Zprávy ve lživém modu

16.6. 2022264x

O cenzuře píšu často. O „fake news“ prezentovaných jako pravda, také. Proto mě oslovil článek dvou německých autorů – Dagmar Hennové a Antona Gentzena o šokující manipulaci s pravdou v hlavním německém zpravodajství Tagesschau. Laskavý čtenář nechť si doplní českou realitu.

„Diváci v Německu (nejen v Německu, pozn.ID) jsou na některé fake news a manipulace zvyklí, ale většinou funguje propaganda mainstreamových médií rafinovaněji a obratněji než v pondělí tohoto týdne. Veřejnoprávní televize ARD v hlavních zprávách Tagesschau tvrdila, že Rusko střílelo těžkým dělostřelectvem na „východoukrajinské město“ Doněck. Tentýž Doněck, který Tagesschau jinak nazývá „pevností separatistů“. Stalo se tak i přesto, že stejné zpravodajství pravdivě informovalo o ukrajinském ostřelování o několik hodin dříve. Technická chyba nebo úmyslné lhaní v hlavním vysílacím čase – co se stalo?

O pondělním dění v Doněcku už víme trochu víc: místní novináři mluví o nejhorším dni od roku 2014. Stejně jako tehdy nebylo ostřelování namířeno ouze do čtvrtí na okraji města, které se stávaly terčem dělostřelectva téměř každý den v průběhu 8 let, ale také do centra města Doněck, jako při útoku Točkou-U v březnu s více než 20 mrtvými.

Ukrajinské dělostřelectvo vypálilo během pondělka na hlavní město republiky více než 120 raket Grad a Uragan a až stovku 150 a 155mm dělostřeleckých granátů ze zásob NATO.

Další motivací pro falšování zpráv mohl být fakt, že mrtví toho dne padli za oběť nejen projektilům z raketometů Grad a Uragan, ale také střelám z dělostřelectva NATO ráže 155 milimetrů. Toto je jednoznačně kalibr NATO, který ukrajinské ozbrojené síly používají od nedávné doby po masivních dodávkách ze Západu. Takže toto ostřelování Doněcka ukázalo, k čemu se tyto dodávky zbraní používají: k teroru proti civilnímu obyvatelstvu Donbasu. Za což kancléř Scholz právě přislíbil další německé dodávky zbraní a střeliva.

Poškozeny byly desítky domů a budov, první útok směřoval na obchod s potravinami, školy, nemocnici včetně porodnice, obytné budovy následovaly přes den až do pozdních večerních hodin. Pět civilistů bylo zabito a 39 dalších zraněno. Mezi mrtvými byl 11letý chlapec, fotografie jeho těla vedle těla jeho mladé matky obletěla sociální sítě. Mělo by to být vidět, aby tisíce civilních obětí Donbasu také získaly tvář a trochu empatie ze strany západního mediálního konzumenta.

Pro jednou Tagesschau informoval o utrpení na této straně konfliktu. Ale jak!

V krátkém videu v pořadu v 16:00, které ukazuje hasicí a úklidové práce po ranním ostřelování obchodu s potravinami, je téměř deset sekund textu mluvčího, který zvenčí vysvětluje:

„Toto je tržiště ve východoukrajinském městě Doněck, nebo to, co z něj zbylo. Při ruském útoku byli údajně zabiti tři lidé.“

V hlavním programu večera ve 20 hodin je text mírně odlišný:

„Civilní cíle, opakovaně pod palbou ruské armády. Tohle je trh ve východoukrajinském městě Doněck, nebo to, co z něj zbylo.“

Rozdíl je pouze z pohledu pečlivých právníků a z pohledu právního oddělení TV kanálu NDR, člena veřejnoprávní ARD. Samozřejmě i text v pořadu ve 20:00 je koncipován tak, aby divák vnímal bombardování jako ruské, i když už tam není výslovná zmínka o „ruském útoku“. Právě proto, že první věta přesně to podmiňuje.

Hlavní vydání ARD Tagesschau ve 20 hodin, kdysi ztělesnění seriózní žurnalistiky, si dodnes každý den naladí až 16 milionů diváků. Mimo jiné proto, že každé jejich vydání je vysíláno i na televizních kanálech třetích stran (kromě MDR), Phoenix, 3sat, Deutsche Welle TV (DW-TV), tagesschau24 a ARD alpha.

Ukrajinské ozbrojené síly jsou navíc podle diváků Tagesschau stále více „bezmocné proti masivním útokům lépe vyzbrojené ruské armády“. I to je součástí záměrné manipulace, aby masivní ukrajinské bombardování ruského Doněcka vypadalo jako ruský čin. Klidně se může stát, že ukrajinská armáda bude poražena. Ospravedlňuje to ostřelování Doněcka a zabíjení jeho civilistů? V ukrajinském chápání i vlastních občanů?

V obou případech pak následuje plynulý přechod k projevu ukrajinského prezidenta Zelenského, který svým posluchačům v rámci mezitím známého videoodkazu opět důrazně sdělil, jak hodnotí aktuální dění na Ukrajině. Zelenskyj svým obvyklým zvučným hlasem „naléhavě“ požádal „o pomoc“ členy nevládní organizace American Jewish Committee, kteří mu naslouchali v USA:

„Žádám vás, abyste zdvojnásobili své úsilí zastavit ruskou nenávist, nenávist k lidskosti. Nenávist je hnací silou, s níž Rusko pokračuje ve válce proti Ukrajině a proti svobodě v Evropě a ve světě.“

Ukrajinský válečný zločin je reinterpretován jako argument pro ukrajinského prezidenta.

Mohla to být chyba, technická chyba? Ne, rozhodně ne. Málokdy jsou důkazy tak jasné jako v této zprávě Tagesschau. Překrucuje fakta, je falešná.

Za prvé, v samotné Tagesschau dříve toho dne hlásili něco jiného, takže věděli, že existuje alespoň jeden další záznam o autorství válečného zločinu. Toto je zpráva v živém přehledu zpráv v brzkém odpoledni na webu, který byl jistě v omezené míře navštěvován, ve vysvětlujícím textu k události:

„Nejméně tři lidé byli zabiti a čtyři další zraněni při ukrajinském (sic!) dělostřeleckém útoku na tržnici v Doněcké oblasti držené proruskými separatisty, uvádí zpráva místní tiskové agentury.“

Zadruhé, všechny tiskové agentury, které toho dne četli v redakcích Tagesschau, správně hovořily o ukrajinském útoku, některé to uvedly do souvislosti se slovem „podezřelý“, ale žádná nenaznačovala ruský válečný zločin tak jasně jako Tagesschau.

Například Reuters jasně hovořili o ukrajinském útoku – viz obr. nahoře

Za třetí, je tu změna textu mezi 16. a 20. hodinou zpravodajství. Na „omyl“ musel někdo upozornit redakci v Hamburku. Ale místo toho, aby se omluvili a alespoň mluvili o „pravděpodobně ukrajinském“ nebo „podle separatistů ukrajinském“ ostřelování, nechali to a vysílali falešnou zprávu. Formulace ve 20:00 není o nic pravdivější než ta v 16:00. Je prostě mazanější, manipulativnější. Kdo se takto chová, vědomě lže. Chce se mu lhát.

A na závěr: Opravdu někdo věří, že je v ARD byť jen jeden stážista, který ani po osmi letech stále neví, kde je Doněck a kdo ho ovládá?

Deset vteřin s obrazy ukrajinského válečného zločinu v Doněcku v kombinaci s manipulativní sugescí denního zpravodajství bylo využito k „zahřátí“ a navození té správné atmosféry pro další vystoupení hrdinného Zelenského. Protože odpovídající nahrávky z oblasti ovládané Kyjevem nebyly k dispozici, byly použity ty z druhé strany. Stejně jako to už udělal italský list La Stampa, když prodal záběry z Doněcku po březnovém útoku raketou Točka jako následky ruského ostřelování. Sloužily k PR pro další dodávky zbraní na Ukrajinu. Dodávky zbraní, které povedou k dalšímu ostřelování měst Donbasu, většímu utrpení a většímu počtu úmrtí.“

Tento druh žurnalistiky, který ve skutečnosti není ničím jiným než aktivismem, nese velký díl odpovědnosti a viny za to, že po osmi letech čekání a diplomatického úsilí Rusko, podle autorů článku, nevidělo jiný způsob ochrany lidského života na Donbasu a své vlastní bezpečnostní zájmy než vojenskou intervenci. Kritizují, že 8 let tito „novináři“ v Hamburku, Kolíně nad Rýnem, Berlíně a Mnichově ignorovali téměř každodenní ostřelování velkých i malých měst na Donbasu, oběti mezi civilisty a dětmi. Osm let zatajovali německému obyvatelstvu polovinu pravdy. A pokud někdy informovali o zločinech ukrajinského režimu, tak byly bagatelizovány a relativizovány nebo s porozuměním pro Ukrajinu „zasazeny do kontextu“.

Článek pokračuje:

„Už osm let svalují novináři ve veřejnoprávních televizích vinu na Rusko a ani jednou se nezeptají, proč Ukrajina neplní své závazky vyplývající z minských smluv. Kdy se ve velkých německých médiích dostala druhá strana ke slovu, kdy dokázala prezentovat své vidění reality? Pouze jednou v roce 2015 Monitor krátce upozornil na problémy při vyšetřování vražd na Majdanu. Nikdy nebylo pokračování. Už žádné novinářské ambice v německých veřejnoprávních médiích? Nebo se už v Německu nesmí ve zprávách o některých věcech mluvit? Ani o nevyřešených vraždách na Majdanu, ani o nepotrestaném pogromu v Oděse, ani o nepotrestaných vrazích spisovatele a novináře Olesje Buziny. Nesmí se mluvit o válce režimu proti vlastním občanům na Donbasu, o nacistické ideologii, která se šíří a projevuje v diskriminačních zákonech a názvech ulic, v intelektuální suverenitě nacistických ideologů.

Stejně jako malé děti, které si zacpávají obě uši a hlasitě trylkují „nic neslyším“, když jim chtějí jejich rodiče oznámit něco nepříjemného, německý mainstream se osm let dívá jiným směrem, ignoruje, popírá. Místo dětinského „Nic neslyším, la, la, la, la“ se pro vše, co se nehodilo do světového názoru, používala věta „Ruská propaganda, la, la, la, la“. Problém: jakkoli popíráte to, co je nepříjemné, nezmizí to. V určité chvíli to zaklepe na dveře.

A nyní, když západní budova lží, příběh o demokratické a evropské Ukrajině, který v poslední době vítězí v mediálním vnímání Západu, hrozí, že se kdykoli zřítí tváří v tvář realitě, „novináři“ nemají v rukou nic jiného, než přepsat fakta, aby vytvořili svou vlastní realitu.

Věděli jsme, že žurnalistika může zabíjet nejen od tragédie ve Rwandě, genocidy podporované „novináři“ z Radio des Milles Collines. Jednostranná, stranická, aktivistická, prolhaná žurnalistika – je nebezpečná. Nejenže vzbuzuje emoce: brání dobrým řešením vyprávěním falešných příběhů.“

Autor: europoslanec za SPD MUDr. Ivan David, CSc., zdroj: FB europolance Ivana Davida