP, kteří jsou často sami podnikatelé v zemědělství, si situaci uvědomují, ale nemají příliš odvahu vystupovat proti těm, kteří určují směr. O jejich postojích se lze dozvědět na uzavřeném jednání nebo mezi čtyřma očima. Uvědomují si, že nemají naději na úspěch, protože většinu nepřesvědčí. Ke korekci Green Deal včetně Fit for 55 a takzvaných „strategií“ „Z farmy na vidličku“, zvýšení „pohody zvířat“, zvýšení „biodiverzity“, atd. určitě dojde, ale až tehdy, až budou tragické důsledky nepřehlédnutelné.Ano, velmi mi záleží na kvalitě životního prostředí, ale k projektům EU se jiné země nepřipojují, takže efekt pro Zemi bude jako když plivne do moře, za to hospodářské a sociální důsledky budou tragické. Má cenu důsledně chránit a případně rozšiřovat to, co z přírody zbylo všude na světě. Nelze omezovat zemědělskou výrobu v EU a současně fakticky podporovat vypalování pralesů kvůli produkci krmiv, hovězího, atd. a dovážet to přes celou zeměkouli.

Skupina G7 na jednání v Německu potvrdila svou vůli urychlit odchod od uhlí. Očekáváte v důsledku toho další posílení tlaků na dekarbonizaci na úrovni EU?

Jak jsem uvedl, „boj proti uhlíku“ trvá v neztenčené míře, ačkoli je jasné, že náhrada fosilních paliv je v našich klimatických podmínkách v dohledných letech nereálná. Problém je, že za nás rozhodují fanatici, kteří rozhodují subjektivisticky podle ideologických schémat a domnívají se, že se realita přizpůsobí jejich přáním. Chtěli by novelizovat fyzikální zákony.

Alternativním vysvětlením je úmyslné zhoršení sociálních podmínek obyvatelstva za účelem zmenšení počtu lidí na Zemi, zvláště některých etnik. Nevím, které z obou vysvětlení je více odpovídající skutečnosti.

Vaše hnutí kritizuje vládu, že málo bojuje za národní zájmy, například když levně prodává elektřinu na burze v Lipsku a pak ji draze nakupuje zpět. Dovedete si jako europoslanec představit cestu, která by nás toho mohla zbavit?

Dovedu. Jednak řada států EU zavádí významné regulace, jednak má Petr Fiala pravdu, když říká, že je možno použít jen takové regulace, které jsou v souladu s pravidly EU. Mně z toho vychází, že za těchto okolností je třeba velmi vážně uvažovat o odchodu z EU. Jistě by nám přinesl mnoho problémů, protože by Evropská komise a Evropský parlament vymýšlely účinnou pomstu, ale možná že bilance odchodu by byla přesto pozitivní. Už teď mi to tak vychází. Situace se ovšem zhoršuje. Pokud bude EU dále prosazovat projekty jako Green Deal, „protiruské sankce“ a další plánované sebevražedné pokusy, pak bude odchod již nesporně výhodnější než kolektivní sebevražda.

Po odchodu z EU by bylo možné se neřídit unijními pravidly, např. podmínit podnikání v ČR placením daní tamtéž, jako při tzv. „daňové domestikaci“ za První republiky, podporovat vhodnými nástroji vlastní průmysl a zemědělství v perspektivních směrech, znárodnit některé veřejné služby, síťová odvětví, například vodárenství, apod. Snížil by se tlak na jednostrannou orientaci a bylo by možné energie nakupovat za nejvýhodnějších možných podmínek atd. Bylo by možné trestat škůdce sloužící cizím zájmům proti zájmům našich občanů. Ale už dnes je možné nakupovat elektrickou energii nebo plyn přímo bez komoditních burz na nichž bohatnou paraziti a chudnou občané ČR.

Co říkáte na to, jak se vláda připravuje na evropské předsednictví?

Vláda ČR nebyla připravena ani na odpovědné vládnutí ve vlastní zemi. Úlohu tzv. „předsednictví“ bych nepřeceňoval. Opakovaně jsem viděl, jak to probíhá. Předseda vlády a ministři s jejich aparáty jsou spíše moderátory jednání. Výkony některých předsedajících, které jsem viděl, byly žalostné, někdy jen přečetli to, co jim někdo napsal a byli ve vleku úředníků Evropské komise. Rozhodování zůstává na nejsilnějších, ne na předsedajících. V době předsednictví ČR bude vrcholit hospodářská a sociální krize zejména v EU, a to zvláště v zemích s nejneschopnějšími vládami a ve zvláště nevýhodných podmínkách. Co tak asi můžeme očekávat od našich vládních představitelů?…

]]> Co mají společného ukrajinská mouka a indonéské dřevo aneb skrz naskrz zkorumpované instituce Evropské unie https://ivandavid.cz/2023/04/co-maji-spolecneho-ukrajinska-mouka-a-indoneske-drevo-aneb-skrz-naskrz-zkorumpovane-instituce-evropske-unie/ Fri, 28 Apr 2023 08:54:30 +0000 https://ivandavid.cz/2023/04/28/co-maji-spolecneho-ukrajinska-mouka-a-indoneske-drevo-aneb-skrz-naskrz-zkorumpovane-instituce-evropske-unie/ Karikarura vystihuje dnešní evropskou skutečnost: všichni kdo neposlouchají své nadnárodní korporátní loutkovodiče jsou hanlivě onálepkování, např. jako radikálové, extremisté, ruští švábi atd atd atd

Podobných průšvihů s otevřením trhu dovozům už eurokraté napáchali spoustu. V případě ukrajinského obilí je situace výjimečná jen v tom, že důsledky byly odhaleny rychleji než jindy – netrvalo to ani příslovečný rok a den.

O dalších podobně zdařilých opatřeních Evropský parlament (EP) a Rada ministrů dále jedná, jako by aféra s dovozy jedovatých zemědělských produktů neplnila přední stránky i „mejnstrýmového“ tisku. Ostuda s toxickými ukrajinskými potravinami není náhodné selhání jednotlivce nebo jen tak nějaká chyba, vzniklá snahou o rychlost při pomoci jedné ze stran válečného konfliktu. Na příkladu tzv. „odlesňovacího nařízení“, o němž jsme na plénu EP hlasovali ve středu 19. 4. 2023, se pokusím názorně předvést, že jde o zvrhlý, ale předem promyšlený systém.

Komise soustavně předkládá návrhy právních předpisů, které napřed pomalu, a později čím dál rychleji, komplikují podmínky pro podnikání v EU. Tím dochází ke zdražování produkce v EU. Čím přísnější jsou podmínky pro podnikání v EU, tím větší je rozdíl mezi náklady, které na výrobu musí utratit výrobci v Unii a v jiných zemích. Jestliže nerovnováha překročí mez, kterou lze kompenzovat existujícími cly, vzniká krize. EU a její předchůdce EHS a ES navíc od roku 1985 systematicky pracuje na postupném odstranění všech forem ochrany domácích výrobců. Upřednostňování dovozu nabralo na obrátkách pro roce 1995, kdy Evropská společenství (ES), kolektivně vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO).

Jestliže je legislativou vyvolaný rozdíl mezi výrobními náklady v Evropě a ve třetích zemích tak velký, že na každém nákladu velké zámořské lodi vznikají miliardové zisky, je na světě prostor pro systémovou korupci. Do přístavů v EU každý den doplují tisíce velkých nákladních lodí. Zkuste si představit, kolik úplatků je možné rozdat všem úředním osobám, které rozhodují nejen o podmínkách dovozu, ale i tom, že kvůli legislativě je rozdíl výrobních cen „v“ a „mimo“ EU tak vysoký. Rozdíl v nákladech na výrobu potravin v EU, kde zatím platí nejpřísnější normy kvůli ochraně zdraví spotřebitelů, a nákladů na pěstování pšenice v zemích, kde nejsou zakázané ani ty nejjedovatější postřiky, a nikdo polní praxi skutečně nekontroluje – což je příklad Ukrajiny – vytváří obrovskou ekonomickou nerovnováhu.

Náklady na vypěstování tuny pšenice podle pravidel pro bezpečnost potravin podle práva EU jsou v ČR asi 4.000 Kč. Na Ukrajině, kde žádná omezení neplatí a nikdo nekontroluje, co kdo stříká na rostliny, lze tunu vypěstovat i za méně než 1.000,- Kč.

Podobné je to u masa. V EU je zakázáno dopovat hospodářská zvířata anabolickými steroidy, růstovým hormonem a antibiotika lze používat pouze k léčbě – nikoli jako „preventivní“ opatření proti nedbalé péči o dobytek. Ve výrobních nákladech na 1 kg živé váhy je mezi ČR a Ukrajinou pětinásobný rozdíl. Ve skutečnosti často ještě vyšší, protože na Ukrajině nepatří k běžné praxi, aby zaměstnavatel vyplácel mzdy v měsíci následujícím po odvedení práce. Mnoho ukrajinských oligarchů, kteří mají na špagátku politiky typu Zelenský, mzdy nevyplácí ani po roce.

Pokud si rozdíl ve výrobních nákladech na tunu vynásobíme počtem dovezených tun získáme přehled o objemu neférové konkurenční výhody, kterou by za normálních okolností měly odstraňovat nebo výrazně tlumit, cla a množstevní omezení dovozu. Průšvih s jedovatým ukrajinskými potravinami zrychleně ukazuje, k jakým koncům vede liberalizace mezinárodního obchodu. Tedy odstranění cel, množstevních omezení a kontrol kvality na hranicích.

Je-li rozdíl neférové konkurenční výhody ve stovkách miliard, lze důvodně předpokládat, že na motivaci politiků, aby svým rozhodování takovou situaci způsobili, mohou nadnárodní korporace, které na tom vydělávají, uvolnit miliardy. V případě jednorázových „kšeftů“ i desítky miliard.

Při plánování akce s bilionovými ročními cenovými rozdíly, což je rozměr nekalé soutěžní výhody při obchodu s potravinami dováženými do celé EU, už organizátor může v podstatě „zkorumpovat“ cestou reklamy všechny televize a velké noviny ve všech členských státech, a ještě mu pořád zbude dost miliard na motivaci eurokomisařů, jim podřízených eurokratů i europoslanců. Národních ministrů pro hlasování v Radě může „nakoupit“ je něco málo přes polovinu, protože ke schválení stačí kvalifikovaná většina. Těžko se pak divit, že i když je eurokratů více než 150 tisíc, že všichni usilovně pracují na komplikování podmínek pro výrobu v EU a pro odstraňování překážek levnějších dovozů ze třetích zemí. Ti všichni mají možnost „si hrábnout“ do gigantické hromady špinavých peněz.

Pojďme si na nařízení o odlesňování ukázat, že ukrajinská causa není jen ojedinělé selhání systému, ale právě výjimečně rychlá ukázka, jak ničivé důsledky tento systém způsobuje. Oficiálně se předpis nazývá Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie určitých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů a o zrušení nařízení (EU) č. 995/2010.

V jeho popis začnu od konce, kterým je zrušení nařízení, jehož název Komise raději ani neuvedla. Zkráceně se mu říká „nařízení o dřevu“ – plným jménem: NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 995/2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky. Upravuje řadu povinností, které musí plnit vlastníci a správci lesů, těžební společnosti i firmy, které z pokácených stromů vyrábí nejen dřevěné výrobky, jako trámy nebo vyřezávané hračky, ale třeba i papír. Norma je to poměrně přísná, protože v zájmu ochrany lesů a lesní půdy zakazuje s výjimkou kalamitních situací kácení velkých ploch lesů během jednoho roku nebo několika let. Dřevozpravujícím firmám zase ukládá povinnost nakupovat kmeny a další části pokácených stromů pouze od registrovaných těžařů, kteří prokáží, že dřevo nepochází z ilegálního kácení.

Experti na lesní hospodářství ze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL), s nimiž jsem odlesňovací nařízení konzultoval, umí vyjmenovat řadu míst, která by v nařízení o dřevě bylo možné upravit lépe. Aby na jednu stranu lesy byly v lepší kondici, a přitom aby si lesnické firmy mohly vydělat, a slušně platit své zaměstnance. I přesto však nařízení o dřevě patří mezi ty relativně lepší v rámci stohu práva EU. Možná je tomu tak proto, že lesnictví není ve výhradní působnosti Bruselu a většina textu zatím vychází ze starých právních úprav, které kdysi obsahovalo národní právo členských států.

Po konzultaci s lesníky bych uměl navrhnout, jak zacelit některé díry současné právní úpravy. Zrušit celé nařízení „nastojato“ je však nejhorší možný způsob, jak se s ním vypořádat. Zvláště když si uvědomíme, že nakonec místo něj nebude platit žádná právní úprava, která by rozumně regulovala kácení lesů a následné zpracování vytěženého dřeva. V příspěvcích o návrzích nařízení o emisních povolenkách o uhlíkovém vyrovnání na hranicích jsem se minulý týden pokusil i pro laiky názorně vysvětlit, jak je ve prospěch mezinárodních překupníků nastaven systém organizace přeshraničního obchodu.

Od zřízení Světové obchodní organizace (WTO) v roce 1995, si její členský stát nemůže kdykoli usmyslet, že v zájmu ochrany svých výrobců před dumpingovými dovozy zavede nová cla nebo zvýší ta stávající. Pokud něco takového stát udělá, mohou jej nadnárodní korporace prostřednictvím vlád zemí, z nichž vyváží, žalovat před arbitrážními orgány WTO. Většina žalob je sice dvojinstančním systém rozhodčích soudů WTO projednávána 4 roky a déle – současně však většina sporů končí aspoň částečným úspěchem žalobců.

Ne nadarmo smlouvu o WTO za členské státy vyjednávali ministři obchodu, kteří do vládních funkcí přišli z prostředí byznysu založeného na principu „v jedné zemi co nejlevněji koupit a druhé zemi co nejdráže prodat“. A protože většina z nich po odvolání z vlády neodchází do výrobních, ale opět velkoobchodních firem, jsou dostatečně motivováni tento systém čím dál více prohlubovat. I bez úplatků v podobě igelitových tašek plných peněz.

Proti nevýhodám, které přináší současná mezinárodní úprava obchodního práva, by se státy, nebo jejich sdružení jako EU, mohly bránit vystoupením z WTO. Nic takového však Komise nenavrhuje. Místo toho europarlaemntu a Radě ministrů předložila v rámci Zeleného údělu řadu směrnic a nařízení, u nichž odborníci na mezinárodní obchodní právo varují, že jsou ve výslovném rozporu se Smlouvou o WTO. Příkladem je zavedení nového cla nebo obdoby, která právo WTO zakazuje, je právě poplatek zvaný uhlíkové vyrovnán na hranicích. Příkladem WTO zakázané praxe vnucování zákonem nařízených výrobních postupů jiným zemím, je právě odlesňovací nařízení.

Podle pravidel WTO může EU nebo stát nařídit, že např. v obilí nebo mouce nesmí být více než zákonem přesně stanovené množství zákonem omezených látek. Jedovaté substance jako příměsi lze i zakázat. Když vlády Polska, Maďarska, Rumunska a Bulharska zakázaly dovoz jedovatého ukrajinského obilí, neporušily tím právo WTO. Maximální obsah nebezpečných toxinů z plísní je stanoven v zákoně, stejně jako jsou uzákoněny zákazy některých postřiků, u nichž se prokázalo, že vážně poškozují lidské zdraví. Nelegální by podle smlouvy o WTO bylo zákaz zdůvodnit tím, že ukrajinští zemědělci musí pracovat za mnohem nižší mzdy, než třeba traktoristé v ČR. Nebo, že při sklizni používají větší kombajny. Globalizace je nastavena tak, aby umožňovala legálně využívat první druh neférového i druhý typ férového ekonomického zvýhodnění.

Střet EU s WTO lze čekat i v případě odlesňovacího nařízení. V části, týkajícím se lesního hospodaření, jsou stanoveny podmínky, které lesnické firmy v EU prakticky nikdy nebudou moci splnit. Nejde o nedopatření. Podle řady dalších předpisů jako je nařízení o sdíleném úsilí nebo o rezervě tržní stability, které jsou schvalovány v rámci „grýndýlu“, chce Brusel lesy redukovat na „pouhé“ lapače CO2. S žádnou hospodářskou funkcí evropských lesů se nepočítá.

Lesnické firmy podle odlesňovacího nařízení prakticky nebudou moci kácet stromy, ani když je to nezbytné k ochraně lesa. Jako v případě napadení kůrovcem. Jak vypadá takový „les v než je hospodaření blízké přírodě“ podle zelených fanatiků může každý vidět ve zničeném Šumavském národním parku. Bohužel i na Vysočině a dalších místech, kam kůrovec z „chovné farmy“ národního parku Šumava postupně dolétl.

Pokud odlesňovací nařízení schválí i Rada ministrů, po jeho vstupu v platnost, tedy za 3 roky, postupně skončí svoji činnost většina lesnických firem. Bez prodeje dřeva z běžné i ,zásahové těžby k údržbě lesa, nebude možné platit nejen dřevorubce, ale ani lesníky. Dotace na údržbu lesů ani poplatky za „uskladňpvání“ CO2 ve stromech je prostě neuživí.

Z dřevozpracujících firem přežijí pouze ty, které si dokáží zajistit materiál z dovozu. Brazílie nebo Indonésie, či z afrických zemí, které jsou každý rok pranýřovány za likvidace tisíců hektarů deštných pralesů. Ty je rády napřímo nebo přes překupníky dodají. S nějakým odlesňovacím nařízením si hravě poradí při arbitráži před orgány WTO. Dříve nebo později prvoinstanční Těleso pro řešení sporů i odvolací Panel WTO vyřknou verdikt o neslučitelnosti odlesňovacího nařízení EU s právem WTO.

Podle expertů lze očekávat, že WTO zakáže EU používat podmínky z odlesňovacího nařízení na dovozové dřevo a výrobky ze dřeva, a ještě EU uloží obří pokutu. Může být v procentech zmařených obchodů nebo násobcích vyměřených cel. Tedy vs stovkách miliard eur, také na nějaké CO2 dotace pěstitelům lesa v rozpočtu už nezbude.

Mezi tím ale budou všechny evropské lesnické firmy zbankrotované. A velká část lesů v Evropě zničena kůrovcem nebo jinými škůdci. Ceny dřeva na evropském trhu se vyšplhají do dosud nečekaných výšek. A na tom právě mezinárodní překupníci opět pohádkově zbohatnou. Že tento způsob „boje s odlesňováním“ způsobí v na světových lesích větší škody, než dnešní hospodaření podle nařízení od dřevě? Že z dováženého tropického dřeva nelze stavět krovy, které jsou obvyklé v Evropě? To Evropskou komisi nezajímá.

Když se kácí les létají třísky! Zelený úděl je sice zatím největším, ale jen jedním z dlouhé řady švindlů, jimž se souhrnně říká GLOBALIZACE.

Autor: Ivan David – eurposlanec za SPD, zdroj: Facebook autora

]]> Zákaz chovu a využívání koní jako další krůček… https://ivandavid.cz/2023/04/zakaz-chovu-a-vyuzivani-koni-jako-dalsi-krucek/ Wed, 26 Apr 2023 18:17:55 +0000 https://ivandavid.cz/2023/04/26/zakaz-chovu-a-vyuzivani-koni-jako-dalsi-krucek/ „Rozhodnutí o registraci má právní povahu a nepředjímá konečné právní a politické závěry Komise týkající se této iniciativy a opatření, které zamýšlí případně podniknout v případě, že iniciativa získá potřebnou podporu. Jelikož evropská občanská iniciativa splňuje formální podmínky, Komise se domnívá, že je právně přípustná. Komise v této fázi neanalyzovala podstatu návrhu.“, konstatuje oficiální sdělení Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova EU.

Iniciativu určitě podpoří frakce Zelených (včetně Pirátů), Socialisté a demokraté“, „Levice“ a část liberálů (Renew), dost na to, aby to v příštím volebním období protlačili.

Ne, zatím je to jen záměr neziskovky zaregistrované Evropskou komisí. Zatím se jen otevřelo “Overtonovo okno”, pochod institucemi teprve začíná, ještě chvíli potrvá než bude úspěšně završen. Je to jen další součást na Západě vítězící kultury rušení (“Cancel Culture”). Těm aktivistům je zvykem říkat liberálové. Je to zmatečné, odvozeno od slova “libertas”, tedy svoboda. Ale oni vymýšlejí co všechno zakázat a omezit, ale sami svobodně vnucují ostatním desítky pohlaví, feminismus místo rovnoprávnosti, svobodu kouřit konopí nebo nepracovat, ale mít nárok na “základní příjem”. A mnoho dalšího. To vše je pozvolný útok na soudržnost společnosti a její fungování, na sdílení odpovědnosti.

Nejdřív svobodně protestují proti využívání zvířat ke zkoušení léků. Protestují proti klecovým chovům slepic. Vůbec jim nevadí, že o zkoušených lécích budeme vědět méně, protože živý organismus nelze nahradit buněčnou kulturou, matematickými modely a “předběžnou opatrností”. Vůbec jim nevadí, že slepice trpí mnohem více v tisícových hejnech na podestýlce, kde jsou ty nejslabší uklovány, než v malých skupinách v obohacených klecích. Tito “liberálové” těží ze strachu jim oponovat, neboť platíme jejich vlivné neziskovky.

Cancel culture se fakticky neomezuje na ostrakismus proti jednotlivcům a jejich názorům (blokování na sociálních sítích, cenzura). Dosud máme nejen povinnost ale I možnost se vzepřít omezování svobody. Jestli tak neučiníme, ztratíme i tu možnost. Řečníci na Václaváku brojící proti vládě, ale zastávající se EU a NATO, o než se vláda opírá, to nezachrání.

Odvaha politiků je často špatně plněnou povinností. Odvaha tváří v tvář nemožnosti už bude zbytečná. Politici jsou advokáti voličů, mohou zasáhnost. Dělník nemá starch, že ho vyženou od lopaty, politici mají povinnost odvahy, ale bojí se o židli. „Tomu se to mluví“, řeknou si, “ale já mám tři děti a hypotéku”. Ale, když se budou bát politici, prohrají všichni.

Budou-li politici příliš opatrní nebo vstřícní ke Cancel Culture, stanou se sluhy sluhů nebo oběťmi perzekuce, prohrají oni i jejich voliči. Je těžké porazit „mejnstrímová“ media spojená s neziskovkami a neziskovky spojené s médii, ale je nutné se o to pokusit.

Bez svobody ztrácí Západ svůj smysl. Už není ani neporazitelný, formální ani neformální autoritou, prohrává i v kulturní a hospodářské soutěži, a stává se světem úpadku, abnormalit a perverzí. Nelze-li už zachránit západní část Západu, pokusme se zachránit Střední Evropu!

]]> Kterak Generální prokurátor Mezinárodního trestního soudu v Haagu Karim Khan vydělal miliony vydáním zatykače na Putina https://ivandavid.cz/2023/04/kterak-generalni-prokurator-mezinarodniho-trestniho-soudu-v-haagu-karim-khan-vydelal-miliony-vydanim-zatykace-na-putina/ Tue, 18 Apr 2023 16:22:58 +0000 https://ivandavid.cz/2023/04/18/kterak-generalni-prokurator-mezinarodniho-trestniho-soudu-v-haagu-karim-khan-vydelal-miliony-vydanim-zatykace-na-putina/ Na snímku Generální prokurátor Mezinárodního trestního soudu v Haagu Karim Khan 

Max Blumenthal v Grayzone popisuje „nezávislost“ tohoto unikátního prokurátora, který se dívá přesně tam, kam má, a nedívá se, kam nemá. Předkládám téměř celý text:

„Generální prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan získal miliony od států NATO za vytvoření zatykače na Vladimira Putina a zároveň zmrazením vyšetřování dobře zdokumentovaných amerických a izraelských válečných zločinů. Cestou si získal mocné přátele ve Washingtonu, Londýně, Kyjevě – a Hollywoodu.

Karim Khan, hlavní žalobce ICC, stanul 3. března 2023 před pódiem a oznámil: „Samozřejmě, že žalobce ICC, bez ohledu na náklonnost a úctu ke svým drahým přátelům na Ukrajině – nemá žádnou zvláštní afinitu k žádné konkrétní zemi. Nejsme žádnou stranou tohoto nepřátelství.“
„Máme náklonnost pouze k zákonnosti,“ pokračoval Khan v angličtině s britským přízvukem. „Máme závazek k právnímu státu.“

Khan učinil své prohlášení o právní nezávislosti, když byl hlavním představitelem konference „United for Justice“, což byla událost organizovaná osobně prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Lvově na Ukrajině. Tam se sblížil s ukrajinským prezidentem a poradil se s americkým generálním prokurátorem Merrickem Garlandem, který se zde zastavil, aby podpořil úsilí Bidenovy administrativy dovléci ruského prezidenta Vladimira Putina před mezinárodní tribunál pro válečné zločiny. Byla to Khanova čtvrtá návštěva Ukrajiny od invaze ruské armády do země v únoru 2022.

17. března 2023 Khan představil formální zatykač Mezinárodního trestního soudu na ruského prezidenta Vladimíra Putina a obvinil ruského prezidenta z „nezákonné deportace“ ukrajinských dětí do „sítě táborů“ po celém Rusku. Zatykač se objevil několik dní před 20. výročím invaze NATO do Iráku, zločinu řízeného představiteli USA a Spojeného království, které ICC dodnes odmítá stíhat.

Jak uvedl The Grayzone, zatykač ICC byl inspirován zprávou financovanou ministerstvem zahraničí USA, která neobsahovala žádné terénní zprávy, žádné konkrétní důkazy o válečných zločinech ani žádný důkaz, že Rusko skutečně ukrajinskou mládež masivně deportuje. Ve skutečnosti vyšetřovatelé potvrdili, že mezi tábory, na které se tato zpráva odkazuje, nezdokumentovali „žádné špatné zacházení s dětmi, včetně sexuálního nebo fyzického násilí“. A co víc, hlavní autor průzkumu řekl Jeremymu Loffredovi z The Grayzone, že „velké množství“ ruských mládežnických táborů, které jeho tým zkoumal, byly zaměřené „především na kulturní vzdělávání, takový tábor pro plyšové medvídky“.

Ačkoli Khan při honbě za Putinem proklamoval svou absolutní nezávislost, je úzce spjat se stejnými západními vládami, které jsou v současné době zapojeny do zástupné bitvy s Ruskem na ukrajinském bojišti. Mezitím na ICC zastavil žaloby proti Izraeli, čímž frustroval právníky v oblasti lidských práv, kteří zastupují oběti násilí v obleženém pásmu Gazy. Khan navíc formálně stáhl žalobu mezinárodního soudu proti americké armádě za její akce v Afghánistánu.

Díky svému zaměření na Ukrajinu sklidil Khan masivní nárůst západní finanční podpory pro svůj úřad, přičemž velká část peněz byla vyčleněna na vyšetřování ruských představitelů. Vydání zatykače na Putina Mezinárodním trestním soudem se náhodou shodovalo s konferencí hlavního dárce konané v Londýně.

Politické pletky žalobce ICC tím nekončí. Právnička celebrit Amal Clooneyová pracovala jako zvláštní poradkyně Khanovy kanceláře a zároveň poskytovala poradenství ukrajinské vládě ohledně její iniciativy zaměřit se na ruské představitele, ať už ze strany ICC nebo jiného mezinárodního orgánu. Clooneyová také sloužila jako zvláštní styčný pracovník pro britského ministra zahraničí.

Není tedy asi žádným překvapením, že po dvou desetiletích neutuchajícího nepřátelského vztahu s ICC si oficiální Washington náhle oblíbil jeho hlavního žalobce.

Americký prezident Joe Biden pomohl udávat tón ve Washingtonu plným schválením zatykače ICC na Putina a prohlásil ho za „oprávněný“. Na republikánské straně uličky nejnadšenější roztleskávač ukrajinské proxy války v Senátu USA Lindsey Graham ještě více podpořil soudní kampaň, oslavující žalobce ICC jako novodobého „lovce nacistů“.

Náhlé přátelství mezi ICC a Washingtonem představovalo překvapivý a jasně oportunistický zlom po dvou desetiletích antagonismu.

Téměř jakmile americký prezident George W. Bush v roce 2001 vstoupil do Bílého domu, jeho administrativa zavedla zákon o ochraně členů služeb, opatření, které povolovalo budoucí americkou vojenskou invazi do Haagu v případě, že ICC obviní jakéhokoli člena amerického personálu z válečných zločinů. Když návrh zákona v následujícím roce prošel Senátem, nebyl proti němu ani jeden člen Republikánské strany.

USA zintenzivnily svou kampaň proti ICC v roce 2019 poté, co tehdejší hlavní žalobkyně Fatou Bensoudaová oznámila vyšetřování válečných zločinů spáchaných Izraelem na okupovaných palestinských územích. Zatímco ministr zahraničí Mike Pompeo osobně odsoudil Bensoudaovou, Senát představil rezoluci obou stran, která ho vyzvala, aby vystupňoval své útoky na „zpolitizovaný“ ICC. Když Bensoudaová následující rok oznámila svůj záměr vyšetřovat USA i Taliban za zločiny proti lidskosti v Afghánistánu, Washington uvalil na žalobkyni sankce a zrušil její americké vízum.

Od chvíle, kdy v roce 2021 nahradil Bensoudaovou, Khan pracoval na „uklidnění nervů“ USA a jejich spojenců, kteří jsou nejvíce náchylní k násilí. Jerusalem Post v červnu 2022 uvedl, že „v Jeruzalémě došlo k určitým úlevným povzdechům“, protože Khan ve svém prvním roce ve funkci žalobce „nevydal jediné veřejné prohlášení ani neučinil žádnou jedinou veřejnou akci ohledně Izraele a Palestiny“.

„Nedošlo k žádnému významnému pokroku, nebyla přijata opatření, vyšetřování není prioritou úřadu prokurátora a dosud nebyly vzneseny žádné případy,“ řekl člen právního týmu zastupujícího oběti izraelského násilí v okupované pásmo Gazy listu The Grayzone. „Pokaždé, když je tato záležitost vznesena před Khanem, nikdy nezaujme stanovisko a nikdy nezaznělo žádné prohlášení.“

Právníci ironicky komentovali Khanovu posedlost přesunem civilistů z Ukrajiny do Ruska, kdy připomněli, že ignoroval nucenou deportaci stovek tisíc Palestinců z území Izraele na okupovaná území a uprchlické tábory na Blízkém východě. „V Palestině byli civilisté převáženi po celá desetiletí, je to nejvíce zdokumentovaná situace válečných zločinů v historii,“ uvedli. „Palestina by měla být konečným měřítkem důvěryhodnosti soudu.“

Khan také zúžil rozsah vyšetřování ICC v Afghánistánu a uchránil americké síly před stíháním tím, že se zaměřil výhradně na zločiny spáchané Talibanem. „Toto rozhodnutí posiluje dojem, že tyto instituce zřízené na Západě a Západem jsou jen nástrojem pro politickou agendu Západu,“ stěžoval si Shaharzad Akbar, bývalý předseda afghánské nezávislé komise pro lidská práva, deníku The Intercept.

„Bylo to jednoznačně politické rozhodnutí – ve skutečnosti neexistuje žádný jiný způsob, jak to lze interpretovat,“ řekla o Khanově akci Jennifer Gibsonová, americká právnička, která vede vyšetřování amerických zločinů v Afghánistánu. „Umožnilo to USA a jejich spojencům dostat definitivní propustku z vězení.“

Takovéto úsilí bylo odměněno: „V týdnech po 24. únoru 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, byl Mezinárodní trestní soud zaplaven hotovostí i převody peněz,“ uvedl JusticeInfo.net.

Velká část peněz tekla přímo do Khanovy kanceláře se zvláštními prostředky na úsilí zaměřené na ruské představitele. Jak řekla Maria Elena Vignoli z Human Rights Watch pro JusticeInfo.net:

„Ve zprávách o různých příslibech, které byly učiněny, nebyly státy vždy tak opatrné a často spojovaly svůj příspěvek s Ukrajinou, čímž vytvořily tento dojem politizace nebo selektivity v práci soudu.“

A Khan se okamžitě pustil do práce „správným směrem“. 28. února 2022 oznámil svůj záměr „co nejrychleji zahájit vyšetřování situace na Ukrajině“. Ruská vojenská operace na Ukrajině byla v té době jen čtyři dny stará.

O několik dní později, 2. března 2022, doručilo britské velvyslanectví v Haagu Khanovi doporučení podepsané více než 40 diplomaty USA a Spojeného království, které ho vyzvalo, aby vyšetřoval Rusko kvůli porušení Římského statutu ICC. Ten samý den senátor Graham představil v Senátu USA rezoluci vyzývající k tomu, aby „Vladimir Putin a členové ruského režimu byli zodpovědní za četné válečné činy, agresi a porušování lidských práv, které byly vedeny pod jejich dohledem. “ Rezoluce byla přijata jednomyslně.

Jen několik hodin po vydání rezoluce odsuzující údajné porušení mezinárodního práva Graham na Twitteru vyzval k zavraždění Putina. „Je v Rusku Brutus? Existuje ještě v ruské armádě úspěšnější plukovník Stauffenberg? Jediný způsob, jak to skončí, je, že někdo v Rusku toho chlapa odstraní.“

3. dubna 2022 vnesl Biden další impuls do kampaně ICC proti Rusku, označil Putina za „válečného zločince“ a požadoval, aby byl předveden před „soud s válečnými zločinci“.

K podpoře Bidenova cíle, a potažmo cíle ICC, oznámilo ministerstvo zahraničí USA v květnu 2022 zřízení Konfliktní observatoře, která by shromažďovala otevřené zdroje důkazů o údajných ruských válečných zločinech.

S americkým politickým větrem v zádech se Khan vydal na své první oficiálně řízené turné po Ukrajině. Khan uskutečnil svou inaugurační návštěvu Ukrajiny 16. března 2022, nejprve přijel do Polska, kde se v přijímacím středisku pro uprchlíky setkal s ukrajinskými migranty. Poté překročil ukrajinskou hranici, aby ve Lvově jednal s Irinou Venediktovou, ukrajinskou generální prokurátorkou, a poté uspořádal virtuální setkání se Zelenským.

„Svou práci provádíme nezávisle, nestranně a bezúhonně. Zdůraznil jsem, že si přeji jednat se všemi stranami konfliktu,“ trval na svém Khan.

Jeho druhá návštěva přišla jen o několik týdnů později, v dubnu, kdy ho Venediktova dovezla do města Buča, které ruské jednotky okupovaly týdny před ústupem na začátku měsíce. Ukrajinští představitelé současně vedli smečky západních novinářů na místní hroby a prezentovali pohřebiště jako důkaz, že Rusko ve městě provedlo masové popravy.

Obrázky mrtvol rozházených křížem krážem přes Buču přiměly Zelenského k obvinění ruské vlády z genocidy, zatímco americký prezident Biden požadoval, aby Putin stanul před tribunálem pro válečné zločiny. A to navzdory varování jeho vlastního ministerstva obrany, že nemůže „nezávisle a bez pomoci potvrdit zprávy“ o masakrech ve stylu poprav spáchaných ruskými silami ve městě.

Když Khan v červenci 2022 potřetí navštívil Ukrajinu, odjel do Charkova. V doprovodu ukrajinské generální prokurátorky Venediktové oznámil, že ICC plánuje zřídit v Kyjevě terénní kancelář.

Do té doby Zelenského vláda postavila mimo zákon 13 opozičních stran, uvěznila jeho hlavního prezidentského rivala, uzavřela všechna kritická média, zakázala ruský patriarchát pravoslavné církve a chystala se k zatčení jejího patriarchy. Kyjev také likvidoval a mučil politické oponenty a obhájce lidských práv obviněné ze spolupráce s Ruskem. Neonacističtí militanti se dokonce natočili na video, jak popravují podezřelé ruské sympatizanty.

Mezitím ukrajinská armáda eskalovala své útoky na civilní cíle v nezávislých republikánech Doněcku a Lugansku, bombardovala trhy a v jednom případě zmasakrovala autobusy dojíždějících za prací raketou Točka-U. Bylo také zaznamenáno, jak ukrajinští vojáci popravovali neozbrojené ruské zajatce nebo je stříleli do kolen.

Ale jakmile byl Khan poslán na Ukrajinu, zůstával svědomitě nezaujatý zdokumentovanými zločiny, které mu jeho oficiální hostitelé prováděli přímo pod nosem. Měl oči pevně upřené na Putina – a na štědré západní dary, které poháněly jeho misi.

Letos v březnu Khan podnikl svou čtvrtou cestu na Ukrajinu, aby podle svých slov „prohloubil spolupráci s národními úřady“. Ve Lvově vedl konferenci nazvanou „United for Justice .“ Akce, kterou osobně pořádal Zelenskij, měla za cíl „pohnat nejvyšší vedení Ruska k odpovědnosti za zločin agrese proti Ukrajině“.

V propagačních materiálech se konference United For Justice zaměřila na zdánlivě nové a emocionálně silné téma: údajnou deportaci ukrajinských dětí Ruskem a naléhavou potřebu přivézt je domů. V United for Justice se zdálo, že představitelé NATO přišli na téma, které zaručeně vzbudí pobouření sugestibilních západních liberálů.

Během celé konference United for Justice účastníci opakovaně vznesli proti Rusku obvinění z masových deportací mládeže. „Malé děti jsou unášeny, vymývají se jim mozky a jsou nuceny stát se ruskými občany,“ prohlásil nizozemský ministr zahraničí Woepke Hoekstra z pódia a odsoudil „systémové únosy ukrajinských dětí“.

Americký generální prokurátor Merrick Garland po své návštěvě Lvova řekl, že se „snaží najít lidi“, aby identifikoval a „sestavil důkazy proti“ údajnému ruskému „úsilí o násilnou deportaci dětí“.

Během svého vlastního projevu Khan spojil návštěvu sirotčince na Ukrajině s „obviněními, která jsme obdrželi, že děti byly deportovány mimo Ukrajinu, na území Ruské federace“. Neuvedl však, že by ze sirotčince, který navštívil, byly odebrány nějaké děti.

Webové stránky ICC aktuálně obsahují fotografii Khana pózujícího vedle prázdných postýlek v ukrajinském sirotčinci, o kterém se zmiňoval ve svém projevu – zjevný trik pro styk s veřejností, který měl naznačit, že Putinovi přisluhovači doslova vyrvali malé děti z postýlek. Ačkoli tento sirotčinec byl daleko od frontové linie, měl Khan na hlavě pro větší efekt kevlarovou ochrannou přilbu.

Jen několik měsíců předtím, než se Khan rozhodl vystupovat jako otcovský ochránce ukrajinských dětí před dravými spáry Kremlu, zasáhl skandál zneužívání dětí jeho dům.

V květnu 2022 odstoupil Khanův bratr Imran Ahmad Khan ze svého křesla v britské Dolní sněmovně poté, co byl odsouzen za sexuální napadení 15letého chlapce. Ahmad Khan si odseděl 18 měsíců ve vězení poté, co ho soudce shledal vinným z toho, že vlezl do chlapcovy patrové postele a osahával mu třísla, když se ho pokusil omámit ginem a pornografií. Po odsouzení další muž obvinil Ahmada Khana ze zneužívání nezletilého.

I když nic nenasvědčuje tomu, že by Karim Khan svému odsouzenému bratrovi poskytl jakoukoli právní pomoc, The Guardian poznamenal, že Ahmad Khan zůstává „blízký své rodině, zejména svým bratrům Karimovi a Khaledovi, právníkům a bývalým žalobcům soudu v Haagu.

Během veřejných projevů o Ukrajině Karim Khan často zdůrazňuje své cesty na místa jako Buča a Charkov, kde kyjevská vláda obvinila Rusko ze spáchání strašlivých válečných zločinů. Když však vydal zatykač ICC na Putina, jeho obžaloba nezmiňovala žádná údajná ruská zvěrstva ani v jednom z těchto míst. Zcela se zaměřil pouze na údajnou deportaci ukrajinských dětí.

Zatykač žalobce ICC byl zjevně inspirován zprávou Yale University’s Humanitarian Research Lab (HRL), která byla financována a podporována Úřadem pro konflikty a stabilizační operace ministerstva zahraničí – subjekt, který Bidenova administrativa zřídila v květnu 2022 s cílem urychlit stíhání ruských představitelů. Tento dokument sponzorovaný ministerstvem zahraničí, jak odhalil The Grayzone, obsahoval dlouhé pasáže, které odporovaly tvrzením žalobce ICC, i těm, které jeho autor učinil v mediálních vystoupeních potvrdil to ředitel Yale HRL Nathaniel Raymond v rozhovoru s novinářem Jeremym Loffredem. Na otázku, proč se jeho výzkumný tým nepokusil navštívit žádné programy v Rusku, Raymond odpověděl: „Jsme persona non grata. Rusové nás považují za odnož americké zpravodajské služby.“

Ředitel Yale HRL zároveň uznal, že jeho zpráva byla řízena cíli ministerstva zahraničí, které byly provedeny pod „velkým tlakem“ americké Národní zpravodajské rady.

Na otázku, proč Khan nepožádal o zatykače kvůli obvinění z ruských válečných zločinů v ukrajinském městě Buča, které několik dní dominovalo západním médiím, Raymond připomněl telefonický rozhovor, který vedl s několika zahraničními korespondenty z New York Times v březnu 2023:

„V pátek jsem telefonoval s New York Times – s lidmi, kteří dělali velké vyšetřování Buči, a v podstatě říkali: ‚Hej, chceme za Buču získat Pulitzerovu cenu. Myslíme si, že je divné, že Khan obvinil Putina z deportace mládeže a neobvinil ho za Buču.‘ A já jsem řekl: ‚Bylo by to to nejhorší, co si lze představit.‘“

Raymond vysvětlil logiku prokurátora: „Kdyby Khan obvinil Putina za Buču, bylo by to katastrofální, protože bychom dali Rusům najevo slabost. Protože Buča je masakr. Ale to neznamená, že jde o úroveň Římského statutu, pokud jde o záměrné a systematické příkazy velení. K tomu potřebujete forenzní… balistiku, potřebujete komunikaci. A neexistuje žádný důkaz, že by to ICC měl.“

„V New York Times,“ pokračoval Raymond, „nebudou šťastní, dokud nebude Rusko obviněno za Buču za veškerého lesku obžaloby ICC. Ale Khan by tím v podstatě řekl Putinovi: ‚jdi vyhodit podplukovníka od parašutistů z okna a jsi v pohodě.‘“ Nejsnazší cestou k zatykači byla ta, díky které se žalobce mohl stát zachráncem ukrajinských dětí.

Za tímto účelem se mu dostalo zásadní PR pomoci od mezinárodní právničky Amal Clooneyové, která se proslavila jako manželka hollywoodského humanitárního interventa, který je jedním z nejplodnějších shromažďovatelů peněz pro Demokratickou stranu USA.

V září 2021, týdny poté, co se ujal role žalobce ICC, Khan jmenoval Amal Clooneyovou jako zvláštní poradkyni pro vyšetřování zvěrstev v oblasti Dárfúru v Súdánu. Když o pět měsíců později ruské síly vstoupily na Ukrajinu, Clooney okamžitě změnila svou pozornost a přijala pozvání ukrajinské vlády, aby se připojila k jejich „právní pracovní skupině pro odpovědnost“.

Amal Clooneyová narozená v Libanonu se poprvé objevila jako světová celebrita díky sňatku s hollywoodským lamačem srdcí George Clooneym, prominentním humanitárním interventem, který vedl kampaň zaměřenou na súdánskou vládu a jejího bývalého prezidenta Omara Bashira uvalením ekonomických sankcí a obviněními z genocidy. Americká izraelská lobby a tehdejší americký prezident George W. Bush silně podporovali křížovou výpravu proti Chartúmu, přičemž druhý jmenovaný hrozil vysláním amerických vojáků do regionu bohatého na ropu, aby se postavili Bashirovi. Clooney se dovolával vzpomínky na Osvětim, aby se zasadil o vojenskou intervenci OSN v regionu. Ačkoli se následný zatykač ICC na Bashirovo zatčení nakonec ukázal jako marný, Clooneyho kampaň se prosadila v mezinárodním průmyslu lidských práv.

V roce 2016 se George Clooney zaměřil na domácí politiku a získal to, co popsal jako „obscénní množství peněz“ na prezidentskou kampaň bývalé americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové. Počáteční kapitál pro Hillary na akcích pořádaných Georgem a Amal Clooneyovými se vyšplhal až na 353 400 USD.

Ve stejném roce George a Amal využili svou slávu k založení Clooneyho nadace pro spravedlnost. Stejně jako nadace založené Billem Clintonem a Barackem Obamou po jejich prezidentství se iniciativa Clooneyových spoléhala na financování od liberálních miliardářů včetně Billa Gatese a George Sorose a navázala partnerství s Microsoftem a OSN. Clooney Foundation for Justice také uvádí jako oficiálního partnera agenturu Bellingcat sponzorovanou vládou USA a Spojeného království.

Agenda lidskoprávní organizace Clooneyových úzce souvisí s cíli zahraniční politiky Washingtonu. Skupina prosazuje kampaně za lidská práva v zemích, kde USA usilují o změnu režimu, přičemž přehlíží dobře zdokumentovaná zvěrstva spáchaná USA a jejich spojenci. Například ve Venezuele, na kterou se USA zaměřily sankcemi a násilnými vojenskými převraty ve snaze o změnu režimu, Clooney Foundation pomáhá při vyšetřování ICC proti prezidentu Nicholasi Madurovi.

Zatímco Amal Clooneyová dohlížela na svou nadaci, získala několik pověření britské vlády, včetně dvouletého působení ve funkci zvláštního vyslance britského ministra zahraničí Jeremyho Hunta pro svobodu médií a roli formálního mezinárodního právního poradce generálního prokurátora Spojeného království.

Ačkoli Clooneyová kdysi sloužila v právním týmu uvězněného vydavatele Wikileaks Juliana Assange, neřekla ani slovo, když Hunt odsoudil jejího bývalého klienta, obhajoval jeho zatčení a podpořil vydání novináře do USA.

V dubnu 2022 Clooney Foundation oznámila, že vyšle do Kyjeva tým, který bude pomáhat ukrajinské vládě při vyšetřování ICC. Ten měsíc se Amal Clooneyová objevila na panelu Rady OSN pro lidská práva po boku Khana, kde představila veřejnosti obvinění, že ruská vláda se poprvé zapojila do masových únosů ukrajinských dětí.

„Může se stát, že tisíce dětí jsou násilně deportovány do Ruska? Je možné, že jsou dospívající dívky znásilňovány na ulici před zraky své rodiny a sousedů? …Bohužel, odpověď je ano,“ prohlásila Clooneyová, aniž by poskytla jakýkoli důkaz na podporu svého tvrzení.

O dva měsíce později se Khan a Amal Clooneyová znovu setkali na schůzce s ukrajinskou generální prokurátorkou Irinou Venediktovou na vedlejší akci Eurojustu Evropské unie o stíhání ruských představitelů.

Dále, v září, se Khan zúčastnil další vedlejší akce Eurojustu, Spolupráce při odpovědnosti na Ukrajině, kterou spolufinancovaly vlády Ukrajiny, Německa, Dánska a Nizozemska. Prokurátor ICC moderoval panel společně s Amal Clooneyovou a novým ukrajinským prokurátorem Dmitrijem Kostrinem. Venediktovou loni v červenci odvolal prezident Zelenský kvůli „obavám ze zrady“.

Khanův vztah s Amal Clooneyovou začal dlouho předtím, než si získala mezinárodní proslulost. V roce 2010, když byla ještě Amal Alamuddin, právnička přispěla do množství esejů, které Khan spolueditoval. Khan také propagoval knihu z roku 2022, kterou Clooneyová napsal spolu s britskou právničkou Philippou Webbovou. Stejně jako Clooneyová je i Webbová členem Kyjevem podporované „právní pracovní skupiny pro odpovědnost za zločiny spáchané na Ukrajině“.

Náklonost žalobce ICC ke Clooneyové zjevně inspirovala jeho rozhodnutí ponechat si ji jako zvláštní poradkyni ve svém úřadu, i když pracovala pro britskou a ukrajinskou vládu – obě strany válčící ve válce s Ruskem.

The Grayzone se dotazoval tiskového mluvčího ICC na Khanovu úzkou spolupráci s Clooneyovou a ptala se, zda její práce jménem ukrajinské a britské vlády neohrozila Khanův slib „nezávislosti, nestrannosti a integrity“. Neobdržel žádnou odpověď.

Letos 20. března, přesně týden po vydání zatykače na Putina, se Khan objevil v Londýně na akci sponzorované britskou a nizozemskou vládou, aby apeloval u západních států na větší finanční podporu pro ukrajinskou zástupnou válku. Tam byl viděn, jak si šušká s britským ministrem spravedlnosti Dominicem Raabem a jeho protějšky z několika států NATO a Ukrajiny.

The Guardian spojil načasování Putinova zatykače s dárcovskou konferencí a poznamenal: „Khan učinil svůj dramatický krok proti ruskému prezidentovi minulý týden před konferencí v Londýně, kterou spolupořádalo Spojené království a Nizozemci. Účastnilo se 40 ministrů spravedlnosti, spojenců USA a Spojeného království. Confab – The content strategy konference – získala 5 milionů dolarů na misi ICC pro stíhání ruských představitelů.

Dárcovská konference se konala přesně tři dny po 20. výročí americké a britské invaze do Iráku, což je událost, která si podle odhadů vyžádala životy více než 1 milionu Iráčanů. V roce 2020 ICC upustil od vyšetřování britských zvěrstev v Iráku.

Mezitím uplynuly více než tři měsíce, co se Khan zavázal navštívit okupovaná palestinská území, aby podpořil vyšetřování údajných izraelských zločinů ze strany ICC. „Nikdo neví, jestli má Khan nějaké plány jet do Palestiny,“ posteskl si pro The Grayzone právník zastupující palestinské oběti izraelského násilí. „Je jasné, že to nebude priorita.“

Je také jasné, že zatykač ICC na Putina postavil další překážku do cesty k vyjednanému ukončení konfliktu na Ukrajině. Jak uvedl na Twitteru nejvyšší Zelenského pobočník Mychajlo Podaljak bezprostředně po soudním obvinění Putina: „Se současnou ruskou elitou nelze vyjednávat.“.

Konec umírání ukrajinských i ruských chlapců na frontě v Donbasu se kvůli tomu čím dál více vzdaluje.

Autor MUDr. Ivan David, CSc., zdroj: Facebook

]]> Ivan David: Evropská komise chce zakázat papírové krabice https://ivandavid.cz/2023/03/ivan-david-evropska-komise-chce-zakazat-papirove-krabice/ Sun, 19 Mar 2023 15:50:26 +0000 https://ivandavid.cz/2023/03/19/ivan-david-evropska-komise-chce-zakazat-papirove-krabice/ Do Zemědělského výboru Evropského parlamentu nám byl přidělen k projednání návrh nařízení o obalech a obalových odpadech. Evropská komise v něm chce nařídit, aby všechny obaly, používané na společném trhu, byly opětovně použitelné a současně i stoprocentně recyklovatelné.

V případě krabic z vlnité lepenky a všech papírových obalů je splnění obou podmínek zároveň z hygienických důvodů neproveditelné. Právo EU jejich opakované použití v potravinářství výslovně zakazuje.

V potravinářství jsou krabice z vlnité lepenky používány ke skladování a přepravě ovoce a zeleniny. Do papíru jsou při prodeji konečnému spotřebiteli baleny krájené salámy, klobásy a párky. V papírových sáčcích jsou prodávány mouka, cukr, pudinkové prášky, nebo koření.

Při skladování potravin bohužel i při sebelepší péči dochází k úniku šťáv. Spotřebitelská balení masa k jejich pohlcování obsahují speciální savé proužky do nichž jsou vsakovány zbytky krve a vody, která v mase vždy i po zpracování v určitém malém množství zůstane. Před finální spotřebou je kuchař od masa oddělí. Papírové obaly na uzeniny zase bývají vybaveny nepropustnou vrstvou, která zajišťuje, že šťáva zůstane uvnitř salámu nebo klobásy a neprosakuje do dalších potravin nebo do tašky. Protože tyto obaly nemohou z fyzikálních důvodů plnit všechny požadavky na opakovanou použitelnost i plnou recyklovatelnost současně, znamenalo by schválení nařízení jejich faktický zákaz v EU. Potraviny by musely být baleny kompletně do plastu.

Sada nařízení označovaných jako „hygienický balíček“ striktně zakazuje opětovné použití obalů, které byly již jednou použity k ochraně potravin. Výjimku z tohoto pravidla mají pouze zálohované skleněné lahve. A to pouze některé, například půllitry od piva. Lahve na víno nebo na tvrdý alkohol kupodivu nejsou zálohovány, ani vykupovány zpět, i když by je bylo možné rovněž horkou vodou vymýt a následně tepelně sterilizovat a opětovně naplnit čerstvým obsahem.

Za minulého režimu byly běžně opakovaně používány skleněné lahve od mléka a jogurtů stejně jako od nealkoholických nápojů. Některé druhy piv a téměř všechny nealkoholické nápoje jsou dnes stáčeny do PET lahví, které nejsou opakovaně použitelné. Podle práva EU by PET lahve měly být zpětně odebírány pomocí speciální kontejnerů. Místo recyklace jsou však PET lahve v celku vyváženy do různých zemí v Asii a Africe. V Ruské federaci z PET lahví vyrábí izolační výplň do zimních bund a spacáků. Ve Velké Británii umí z PET vyrobit vlákno, které lze tkát do podoby látek, používaných k výrobě oděvů.

Opětovně použitelné nejsou ani tetrapackové krabice, v nichž je konečným spotřebitelům prodáváno víno či ovocné džusy. Na vnitřní straně je totiž tetrapacková krabička vyložena hliníkovou vrstvou, která zajišťuje nepropustnost obalu. Uzávěr je navíc z plastu. Některé druhy moštů jsou stáčeny rovnou do plastových vaků s pípou, které jsou potom vkládány do papírové krabice.

Dnes jsou již všechny kartonové obaly vyráběny z recyklovaného papíru. A jsou stoprocentně opět recyklovatelné. Krabice z vlnité lepenky, které jsou používány na společném trhu EU, jsou vždy vyrobeny z již nejméně jednou použitého papíru. Po jejich použití jako obalu je lze znovu rozemlít a vyrobit z nich novou krabici. Pokud by však unijní spoluzákonodárci- Evropský parlament a Rada ministrů – trvali na tom, že papírové krabice mají být i opětovně použitelné, bylo by je pro použití v potravinářství nutné vybavit vrstvami, které znemožní vsakování šťáv do kartonu. Tyto vrstvy by však musely být konstruovány tak, aby vydržely sterilizaci horkou párou o teplotách vyšších než 110 °C. Nebo přímé vyvaření v horké vodě.

U prázdných lahví od vína lze snadno nařídit, aby je maloobchodní prodejny zálohovaly a zpětně vykupovaly. Z hygienických důvodů není nezbytné prázdné lahve od vína posílat znovu do tavby ve sklárnách. Již jednou použité vinné lahve lze snadno vyčistit horkou vodou s použitím saponátů nebo dalších čistidel. Po dalším vypláchnutí čistou vodou je lze znovu použít stejně jako lahve od piva. Stejně by to mohlo fungovat i se skleničkami od jogurtů, jaké používá jihočeská Madeta. Sterilizaci by ve funkční podobě zvládla i kovová víčka, jimiž bývají jihočeské jogurty uzavřeny.

V praxi však u potravinářských obalů na ovoce, zeleninu a masné výrobky nelze požadovat, aby byly opakovaně použitelné (tedy s nepropustnou vrstvou) a současně stoprocentně recyklovatelné. Při oddělování jednotlivých vrstev by totiž vždy docházelo ke ztrátám části materiálu, který by nebylo možné recyklovat.

Návrh nařízení o obalech a obalových odpadech, který obsahuje nesmyslné kombinace požadavků, by jednoznačně znevýhodnil krabice z vlnité lepenky a všechny papírové obaly. Je velmi zvláštní, že Komise tento návrh předložila poté, kdy členské státy souhlasily s tím, že zatíží zvláštní daní nerecyklovaný plastový odpad. Podle nedávno schváleného nařízení Rady by členské státy měly do pokladny EU v Bruselu platit 800 eur z každé tuny vyrobených plastových obalů. Výrobci plastů mají novou daň odvádět prostřednictvím celní správy a finančních úřadů do státního rozpočtu země, v níž vyrábí. Vlády členských států by z vybraných peněz měly vyplácet dotace firmám, který se zabývají sběrem, tříděním a recyklací plastových odpadů.

V praxi se ale nikdy nemůže podařit dosáhnout stavu, aby z trhu byly vykoupeny k recyklaci všechny plasty, které byly v podobě obalů uvedeny do oběhu. A právě rozdíl mezi poplatky vybranými členskými státy a dotacemi vyplacenými na recyklaci plastů má být nově příjmem rozpočtu EU. Podle aktualizovaného Víceletého fiskálního rámce EU by v roce 2023 měla ČR do rozpočtu EU zaplatit jako daň z nerecyklovaných plastů 70 milionů eur.

Skutečným důvodem, proč chce Komise znevýhodnit stoprocentně recyklovatelné a recyklované papírové krabice je zřejmě fakt, že z nich zatím není do rozpočtu EU odváděna žádná daň . Na ryby, velryby a další mořské živočichy, kteří umírají na následky pozření plastového odpadu spláchnutého do moře, Evropská komise zvysoka kašle. Komisi jde o to, aby si zajistila co nejvíc tzv. „vlastních příjmů EU“, jak je nová daň z plastů v Bruseli nazývána. Z jejich výnosů má platit dluhy ve výši 750 miliard eur, jež byly utraceny na projekty Zeleného údělu z mimorozpočtových zdrojů z Fondu obnovy. Nyní Evropská komise společně s členskými státy vyrábí další dluhy, které bude nutné jednou zaplatit z nových zdrojů rozpočtu EU. Tedy z nových daní.

V současné době si Brusel půjčil na finančních trzích dalších 10 miliard eur, za něž přes „Evropský mírový fond“ nakupuje pro Ukrajinskou armádu zbraně a munici. Tento týden Rada odhlasovala společný nákup nábojů pro ukrajinskou armádu za 2 miliardy eur. A v tomto ohledu platí, že čím více bude na trhu EU plastů tím více může EU koupit nábojů pro Ukrajinskou armádu. Společný nákup munice má probíhat stejně jako unijní centrální nákup vakcín. Tedy v utajeném režimu.

]]> O roce války na Ukrajině – vystoupení v TV https://ivandavid.cz/2023/02/o-roce-valky-na-ukrajine-vystoupeni-v-tv/ Fri, 24 Feb 2023 18:08:14 +0000 https://ivandavid.cz/2023/02/24/o-roce-valky-na-ukrajine-vystoupeni-v-tv/

Včera jsem se zúčastnil hodinové televizní diskuze v TV24 „Události, komentáře“ s šesti zástupci dalších parlamentních politických stran (odkaz je v komentáři). Bylo velmi zajímavé, jaké otázky a odpovědi jsou „politicky korektní“ a co se nedoporučuje připomínat, nechcete-li být autoritativně napomínáni. Jediný správný výklad zřejmě je, že před rokem diktátor Putin bezdůvodně napadl mírumilovnou demokratickou Ukrajinu, protože je krvežíznivý. Rád bych s jistotou věděl, kdo z přítomných politiků uvěřil vlastní propagandě, a kdo jen opakuje konjunkturální „narativ“. Dnes v 21.00 bude skoro stejná diskuze v TV Prima News: „Speciál: rok války na Ukrajině“. Rovněž se zúčastním.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000370223/

]]>