ekonomika – MUDr. Ivan David, CSc. https://ivandavid.cz Europoslanec Sun, 07 Apr 2024 15:22:24 +0000 cs hourly 1 https://wordpress.org/?v=6.9.4 Největší hrozby pro země EU a okolí (video 1:25) https://ivandavid.cz/2024/03/nejvetsi-hrozby-pro-zeme-eu-a-okoli-video-125/ https://ivandavid.cz/2024/03/nejvetsi-hrozby-pro-zeme-eu-a-okoli-video-125/#respond Mon, 04 Mar 2024 12:56:43 +0000 https://ivandavid.cz/2024/03/04/nejvetsi-hrozby-pro-zeme-eu-a-okoli-video-125/

]]> https://ivandavid.cz/2024/03/nejvetsi-hrozby-pro-zeme-eu-a-okoli-video-125/feed/ 0 Tento rok pohne světem, tuší Ivan David. Transparenty, které televize z Bruselu neukazují https://ivandavid.cz/2024/02/tento-rok-pohne-svetem-tusi-ivan-david-transparenty-ktere-televize-z-bruselu-neukazuji/ https://ivandavid.cz/2024/02/tento-rok-pohne-svetem-tusi-ivan-david-transparenty-ktere-televize-z-bruselu-neukazuji/#respond Mon, 05 Feb 2024 15:26:20 +0000 https://ivandavid.cz/?p=1383 Odmítněte tyranii. Jeden z nápisů, který zaujal Ivana Davida při protestech zemědělců pod okny unijních institucí v Bruselu. Je podle něj zřejmé, že tento rok zásadně otřese světem, možná více než slavný „revoluční“ rok 1968.
Popisoval jste nedávný zážitek s eurokomisařem Šefčovičem, na kterého po odchodu Franse Timmermanse „spadl“ Green Deal. Máte pocit, že to znamená z pohledu tlaku na prosazení tohoto projektu nějakou změnu?Uvidíme, ale zůstávám skeptický. Timmermanse jsem charakterizoval jako fanatika, Šefčoviče jako pragmatika. Fanatik neustoupí, pragmatik, který nemá jiný cíl než se osvědčit, ustoupí podle toho, z které strany bude vyvíjen větší tlak. Realizace Green Dealu není slučitelná s přežitím členských států ve formě, v jaké jsme je znali. Hospodářsky a sociálně je to neúnosné. Je to nákladné a současně to působí velké ztráty. Máme 8 % podílu na světové produkci látek údajně zapříčiňujících klimatické změny. Obětování zemí EU tedy nic neřeší. Tlak na zrušení GD poroste. Za jak dlouho bude dostatečně velký, si netroufám odhadnout, ale myslím nejpozději do dvou let…Zaznamenal jsem hlasy, že tábor Green Dealu začíná postupně opouštět vlivná frakce Evropské lidové strany. Zaznamenal jste to rovněž?Už před pěti lety mě upozornil zkušený britský politický analytik, že největší frakce v EP, lidovecká, je složena tak, že nebude o některých důležitých otázkách hlasovat ve shodě, a to se ve věcech kolem Green Dealu opravdu osvědčuje. Podobné je to s frakcí Renew, v níž je například na jedné straně fanatické Progresívne Slovensko a na druhé někteří poslanci ANO, kteří jsou spíše technokratičtí. Frakce „Socialistů a demokratů“, Zelení (včetně Pirátů) a většina Levice jsou neochvějné ve svém fanatismu. Jasně proti jsou konzervativci a naše frakce Identita a demokracie.

Jak moc mohou prosazování této politiky ovlivnit protesty zemědělců, které se proti ní objevily? Přece jen, teď už jsou ve fázi, kdy hoří ohně na náměstích přímo pod okny bruselských kanceláří?

Protesty zemědělců mohou tlak na realizaci GD ovlivnit značně za předpokladu, že zemědělci nezůstanou osamoceni. Pokud povedou svoje protesty vhodnou formou a dostatečně úporně, mohou získat podporu široké veřejnosti. To se už děje. Upřímně řečeno, jsem překvapen relativně slabou podporou vlastníků průmyslových podniků. To by se dalo pochopit, pokud působí i mimo EU. Některé se zachraňují „delokalizací“. Dá se s jistotou předpokládat, že nepříznivé důsledky Green Dealu posílí opozici a část vládních stran „změní názor“.

Na bruselském náměstí před budovou Evropského parlamentu jsem zaznamenal velký nápis „SAY NO TO DESPOTISM“ (volně přeloženo: odmítněme tyranii). Z toho se dá jasně soudit, že to mnozí aktivisté pokládají za příležitost předložit požadavky daleko přesahující hospodářské a sociální zájmy. Tento rok otřese celým světem mnohem víc než rok 1968. Snaha zotročit lidi a rozložit lidské komunity se nedá přehlédnout. Svět získá novou naději. Snad budeme moci zbavit moci ty, kteří vedou svět a hlavně Západ k degradaci. Učiňme víc, aby tato naděje nebyla zklamána.

Se zemědělskou politikou a protesty souvisí i ochrana evropských zemědělců před levným a pochybným dovozem. Požadavky se dotýkají zejména ochrany před dovozem z Ukrajiny. Druhá strana argumentuje volným pohybem zboží, což je jeden z hlavních pilířů unijní politiky. Lze očekávat, že tento tlak uspěje?

Některé západní země EU si dovedou svůj trh do značné míry chránit a upřednostňovat vlastní produkci. Jenže „nadnárodní“ korporace jsou nadstátní. Demokratický stát své občany chrání, korporacím jsou poslušní občané lhostejní a loutkové vlády stále obtížněji zakrývají, že pracují pro korporace, a ne pro své občany. Vládne korupce, která je pro většinu občanů neviditelná.

Nejde jen o ochranu zemědělců. Zemědělské produkty mají charakter strategických komodit, jde o potravinovou bezpečnost, zvlášť v nejistých dobách epidemií, krizí a válek.

Zásada volného obchodu byla prosazena těmi, kteří vládnou, tedy určují pravidla, která jsou pro ně výhodná. Volný obchod je nevýhodný pro výrobce, které likvidují dovozy. A samozřejmě pro zaměstnance těchto výrobců a pro menší a méně rozvinuté země, hlavně když mají v čele loutky cizích zájmů jako v ČR a ostatně skoro všude v EU. Ukrajinský režim se domáhá podpory, ale neváhá poškozovat sousední země dovozem své levné produkce. Tlak ohrožených zemí už jednou na několik měsíců uspěl. Obchodní korporace si ale dovážejí, co chtějí a kam je to pro ně výhodné. To je ona „svoboda“, která nekončí tam, kde začíná svoboda jiných. Velké anebo jen větší korporace dovedou vyvolat politickou krizi a shodit vládu. Vlády ale neshodí vedení korporací… Dobře organizovaní občané by mohli zatnout tipec i korporacím. Připomínám znovu, že tento rok bude rokem revoluce, volně přeloženo z latiny, „bude se to otáčet“.

Francouzský prezident Macron se postavil na stranu zemědělců v boji proti obchodní dohodě s organizací Mercosur, která má otevřít evropský trh zemědělské produkci z Jižní Ameriky. Co si o této dohodě myslíte vy?

Akce figury dosazené korporacemi, jako je Macron, jsou jen taktickými manévry, které mohou rychle skončit, pokud bude Macronovi hrozit, že by mohl skončit sám a s ním všichni na něj napojení. O dohodu EU -Mercosur se dlouhodobě vede tvrdý boj. Mercosur je sdružení Brazílie, Argentiny, Paraguaye a Uruguaye. To jsou země silné svojí zemědělskou produkcí, která je levná díky přírodním podmínkám a také díky absenci přísných nároků na technologie a sociální standardy. To je to, co láká korporace, ale ohrožuje budoucnost zemědělství v zemích EU.

Samozřejmě padnou dosavadní dovozní kvóty a drobná zemědělská hospodářství budou zanikat rychlejším tempem a půda bude skupována korporacemi. Je tlak na přijetí této smlouvy, která má nepochybně i utajená ujednání. Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova EP je samozřejmě většinově proti. Mezi státy není jednota. A Macron? Zemědělci mají ve Francii tradičně velkou politickou sílu…

Lze podle vás očekávat, že po příštích volbách se změní nálada i směrem k ochraně evropských zemědělců?

Taková nálada může snadno zachvátit většinu veřejnosti. Ve všech zemích mají rádi domácí, a dokonce lokální produkci. Korporace budou proti. Proto je zván do médií hlavního proudu lobbista korporací Tomáš Prouza. Jak se budou chovat média a vlády patřící korporacím? To není těžké uhodnout. České zemědělství by bylo schopné mnohem více čelit konkurenci, pokud by mělo srovnatelné podmínky. Stejné „evropské dotace“ jako Západ jsme měli mít už od roku 2012, nemáme je dodnes. Na „národní dotace“ není ve státním rozpočtu vyčleněno dostatek peněz a navíc jsou touto vládou blbě rozděleny, proto „volný obchod“, tedy „bez celních bariér“, znamená dovozy za dumpingové ceny.

**

Uživateli Parlamentních listů nejlépe hodnocený komentář:

Já bych pana poslance mírně poopravil, Bill Pilgrim , 04.02.2024 17:39:24
Evropa má 8% podíl na lidské produkci CO2. A lidská produkce má cca 6% podíl na celkové produkci CO2 celou planetou. Když to roznásobíme, tak podíl Evropy na celkovém podílu vzniku CO2 je nula nula nic (přesně 0,48%). A protože to všichni vědí i ta blbka z Lejna i to fanatické hovado Timmermans, tak jejich cíl je zcela jiný než snížení CO2. Jejich cílem je zničení Evropy, nahrazení vzdělaného, pracovitého a inteligentního (a vzpurného) evropského obyvatelstva méně inteligentními etniky (proto OSN měřila inteligenci podle etnik a nejhůře dopadli Afričané, ale psssst, nesmí se to nahlas říkat) a jejich následné zotročení globální fašistickou bankovní satanistickou kabalou.

**

Zdroj: Parlamentní listy

]]> https://ivandavid.cz/2024/02/tento-rok-pohne-svetem-tusi-ivan-david-transparenty-ktere-televize-z-bruselu-neukazuji/feed/ 0 Schválení pomoci ukrajinskému režimu a protestní akce zemědělců (video 8 minut) https://ivandavid.cz/2024/02/schvaleni-pomoci-ukrajinskemu-rezimu-a-protestni-akce-zemedelcu-video-8-minut/ https://ivandavid.cz/2024/02/schvaleni-pomoci-ukrajinskemu-rezimu-a-protestni-akce-zemedelcu-video-8-minut/#respond Fri, 02 Feb 2024 15:25:11 +0000 https://ivandavid.cz/2024/02/02/schvaleni-pomoci-ukrajinskemu-rezimu-a-protestni-akce-zemedelcu-video-8-minut/

]]> https://ivandavid.cz/2024/02/schvaleni-pomoci-ukrajinskemu-rezimu-a-protestni-akce-zemedelcu-video-8-minut/feed/ 0 „Green Deal a sankce proti Rusku. Za obojím stejní idioti“. A od toho začal náš průšvih, ukazuje Ivan David https://ivandavid.cz/2023/12/green-deal-a-sankce-proti-rusku-za-obojim-stejni-idioti-a-od-toho-zacal-nas-prusvih-ukazuje-ivan-david/ https://ivandavid.cz/2023/12/green-deal-a-sankce-proti-rusku-za-obojim-stejni-idioti-a-od-toho-zacal-nas-prusvih-ukazuje-ivan-david/#respond Tue, 26 Dec 2023 13:25:20 +0000 https://ivandavid.cz/2023/12/26/green-deal-a-sankce-proti-rusku-za-obojim-stejni-idioti-a-od-toho-zacal-nas-prusvih-ukazuje-ivan-david/ Hlavním tématem konce letošního roku je cena potravin. Jak se jako člen zemědělského výboru europarlamentu díváte na zásadní otázku roku: Zdražily nám potraviny naši domácí výrobci, nebo zahraniční supermarkety?

Odpověď je jednoduchá. Ceny potravin zdražili ti, kteří prosadili Green Deal, a ti, kteří prosadili sankce proti Ruské federaci ve formě zákazu dovozu energetických surovin. Jsou to titíž idioti. Ceny energií se promítají do všeho a vedou k inflaci, zvláště když vláda není schopná adekvátně reagovat. Že je to možné, ukazují příklady z jiných zemí. Pro zemědělské podniky proto rostou všechny vstupy, elektrická energie, pohonné hmoty, hnojiva, osiva, krmiva, chemické ochranné látky, ceny vody, ceny práce, nájmy, pojištění, prostě všechno.

Zemědělci i potravináři to chtějí přežít. Výkupní ceny ovládají maloobchodní řetězce, prodejní ceny rostou s vysokými obchodními přirážkami. Takže na začátku celého řetězu příčin a následků jsou idioti prosazující Green Deal a ti, kteří chtěli porazit Putina, ale skolil nás jejich bumerang.

Do cen energií se nám od ledna definitivně promítne evropská politika Green Dealu, která má ambice v horizontu několika desetiletí zcela přeformátovat naše životy. Premiér Fiala ještě před nástupem do funkce tvrdil, že Green Deal máme vnímat jako „příležitost“. Co nám z této příležitosti zbylo?

Politika Green Dealu se do cen promítá už nějakou dobu. V zemědělství to jsou vedle emisních povolenek omezení, která se plně promítnou v následujících měsících, jako omezení hnojení, užívání pesticidů a dalších ochranných látek, prosazování „neadekvátní pohody zvířat”, která sice život zvířatům příliš nezlepší, ale prodraží produkci, dále povinnost nechat část pozemků ladem, celkové zvýšit podíl ekozemědělství, které sice skoro nic neprodukuje, navíc o bioprodukty neroste dostatečně zájem, naráží na nutnou prioritu ceny pro většinového spotřebitele.

Ano, existuje ambice změnit dietní zvyklosti, máme prý jíst „rostlinnější a méně upravenou“ stravu, méně masa, protože jeho produkce je náročná na energie, lidskou práci, spotřebu vody, a v neposlední řad jsou zvířata „cítící bytosti“. Prostě máme se změnit z všežravců na býložravce. Náš zažívací systém na to není připraven a odporuje to tradici.

Ideologie Green Deal se znemožní sama, ale dříve než k tomu dojde, napáchá obrovské škody nejen zemědělcům a potravinářům, ale všem občanům. V čele škůdců stojí zelení Piráti, za nimi „socialisté“, „levice“, „progresivní“ liberálové a část „lidovců“. V případě ČR nese vláda odpovědnost „spolu“. Těžko se zatím můžeme bránit, když jsme v menšině a nařízení EU jsou závazná a směrnice jsme povinni implementovat.

Vláda Petra Fialy se potýká s nízkou mírou důvěry, která dosahuje úrovně vlády Petra Nečase. Jak ji podle vás nadále poznamenají „reformní“ kroky, naplánované od prvního ledna?

Prostě bude hůř. Lidé ale nejsou ve své většině dost blbí, aby nadále věřili slibům Petra Fialy. Pokles důvěry vládě bude pokračovat a zřejmě se dále prohloubí inflace. Tu je ale třeba počítat kumulativně za více let. Zažili jsme doby nízkého růstu a stagnace, ale snížení životní úrovně v takové míře nepamatujeme desítky let. Nejvíc jsou postiženi chudí občané, v jejichž spotřebním koši dominují náklady bydlení, energie a potraviny.

Zastánci vlády a dokonce i někteří koaliční politici odmítají kritiku vládních opatření a tvrdí, že lidé mají peněz dost, když „rabují“ obchody před Vánocemi a létají na zahraniční dovolené. Co říci na tento způsob „analýzy“ ekonomického stavu země?

Ano, lidé ještě nechcípají hlady, ještě si drze nakupují dárky pro své blízké. Zahraniční dovolené jsou často na dluh a stále víc lidí si nemůže dovolit zvýšené náklady o dovolené. Zdá se, že to koaliční politiky a zastánce vlády nemrzí. O rabování bych zatím nemluvil, ale pokud vláda situaci dále zhorší, dojde i na skutečné rabování, které u nás nemá tradici a zatím ho známe jen z videí ze zdivočelého Západu.

Premiér Fiala tvrdí, že vláda razí „hodnotovou politiku“, provádí „správné věci“ a nedělá „populistické kroky“. Ministr vnitra opakovaně hovoří o tom, že v politice je to jako ve třídě, kde předtím učil. Jak důvěryhodná je podle vás pro veřejnost tato ambice vlády coby vychovatele národa, který ví nejlépe, co je dezinformace a co je nebezpečí liberální demokracie?

Jestli jsou kroky vlády opravdu „správné“, pak je šíření bídy zřejmě skutečným cílem. V čí prospěch tedy vláda jedná, koho zastupuje? Kdo seje vítr, sklízí bouři. Občané začínají uvažovat o trestní odpovědnosti členů vlády. Tady končí legrace. Lidé budou chtít vidět škůdce za mřížemi. Kontext vývoje v Evropské unii to může umožnit.

Náčelník generálního štábu Řehka nás vnitřně připravuje na konflikt NATO a Ruska. Prý by se z nás hned stalo „bojové zázemí“. Co říkáte na tuto vyhlídku naší budoucnosti?

Osobám jako jsou Černochová a Řehka nelze svěřit naši budoucnost. Jsou nebezpeční, jsou skutečným ohrožením naší země. Do stejné kategorie patří i Lipavský, Rakušan a další, ti všichni jsou připraveni naši zemi zatáhnout do válečného konfliktu. Nestaňme se aktivními účastníky americko-ruského konfliktu na Ukrajině! Americká ambice zničit Rusko nás ohrožuje rozhodně víc než hypotetická ruská agrese proti zemím EU. Rusku totiž chybí motiv. Jaký prospěch by mohlo mít z války proti NATO? Žádný.

Začátkem letošního roku byl prezidentem republiky zvolen Petr Pavel. Stal se podle vás výrazným aktérem české politiky, jak tvrdí jeho příznivci, nebo je spíše reprezentativní figurou bez vůle projevit vlastní názor, jak tvrdí jeho odpůrci?

Prezident Pavel pětikoalici nepřekáží. Tím nese spoluodpovědnost za důsledky její politiky. Pro mne, a myslím i většinu občanů, nejsou přijatelné ani jeho vlastní iniciativy, jako je například vstřícnost k požadavkům Lichtenštejnů nebo přijetí Sorose mladšího.

V příštím roce nás čekají volby do Evropského parlamentu. Alexandr Vondra si přeje, aby nový parlament byl „pravicovější“. Splní se mu to? Jak podle vás mohou tyto volby v roce 2024 otočit kormidlem EU?

Levice ani pravice už nejsou tím, čím bývaly ještě před dvaceti lety. Levičácké šílenosti typu Green Deal a podporu imigrace odmítám, i když se rozhodně necítím být pravičákem. Skoro všude v EU posilují „antisystémové“ strany spoléhající na politiku odpovědnou k potřebám vlastního národa, ne politiku směřující k naplnění bizarních zelených snů fanatiků, a směřující k destrukci vlastní země a jejího lidu ve válečném konfliktu ve prospěch cizích zájmů.

Všechno se Alexandru Vondrovi nesplní. Nelze mít současně „klid na práci“ a vyhovět transatlantickému spojenci. V roce 2024 ve volbách do Evropského parlamentu určitě dojde k významnému posílení stran, usilujících o nezávislou politiku ve prospěch vlastní národní komunity. Otázka je, jestli toto posílení bude dostatečné, aby významně pohnulo kormidlem. Jinými slovy, záleží na tom, jak se nám podaří zmobilizovat voliče. O naší budoucnosti se totiž rozhoduje v Bruselu.

Stále se řeší téma migrace a s ní souvisejícími bezpečnostními potížemi zejména v západní Evropě. Jak důležité podle vás bude pro eurovolby?

To záleží na tom, nakolik se podaří vládě docílit cenzurování informací o důsledcích masové migrace nepřizpůsobivých imigrantů. Zda tedy občané pochopí, že totéž se bude dít i u nás, jestliže tomu nezabráníme.

Letos vzbudil i v Česku rozruch německý časopisový titulek „Česko jako nemocný muž Evropy“, doprovázený velmi zdrcujícím ekonomickým článkem. Prý už nebudeme nadále moci těžit z levné pracovní síly a vlastní nejvyspělejší průmysl nemáme. Co tedy podle vás bude moct Česko do budoucna nabídnout Evropě a světu?

My musíme klást otázku, co je nutné nabídnout našim občanům. Chápu, že otázka směřuje k našim budoucím konkurenčním výhodám. Pokud nezvýšíme náročnost vzdělávání a nezajistíme podporu výroby s vyšší přidanou hodnotou, neobstojíme. EU ale podporu vlastního průmyslu zakazuje… Je tedy východisko dost jasné.

Jakými slovy lze povzbudit čtenáře do roku 2024?

V příštím roce se vyhrotí konflikty. Při dobré orientaci, dostatku síly a vůle z toho nemusíme odejít jako poražení. Nebudeme-li se bránit vývoji tak, jak nám ho nastavili, dopadneme velmi špatně. Naši soupeři nám ale svým chybami umožňují vítězství.

]]> https://ivandavid.cz/2023/12/green-deal-a-sankce-proti-rusku-za-obojim-stejni-idioti-a-od-toho-zacal-nas-prusvih-ukazuje-ivan-david/feed/ 0 Petr Drulák: Kam se řítí svět? https://ivandavid.cz/2023/05/petr-drulak-kam-se-riti-svet/ Tue, 02 May 2023 21:26:55 +0000 https://ivandavid.cz/2023/05/02/petr-drulak-kam-se-riti-svet/ Prof. Petr Drulák byl hostem Nové republiky ve vinárně 2deci na Vinohradech. Záznam trvá sice 2 hodiny, ale nebudete litovat času.
(video zde: https://www.facebook.com/MUDrIDavid/videos/717093150213309)

]]> Co mají společného ukrajinská mouka a indonéské dřevo aneb skrz naskrz zkorumpované instituce Evropské unie https://ivandavid.cz/2023/04/co-maji-spolecneho-ukrajinska-mouka-a-indoneske-drevo-aneb-skrz-naskrz-zkorumpovane-instituce-evropske-unie/ Fri, 28 Apr 2023 08:54:30 +0000 https://ivandavid.cz/2023/04/28/co-maji-spolecneho-ukrajinska-mouka-a-indoneske-drevo-aneb-skrz-naskrz-zkorumpovane-instituce-evropske-unie/ Karikarura vystihuje dnešní evropskou skutečnost: všichni kdo neposlouchají své nadnárodní korporátní loutkovodiče jsou hanlivě onálepkování, např. jako radikálové, extremisté, ruští švábi atd atd atd

Podobných průšvihů s otevřením trhu dovozům už eurokraté napáchali spoustu. V případě ukrajinského obilí je situace výjimečná jen v tom, že důsledky byly odhaleny rychleji než jindy – netrvalo to ani příslovečný rok a den.

O dalších podobně zdařilých opatřeních Evropský parlament (EP) a Rada ministrů dále jedná, jako by aféra s dovozy jedovatých zemědělských produktů neplnila přední stránky i „mejnstrýmového“ tisku. Ostuda s toxickými ukrajinskými potravinami není náhodné selhání jednotlivce nebo jen tak nějaká chyba, vzniklá snahou o rychlost při pomoci jedné ze stran válečného konfliktu. Na příkladu tzv. „odlesňovacího nařízení“, o němž jsme na plénu EP hlasovali ve středu 19. 4. 2023, se pokusím názorně předvést, že jde o zvrhlý, ale předem promyšlený systém.

Komise soustavně předkládá návrhy právních předpisů, které napřed pomalu, a později čím dál rychleji, komplikují podmínky pro podnikání v EU. Tím dochází ke zdražování produkce v EU. Čím přísnější jsou podmínky pro podnikání v EU, tím větší je rozdíl mezi náklady, které na výrobu musí utratit výrobci v Unii a v jiných zemích. Jestliže nerovnováha překročí mez, kterou lze kompenzovat existujícími cly, vzniká krize. EU a její předchůdce EHS a ES navíc od roku 1985 systematicky pracuje na postupném odstranění všech forem ochrany domácích výrobců. Upřednostňování dovozu nabralo na obrátkách pro roce 1995, kdy Evropská společenství (ES), kolektivně vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO).

Jestliže je legislativou vyvolaný rozdíl mezi výrobními náklady v Evropě a ve třetích zemích tak velký, že na každém nákladu velké zámořské lodi vznikají miliardové zisky, je na světě prostor pro systémovou korupci. Do přístavů v EU každý den doplují tisíce velkých nákladních lodí. Zkuste si představit, kolik úplatků je možné rozdat všem úředním osobám, které rozhodují nejen o podmínkách dovozu, ale i tom, že kvůli legislativě je rozdíl výrobních cen „v“ a „mimo“ EU tak vysoký. Rozdíl v nákladech na výrobu potravin v EU, kde zatím platí nejpřísnější normy kvůli ochraně zdraví spotřebitelů, a nákladů na pěstování pšenice v zemích, kde nejsou zakázané ani ty nejjedovatější postřiky, a nikdo polní praxi skutečně nekontroluje – což je příklad Ukrajiny – vytváří obrovskou ekonomickou nerovnováhu.

Náklady na vypěstování tuny pšenice podle pravidel pro bezpečnost potravin podle práva EU jsou v ČR asi 4.000 Kč. Na Ukrajině, kde žádná omezení neplatí a nikdo nekontroluje, co kdo stříká na rostliny, lze tunu vypěstovat i za méně než 1.000,- Kč.

Podobné je to u masa. V EU je zakázáno dopovat hospodářská zvířata anabolickými steroidy, růstovým hormonem a antibiotika lze používat pouze k léčbě – nikoli jako „preventivní“ opatření proti nedbalé péči o dobytek. Ve výrobních nákladech na 1 kg živé váhy je mezi ČR a Ukrajinou pětinásobný rozdíl. Ve skutečnosti často ještě vyšší, protože na Ukrajině nepatří k běžné praxi, aby zaměstnavatel vyplácel mzdy v měsíci následujícím po odvedení práce. Mnoho ukrajinských oligarchů, kteří mají na špagátku politiky typu Zelenský, mzdy nevyplácí ani po roce.

Pokud si rozdíl ve výrobních nákladech na tunu vynásobíme počtem dovezených tun získáme přehled o objemu neférové konkurenční výhody, kterou by za normálních okolností měly odstraňovat nebo výrazně tlumit, cla a množstevní omezení dovozu. Průšvih s jedovatým ukrajinskými potravinami zrychleně ukazuje, k jakým koncům vede liberalizace mezinárodního obchodu. Tedy odstranění cel, množstevních omezení a kontrol kvality na hranicích.

Je-li rozdíl neférové konkurenční výhody ve stovkách miliard, lze důvodně předpokládat, že na motivaci politiků, aby svým rozhodování takovou situaci způsobili, mohou nadnárodní korporace, které na tom vydělávají, uvolnit miliardy. V případě jednorázových „kšeftů“ i desítky miliard.

Při plánování akce s bilionovými ročními cenovými rozdíly, což je rozměr nekalé soutěžní výhody při obchodu s potravinami dováženými do celé EU, už organizátor může v podstatě „zkorumpovat“ cestou reklamy všechny televize a velké noviny ve všech členských státech, a ještě mu pořád zbude dost miliard na motivaci eurokomisařů, jim podřízených eurokratů i europoslanců. Národních ministrů pro hlasování v Radě může „nakoupit“ je něco málo přes polovinu, protože ke schválení stačí kvalifikovaná většina. Těžko se pak divit, že i když je eurokratů více než 150 tisíc, že všichni usilovně pracují na komplikování podmínek pro výrobu v EU a pro odstraňování překážek levnějších dovozů ze třetích zemí. Ti všichni mají možnost „si hrábnout“ do gigantické hromady špinavých peněz.

Pojďme si na nařízení o odlesňování ukázat, že ukrajinská causa není jen ojedinělé selhání systému, ale právě výjimečně rychlá ukázka, jak ničivé důsledky tento systém způsobuje. Oficiálně se předpis nazývá Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie určitých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů a o zrušení nařízení (EU) č. 995/2010.

V jeho popis začnu od konce, kterým je zrušení nařízení, jehož název Komise raději ani neuvedla. Zkráceně se mu říká „nařízení o dřevu“ – plným jménem: NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 995/2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky. Upravuje řadu povinností, které musí plnit vlastníci a správci lesů, těžební společnosti i firmy, které z pokácených stromů vyrábí nejen dřevěné výrobky, jako trámy nebo vyřezávané hračky, ale třeba i papír. Norma je to poměrně přísná, protože v zájmu ochrany lesů a lesní půdy zakazuje s výjimkou kalamitních situací kácení velkých ploch lesů během jednoho roku nebo několika let. Dřevozpravujícím firmám zase ukládá povinnost nakupovat kmeny a další části pokácených stromů pouze od registrovaných těžařů, kteří prokáží, že dřevo nepochází z ilegálního kácení.

Experti na lesní hospodářství ze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL), s nimiž jsem odlesňovací nařízení konzultoval, umí vyjmenovat řadu míst, která by v nařízení o dřevě bylo možné upravit lépe. Aby na jednu stranu lesy byly v lepší kondici, a přitom aby si lesnické firmy mohly vydělat, a slušně platit své zaměstnance. I přesto však nařízení o dřevě patří mezi ty relativně lepší v rámci stohu práva EU. Možná je tomu tak proto, že lesnictví není ve výhradní působnosti Bruselu a většina textu zatím vychází ze starých právních úprav, které kdysi obsahovalo národní právo členských států.

Po konzultaci s lesníky bych uměl navrhnout, jak zacelit některé díry současné právní úpravy. Zrušit celé nařízení „nastojato“ je však nejhorší možný způsob, jak se s ním vypořádat. Zvláště když si uvědomíme, že nakonec místo něj nebude platit žádná právní úprava, která by rozumně regulovala kácení lesů a následné zpracování vytěženého dřeva. V příspěvcích o návrzích nařízení o emisních povolenkách o uhlíkovém vyrovnání na hranicích jsem se minulý týden pokusil i pro laiky názorně vysvětlit, jak je ve prospěch mezinárodních překupníků nastaven systém organizace přeshraničního obchodu.

Od zřízení Světové obchodní organizace (WTO) v roce 1995, si její členský stát nemůže kdykoli usmyslet, že v zájmu ochrany svých výrobců před dumpingovými dovozy zavede nová cla nebo zvýší ta stávající. Pokud něco takového stát udělá, mohou jej nadnárodní korporace prostřednictvím vlád zemí, z nichž vyváží, žalovat před arbitrážními orgány WTO. Většina žalob je sice dvojinstančním systém rozhodčích soudů WTO projednávána 4 roky a déle – současně však většina sporů končí aspoň částečným úspěchem žalobců.

Ne nadarmo smlouvu o WTO za členské státy vyjednávali ministři obchodu, kteří do vládních funkcí přišli z prostředí byznysu založeného na principu „v jedné zemi co nejlevněji koupit a druhé zemi co nejdráže prodat“. A protože většina z nich po odvolání z vlády neodchází do výrobních, ale opět velkoobchodních firem, jsou dostatečně motivováni tento systém čím dál více prohlubovat. I bez úplatků v podobě igelitových tašek plných peněz.

Proti nevýhodám, které přináší současná mezinárodní úprava obchodního práva, by se státy, nebo jejich sdružení jako EU, mohly bránit vystoupením z WTO. Nic takového však Komise nenavrhuje. Místo toho europarlaemntu a Radě ministrů předložila v rámci Zeleného údělu řadu směrnic a nařízení, u nichž odborníci na mezinárodní obchodní právo varují, že jsou ve výslovném rozporu se Smlouvou o WTO. Příkladem je zavedení nového cla nebo obdoby, která právo WTO zakazuje, je právě poplatek zvaný uhlíkové vyrovnán na hranicích. Příkladem WTO zakázané praxe vnucování zákonem nařízených výrobních postupů jiným zemím, je právě odlesňovací nařízení.

Podle pravidel WTO může EU nebo stát nařídit, že např. v obilí nebo mouce nesmí být více než zákonem přesně stanovené množství zákonem omezených látek. Jedovaté substance jako příměsi lze i zakázat. Když vlády Polska, Maďarska, Rumunska a Bulharska zakázaly dovoz jedovatého ukrajinského obilí, neporušily tím právo WTO. Maximální obsah nebezpečných toxinů z plísní je stanoven v zákoně, stejně jako jsou uzákoněny zákazy některých postřiků, u nichž se prokázalo, že vážně poškozují lidské zdraví. Nelegální by podle smlouvy o WTO bylo zákaz zdůvodnit tím, že ukrajinští zemědělci musí pracovat za mnohem nižší mzdy, než třeba traktoristé v ČR. Nebo, že při sklizni používají větší kombajny. Globalizace je nastavena tak, aby umožňovala legálně využívat první druh neférového i druhý typ férového ekonomického zvýhodnění.

Střet EU s WTO lze čekat i v případě odlesňovacího nařízení. V části, týkajícím se lesního hospodaření, jsou stanoveny podmínky, které lesnické firmy v EU prakticky nikdy nebudou moci splnit. Nejde o nedopatření. Podle řady dalších předpisů jako je nařízení o sdíleném úsilí nebo o rezervě tržní stability, které jsou schvalovány v rámci „grýndýlu“, chce Brusel lesy redukovat na „pouhé“ lapače CO2. S žádnou hospodářskou funkcí evropských lesů se nepočítá.

Lesnické firmy podle odlesňovacího nařízení prakticky nebudou moci kácet stromy, ani když je to nezbytné k ochraně lesa. Jako v případě napadení kůrovcem. Jak vypadá takový „les v než je hospodaření blízké přírodě“ podle zelených fanatiků může každý vidět ve zničeném Šumavském národním parku. Bohužel i na Vysočině a dalších místech, kam kůrovec z „chovné farmy“ národního parku Šumava postupně dolétl.

Pokud odlesňovací nařízení schválí i Rada ministrů, po jeho vstupu v platnost, tedy za 3 roky, postupně skončí svoji činnost většina lesnických firem. Bez prodeje dřeva z běžné i ,zásahové těžby k údržbě lesa, nebude možné platit nejen dřevorubce, ale ani lesníky. Dotace na údržbu lesů ani poplatky za „uskladňpvání“ CO2 ve stromech je prostě neuživí.

Z dřevozpracujících firem přežijí pouze ty, které si dokáží zajistit materiál z dovozu. Brazílie nebo Indonésie, či z afrických zemí, které jsou každý rok pranýřovány za likvidace tisíců hektarů deštných pralesů. Ty je rády napřímo nebo přes překupníky dodají. S nějakým odlesňovacím nařízením si hravě poradí při arbitráži před orgány WTO. Dříve nebo později prvoinstanční Těleso pro řešení sporů i odvolací Panel WTO vyřknou verdikt o neslučitelnosti odlesňovacího nařízení EU s právem WTO.

Podle expertů lze očekávat, že WTO zakáže EU používat podmínky z odlesňovacího nařízení na dovozové dřevo a výrobky ze dřeva, a ještě EU uloží obří pokutu. Může být v procentech zmařených obchodů nebo násobcích vyměřených cel. Tedy vs stovkách miliard eur, také na nějaké CO2 dotace pěstitelům lesa v rozpočtu už nezbude.

Mezi tím ale budou všechny evropské lesnické firmy zbankrotované. A velká část lesů v Evropě zničena kůrovcem nebo jinými škůdci. Ceny dřeva na evropském trhu se vyšplhají do dosud nečekaných výšek. A na tom právě mezinárodní překupníci opět pohádkově zbohatnou. Že tento způsob „boje s odlesňováním“ způsobí v na světových lesích větší škody, než dnešní hospodaření podle nařízení od dřevě? Že z dováženého tropického dřeva nelze stavět krovy, které jsou obvyklé v Evropě? To Evropskou komisi nezajímá.

Když se kácí les létají třísky! Zelený úděl je sice zatím největším, ale jen jedním z dlouhé řady švindlů, jimž se souhrnně říká GLOBALIZACE.

Autor: Ivan David – eurposlanec za SPD, zdroj: Facebook autora

]]> Sankce budou vyhlášeny i za Českou republiku, i kdyby s tím nesouhlasila https://ivandavid.cz/2023/03/sankce-budou-vyhlaseny-i-za-ceskou-republiku-i-kdyby-s-tim-nesouhlasila/ Sun, 19 Mar 2023 08:59:36 +0000 https://ivandavid.cz/2023/03/19/sankce-budou-vyhlaseny-i-za-ceskou-republiku-i-kdyby-s-tim-nesouhlasila/ Takový postup doporučil Evropský parlament Evropské radě a vysokému představiteli EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (Josep Borell na obrázku), aby byla přezkoumána Evropská služba pro vnější činnost za účelem „silnější EU ve světě“ (Zpráva A9-0045/2023). Toho má být dosaženo právě většinovým hlasováním, zrušením práva veta uplatňovaným jednotlivými státy. Takto má být dosaženo jednoty.

Toto se hlasovalo v Evropském parlamentu ve středu 15. března. Pro tento návrh hlasovalo 451 poslanců z 633 přítomných. Za ČR poslanci KDU-ČSL, STAN, TOP09 (Zdechovský, Šojdrová, Polčák, Niedermayer, Pospíšil), ANO (Charanzová, Dlabajová, Kovařík, Hlaváček, Knotek), Piráti (Kolaja, Peksa, Gregorová), ČSSD (Maxová). Ti všichni souhlasí, aby za ČR většinově hlasovaly v otázce sankcí jiné státy EU. I kdyby nebyl v čele Ministerstva zahraničních věcí Lipavský nebo podobný „expert“, nemohli bychom se bránit zhoršení vztahů se sankcionovanou zemí včetně hospodářských a jiných důsledků. S podporou těchto poslanců bychom definitivně přišli o další atribut svrchovanosti, tedy vlastní zahraniční politiku.

Proti jsem byl já (SPD), ODS (Vrecionová, Tošenovský, Zahradil, Vondra) a Konečná (KSČM). Nesouhlas ze strany ODS se může zdát překvapivý s ohledem na probruselskou politiku vlády v čele s Petrem Fialou, předsedou ODS, který se vyslovil pro většinové hlasování, takže chce stát v čele protektorátu, nikoli samostatného státu. Někteří členové ODS jsou však spíše konzervativní než eurohujerští, možná také proto, že vidí EU více zevnitř. Kateřina Konečná sice převážně podporuje unijní řešení, ale hovoří o nutné reformě EU, která je však v nedohlednu, ne-li z principu nemožná.

Návrh se zaštiťuje snahou o „jednotu, soudržnost a účinnost postupu Unie“. Pokládám ovšem za rozhodující, jak a v čí prospěch či neprospěch toho má být dosahováno.

V řadě zemí světa a některých mezinárodních organizacích jsou velvyslanectví EU, návrh podporuje ambici, aby byla EU zastoupena v Radě bezpečnosti OSN vedle jednotlivých států. EU má prý „dosáhnout svého strategického cíle, kterým je rozvíjet svou globální vedoucí úlohu“. EU ve skutečnosti nemá vedoucí úlohu, natož, aby ji rozvíjela. Spíše zdůrazňuje „transatlantickou spolupráci“, což v praxi znamená bezvýhradnou poslušnost vůči USA.

Návrh předpokládá, že EU bude mít vlastní diplomacii v „kulturní, hospodářské, klimatické, digitální a kybernetické“ oblasti. To by však bylo vyloučeno s ohledem na zájmy jednotlivých zemí a jejich často konkurenční postavení. Proto má být dosaženo toho, aby ohled na jejich zájmy neexistoval a nebyly konkurencí.

EU je stále víc řízena zvnějšku a nesmyslnou ideologií. Její odtažitý vztah k realitě vylučuje společný úspěch a má vyloučit možnost vyhnutí se neúspěchu. V bodu M se návrh ohání potřebou bránit národní suverenitu, což vypadá komicky, neboť návrh sám směřuje právě  k potlačení národní suverenity ve prospěch nadnárodní EU. Snaží s nás přesvědčit, že je v našem zájmu nerozhodovat o našich zájmech, nevměšovat se do svých záležitostí. Nazývají to „společná diplomatická kultura EU“. Připomíná se, že článek č. 24 Smlouvy EU ukládá členským státům „povinnost aktivně a bezvýhradně podporovat vnější a bezpečnostní politiku Unie v duchu loajality a vzájemné solidarity“.

Koordinace má být zlepšena v oblasti „migrace, obchodu, energetiky“. Vnější činnost má „upevňovat a podporovat demokracii, právní stát, lidská práva…“. Asi proto má být nadále zaváděna cenzura. Smyslem je „zvýšit vliv a účinnost zahraniční politiky EU zajištěním plného využívání hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech zahraniční politiky, jako jsou lidská práva a ochrana mezinárodního práva, a pro ukládání sankcí.“ A má být „umožněno, aby členské státy EU vystupovaly v rámci OSN jednotně“. Výslovně je uvedeno, že v otázkách „ruské agrese“. Když bude někdo rozhodovat za nás, jednota je opravdu zajištěna. EU má „prokázat flexibilitu a kreativitu s cílem zabránit tomu, aby prohlášení nebo jiné druhy kroků v oblasti vnější činnosti EU byly mařeny jedním členským státem nebo malou skupinou členských států.“

Kolik nám toho ještě schází, abychom se stali plnohodnotným protektorátem s perspektivou zániku?

]]> Ivan David: Vystoupení ve Svobodném rádiu – EU, nová norma pro auta a jiné průšvihy https://ivandavid.cz/2023/03/ivan-david-vystoupeni-ve-svobodnem-radiu-eu-nova-norma-pro-auta-a-jine-prusvihy/ Wed, 08 Mar 2023 17:58:27 +0000 https://ivandavid.cz/2023/03/08/ivan-david-vystoupeni-ve-svobodnem-radiu-eu-nova-norma-pro-auta-a-jine-prusvihy/

]]> Přínos členství v EU: Debata Luďka Niedermayera a Ivana Davida – ideologie a optimismus proti realismu a skepsi https://ivandavid.cz/2023/02/prinos-clenstvi-v-eu-debata-ludka-niedermayera-a-ivana-davida-ideologie-a-optimismus-proti-realismu-a-skepsiu/ Sat, 11 Feb 2023 11:04:15 +0000 https://ivandavid.cz/2023/02/11/prinos-clenstvi-v-eu-debata-ludka-niedermayera-a-ivana-davida-ideologie-a-optimismus-proti-realismu-a-skepsiu/ Pořad TV NOVA je aktuální i po 9 měsících a ukazuje se, čemu dává vývoj za pravdu. Poslanec Niedermayer řekl, že kdyby předem znal formát pořadu, odmítl by účast. Dogmatismus nesnáší konfrontaci s oponentními názory. Řeč je o smyslu a úspěších EU hospodářství i zahraniční politice.

Video ZDE.

]]> Ukrajinské obilí, příčiny a následky https://ivandavid.cz/2023/02/ukrajinske-obili-priciny-a-nasledky/ Fri, 03 Feb 2023 15:57:49 +0000 https://ivandavid.cz/2023/02/03/ukrajinske-obili-priciny-a-nasledky/

Válka na Ukrajině přinesla mimo jiné velké problémy s vývozem obilí z Ukrajiny. Rusko blokovalo vývoz, patrně z nejistoty s jakým nákladem se lodi vracejí do ukrajinských přístavů. Ukrajina zaminovala přístavy.

Lodní doprava je pro dopravu velkoobjemových sypkých materiálů naprosto rozhodující, dokáže přepravit mnohem větší objemy než železnice nebo silniční doprava.

Argumentovalo se tím, že Ukrajina přichází o tržby, a africké a blízkovýchodní země jsou kvůli tomu ohroženy hladomorem. Do Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu vstoupil vzdáleným připojením náměstek ukrajinského ministra zemědělství. Hovořil o ekonomických ztrátách a miliónech tun. Jeho vystoupení vypadalo pro neznalce věrohodně do chvíle, kdy zmínil slova „naši vývozci“ a jmenoval několik nadnárodních korporací. O to totiž jde. Zájem západu se soustředí na ekonomické zájmy západních firem platících daně kdoví kde, pokud někde, humanitární hledisko je dobrá zástěrka.

Delegace Výboru po zemědělství EP se dokonce vydala na západní hranici Ukrajiny, aby mohla zblízka pozorovat situaci, na níž se pozorováním zřejmě nic nezměnilo.

Po dohodě mezi Ruskou federací a Ukrajinou o vývozu obilí a úspěšném vyvážení se ale ukázalo, že 95% vyváženého obilí končí v přístavech celé Evropy zejména západní, a pouze asi 5% bylo vyvezeno do zemí ohrožených drastickými cenami obilí a hladomorem.

Černého Petra mají opět země Evropské unie, stejně jako při „protiruských sankcích“. Před dvěma lety plakali v Evropském parlamentu hlavně Francouzi v důsledku rozhodnutí o novém velkém objemu osiva, které bude dovezeno z Ukrajiny, a jeho neukrajinští producenti tak budou moci likvidovat francouzské konkurenty. Ukrajina totiž není vázána unijními předpisy týkajícími se zejména chemických fytosanitárních prostředků a má nejen úrodnou půdu, ale také pracovníky, kteří dřou za žebrácké odměny.

Tento týden pro změnu ve Výboru pro zemědělství brečeli poslanci z Polska a Rumunska. Do těchto zemí bylo totiž bezcelně dovezeno takové množství obilí, že podstatně klesly jeho ceny, které ekonomicky ruinují polské a rumunské zemědělské podniky. Poslanci z těchto zemí si netroufnou žádat omezení dovozu z Ukrajiny, ale žádají finanční kompenzaci. Ta se má zaplatit ze zdrojů Evropské unie. Těmito zdroji jsou samozřejmě občané v Evropské unii.

Opět se tedy uplatnily některé hlavní unijní hodnoty, jako jsou pokrytectví, lži a iracionalita.

]]>